DUOXONA - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Duoxona 10 mg/5 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Duoxona 20 mg/10 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Duoxona 40 mg/20 mg tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Duoxona 10 mg/5 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 10 mg oxykodon-hydrochloridu (odpovídá mg oxykodonu) a 5 mg naloxon-hydrochloridu (jako 5,45 mg dihydrátu naloxon-hydrochloridu,
odpovídá 4,5 mg naloxonu).

Duoxona 20 mg/10 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 20 mg oxykodon-hydrochloridu (odpovídá
18 mg oxykodonu) a 10 mg naloxon-hydrochloridu (jako 10,9 mg dihydrátu naloxon-
hydrochloridu, odpovídá 9 mg naloxonu).

Duoxona 40 mg/20 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 40 mg oxykodon-hydrochloridu (odpovídá
36 mg oxykodonu) a 20 mg naloxon-hydrochloridu (jako 21,8 mg dihydrátu naloxon-
hydrochloridu, odpovídá 18 mg naloxonu).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s prodlouženým uvolňováním

Duoxona 10 mg/5 mg
Růžové, podlouhlé, bikonvexní tablety s prodlouženým uvolňováním s půlicí rýhou na obou
stranách, o délce 10,2, šířce 4,7 mm a výšce 3,0 – 4,0 mm.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Duoxona 20 mg/10 mg
Bílé, podlouhlé, bikonvexní tablety s prodlouženým uvolňováním s půlicí rýhou na obou stranách,
o délce 11,2, šířce 5.2 mm a výšce 3,3 – 4,3 mm.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Duoxona 40 mg/20 mg
Růžové, podlouhlé, bikonvexní tablety s prodlouženým uvolňováním s půlicí rýhou na obou
stranách, o délce 14,2, šířce 6.7 mm a výšce 3,6 – 4,6 mm.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4. Terapeutické indikace

Silná bolest, kterou lze přiměřeně zvládnout pouze pomocí opioidních analgetik.

Opioidní antagonista naloxon se přidává, aby působil proti zácpě způsobené opioidem tím, že
blokuje lokální působení oxykodonu v opioidních receptorech ve střevech.

Přípravek Duoxona je indikován u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Analgesie
Analgetický účinek přípravku Duoxona je ekvivalentní účinku přípravků s oxykodonem s
prodlouženým uvolňováním.

Dávkování má být upraveno podle intenzity bolesti a citlivosti každého jednotlivého pacienta.
Nebude-li předepsáno jinak, má se Duoxona podávat následovně:

Dospělí
Obvyklá počáteční dávka u pacientů, kteří opioidy doposud nedostávali (opioid-naivní) činí mg/5 mg oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu ve 12hodinových intervalech.

Pacienti, kteří již dostávají opioidy, mohou začít na vyšších dávkách přípravku Duoxona, a to v
závislosti na jejich předchozích zkušenostech s opioidy.

Maximální denní dávka přípravku Duoxona je 160 mg oxykodon-hydrochloridu a 80 mg naloxon-
hydrochloridu. Maximální denní dávka je vyhrazena pro pacienty, kterým již byla nastavena
stabilní denní dávka a kteří potřebují zvýšení dávky. Pokud je zvažováno zvýšení dávky zvláštní
pozornost má být věnována pacientům s poruchou funkce ledvin a pacientům s mírnou poruchou
funkce jater. U pacientů vyžadujících vyšší dávky je třeba zvážit podávání dodatečného oxykodon-
hydrochloridu s prodlouženým uvolňováním ve stejných časových intervalech, přičemž je třeba
vzít v úvahu maximální denní dávku 400 mg oxykodon-hydrochloridu s prodlouženým
uvolňováním. V případě dodatečného dávkování oxykodon-hydrochloridu může dojít k narušení
prospěšného účinku naloxon-hydrochloridu na funkci střev.

Po úplném ukončení léčby přípravkem Duoxona s následným přechodem na jiný opioid lze
očekávat zhoršení funkce střev.

Někteří pacienti, kteří užívají přípravek Duoxona podle pravidelného časového rozvrhu, vyžadují
analgetika s okamžitým uvolňováním jako záchrannou medikaci při průlomové bolesti. Duoxona
je přípravek s prodlouženým uvolňováním, proto není určen pro léčbu průlomové bolesti. Při léčbě
průlomové bolesti se má jedna dávka záchranné medikace přibližně rovnat jedné šestině
ekvivalentní denní dávky oxykodon-hydrochloridu. Potřeba více než dvou dávek pomocné
medikace denně je obvykle signálem, že dávku je třeba zvýšit. Toto zvýšení je třeba provádět
postupně, každý den nebo každý druhý den, dvakrát denně, přičemž se dávka bude zvyšovat o mg/2,5 mg, nebo v případě potřeby o 2,5 mg/1,25 mg nebo 10 mg/5 mg oxykodon-
hydrochloridu/naloxon-hydrochoridu, až do dosažení stabilní dávky. Cílem je stanovit specifickou
dávku podávanou pacientovi dvakrát denně, která si zachová přiměřený analgetický účinek a při
níž bude potřeba pomocné medikace minimální po celou dobu léčby bolesti. Mírně zvýšené
maximální plazmatické koncentrace mají být vzaty v úvahu při použití tablet 2,5 mg/1,25 mg.


