EPILAN D GEROT - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Epilan D Gerot 100 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje phenytoinum 100 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: 53,2 mg monohydrátu laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.
Popis přípravku: bílé, kulaté, bikonvexní tablety, na jedné straně s půlicí rýhou, průměr tablet 9 mm.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Epileptické záchvaty: generalizované tonicko-klonické záchvaty (grand mal), fokální křeče
(Jacksonské), psychomotorické záchvaty (temporální záchvaty).
Prevence rozvoje záchvatu po závažných neurochirurgických výkonech nebo úrazech mozku.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávkování musí být upravováno individuálně. Cílem je dosáhnout takového dávkování, které zajišťuje
maximální kontrolu záchvatů s minimálními nežádoucími účinky.
V ojedinělých případech může být nedostatečná odpověď na léčbu způsobená nedostatečným
dávkováním. Dávky mají být zvyšovány postupně o 25-50 mg, a pokud je to možné, za současné
monitorace sérových hladin. Terapeutická sérová koncentrace se pohybuje mezi 5 až 20 mg/l (20-μmol/l).
Dospělí:
Dosud neléčení pacienti: začíná se dávkou 100 mg fenytoinu denně během prvního týdne, během
druhého týdne se postupně zvyšuje na 200 mg denně a dále až do odeznění křečí. Následně může být

dávka snižována na individuální udržovací dávku. Ve většině případů je to 300 mg rozdělených do dílčích dávek.
Maximální denní dávka je 500 mg fenytoinu.
Pacienti přecházející z jiné léčby na fenytoin: předcházející léčba má být postupně snižována a
nahrazována během prvního týdne 100 mg fenytoinu, během druhého týdne 200 mg fenytoinu a dále
tak, aby za 3-5 týdnů byla dřívější léčba zcela nahrazena přípravkem Epilan D Gerot. Je nutné se vyhnout
náhlým změnám terapie, protože by mohlo dojít k vyprovokování křečí.

Pediatrická populace:

Doporučená dávka pro děti je 4-7 mg/kg/den, rozdělená do 2-3 dílčích dávek.
Maximální denní dávka pro děti je 300 mg fenytoinu.
Porucha funkce ledvin:
Vzhledem k snížené vazbě na plazmatické bílkoviny stoupá biologická dostupnost. Dávkování je třeba
upravit podle hladiny fenytoinu v séru a celkového klinického obrazu.
Způsob podání
Perorální použití.
Tablety se užívají nerozkousané, během jídla nebo po jídle, zapíjejí se větším množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

Hypersensitivita na léčivou látku, ostatní hydantoiny nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou
v bodě 6.1.
AV blok II. a III. stupně s uniklým komorovým rytmem, sick sinus syndrom.
Sinoatriální blok.
Leukopenie.
Dekompenzovaná jaterní nedostatečnost.
Souběžné podávání fenytoinu s delavirdinem je kontraindikováno z důvodu možné ztráty virologické
reakce a možné rezistence na delavirdin nebo třídu nenukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pozornost je nutná u pacientů s těžkou hypotenzí (systolický tlak pod 90 mm Hg), manifestní srdeční
insuficiencí, plicní insuficiencí, sinusovou bradykardií (pod 50 tepů za minutu), AV blokem I. stupně,
atriální fibrilací nebo flutterem síní.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům s poruchou funkce jater nebo ledvin. U nich je třeba
provádět pravidelné sledování a testy (viz níže).
Pozornost je nutná u pacientů s hyperglykemií.

