PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Braftovi 50 mg tvrdé tobolky
Braftovi 75 mg tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Braftovi 50 mg tvrdé tobolkyJedna tvrdá tobolka obsahuje encorafenibum 50 mg.
Braftovi 75 mg tvrdé tobolkyJedna tvrdá tobolka obsahuje encorafenibum 75 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tvrdá tobolka
Braftovi 50 mg tvrdé tobolkyTobolka s neprůhledným víčkem oranžové barvy a neprůhledným tělem růžovožluté barvy, potištěná
stylizovaným „A“ na víčku a „LGX 50mg“ na těle tobolky. Délka tobolky je přibližně 22 mm.
Braftovi 75 mg tvrdé tobolkyTobolka s neprůhledným víčkem růžovožluté barvy a neprůhledným tělem bílé barvy, potištěná
stylizovaným „A“ na víčku a „LGX 75mg“ na těle tobolky. Délka tobolky je přibližně 23 mm.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Enkorafenib je indikován:
- v kombinaci s binimetinibem k léčbě dospělých pacientů s neresekovatelným nebo metastazujícím
melanomem s mutací V600 genu BRAF
- v kombinaci s cetuximabem k léčbě dospělých pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem
4.2 Dávkování a způsob podání
Léčba enkorafenibem má být zahájena a vedena kvalifikovaným lékařem se zkušenostmi s podáváním
protinádorových léčivých přípravků.
Dávkování
MelanomDoporučená dávka enkorafenibu je 450 mg v kombinaci s binimetinibem.
Kolorektální karcinomDoporučená dávka enkorafenibu je 300 mg v kombinaci s cetuximabem.
Úprava dávkování
MelanomLéčba nežádoucích účinků může vyžadovat snížení dávky, dočasné přerušení nebo trvalé ukončení
léčby enkorafenibem Informace o dávkování a doporučených úpravách dávkování binimetinibu jsou uvedeny v bodě 4.souhrnu údajů o přípravku
Doporučení pro snižování dávky enkorafenibu uvádí tabulka 1.
Tabulka 1: Doporučené úpravy dávkování enkorafenibu při použití v kombinaci
s binimetinibem k léčbě melanomu
Dávkovací hladina Dávka enkorafenibu pokud je užíván v kombinaci s binimetinibem
Úvodní dávka Šest 75mg 1. snížení dávky Čtyři 75mg 2. snížení dávky Tři 75mg Následná úprava
K dispozici jsou pouze omezené údaje o snížení dávky na 100denně. Léčba enkorafenibem se má trvale ukončit, pokud je dávka 100 mg
Nedoporučuje se podávat enkorafenib v dávce 450 mg jednou denně v monoterapii. Pokud je podávání
binimetinibu dočasně přerušeno, má být po tuto dobu dávka enkorafenibu snížena na 300 mg jednou
denně 450 mg dobře tolerován. V případě trvalého ukončení léčby binimetinibem je třeba trvale ukončit
léčbu enkorafenibem.
Jestliže je léčba enkorafenibem dočasně přerušena binimetinibem. Jestliže je léčba enkorafenibem trvale ukončena, má se ukončit i léčba binimetinibem.
Pokud se při podávání kombinace enkorafenibu s binimetinibem objeví toxicita spojená s léčbou, má
být dávka obou přípravků snížena nebo přerušeno či ukončeno jejich podávání. Úprava dávky je nutná
jen u binimetinibu v následujících případech ablace retinálního pigmentového epitelu retinální žíly kreatinfosfokinázy Vyskytne-li se některá z uvedených toxicit, viz pokyny pro úpravu dávky binimetinibu uvedené
v bodě 4.2 SmPC binimetinibu.
Kolorektální karcinomLéčba nežádoucích účinků může vyžadovat snížení dávky, dočasné přerušení nebo ukončení léčby
enkorafenibem Informace o dávkování a doporučených úpravách dávkování cetuximabu jsou uvedeny v bodě 4.SmPC cetuximabu.