Přípravek Duoxona se užívá ve stanovené dávce dvakrát denně podle pevného časového rozvrhu.
Pro většinu pacientů je vhodné symetrické podávání léku (ve stejných dávkách ráno a večer) podle
pevného časového rozvrhu (každých 12 hodin), ale u některých pacientů může být v závislosti na
individuální bolesti vhodné asymetrické dávkování uzpůsobené podle jejich vzorce bolesti. Obecně
platí, že má být zvolena nejnižší účinná analgetická dávka.

Při léčbě nemaligní bolesti obvykle postačí dávky do 40 mg oxykodon-hydrochloridu a 20 mg
naloxon-hydrochloridu, ale mohou být nutné i vyšší dávky.

Pro dávky nerealizovatelné s těmito sílami léku jsou k dispozici jiné síly.

Analgesie

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Duoxona u dětí a dospívajících ve věku do 18 let neboli nebyla
dosud stanovena. K dispozici nejsou žádné údaje.

Starší pacienti
Stejně jako u mladších dospělých se má dávkování upravit podle intenzity bolesti a citlivosti
jednotlivých pacientů.

Pacienti s poruchou funkce jater
Klinické studie prokázaly, že plazmatické koncentrace oxykodonu a naloxonu se zvyšují u pacientů
s poruchou funkce jater. Koncentrace naloxonu jsou ovlivněny ve vyšší míře než v případě
oxykodonu (viz bod 5.2). Klinický význam relativně vysoké dávky naloxonu u pacientů s poruchou
funkce jater není jasný. Při podávání přípravku Duoxona pacientům s mírnou poruchou funkce jater
(viz bod 4.4) je nutná opatrnost. U pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater je
přípravek Duoxona kontraindikován (viz bod 4.3).

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Klinické studie prokázaly, že plazmatické koncentrace oxykodonu a naloxonu se zvyšují u pacientů
s poruchou funkce ledvin (viz bod 5.2). Koncentrace naloxonu jsou ovlivněny ve vyšší míře než v
případě oxykodonu. Klinický význam relativně vysoké dávky naloxonu u pacientů s poruchou
funkce ledvin není jasný. Při podávání přípravku Duoxona pacientům s poruchou funkce ledvin
(viz bod 4.4) je nutná opatrnost.

Způsob podání

Perorální podání.

Tyto tablety s prodlouženým uvolňováním se užívají ve stanovených dávkách dvakrát denně podle
pevného časového rozvrhu.

Tablety s prodlouženým uvolňováním je možné užívat s jídlem nebo bez jídla, s dostatečným
množstvím tekutiny.

Duoxona 10 mg/5 mg, 20 mg/10 mg, 40 mg/ 20 mg
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. Přípravek Duoxona se polyká vcelku s dostatečným
množstvím tekutiny a nesmí se lámat, žvýkat nebo drtit.

Cíle léčby a ukončení léčby
Před zahájením léčby přípravkem Duoxona má být s pacientem v souladu s metodickými pokyny
pro léčbu bolesti dohodnuta strategie léčby včetně délky léčby a cílů léčby a plán ukončení léčby.
Během léčby má být lékař v častém kontaktu s pacientem, aby mohl vyhodnotit potřebu další léčby,
zvážit její ukončení a v případě potřeby upravit dávkování. Když pacient již léčbu oxykodonem

nepotřebuje, může být prospěšné snižovat dávku postupně, aby se předešlo příznakům z vysazení.
Není-li dosaženo dostatečné kontroly bolesti, má se zvážit možnost hyperalgezie, tolerance a
progrese primárního onemocnění (viz bod 4.4).

Délka léčby
Oxykodon se nemá podávat déle, než je nezbytné

Analgesie
Pokud již pacient nepotřebuje léčbu opioidy, je doporučeno dávku snižovat postupně (viz bod 4.4).

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
• Závažné dýchací obtíže s hypoxií a/nebo hyperkapnií,
• Závažná chronická obstrukční plicní nemoc,
• Cor pulmonale,
• Závažné bronchiální astma,
• Paralytický ileus nevyvolaný opioidy,
• Středně těžká až těžká porucha funkce jater

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Respirační deprese
Hlavním rizikem předávkování opioidy je respirační deprese. Je třeba opatrnosti při podávání
přípravku Duoxona starším a oslabeným pacientům, pacientům s paralytickým ileem, způsobeným
opioidy, pacientům se závažnou poruchou funkce plic, pacientům se spánkovou apnoe, s
myxedémem, hypotyreózou, Addisonovou nemocí (nedostatečnost kůry nadledvin), toxickou
psychózou, cholelitiázou, hypertrofií prostaty, alkoholismem, delirium tremens, pankreatitidou,
hypotenzí, hypertenzí, preexistujícím kadiovaskulárním onemocněním, poraněním hlavy
(vzhledem k riziku zvýšení intrakraniálního tlaku), epileptickými záchvaty nebo predispozicí ke
křečím nebo u pacientů, kteří užívají inhibitory MAO.

Poruchy dýchání ve spánku
Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání ve spánku včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a
hypoxemie ve spánku. Používání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů, u
kterých se vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.

Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné
látky.
Současné užívání přípravku Duoxona a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky
může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné
předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.
V případě rozhodnutí předepsat přípravek Duoxona současně se sedativy, je nutné předepsat
nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a
sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o
těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Porucha funkce jater nebo ledvin
Při podávání přípravku Duoxona pacientům s mírnou poruchou funkce jater nebo ledvin je třeba
opatrnosti. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je obzvlášť nutné pečlivé lékařské
sledování.

Průjem
Výskyt průjmu může být považován za možný důsledek působení naloxonu.