Bylo zaznamenáno, že hyperglykemie je následek inhibičního účinku fenytoinu na uvolňování insulinu.
U diabetických pacientů může také fenytoin zvyšovat hladinu glukózy v plazmě.
Léčba by měla být doprovázena pravidelným kontrolováním (během prvních tří měsíců v měsíčních
intervalech, dále v šestiměsíčních intervalech) plazmatické hladiny fenytoinu, krevního obrazu,
jaterních enzymů (ALT, AST, GMT), alkalické fosfatázy (možný ukazatel osteoporózy) a u dětí
sledováním funkce štítné žlázy (růst). U pacientů, kteří užívají antikoagulancia, se doporučuje
pravidelné sledování protrombinového času.
Pokud se vyskytnou na dávce závislé nežádoucí účinky, musí být léčba přehodnocena a dávka snížena,
aby se zabránilo toxicitě.
Objevily se údaje naznačující souvislost mezi fenytoinem a rozvojem lymfadenopatie (místní nebo
generalizované), jako je benigní hyperplazie uzlin, pseudolymfom, lymfom a Hodgkinova choroba.
I když nebyl zjištěn kauzální vztah, výskyt lymfadenopatie ukazuje na potřebu odlišit tento stav od
jiných patologických nálezů na lymfatických uzlinách. K postižení lymfatických uzlin může dojít s
projevy a příznaky připomínajícími sérovou nemoc nebo i bez nich - tj. horečka, vyrážka a postižení
jater. Ve všech případech lymfadenopatie je nutné následně sledovat pacienta po delší dobu. Pokud je
to možné, měl by být pacient převeden na jiná antikonvulziva.
Vzhledem k tomu, že se ojediněle vyskytla hlášení o spojení fenytoinu s výskytem porfyrie, je třeba
opatrnosti při léčbě pacientů s tímto onemocněním.
Údaje v literatuře naznačují, že kombinace fenytoinu, ozařování hlavy a postupného snižování dávek
kortikosteroidů mohou být spojovány s rozvojem erythema multiforme, Stevensova-Johnsonova
syndromu a/nebo toxické epidermální nekrolýzy.
V případě výše uvedeného, kdy se u pacienta objevila lymfadenopatie, rozvoj porfyrie nebo závažných
kožních reakcí, měly by být strukturně podobné látky (jako jsou barbituráty, sukcinimidy, oxazolidiny
a podobné látky) podávané s opatrností.
Metabolismus CYP2CFenytoin je metabolizován enzymem CYP2C9 cytochromu P450. Pacienti, kteří jsou nosiči variant
CYP2C9*2 nebo CYP2C9*3 se sníženou aktivitou (středně rychlí nebo pomalí metabolizátoři substrátů
CYP2C9), mohou být vystaveni riziku zvýšených plazmatických koncentrací fenytoinu a následné
toxicity. U pacientů, kteří jsou známí nosiči alel CYP2C9*2 nebo *3 se sníženou aktivitou, se
doporučuje pečlivé monitorování klinické odpovědi a může být nutné monitorování plazmatických
koncentrací fenytoinu.
Příznaky toxicity se dříve objevují u pacientů s poruchou funkce jater, u starších pacientů a u pacientů
s jiným závažným onemocněním.
Byly hlášeny případy akutní hepatitidy včetně ojedinělých případů jaterního selhání. Tyto případy se
obvykle objevují během prvních dvou měsíců léčby a jsou spojovány s hypersenzitivním syndromem,
který je charakterizován horečkou, kožní reakcí a lymfadenopatií. Další často hlášené nežádoucí účinky
zahrnují žloutenku, hepatomegalii, zvýšení hladin sérových transamináz, leukocytózu a eosinofilii.
Akutní fenytoinová hepatotoxicita může probíhat pod různým klinickým obrazem od rychlého zotavení
až po fatální zakončení. U pacientů s akutními příznaky jaterní toxicity musí být fenytoin okamžitě
vysazen a nesmí být dále podáván.