Doporučení pro snižování dávky enkorafenibu uvádí tabulka 2.
Tabulka 2: Doporučené úpravy dávkování enkorafenibu při použití v kombinaci
s cetuximabem k léčbě CRC
Dávkovací hladina Dávka enkorafenibu pokud je užíván v kombinaci s cetuximabem
Úvodní dávka Čtyři 75mg 1. snížení dávky Tři 75mg 2. snížení dávky Dvě 75mg
Pokud je léčba enkorafenibem trvale ukončena, má se ukončit i léčba cetuximabem.
Pokud je léčba cetuximabem trvale ukončena, má se ukončit i léčba enkorafenibem.
Melanom a kolorektální karcinomÚpravy dávkování v případě výskytu nežádoucích účinků jsou uvedeny níže a v tabulkách 3 a 4.
Pro nové primární kožní malignity: Není nutné upravovat dávku enkorafenibu.
Pro nové primární mimokožní malignity s pozitivní mutací RAS: Je třeba zvážit trvalé ukončení léčby
enkorafenibem.
Tabulka 3: Doporučené úpravy dávkování enkorafenibu podávaného v kombinaci
s binimetinibem nebo v kombinaci s cetuximabem pro vybrané nežádoucí účinky
Závažnost nežádoucích účinkůa Enkorafenib
Kožní reakce• Stupeň 2 Má se pokračovat v léčbě enkorafenibem.
Pokud se vyrážka během léčby zhorší nebo nezlepší do 2 týdnů,je třeba léčbu enkorafenibem přerušit až do dosažení stupně nebo 1 a S R W p • 6 W X S H 3 L ] O H S ã H Q t S L ] D K i M L W • 6 W X S H 4 L p þ Ea enkorafenibem V H Syndrom palmoplantární erytrodysestezie • 6 W X S H
Má se pokračovat vpodpůrná opatření, jako je topická léčba.
Pokud navzdory podpůrné terapii nedojde do 2 týdnů ke zlepšení,
je třeba léčbu enkorafenibem přerušit až do zlepšení na stupeň nebo 1 a poté ] Q R Y X • 6 W X S H L p þ Ea enkorafenibem V H R S D W H Q t přehodnotit.
Po zlepšení na stupeň 0 nebo 1 je třeba znovu zahájit léčbustejnou nebo sníženou dávkou enkorafenibu.
Uveitida včetně iritidy a iridocyklitidy • 6 W X S H 1- 9 Q D S léčbu enkorafenibem přerušit a po 2 týdnech se má zopakovat
oftalmologické vyšetření.
Pokud se uveitida stupně 1 zlepšila na stupeň 0, má se znovuzahájit léčba stejnou dávkou.
Pokud se uveitida stupně 2 nebo 3 zlepšila na stupeň 0 nebo 1,
má se znovu zahájit léčba sníženou dávkou.
Pokud nedojde ke zlepšení do 6 týdnů, je třeba opakovatoftalmologické kontroly a trvale ukončit léčbu en• StupeňZávažnost nežádoucích účinkůa Enkorafenib
Prodloužení QTc
•≤ 60 ms od hodnot před
léčbou
Léčb扯搠㐮㐀⤮
Při QTcF ≤500 ms je možné znovu zahájit léčbu sníženou dávkouenkorafenibu.
Při více než jednom výskytu se má léčba en• QTcFléčbouL p þ Ea enkorafenibem V H pacienta viz bod 4.4Abnormální laboratorní výsledky jaterních funkcí
• Stupeň⠀慬慮⠀hranice normálních hodnot
Má se p R N U D þ R Y D W Pokud nedojde ke zlepšení do 4 týdnů, léčbu enkorafenibem je
třeba přerušit až do zlepšení na stupeň 0 nebo 1 nebo na hodnoty
před léčbou/ve výchozím bodě léčby, a poté znovu zahájit léčbu
stejnou dávkou.