Dlouhodobá léčba
U pacientů léčených dlouhodobě opioidy ve vysokých dávkách může přechod na přípravek
Duoxona zpočátku vyvolat abstinenční syndromy. Takoví pacienti mohou vyžadovat zvýšenou
pozornost.

Přípravek Duoxona není vhodný pro léčbu abstinenčních příznaků.

Během dlouhodobého podávání se může u pacienta vyvinout tolerance na léčivý přípravek a pacient
tak bude vyžadovat vyšší dávky, aby bylo možné udržet požadovaný účinek. Dlouhodobé podávání
přípravku Duoxona může vést k fyzické závislosti. Při náhlém přerušení terapie se mohou
vyskytnout abstinenční příznaky. Pokud již léčba přípravkem Duoxona není nutná, je žádoucí
snižovat denní dávky postupně, aby se předešlo abstinenčnímu syndromu.

Aby se nezhoršily vlastnosti zajišťující prodloužené uvolňování, musí se tablety užívat celé,
nerozlámané na kousky, nerozdrcené a nerozžvýkané. Rozlámání, rozžvýkání nebo rozdrcení tablet
pro usnadnění spolknutí vede k rychlejšímu uvolnění aktivních látek a k absorpci možné letální
dávky oxykodonu (viz bod 4.9).

Pacienti, u kterých se vyskytla somnolence a/nebo epizody náhlého nástupu spánku, se musí zdržet
řízení vozidel nebo obsluhy strojů. Dále je nutno zvážit snížení dávky nebo ukončení léčby.
Vzhledem k možným aditivním účinkům je nutná opatrnost v případech, kdy pacienti užívají jiné
léky se sedativním působením v kombinaci s přípravkem Duoxona (viz body 4.5 a 4.7).

Alkohol
Souběžné užívání alkoholu a přípravku Duoxona může zvýšit nežádoucí účinky přípravku. Je třeba
se vyvarovat jejich souběžného užívání.

Pediatrická populace

Přípravek Duoxona nebyl dosud u dětí a dospívajících do 18 let studován. Z tohoto důvodu se
podávání přípravku Duoxona dětem a dospívajícím do 18 let nedoporučuje.

Rakovina
Neexistují klinické zkušenosti s pacienty s rakovinou ve spojení s peritoneální karcinomatózou
nebo sub-okluzivním syndromem v pokročilém stádiu rakoviny trávicího traktu nebo pánve. Proto
se užívání přípravku Duoxona u těchto pacientů nedoporučuje.

Chirurgický zákrok
Přípravek Duoxona se nedoporučují pro předoperační použití ani pro pooperační použití prvních
12-24 hodin. Podle typu a rozsahu chirurgického zákroku, podle zvolené anestesie, další medikace
a individuálního stavu pacienta závisí přesné načasování pro zahájení pooperačního léčení pomocí
přípravku Duoxona na pečlivém posouzení rizik a prospěchu u každého jednotlivého pacienta.

Porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)
Při opakovaném podávání opioidů, jako je například oxykodon, se může vyvinout tolerance a
fyzická a/nebo psychická závislost.
Opakované používání přípravku Duoxona může vést k poruše z užívání opioidů (opioid use
disorder, OUD). Vyšší dávkování a delší léčba opioidy mohou zvýšit riziko vývoje OUD.
Zneužívání nebo úmyslné nesprávné používání přípravku Duoxona může způsobit předávkování
a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní či rodinnou anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující
poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), u současných
uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např.
deprese, úzkost a poruchy osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.


Před zahájením léčby přípravkem Duoxona i během ní je třeba s pacientem dohodnout cíle léčby a
plán jejího ukončení (viz bod 4.2). Před léčbou i během ní má být pacient také informován o rizicích
a známkách OUD. Pokud se tyto známky objeví, musí být pacienti poučeni, aby kontaktovali svého
lékaře.

Pacienti budou vyžadovat sledování zaměřené na známky chování vedoucí k vyhledávání léku
(např. příliš časté žádosti o doplnění). To se týká i kontroly souběžně podávaných opioidů a
psychoaktivních léků (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD se má
zvážit konzultace se specialistou na léčbu závislostí.

Zneužití
Jakémukoliv zneužití přípravku Duoxona drogově závislými osobami musí být zabráněno.

Je-li přípravek Duoxona zneužit parenterálně, intranasálně nebo perorálně osobami, závislými na
agonistech opioidních receptorů, jako je heroin, morfin nebo methadon, potom se očekává, že se
dostaví výrazné abstinenční příznaky - kvůli vlastnostem naloxonu jako antagonisty opioidních
receptorů - anebo zintenzivní již existující abstinenční příznaky (viz bod 4.9).

Tyto tablety jsou určeny výhradně pro perorální podávání. Lze očekávat, že parenterální injekce
složek tablet (zejména mastku) budou mít za následek nekrózu místní tkáně a plicní granulomy
anebo mohou vést k jiným závažným a případně letálním nežádoucím účinkům.

Doping
Sportovci si musí být vědomi, že přípravek Duoxona může způsobit pozitivní výsledky při
dopingových kontrolách. Používání přípravku Duoxona jako dopingu může způsobit zdravotní
rizika.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Sedativa, jako jsou benzodiazepiny nebo jim příbuzné látky
Současné podávání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim příbuzné látky
zvyšuje riziko sedace, respirační depresi, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivému účinku
na CNS. Je nutné omezit dávka a délka trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4.).