Náhlé vysazení fenytoinu může způsobit zvýšení frekvence záchvatů nebo vyvolat status epilepticus.
Pokud je to možné, mají být dávky snižovány postupně během několika týdnů během zahajování léčby
jiným antiepileptikem. Jestliže se léčba náhle přerušuje ze zdravotních důvodů, jiné antiepileptikum,
které se podává, nesmí patřit do skupiny hydantoinů.
V případě výskytu osteomalacie, osteoporózy, poruchy funkce kostní dřeně a jaterních funkcí se
fenytoin vysazuje postupně za lékařského dohledu.
Užívání fenytoinu je spojováno s rozvojem osteomalacie, což se přisuzuje jeho interferenci
s metabolismem vitaminu D. V případě osteomalacie je doporučena substituce vitaminem D. Během
dlouhodobé léčby má být podáváno nejméně 100 μg (4 000 IU) vitaminu D týdně.
Závažnou reakcí hypersenzitivity je léková vyrážka s eosinofilií a systémovými příznaky (DRESS),
charakterizované jako kožní vyrážka, horečka, zvětšení lymfatických uzlin a postižení vnitřních orgánů.
U pacientů, kteří užívali fenytoin, byly zaznamenány případy DRESS.
Byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické
epidermální nekrolýzy (TEN) po užití přípravku Epilan D Gerot.
Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně
sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS nebo TEN je
v prvním týdnu léčby.
Pokud se vyskytnou příznaky SJS nebo TEN (např. zhoršující se kožní vyrážka, často s puchýři nebo
slizničními lézemi), léčba přípravkem Epilan D Gerot má být přerušena.
Nejlepší výsledky při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a
okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší
prognózou.
Pokud dojde u pacienta k rozvoji SJS nebo TEN po užití přípravku Epilan D Gerot, nesmí být u pacienta
Epilan D Gerot nikdy znovu nasazen. V případě méně závažných vyrážek (morbiliformní,
skarlatiformní) je možné po kompletním vymizení příznaků znovu zvážit pokračování v léčbě. Pokud
se ale příznaky objeví znovu kdekoliv na kůži, je další léčba fenytoinem kontraindikovaná.
Přítomnost HLA-B*1502 může být spojena se zvýšeným rizikem rozvoje Stevensova-Johnsonova
syndromu (SJS) u jedinců thajského nebo čínského původu, pokud jsou léčeni fenytoinem. U pacientů
s pozitivním testem na přítomnost HLA-B*1502 může být užití fenytoinu zvažováno pouze v případě,
kdy prospěch léčby převáží nad jejími riziky.
U bělošské a japonské populace je četnost výskytu HLA-B*1502 velmi nízká, proto není možné
v současnosti stanovit spojitost s výše uvedeným rizikem výskytu SJS, stejně tak nejsou dostupné
odpovídající informace o spojitosti rizika s jinými etniky.
V celogenomových asociačních studiích případů a kontrol u pacientů tchajwanského, japonského,
malajského a thajského původu bylo zjištěno zvýšené riziko závažných kožních nežádoucích účinků
(SCARs) u nosičů varianty CYP2C9*3 se sníženou aktivitou.

Sérové hladiny fenytoinu přetrvávající nad hranicí optimálního rozmezí mohou vyvolat stavy zmatenosti
a mohou vzácně vést k ireverzibilní mozečkové dysfunkci. Doporučuje se proto při prvních známkách
lékové toxicity stanovit sérovou hladinu léku. V případě vysoké sérové hladiny se doporučuje snížení
dávky fenytoinu a pokud symptomy přetrvávají, doporučuje se ukončení léčby fenytoinem.

Pokud se při léčbě fenytoinem objeví makrocytóza nebo megaloblastová anémie, doporučuje se
substituční léčba kyselinou listovou. Pokud se k léčbě fenytoinem přidá kyselina listová, může dojít k
poklesu kontroly záchvatů.
Ženy ve fertilním věku
Fenytoin může při podávání těhotné ženě způsobit poškození plodu. Prenatální expozice fenytoinu může
zvýšit riziko závažných vrozených malformací a dalšího nepříznivého ovlivnění vývoje plodu (viz bod
4.6).
Přípravek Epilan D Gerot se může používat u žen ve fertilním věku pouze tehdy, pokud se po pečlivém
zvážení vhodných alternativních možností léčby má za to, že přínos převáží nad riziky.
Před zahájením léčby fenytoinem u ženy ve fertilním věku je nutné zvážit provedení těhotenského testu.
Ženy ve fertilním věku musí být informovány v plném rozsahu o možných rizicích pro plod, pokud
užívají fenytoin v průběhu těhotenství.
Ženy ve fertilním věku musí být informovány o nutnosti poradit se s lékařem v případě plánování
těhotenství, aby se před početím a před vysazením antikoncepce zvážilo převedení na alternativní léčbu
(viz bod 4.6).
Ženy ve fertilním věku musí být poučeny, aby v případě, že užívají fenytoin a otěhotní nebo se
domnívají, že by mohly být těhotné, ihned kontaktovaly svého lékaře.
Ženy ve fertilním věku musí během léčby a jeden měsíc po ukončení léčby používat účinnou
antikoncepci. Vzhledem k indukci enzymů může přípravek Epilan D Gerot způsobit selhání
terapeutického účinku hormonální antikoncepce, a proto ženy ve fertilním věku musí být poučeny o
používání dalších účinných antikoncepčních metod (viz body 4.5 a 4.6).