• První výskyt stupně>2x ULNLéčb• Při zlepšení na stupeň 0 nebo 1 nebo na výchozí hodnoty je
třeba znovu zahájit léčbu sníženou dávkou.
• Pokud nedojde ke zlepšení, je třeba léčbu enkorafenibem
trvale ukončit⸠
• První výskyt stupně⠀>20 ULNLéčb• Při zlepšení na stupeň 0 nebo 1 nebo na výchozí hodnoty je
třeba znovu zahájit léčbu sníženou dávkou.
• Pokud nedojde ke zlepšení, je třeba léčbu enkorafenibem
trvale ukončit.
Nebo trvale ukončit léčbu en• Rekurentní >5x ULN a hladinabilirubinu v krvi >2Je třeba zvážit trvalé ukonč
• Rekurentní >20Je třeba trvale ukončit léčbu en
Tabulka 4: Doporučené úpravy dávkování enkorafenibu podávaného v kombinaci
s binimetinibem nebo v kombinaci s cetuximabem pro další nežádoucí účinky
Závažnost nežádoucího účinku Enkorafenib
• Rekurentní nebonetolerovatelné nežádoucí
účinky stupně 2
• První výskyt nežádoucích
účinků stupně
L p þ Ea enkorafenibem V H • Při zlepšení na stupeň 0 nebo 1 nebo na výchozí hodnoty je
třeba znovu zahájit léčbu sníženou dávkou.
• Pokud nedojde ke zlepšení, je třeba léčbu enkorafenibem
trvale ukončit⸀
• První výskyt jakéhokoli
nežádoucího účinku stupně Léčb• Při zlepšení na stupeň 0 nebo 1 nebo na výchozí hodnoty je
třeba znovu zahájit léčbu sníženou dávkou.
• Pokud nedojde ke zlepšení, je třeba léčbu enkorafenibem
trvale ukončit.
Nebo trvale ukončit léčbu en• Rekurentní nežádoucí účinkystupně
• Rekurentní nežádoucí účinky
stupněJe třeba trvale ukončit léčbu en
Délka léčbyV léčbě se má pokračovat, dokud z ní má pacient prospěch, nebo dokud se neobjeví nepřijatelná
toxicita.
Vynechání dávekJestliže dojde k vynechání dávky enkorafenibu, má pacient užít vynechanou dávku jenom v případě,
že do další plánované dávky zbývá více než 12 hodin.
ZvraceníPři zvracení po podání enkorafenibu nemá pacient tuto dávku nahrazovat a má užít až další
plánovanou dávku.
Zvláštní populace
Starší pacientiU pacientů ve věku 65 let a více let není nutná úprava dávky Porucha funkce jaterPacienti se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater mohou mít zvýšenou expozici
enkorafenibu U pacientů s lehkou poruchou funkce jater přistoupit s opatrností a dávka enkorafenibu má být 300 mg jednou denně.
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater jater Porucha funkce ledvinNa základě populační farmakokinetické analýzy nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nejsou
k dispozici žádné klinické údaje. Snížení dávky v tomto případě tudíž není možné stanovit. U pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin se má enkorafenib podávat s opatrností
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost enkorafenibu u dětí a dospívajících dosud nebyla stanovena. Nejsou dostupné
žádné údaje.
Způsob podání
Braftovi se podává perorálně. Tobolky se mají polykat vcelku a zapít vodou. Mohou se užívat s jídlem
nebo bez jídla. Je třeba vyvarovat se současného užití enkorafenibu a grapefruitové šťávy body 4.4 a 4.5
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Enkorafenib se má podávat v kombinaci s binimetinibem metastazujícím melanomem s mutací V600 genu BRAFtýkající se upozornění a opatření pro léčbu binimetinibem nebo cetuximabem viz bod 4.4 SmPC
binimetinibu nebo cetuximabu.