Alkohol může zesilovat farmakodynamické účinky přípravku Duoxona; je třeba se vyvarovat jejich
souběžného užívání.

Klinicky relevantní změny v mezinárodním normalizovaném poměru (INR nebo Quick-value) v
obou směrech byly pozorovány u jednotlivců, pokud se společně aplikoval oxykodon a kumarinové
antikoagulanty.

Oxykodon je primárně metabolizován přes CYP3A4 izomery a částečně přes CYP2D6 izomery
(viz bod 5.2). Aktivita těchto metabolitů může být inhibována nebo indukována podáváním různých
léčiv nebo doplňků stravy. Může být proto nutné adekvátně upravit dávky přípravku Duoxona.

Inhibitory CYP3A4 jako makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin,
telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol),
inhibitory proteáz (např. ritonavir, indinavir, nelfinavir, sachinavir), cimetidin a grepfruitová šťáva
mohou způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxykodonu v
plazmě. Snížení dávky přípravku Duoxona a následná úprava titrace může být nezbytná.

Induktory CYP3A4 jako rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná mohou indukovat
metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšení clearance léčiva, což má za následek snížení
koncentrací oxykodonu v plazmě. Doporučuje se zvýšená opatrnost a může být nutná další titrace,
aby bylo dosaženo odpovídající úrovně tlumení symptomů.


Teoreticky mohou léčivé přípravky, které inhibují aktivitu CYP2D6, jako paroxetin, fluoxetin a
chinidin, způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrace oxykodonu
v plazmě. Souběžné podávání s CYP2D6 inhibitory mělo bezvýznamný vliv na eliminaci
oxykodonu a také nemělo vliv na farmakodynamiku oxykodonu.

In vitro studie metabolismu ukazují, že se neočekávají žádné klinicky významné interakce mezi
oxykodonem a naloxonem. Pravděpodobnost klinicky relevantních interakcí mezi paracetamolem,
kyselinou acetylsalicylovou nebo naltrexonem a kombinací oxykodonu a naloxonu je v případě
terapeutických koncentrací minimální.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Neexistují žádné údaje o užívání přípravku Duoxona těhotnými ženami a při porodu. Omezené
údaje o užívání oxykodonu v těhotenství u člověka nepřinášejí důkaz o zvýšení rizika vrozených
vad. O užívání naloxonu v těhotenství jsou k dispozici nedostatečná klinická data. Nicméně
systémová expozice žen naloxonu po užívání přípravku Duoxona je poměrně nízká (viz bod 5.2).
Oxykodon i naloxon přecházejí do placenty. Studie kombinace oxykodonu a naloxonu na zvířatech
nebyly provedeny (viz bod 5.3). Studie oxykodonu a naloxonu podávaných samostatně zvířatům
neprokázaly teratogenní ani embryotoxické účinky.

Dlouhodobé užívání oxykodonu v těhotenství může vést k abstinenčním příznakům u novorozence.
Pokud se podává při porodu, může oxykodon způsobit u novorozence respirační depresi.

Přípravek Duoxona se má užívat v těhotenství pouze v případě, že prospěch převáží nad možnými
riziky pro nenarozené dítě nebo novorozence.

Kojení
Oxykodon přechází do mateřského mléka. Byl naměřen poměr koncentrace mezi mlékem a
plazmou 3,4:1, proto jsou možné účinky oxykodonu na kojence. Není známo, zda naloxon také
přechází do mateřského mléka. Nicméně po užití těchto tablet jsou systémové hladiny naloxonu
velmi nízké (viz bod 5.2).
Riziko pro kojence však nelze vyloučit, především po užití více dávek přípravku Duoxona kojící
matkou.

Kojení má být během léčby přípravkem Duoxona přerušeno.

Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se fertility.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Duoxona má střední vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. To platí zejména na
počátku léčby přípravkem Duoxona, po zvýšení dávky nebo rotaci anebo v případě, že se přípravek
Duoxona kombinuje s jinými přípravky tlumícími CNS. Pacienti stabilizovaní na konkrétní dávce
nemusí být nutně omezováni. Proto se pacienti mají poradit se svým lékařem, zda mohou řídit
vozidlo nebo obsluhovat stroje.

Pacienti léčení přípravkem Duoxona, u nichž se vyskytla somnolence a/nebo epizody náhlého
nástupu spánku, musí být informováni, aby neřídili vozidla a nevykonávali aktivity, kde zhoršená
pozornost může vystavit je samotné nebo ostatní riziku vážného úrazu nebo smrti (například při
obsluze strojů), dokud tyto opakující se epizody a somnolence nevymizí (viz též body 4.4 a 4.5).

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uvedené níže rozdělené do dvou sekcí: léčba bolesti a léčba samotnou
účinnou látkou oxykodon-hydrochlorid.

Níže uvedené frekvence jsou podkladem pro posouzení nežádoucích účinků:
velmi časté (≥ 1/10),
časté (≥ 1/100 až < 1/10),
méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
velmi vzácné (< 1/10 000)
není známo (z dostupných údajů nelze určit)

U každé skupiny poruch jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.