Protože se u pacientů léčených antikonvulzivy může objevit intolerance alkoholu, je třeba se jeho
konzumaci vyhnout. Navíc alkoholový exces může zvýšit sérové koncentrace fenytoinu, zatímco
chronický abúzus jeho hladiny snižuje. Během léčby fenytoinem je také třeba se vyhnout podávání
hypnotik.
U 20 % pacientů léčených fenytoinem se může objevit hyperplazie dásní. Výskyt tohoto nežádoucího
účinku a jeho komplikací je možné snížit intenzivní dentální hygienou.
U pacientů s geneticky podmíněnou pomalou hydroxylací se mohou objevit i při středních dávkách
známky předávkování. Proto se doporučuje redukce dávky za současného monitorování plazmatické
koncentrace.
Fenytoin není účinný při léčbě absencí a k prevenci nebo léčbě febrilních křečí. Fenytoin také není
vhodný k léčbě křečí hypoglykemického nebo metabolického původu.
Jestliže pacient trpí jak tonicko-klonickými záchvaty (grand mal) tak absencemi (petit mal), je zapotřebí
kombinované terapie.
Fenytoin může uspíšit nebo zhoršit záchvaty typu absence a myoklonické záchvaty.
U pacientů léčených antiepileptiky v různých indikacích byly hlášeny případy sebevražedných představ
a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných studií s antiepileptiky prokázala
mírně zvýšené riziko sebevražedných myšlenek a chování. Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám
a z dostupných údajů nelze vyloučit zvýšené riziko u fenytoinu.
Z tohoto důvodu mají být u pacientů sledovány známky deprese a/nebo sebevražedných představ a
chování a případně by měla být zvolena vhodná léčba. Pacientům (a jejich ošetřujícím osobám) má být
doporučeno, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacientů projeví známky deprese
a/nebo sebevražedných představ či chování.

Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy,
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v tabletě, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Fenytoin je metabolizován enzymy jaterního cytochromu (CYP) P450 CYP2C9 a CYP2C19 a je
zvláště citlivý na interakce tlumicích přípravků, protože podléhá saturovatelnému metabolizmu.
Inhibice metabolizmu může způsobit výrazný nárůst koncentrace fenytoinu v oběhu a zvýšit riziko
toxicity přípravku.
Fenytoin je silným induktorem jaterních enzymů a může tak snížit hladinu léčiv metabolizovaných
těmito enzymy.

Zvýšení hladiny fenytoinu mohou způsobit:
alkoholový exces, imipramin, sultiam, stejně jako následující skupiny látek (příklady jsou uvedeny
v závorkách):
- analgetika/antirevmatika (azapropazon, fenylbutazon, salicyláty),
- anestetika (halotan),
- antibiotika (chloramfenikol, klarithromycin, isoniazid, sulfonamidy),
- antikonvulziva (felbamát, sukcinimidy),
- antimykotika (amfotericin B, flukonazol, ketokonazol, mikonazol, itrakonazol),
- benzodiazepiny/psychotropní látky (chlordiazepoxid, diazepam, disulfiram, trazodon,
viloxazin, methylfenidát),
- cytostatika (fluorouracil)
- H2 antagonisté (cimetidin),
- hormony (estrogeny),
- blokátory kalciových kanálů / kardiovaskulární látky (amiodaron, diltiazem, nifedipin),
- antikoagulancia (dikumarol, tiklopidin),
- perorální antidiabetika (tolbutamid),
- inhibitory protonové pumpy (omeprazol)
- inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (fluoxetin, fluvoxamin, sertralin).
Hladiny fenytoinu mohou být sníženy:
alkoholem při chronickém alkoholismu, reserpinem, diazoxidem, theofylinem, fluorochinolovými
antibiotiky (jako je ciprofloxacin a rifampicin), antiretrovirotiky (např. fosamprenavir, nelfinavir,
ritonavir), sukralfátem a vigabatrinem.


Molindon-hydrochlorid obsahuje vápenaté ionty, které ovlivňují vstřebávání fenytoinu. Aby
nedocházelo k ovlivnění absorpce, nemají se současně s fenytoinem podávat léky obsahující vápník
(včetně antacid).
Sérové hladiny fenytoinu mohou být zvýšeny nebo sníženy:
- antikonvulzivy (jako např. karbamazepin, fenobarbital, natrium-valproát a kyselina valproová),
- benzodiazepiny/fenothiaziny a psychotropními látkami (chlordiazepoxid, diazepam).
Podobně ani vliv fenytoinu na sérové hladiny karbamazepinu, fenobarbitalu, kyseliny valproové a
natrium-valproátu nelze předvídat.
Tricyklická antidepresiva mohou u citlivých pacientů vyvolat záchvaty, v tomto případě může být
nezbytné upravit dávkování fenytoinu, nebo změnit antidepresivní terapii.
Fenytoin ovlivňuje sérovou koncentraci a/nebo účinek následujících látek nebo jejich skupin (příklady
uvedeny):
- kortikosteroidy, kumarinová antikoagulancia, cyklosporin, diazoxid, furosemid, lamotrigin,
theofylin a vitamin D, prazikvantel,
- antibiotika (doxycyklin, rifampicin, tetracyklin),
- antimykotika (azolová),
- cytostatika (teniposid),
- hormony (estrogeny, perorální kontraceptiva),
- blokátory kalciových kanálů / látky působící na kardiovaskulární systém (digitoxin, nikardipin,
nimodipin, chinidin, verapamil),
- neuromuskulární blokátory (alkuronium, pankuronium, vekuronium, rokuronium),
- opioidní analgetika (methadon),
- perorální antidiabetika (chlorpropamid, glibenklamid, tolbutamid),
- psychotropní látky/antidepresiva (klozapin, paroxetin, sertralin),
- antiretrovirotika (např. delaviridin, efavirenz, fosamprenavir, indinavir, lopinavir/ritonavir,
ritonavir, sachinavir)
- inhibitory tyrosinkinázy (např. erlotinib, gefitinib, lapatinib, imatinib, sorafenib).