Testování mutace BRAF
Před zahájením léčby enkorafenibem se musí validovaným testem potvrdit pozitivita mutace Vgenu BRAF u pacientů s neresekovatelným nebo metastazujícím melanomem nebo pozitivita mutace
V600E genu BRAF u pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem. Účinnost a bezpečnost
enkorafenibu byla stanovena pouze u pacientů s melanomovými nádory exprimujícími mutace V600E
a V600K genu BRAF nebo u kolorektálních nádorů exprimujících mutaci V600E genu BRAF.
Enkorafenib se nemá používat u pacientů s maligním melanomem s divokým typem genu BRAF ani
u pacientů s kolorektálním karcinomem s divokým typem genu BRAF.
Enkorafenib v kombinaci s binimetinibem u pacientů s progresí po BRAF inhibitoru
K dispozici jsou pouze omezené údaje týkající se pacientů užívajících kombinaci enkorafenibu a
binimetinibu, u nichž došlo k progresi po dřívější léčbě inhibitorem BRAF podávaným v rámci léčby
neresekovatelného nebo metastazujícího melanomu s mutací V600 v genu BRAF. Údaje ukazují, že
u těchto pacientů byla účinnost kombinace nižší.
Enkorafenib v kombinaci s binimetinibem u pacientů s mozkovými metastázami
U pacientů s melanomem s mutací V600 v genu BRAF, který metastazoval do mozku, jsou k dispozici
pouze omezené údaje týkající se účinnosti kombinace enkorafenibu a binimetinibu
Dysfunkce levé komory Při podávání enkorafenibu v kombinaci s binimetinibem byla hlášena LVD definovaná jako
symptomatické nebo asymptomatické snížení ejekční frakce. Doporučuje se provést vyšetření ejekční
frakce levé komory enkorafenibem a binimetinibem, jeden měsíc po zahájení léčby a poté po dobu léčby přibližně v
3měsíčních intervalech nebo častěji, pokud je klinická indikace. Jestliže se během léčby objeví LVD,
viz bod 4.2 SmPC binimetinibu.
Bezpečnost enkorafenibu v kombinaci s binimetinibem nebyla stanovena u pacientů, kteří měli
výchozí LVEF pod 50 % nebo pod dolní hranicí normálních hodnot. Proto je u těchto pacientů
zapotřebí podávat binimetinib s opatrností, a v případě jakékoli symptomatické poruchy funkce levé
komory, snížení LVEF na stupeň 3-4 nebo při absolutním snížení LVEF proti výchozím hodnotám
o ≥ 10 %, má být léčba binimetinibem a enkorafenibem přerušena a LVEF se má kontrolovat každé týdny, dokud se hodnoty neupraví.
Hemoragie
Při léčbě enkorafenibem může dojít k hemoragii včetně těžkých hemoragických příhod Riziko hemoragie může být vyšší při současné antikoagulační a antiagregační léčbě. Při výskytu
hemoragických příhod stupně ≥ 3 je možné podle klinické indikace podávání přípravku přerušit nebo
léčbu ukončit
Oční toxicity
Při podávání enkorafenibu se mohou vyskytnout oční toxicity zahrnující uveitidu, iritidu
a iridocyklitidu. U pacientů léčených kombinací enkorafenibu a binimetinibu byla rovněž hlášena
RPED U pacientů mají být při každé návštěvě vyšetřeny příznaky nové poruchy zraku nebo zhoršení zraku.
Pokud jsou zjištěny příznaky nové poruchy zraku nebo zhoršení poruchy zraku, včetně zmenšení
rozsahu centrálního vidění, rozmazaného vidění nebo ztráty vidění, doporučuje se neodkladně provést
oftalmologické vyšetření.
Pokud se během léčby objeví uveitida včetně iritidy nebo iridocyklitidy, viz bod 4.2.