Nežádoucí účinky při léčbě bolesti

Třídy orgánových
systémů
Časté

Méně časté

Vzácné Velmi
vzácné
Není známo
Poruchy imunitního
systému
Hypersensitivita
Poruchy
metabolismu a
výživy
Snížená chuť
k jídlu nebo
ztráta chuti k
jídlu

Psychiatrické
poruchy
Insomnie Neklid, abnormální
myšlení, úzkost,
stav zmatenosti,
deprese, snížené
libido, nervozita
Euforická
nálada,
halucinace,
noční můry
Poruchy nervového
systému
Závrať,
bolest hlavy,
somnolence
Křeče1, porucha
pozornosti,
dysgeuzie, porucha
řeči, synkopa,
tremor, letargie
Parestezie,
sedace
Poruchy oka Porucha zraku
Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo
Srdeční poruchy Angina pectoris2,
palpitace
Tachykardie
Cévní poruchy Nával horka Snížený krevní tlak,
zvýšený krevní tlak

Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe, rinorea,
kašel
Zívání Respirační
deprese
Gastrointestinální
poruchy
Bolest
břicha,
zácpa,
průjem,
suchá ústa,
dyspepsie,
zvracení,
nauzea,
flatulence
Břišní distenze Porucha
zubu
Říhání

Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšené jaterní
enzymy, biliární
kolika

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Pruritus,
kožní reakce,
hyperhidróza

Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Svalové spasmy,
svalové fascikulace,
myalgie

Poruchy ledvin a
močových cest
Urgentní močení Močová retence
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Erektilní
dysfunkce
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Astenie,
únava
Syndrom z vysazení
léku, bolest na
hrudi, třesavka,
malátnost, bolest,
periferní edém,
žízeň

Vyšetření Snížení tělesné
hmotnosti
Zvýšení
tělesné
hmotnosti

Poranění, otravy a
procedurální
komplikace
Náhodný úraz
1zvláště u pacientů s epilepsií nebo s predispozicí ke křečím
zvláště u pacientů s anamnézou koronární nemoci

U účinné látky oxykodonu-hydrochloridu jsou známy další nežádoucí účinky:

Vzhledem ke svým farmakologickým vlastnostem může oxykodon způsobit respirační depresi,
miózu, bronchiální spasmy a spasmy hladkého svalstva a může potlačit kašlací reflex.

Třídy orgánových
systémů
Časté

Méně časté

Vzácné Velmi
vzácné
Není známo
Infekce a infestace Herpes
simplex

Poruchy imunitního
systému
Anafylaktické
reakce
Poruchy
metabolismu a
výživy
Dehydratace Zvýšená
chuť k jídlu

Psychiatrické
poruchy
Změněná
nálada a
změna
osobnosti,
snížená
aktivita,
psycho-
motorická
hyperaktivita
Agitovanost, poruchy
vnímání (např.
derealizace),
Léková závislost
Agresivita
Poruchy nervového
systému
Zhoršená
koncentrace,
Hyperalgezie

migréna, hypertonie,
mimovolné svalové
kontrakce,
hypoestezie,
abnormální
koordinace
Poruchy ucha a
labyrintu
Postižení sluchu
Cévní poruchy Vazodilatace
Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Dysfonie syndrom
centrální
spánkové apnoe
Gastrointestinální
poruchy
Škytavka Dysfagie, ileus, vřed
úst, stomatitida
Meléna,
krvácení
dásní
Zubní kaz
Poruchy jater a
žlučových cest
Cholestáza
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Suchá kůže, zrudnutí Kopřivka
Poruchy ledvin a
močových cest
Dysurie
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Hypogonadismus Amenorea
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Edém, léková
tolerance
Syndrom z
vysazení léku u
novorozenců

Závislost
Opakované používání přípravku Duoxona, a to i v terapeutických dávkách, může vést k závislosti.
Riziko závislosti se u jednotlivých pacientů může lišit podle rizikových faktorů, dávkování a délky
léčby opioidy (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy intoxikace
Podle anamnézy pacienta se předávkování přípravkem Duoxona může projevit symptomy, které
jsou způsobeny buď oxykodonem (agonista opioidních receptorů) nebo naloxonem (antagonista
opioidních receptorů).

Symptomy předávkování oxykodonem zahrnují miózu, respirační depresi, somnolence přecházející
do stuporu, hypotonii, bradykardii a hypotenzi. V závažnějších případech se může vyskytnout
kóma, nekardiogenní plicní edém a oběhové selhání s fatálními následky.

Při předávkování oxykodonem byla pozorována toxická leukoencefalopatie.


Symptomy předávkování samotným naloxonem jsou nepravděpodobné.

Léčba intoxikace
Abstinenční příznaky z předávkování naloxonem je třeba léčit symptomaticky v dobře
kontrolovaném prostředí.

Klinické symptomy naznačující předávkování oxykodonem lze léčit podáním opioidních
antagonistů (např. 0,4-2 mg naloxon-hydrochloridu intravenózně). Podání je třeba opakovat ve
dvou až tříminutových intervalech dle klinické potřeby. Také je možné aplikovat infuzi 2 mg
naloxon-hydrochloridu v 500 ml 0,9% chloridu sodného nebo 5% dextrózy (0,004 mg/ml
naloxonu). Infuzi je třeba podat v poměru k dříve podaným dávkám bolusu a podle reakce pacienta.

Je třeba zvážit výplach žaludku.

V případě potřeby lze použít podpůrné prostředky (umělé dýchání, kyslík, vazopresory a infuze
tekutin) pro zvládnutí oběhového šoku při předávkování. Při srdeční zástavě nebo arytmii je třeba
provést srdeční masáž nebo defibrilaci. V případě potřeby je nutno provést umělé dýchání. Je třeba
zachovat metabolismus tekutin a elektrolytů.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Nervový systém; Analgetika, opioidní analgetika (anodyna),
přírodní opiové alkaloidy
ATC kód: N02AA
Mechanismus účinku
Oxykodon a naloxon mají afinitu pro kappa, mí a delta receptory opiátů v mozku, páteři a v
periferních orgánech (např. střevo). Oxykodon působí jako agonista opioidního receptoru na těchto
receptorech a váže se na endogenní opioidní receptory v CNS. Naloxon je naopak čistý antagonista,
působící na všechny typy opioidních receptorů.