Léky, jejichž hladiny v séru a/nebo účinky mohou být sníženy fenytoinem:

- Perorální antikoagulancia (např. rivaroxaban, dabigatran, apixaban, edoxaban)
- lakosamid
- tikagrelor

Současné užívání fenytoinu a následujících látek může způsobit buď snížení, nebo zvýšení plazmatických
hladin některé z látek:
barbituráty, propoxyfen, salicyláty, fenylbutazon, methylfenidát, tricyklické psychotropní látky,
halotan, chloramfenikol, doxycyklin, rifampicin, cykloserin, aminosalicylová kyselina, isoniazid,
kortikosteroidy, insulin, verapamil, methotrexát, antikoagulancia jako warfarin, sultiam, primidon,
benzodiazepiny, valproát, karbamazepin, disulfiram a alkohol.
Souběžné podávání fenytoinu a valproátu bylo spojeno se zvýšeným rizikem hyperamonemie související
s valproátem. Pacienti léčení současně těmito dvěma léky mají být sledováni, zda se u nich neobjeví
známky a příznaky hyperamonemie.

Interakce s enterální výživou:
U pacientů s enterální výživou byly hlášeny nižší plazmatické hladiny fenytoinu, než byly očekávané.
Proto se nedoporučuje podávat fenytoin současně s enterální výživou. U těchto pacientů je třeba častěji
monitorovat hladiny fenytoinu.
Laboratorní testy:
Fenytoin může snížit hladinu jódu vázaného na bílkoviny krevní plazmy (PBI, protein-bound iodine),
což může vést k nižším hodnotám v dexametazonovém nebo metyraponovém testu. Může také
interferovat s krevními testy pro kalcium. Fenytoin může způsobit zvýšené hodnoty glykemie, ALT a
GMT.
Další doporučení:
Vzhledem k možné interferenci s metabolizmem kyseliny listové, vitaminu D a B6, by tyto vitaminy
měly být podávány profylakticky (viz také bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Fenytoin prochází u člověka placentou.
Prenatální expozice fenytoinu může zvýšit riziko vrozených malformací a dalšího nepříznivého
ovlivnění vývoje plodu. U člověka je expozice fenytoinu v těhotenství spojena s 2 až 3krát vyšší četností
závažných malformací než u běžné populace, kde je četnost 2–3 %. Malformace, jako jsou orofaciální
rozštěpy, srdeční vady, kraniofaciální defekty, hypoplazie nehtů a prstů a abnormality růstu (včetně
mikrocefalie a prenatálního růstového deficitu), byly hlášeny buď samostatně nebo jako součást
fetálního hydantoinového syndromu u dětí narozených ženám s epilepsií, které v těhotenství užívaly
fenytoin. U dětí narozených ženám s epilepsií, které v těhotenství užívaly fenytoin samostatně nebo v
kombinaci s jinými antiepileptiky, byla hlášena porucha vývoje nervového systému. Studie týkající se
rizik poruch vývoje nervového systému u dětí vystavených fenytoinu během těhotenství jsou
protichůdné a riziko nelze vyloučit.