Farmakodynamické účinky
Kvůli výraznému first-pass metabolismu je biologická dostupnost naloxonu po perorálním podání
< 3%, a proto je klinicky relevantní systémový účinek nepravděpodobný. Kvůli lokálnímu
konkurenčnímu antagonismu účinku oxykodonu zprostředkovaného opioidním receptorem a
naloxonu ve střevu snižuje naloxon poruchy funkce vyprazdňování, které jsou typické pro léčbu
opioidy.

Klinická účinnost a bezpečnost
Opioidy mohou ovlivňovat osu hypothalamus-hypofýza-nadledviny nebo osu hypothalamus-
hypofýza-gonády. Některé změny zahrnují zvýšení hladiny prolaktinu v séru a snížení hladin
kortizolu a testosteronu v plazmě. Klinické příznaky mohou být projevem těchto hormonálních
změn.

Preklinické studie předkládají různé účinky přírodních opioidů na složky imunitního systému.
Klinický význam těchto nálezů není znám. Není známo, zda oxykodon, polosyntetický opioid, má
podobné účinky na imunitní systém, jako opioidy přírodní.

Analgesie
Dvanáctitýdenní paralelní skupinová dvojitě slepá studie provedená u 322 pacientů trpících zácpou
způsobenou opioidy ukázala, že pacienti léčení kombinací oxykodon-hydrochloridu a naloxon-

hydrochloridu měli v posledním týdnu léčby průměrně o jednu spontánní stolici (bez laxativ) více
ve srovnání s pacienty, kteří pokračovali v užívání podobných dávek tablet oxykodon-
hydrochloridu s prodlouženým uvolňováním (p <0,0001). Užívání laxativ v prvních čtyřech
týdnech bylo ve skupině léčené oxykodonem a naloxonem významně nižší než ve skupině léčené
pouze oxykodonem (31% oproti 55%, p <0,0001). Podobných výsledků bylo dosaženo ve studii
provedené na 265 pacientech bez rakoviny, kteří užívali denní dávky oxykodon-
hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu 60 mg/30 mg až 80 mg/40 mg, ve srovnání s pacienty
léčenými pouze oxykodon-hydrochloridem ve stejných dávkách.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Oxykodon-hydrochlorid

Absorpce
Oxykodon má při perorálním podání vysokou absolutní biologickou dostupnost až 87 %.

Distribuce
Po absorpci je oxykodon rozváděn po celém těle. Přibližně 45 % je vázáno na plazmatické
bílkoviny. Oxykodon rovněž prochází placentou a může být nalezen v mateřském mléce

Biotransformace
Oxykodon je metabolizován ve střevech a játrech na noroxykodon a oxymorfon a na různé
glukuronidové konjugáty. Noroxykodon, oxymorfon a noroxymorfon se vytvářejí pomocí systému
cytochromu P450. Chinidin snižuje tvorbu oxymorfonu u člověka bez podstatného ovlivnění
farmakodynamiky oxykodonu. Vliv metabolitů na celkový farmakodynamický účinek je
nevýznamný.

Eliminace
Oxykodon a jeho metabolity jsou vylučovány močí a stolicí.

Naloxon-hydrochlorid

Absorpce
Po perorálním podání má naloxon velmi nízkou systémovou dostupnost < 3%.

Distribuce
Naloxon přechází do placenty. Není známo, zda naloxon také přechází do mateřského mléka.

Biotransformace a eliminace
Po parenterálním podání je plazmatický poločas přibližně jedna hodina. Doba účinku závisí na
dávce a cestě podání, intramuskulární injekce má delší účinek než intravenózní dávky. Naloxon je
metabolizován v játrech a vylučuje se močí. Hlavními metabolity jsou naloxon-glukuronid, 6β-
naloxol a jeho glukuronidy.

Kombinace oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu (Duoxona)

Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
Farmakokinetické vlastnosti oxykodonu v přípravku Duoxona jsou ekvivalentní vlastnostem tablet
oxykodonu s prodlouženým uvolňováním, podávanými společně s tabletami naloxonu s
prodlouženým uvolňováním.

Vzájemná zaměnitelnost všech sil přípravku Duoxona byla prokázána.

Po perorálním podání přípravku Duoxona v maximální dávce zdravým subjektům jsou koncentrace
naloxonu v plazmě tak nízké, že není možné provést farmakokinetickou analýzu. Je ovšem možné

provést farmakokinetickou analýzu naloxon-3-glukuronidu jako markeru surogátu, protože jeho
koncentrace v plazmě je dostatečně vysoká pro změření /hodnocení.

Po vysoce tučné snídani je biologická dostupnost a maximální koncentrace oxykodonu v plazmě
(Cmax) po požití přípravku Duoxona přibližně o 16 – 30 % vyšší ve srovnání se stavem půstu. To
bylo hodnoceno jako klinicky irelevantní, a proto je možné užívat přípravek Duoxona s jídlem nebo
bez jídla (viz bod 4.2).

In vitro studie metabolismu léku ukázaly, že výskyt klinicky relevantních interakcí s přípravkem
Duoxona je nepravděpodobný.