Jestliže se epileptický záchvat poprvé objeví v těhotenství, nemá se k léčbě používat fenytoin. Přípravek
Epilan D Gerot se může používat v těhotenství pouze tehdy, pokud se po pečlivém zvážení vhodných
alternativních možností léčby má za to, že přínos převáží nad riziky. Žena musí být informována v plném
rozsahu o rizicích spjatých s užíváním fenytoinu v těhotenství a dostatečně jim porozumět.
Pokud se na základě pečlivého vyhodnocení rizik a přínosů zjistí, že není žádná vhodná alternativní
možnost léčby a bude se pokračovat v léčbě přípravkem Epilan D Gerot, musí se použít nejnižší účinná
dávka fenytoinu. Pokud žena plánuje otěhotnět, musí se vyvinout veškeré úsilí k převedení na vhodnou

alternativní léčbu před početím a před vysazením antikoncepce. Pokud žena během užívání fenytoinu
otěhotní, musí být odeslána ke specialistovi, který znovu posoudí léčbu fenytoinem a zváží alternativní
možnosti léčby.

Z důvodu metabolických změn během těhotenství je třeba monitorovat sérové hladiny. Pokud je to
možné, je třeba se vyhnout kombinované terapii s jinými antiepileptiky.
Bylo prokázáno, že během posledních dvou měsíců těhotenství je jako prevence osteomalacie a
neonatálního krvácení vhodné podávat vitamin D, kyselinu listovou a vitamin K.
Kojení
Fenytoin je vylučován do mateřského mléka a není vyloučeno, že může mít vliv na kojené dítě. U každé
matky léčené fenytoinem by měl lékař před rozhodnutím o kojení individuálně zvážit jeho očekávanou
prospěšnost vůči možnému riziku.

Ženy ve fertilním věku

Přípravek Epilan D Gerot se může používat u žen ve fertilním věku pouze tehdy, pokud se po pečlivém
zvážení vhodných alternativních možností léčby má za to, že potenciální přínos převáží nad riziky. Žena
musí být informována v plném rozsahu a dostatečně porozumět riziku možného poškození plodu během
užívání fenytoinu v těhotenství, a o tom, jak je důležité plánovat případné těhotenství. U žen ve fertilním
věku je nutné zvážit provedení těhotenského testu před zahájením léčby přípravkem Epilan D Gerot.
Ženy ve fertilním věku musí během léčby a jeden měsíc po ukončení léčby používat účinnou
antikoncepci. Vzhledem k indukci enzymů může přípravek Epilan D Gerot způsobit selhání
terapeutického účinku hormonální antikoncepce, a proto ženy ve fertilním věku musí být poučeny o
používání dalších účinných metod antikoncepce (viz bod 4.5). Musí být používána alespoň jedna účinná
metoda antikoncepce (jako je nitroděložní tělísko) nebo dvě doplňkové formy antikoncepce včetně
bariérové metody. Při výběru metody antikoncepce se musí u každého případu posuzovat individuální
okolnosti a zahrnout do diskuse pacientka.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Epilan D Gerot má malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Na začátku léčby, při zvyšování
dávek, a/nebo pokud je fenytoin užíván v kombinaci s přípravky, které ovlivňují CNS, může být
reaktivita ovlivněna v takovém rozsahu, že je porušena schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. To platí
zvláště v kombinaci s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

a. Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastější nežádoucí účinky fenytoinu se váží na CNS a jsou obvykle závislé na dávce. Zahrnují ataxii,
zvýšenou podrážděnost, insomnii, psychomotorickou hyperaktivitu, tremor připomínající
parkinsonismus, vertigo, dyskinezi, poruchu řeči, únavu, poruchu paměti nebo mentální poruchy,
abnormální koordinaci a zmatenost.
Nežádoucí účinky se v závislosti na dávce objevují asi u 1/3 pacientů léčených fenytoinem, většinou při
překročení plazmatické koncentrace 20 μg/ml. Jejich incidence stoupá se zvyšující se plazmatickou
koncentrací a při kombinované léčbě. Nežádoucí účinky jsou obvykle reverzibilní a vzácně vyžadují
přerušení léčby.

Při výskytu nežádoucího účinku nesouvisejícího s dávkou by měl být fenytoin nahrazen jiným
antikonvulzivem.
b. Přehled nežádoucích účinků v tabulkovém formátu

Následující tabulka ukazuje četnost nežádoucích účinků, které byly zjištěny na základě
postmarketingových zkušeností. Nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle tříd orgánových systémů
podle databáze MedDRA. Četnost výskytu je definována pomocí následující konvence:
Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
S ohledem na četnost výskytu jsou dostupné pouze neúplné údaje.
Třídy
orgánových
systémů
Četnost Nežádoucí účinek

Poruchy krve a
lymfatického
systému
Vzácné Různé poruchy krve a lymfatického systému7, včetně
leukopenie2, trombocytopenie2.

Není známo Lymfadenopatie, včetně benigního zvětšení lymfatických
uzlin, pseudolymfom, lymfom, Hodgkinova choroba (viz
bod 4.4).
Pancytopenie s nebo bez útlumu kostní dřeně2, 7
Aplastická anemie2, Agranulocytóza2, Megaloblastová anemie2, Granulocytopenie2, Macrocytóza2, Čistá aplazie červené krevní řady
Poruchy
imunitního
systému
Není známo Anafylaktoidní reakce
Anafylaktická reakce
Hypersenzitivita
Poruchy
metabolismu a
výživy
Není známo Ztráta chuti k jídlu
Psychiatrické
poruchy
Není známo Apatie2
Insomnie
Zmatenost
Přechodná nervozita
Zvýšená podrážděnost
ZíráníPoruchy
nervového
systému
Není známo Ataxie
Psychomotorická hyperaktivita
Dyskineze
Tremor připomínající parkinsonismus
Narušená koordinace
Chorea
Dystonie
Asterixis
Parestezie
Senzorická neuropatie
Poruchy řeči
Poruchy paměti nebo mentální poruchy
Poruchy vnímáníPoruchy vědomíSedaceSomnolence
Vertigo
Bolest hlavy
Alterovaná chuť
NystagmusPoruchy oka Není známo DiplopieCévní poruchy Není známo Polyarteritis nodosa

Gastrointestinální
poruchy
Časté Hyperplazie dásně4
Není známo ZvraceníNauzeaŽaludeční diskomfortZácpaPoruchy jater a
žlučových cest
Není známo Toxická hepatitida
Žloutenka
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Časté Morbiliformní vyrážkaHypertrichóza
Méně časté Chloasma
Vzácné Toxická epidermální nekrolýza (viz bod 4.4)
Hirsutismus
Velmi vzácné Bulózní, exfoliativní nebo hemoragická dermatitida
Stevensův-Johnsonův syndrom (viz bod 4.4)
Není známo Léková reakce s eosinofilií a systémovými příznaky
(DRESS, viz bod 4.4)
Vyrážka podobná spálePoruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Není známo Lupus erythematosus
OsteoporózaOsteopenieOsteomalacieZhrubnutí rysů v obličeji
Zvětšení rtů
Dupuytrenova kontraktura
Poranění, otravy
a procedurální
komplikace
Není známo Zlomenina kostíPoruchy
reprodukčního
systému a prsu
Není známo Peyronieova choroba

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Není známo Únava
Vyšetření Časté Zvýšená gamaglutamyltransferáza
Není známo Snížený obsah kostních minerálů
Snížení hmotnostiZvýšená alkalická fosfatáza
U citlivých pacientů nebo u pacientů s poruchou metabolismu vápníku (zvýšená alkalická
fosfatáza) se může vyskytnout osteomalácie, která dobře reaguje na podání vitaminu D.
Zejména při dlouhodobé p.o. léčbě při vysokých plazmatických hladinách
Závislé na dávce
Viz bod c níže (

Pediatrická populace)

Někdy doprovázené horečkou
U pacientů dlouhodobě léčených fenytoinem. Mechanismus, kterým fenytoin ovlivňuje kostní
metabolismus, nebyl rozpoznán.
Někdy fatální

c.

Pediatrická populace

Profil nežádoucích účinků fenytoinu je obecně u dětí a dospělých podobný. U pediatrických pacientů a
pacientů se špatnou hygienou dutiny ústní se častěji objevuje hyperplazie dásní.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky
Letální dávka u pediatrických pacientů není známa, u dospělých se pohybuje mezi 2-5 gramy. Počáteční
symptomy akutní intoxikace jsou nystagmus, ataxie, dysartrie. Dalšími příznaky je třes, hyperreflexie,
somnolence, letargie, nezřetelná řeč, rozmazané vidění, nauzea a zvracení. Pacient může upadnout i do