Starší pacienti
Oxykodon.
U starších pacientů se hodnota AUCƮ oxykodonu zvýšila ve srovnání s mladšími dobrovolníky
průměrně na 118 % (90% C.I.: 103, 135). Hodnota Cmax oxykodonu se zvýšila průměrně na 114 %
(90% C.I.: 102, 127). Hodnota Cmin oxykodonu se zvýšila průměrně na 128 % (90% C.I.: 107, 152).

Naloxon
U starších pacientů se hodnota AUCƮ naloxonu zvýšila ve srovnání s mladšími dobrovolníky
průměrně na 182 % (90% C.I.: 123, 270). Hodnota Cmax naloxonu se zvýšila průměrně na 173 %
(90% C.I.: 107, 280). Hodnota Cmin naloxonu se zvýšila průměrně na 317 % (90% C.I.: 142, 708).

Naloxon-3-glukuronid
U starších pacientů se hodnota AUCƮ naloxon-3-glukuronidu zvýšila ve srovnání s mladšími
dobrovolníky průměrně na 128 % (90% C.I.: 113, 147). Hodnota Cmax naloxon-3-glukuronidu se
zvýšila průměrně na 127 % (90% C.I.: 112, 144). Hodnota Cmin naloxon-3-glukuronidu se zvýšila
průměrně na 125 % (90% C.I.: 105, 148).

Pacienti s poruchou funkce jater
Oxykodon
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater se hodnota AUCINF oxykodonu
zvýšila průměrně na 143 % (90% C.I.: 111, 184), 319 % (90% C.I.: 248, 411) a 310 % (90% C.I.:
241, 398) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax oxykodonu se u pacientů s mírnou,
středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater zvýšila průměrně na 120 % (90% C.I.: 99, 144),
201 % (90% C.I.: 166, 242) a 191 % (90% C.I.: 158, 231) ve srovnání se zdravými dobrovolníky.
Hodnota t1/2Z oxykodonu se u pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater
zvýšila průměrně na 108 % (90% C.I.: 70, 146), 176 % (90% C.I.: 138, 215) a 183 % (90% C.I.:
145, 221) ve srovnání se zdravými dobrovolníky.

Naloxon
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater se hodnota AUCt naloxonu
zvýšila průměrně na 411 % (90% C.I.: 152, 1112), 11518 % (90% C.I.: 4259, 31149) a 10666 %
(90% C.I.: 3944, 28847) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxonu se u
pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater zvýšila průměrně na 193 % (90%
C.I.: 115, 324), 5292 % (90% C.I: 3148, 8896) a 5252 % (90% C.I.: 3124, 8830) ve srovnání se
zdravými dobrovolníky. Vzhledem k nedostatečnému množství dat se t1/2Z a odpovídající AUCINF
naloxonu nepočítaly. Srovnání biologické dostupnosti naloxonu bylo tudíž založeno na hodnotách
AUCt.

Naloxon-3-glukuronid
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater se hodnota AUCINF naloxon-
3-glukuronidu zvýšila průměrně na 157 % (90% C.I.: 89, 279), 128 % (90% C.I.: 72, 227) a 125 %
(90% C.I.: 71, 222) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxon-3-glukuronidu
se zvýšila průměrně na 141 % (90% C.I.: 100, 197) a 118 % (90% C.I.: 84, 166) u pacientů s mírnou
a středně těžkou poruchou funkce jater a u pacientů s těžkou poruchou funkce jater se snížila na

98 % (90% C.I.: 70, 137) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota t1/2Z naloxon-glukuronidu se u pacientů s mírnou poruchou funkce jater zvýšila průměrně na 117 % (90% C.I.:
72, 161) a u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater se snížila na 77 % (90%
C.I.: 32, 121) a 94 % (90% C.I.: 49, 139) ve srovnání se zdravými dobrovolníky.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Oxykodon
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin se hodnota AUCINF
oxykodonu zvýšila průměrně na 153 % (90% C..: 130, 182), 166 % (90% C.I.: 140, 196) a 224 %
(90% C.I.: 190, 266) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax oxykodonu se u pacientů
s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin zvýšila průměrně na 110 % (90% C.I.:
94, 129), 135 % (90% C.I.: 115, 159) a 167 % (90% C.I.: 142, 196) ve srovnání se zdravými
dobrovolníky. Hodnota t 1/2Z se u pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin
zvýšila průměrně na 149 %, 123 % a 142 % ve srovnání se zdravými dobrovolníky.

Naloxon
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin se hodnota AUCt naloxonu
zvýšila průměrně na 2850 % (90% C.I.: 369, 22042), 3910 % (90% C.I.: 506, 30243) a 7612 %
(90% C.I.: 984, 58871) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxonu se u
pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin zvýšila průměrně na 1076 %
(90% C.l.: 154, 7502), 858 % (90% C.I.: 123, 5981) a 1675 % (90% C.I.: 240, 11676) ve srovnání
se zdravými dobrovolníky. Vzhledem k nedostatečnému množství dat se t 1/2Z a odpovídající
AUCINF naloxonu nepočítaly. Srovnání biologické dostupnosti naloxonu bylo tudíž založeno na
hodnotách AUCt. Poměry mohly být ovlivněny nemožností plně charakterizovat profily plazmy s
naloxonem u zdravých jedinců.

Naloxon-3-glukuronid
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin se hodnota AUCINF naloxon-
3-glukuronidu zvýšila průměrně na 220 % (90% C.I.: 148, 327), 370 % (90% C.I.: 249, 550) a
525 % (90% C.I.: 354, 781) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxon-glukuronidu se u pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin zvýšila
průměrně na 148 % (90% C.I.: 110, 197), 202 % (90% C.I.: 151, 271) a 239 % (90% C.I.: 179,
320) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. U hodnoty t1/2Z naloxon-3-glukuronidu nedošlo v
průměru k žádné významné změně mezi pacienty s poruchou funkce ledvin a zdravými jedinci.

Zneužití
Aby se zabránilo narušení vlastnosti prodlouženého uvolňování, nesmí se přípravek Duoxona drtit,
lámat na kousky ani žvýkat, protože to vede k rychlejšímu uvolňování aktivních látek. Kromě toho
má naloxon pomalé vylučování, je-li podán intranasálně. Obě tyto vlastnosti znamenají, že zneužití
přípravku Duoxona nebude mít zamýšlený účinek. U potkanů, závislých na oxykodonu, vedlo
intravenózní podání oxykodonu/naloxonu v poměru 2:1 k abstinenčním příznakům.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nejsou k dispozici žádné údaje ze studií reprodukční toxicity pro kombinaci oxykodonu a
naloxonu.
Studie provedené pro jednotlivé složky na samicích i samcích potkanů ukázaly, že oxykodon v
dávkách do 8 mg/kg živé hmotnosti nemá vliv na fertilitu a raný vývoj embrya a nezpůsobil
malformace u potkanů v dávkách do 8 mg/kg a u králíků v dávkách 125 mg/kg živé hmotnosti.
U králíků však byl při statistickém hodnocení jednotlivých plodů pozorován zvýšený výskyt
vývojových změn v souvislosti s dávkou (zvýšený výskyt 27 obratlů před kostí křížovou,
nadbytečné páry žeber). Při statistickém hodnocení těchto parametrů pomocí vrhů se zvýšil pouze
výskyt 27 obratlů před kostí křížovou a pouze ve skupině, které byla podávána dávka 125 mg/kg,
což je dávka, která vyvolala silné farmakotoxické účinky u březích zvířat. Studie prenatálního a
postnatálního vývoje potkanů generace F1 ukázala, že tělesná hmotnost potkanů, kterým byla

podávána denní dávka 6 mg/kg, byla nižší ve srovnání s tělesnou hmotností kontrolní skupiny při
dávkách snižujících hmotnost matky a příjem potravy (NOAEL 2 mg/kg tělesné hmotnosti). Nebyl
pozorován účinek na fyzické, reflexologické a smyslové vývojové parametry ani na indexy chování
a reprodukce. Standardní studie perorální reprodukční toxicity naloxonu ukazují, že vysoké
perorální dávky naloxonu nebyly teratogenní ani embryo/fetotoxické a nemají nepříznivý vliv na
perinatální a postnatální vývoj. Naloxon ve velmi vysokých dávkách (800 mg/kg/denně), které
vyvolaly významnou toxicitu u samic potkanů (např. snížení tělesné hmotnosti, křeče), způsobil
zvýšenou úmrtnost mláďat v období ihned po porodu. U přeživších mláďat však nebyly pozorovány
žádné účinky na vývoj nebo chování.

Dlouhodobé studie karcinogenity kombinace oxykodon/naloxon ani samostatného oxykodonu se
neprováděly. U naloxonu se prováděla 24měsíční studie perorální karcinogenity na potkanech při
dávkování až do 100 mg/kg/den. Výsledky ukazují, že naloxon není za těchto podmínek
karcinogenní.

Oxykodon a naloxon jako samostatné přípravky vykazují klastogenní potenciál v případě in vitro
studií. Žádné podobné účinky ovšem nebyly zjištěny za podmínek in vivo, a to ani při toxických
dávkách. Výsledky naznačují, že mutagenní riziko přípravku Duoxona je u lidí v případě
terapeutických koncentrací považováno za nepravděpodobné.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Poly(vinyl-acetát)
povidon Knatrium-lauryl-sulfát
koloidní bezvodý oxid křemičitý
mikrokrystalická celulosa
magnesium-stearát

Potahová vrstva:
Duoxona 10 mg/5 mg
polyvinylalkohol
oxid titaničitý (E171)
červený oxid železitý (E172)
makrogol mastek

Duoxona 20 mg/10 mg
polyvinylalkohol
oxid titaničitý (E171)
makrogol mastek

Duoxona 40 mg/20 mg
polyvinylalkohol,
oxid titaničitý (E171)
červený oxid železitý (E172)
makrogol mastek

6.2 Inkompatibility


Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

Blistr:
roky

Lahvička:
roky
Použitelnost po prvním otevření: 3 měsíce

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Blistr:
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Lahvička:
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Blistr
Dětský bezpečnostní Al//PVC/PE/PVDC blistr

Lahvička
Bílá HDPE lahvička s bílým dětským bezpečnostním šroubovacím uzávěrem z PP, garantujícím
neporušenost obalu.

Velikost balení:
Blistr: 10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 90, 98, 100 tablet s prodlouženým uvolňováním
Lahvička: 50, 100, 250 tablet s prodlouženým uvolňováním

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Neuraxpharm Bohemia s.r.o.
náměstí Republiky 110 00 Praha 1 – Nové Město
Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Duoxona 10 mg/5 mg: 65/374/18-C
Duoxona 20 mg/10 mg: 65/375/18-C
Duoxona 40 mg/20 mg: 65/377/18-C



9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

13. 3. 2019/14. 1.

10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 3.