kómatu, mohou vymizet pupilární reflexy a může se objevit hypotenze. Respirační a cirkulační kolaps
může způsobit i úmrtí.
Léčba akutní intoxikace
Léčba je symptomatická, specifické antidotum není. Plazmatické koncentrace fenytoinu mohou dokonce
i po ukončení podávání látky po nějakou dobu stále stoupat. Vzhledem k nelineární farmakokinetice je
biologický poločas při vysokých plazmatických hodnotách vyšší než 60 hodin, při nízkých okolo hodin. Po perorální intoxikaci je vhodná laváž žaludku a podání aktivního uhlí. Obecně je třeba
intenzivní péče a dohled. Hemodialýza, peritoneální dialýza, totální substituční transfuze či forsírovaná
diuréza mají podle dat dostupných do této doby pouze nepatrný význam, což je způsobeno vysokou
vazbou na plazmatické proteiny (90 %) a téměř žádnou rozpustností ve vodě. Jako vhodnější metoda je
doporučována intenzivní péče a podpůrná opatření bez speciálních detoxikačních procedur, ale
s monitorováním sérových hladin fenytoinu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, hydantoináty
ATC kód: N03ABMechanismus účinku
Fenytoin patří do skupiny hydantoinů se silným antikonvulzivním účinkem. Prostřednictvím
hyperpolarizace má stabilizační účinek na membrány centrálních a periferních nervů, čímž inhibuje
šíření záchvatovité aktivity v mozkové kůře. Posílení inhibičních impulsů v mozečku napomáhá
antikonvulzivnímu efektu. Zároveň fenytoin účinkuje jako kompetitivní antagonista na straně
myokardiálního digitálisového receptoru. Na rozdíl od lokálních anestetik fenytoin neovlivňuje vedení
nervovými vlákny. Neovlivňuje stimulační práh a normální excitační vzorec, ale stabilizuje neuronální
membránu proti ovlivnění repetitivními stimuly.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Jako slabá kyselina je fenytoin v kyselém prostředí žaludku téměř nerozpustný. K absorpci dochází
hlavně v duodenu a jejunu. Maximální plazmatické hladiny je dosaženo za 4-12 hodin po podání jedné
dávky.
Distribuce
Po vstřebání se fenytoin váže přibližně z 90 % na plazmatické bílkoviny, převážně na albumin. Nízký
podíl albuminu, který se vyskytuje např. u nutričních deficitů nebo u jaterních a ledvinných onemocnění,
zvyšuje podíl volného fenytoinu. Plazmatický biologický poločas je 7-42 hodin, obecně je kratší u dětí
než u dospělých. Vyrovnané terapeutické hladiny je dosaženo za 7-10 dnů. Průměrné terapeutické
rozmezí leží mezi 10 a 20 μg/ml, koncentrace nad 25 μg/ml jsou spojovány s toxickými účinky

fenytoinu. Fenytoin volně prochází placentární bariérou, takže hladiny v mateřské a fetální krvi jsou
vyrovnané.
Eliminace a biotransformace
Pouze přibližně 5 % fenytoinu je vylučováno v nezměněné formě močí nebo stolicí. Většina fenytoinu
je metabolizována v játrech na 5-(p-hydroxyfenyl)-5-fenylhydantoin, který je konjugován s kyselinou
glukuronovou a následně vylučován ledvinami glomerulární filtrací a tubulární sekrecí.
Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
Poločas fenytoinu se zvyšující plazmatickou koncentrací stoupá (např. nad 25 μg/ml) a blíží se
k saturační kinetice. Zdá se, že je to způsobeno saturací metabolizmu enzymového systému (cytochrom
P-450) a kompetitivní inhibicí jaterních hydroxyláz hlavním metabolitem (p-hydroxydifenyl-
hydantoin). Následné zvýšení dávky fenytoinu dokonce i v obvyklém rozpětí 100-300 mg denně může
u některých pacientů vést k toxickým příznakům. To může být vysvětleno tím, že sérové hladiny mohou
vzrůstat exponenciálně po podání vyšších dávek léčivé látky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích akutní toxicity po perorálním podání provedených na myších a potkanech byla zjištěna LD50
mezi 490-1800 mg/kg (myši) a 2500 mg/kg (potkani). TD50 (minimální neurotoxická dávka) po
perorálním podání je u myší mezi 71 a 165 mg/kg. Toxické dávky při chronickém podávání se stejně
jako u studií akutní toxicity týkají CNS a jsou závislé na dávce.
Ve studiích na zvířatech byl prokázán teratogenní účinek, ale ne mutagenní nebo kancerogenní.
V klinické praxi nebyly zjištěny žádné mutagenní nebo kancerogenní signály.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, želatina, sodná sůl karmelózy, magnesium-stearát, koloidní
bezvodý oxid křemičitý.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 oC. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před
světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/PVC/PVdC blistr, papírová krabička.
Velikost balení: 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

G.L. Pharma GmbH, Schlossplatz 1, Lannach, Rakousko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
21/964/92-S/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15.12. 1992
Datum posledního prodloužení registrace: 7.2.
10. DATUM REVIZE TEXTU
24. 8.