Pokud se během léčby u pacienta vyvine RPED nebo RVO, viz pokyny v bodě 4.2 SmPC
binimetinibu.
Prodloužení QT
U pacientů léčených inhibitory BRAF bylo pozorováno prodloužení QT intervalu. Detailní studie,
které by hodnotily enkorafenib z hlediska možného prodloužení QT intervalu, nebyly provedeny.
Výsledky podávání enkorafenibu v monoterapii naznačují, že má potenciál mírně zvýšit tepovou
frekvenci. Výsledky společného hodnocení kombinovaných studií enkorafenibu a binimetinibu
v doporučených dávkách a ze studie enkorafenibu v monoterapii naznačují, že enkorafenib má
potenciál mírně prodlužovat QTc interval Nejsou k dispozici dostatečné údaje pro vyloučení klinicky významného prodloužení QT v závislosti
na expozici.
Kvůli možnému riziku prodloužení QT se doporučuje upravit před zahájením léčby abnormální sérové
koncentrace elektrolytů včetně magnesia a kalia a kontrolovat před zahájením léčby a během léčby
rizikové faktory pro prodloužení QT Doporučuje se vyhodnotit elektrokardiogram měsíc po zahájení léčby a poté po dobu léčby přibližně v 3měsíčních intervalech nebo častěji, pokud je
klinická indikace. Při výskytu prodloužení QTc je možné snížit dávku nebo přerušit či ukončit léčbu
spolu s úpravou abnormálních koncentrací elektrolytů a kontrolou rizikových faktorů
Nové primární malignity
U pacientů léčených inhibitory BRAF byly pozorovány nové primární malignity v kožní i jiné než
kožní lokalizaci, které se mohou vyskytnout při podávání enkorafenibu
Kožní malignityU pacientů léčených inhibitory BRAF včetně enkorafenibu byl pozorován výskyt kožních malignit,
jako je kožní spinocelulární karcinom U pacientů léčených inhibitory BRAF včetně enkorafenibu byl pozorován výskyt nového primárního
melanomu Dermatologické vyšetření se má provést před zahájením léčby enkorafenibem, každé 2 měsíce po
dobu léčby a až 6 měsíců po ukončení léčby. Suspektní kožní léze mají být řešeny dermatologickou
excizí a dermatopatologicky vyšetřeny. Pacienty je třeba poučit, aby okamžitě informovali lékaře,
pokud se objeví nové kožní léze. Léčba enkorafenibem má pokračovat bez jakékoliv úpravy dávky.
Mimokožní malignityNa základě svého mechanismu účinku může enkorafenib podporovat vznik malignit spojených
s aktivací RAS, a to buď mutací, nebo jiným mechanismem. Pacienti léčení enkorafenibem mají
podstupovat vyšetření hlavy a krku, hrudníku/břicha počítačovou tomografií pánevní vyšetření léčby, dle klinického posouzení. Pokud se u pacientů vyvinou mimokožní malignity s RAS pozitivní
mutací, je nutné zvážit trvalé ukončení léčby enkorafenibem. U pacientů s dřívějším výskytem nádoru
spojeného s mutací RAS nebo s tímto nádorem v současnosti je zapotřebí před podáním enkorafenibu
pečlivě zvážit přínosy a rizika.
Abnormální laboratorní výsledky jaterních testů
U enkorafenibu bylo pozorováno abnormální zvýšení jaterních laboratorních hodnot včetně AST a
ALT monitorovány alespoň jednou měsíčně po dobu prvních 6 měsíců léčby, poté dle klinické indikace.
V případě abnormálních jaterních testů je možné snížit dávku nebo přerušit či ukončit léčbu bod 4.2
Porucha funkce jater
Vzhledem k tomu, že enkorafenib je primárně metabolizován a eliminován v játrech, mohou mít
pacienti s lehkou až těžkou poruchou funkce jater zvýšenou expozici enkorafenibu překračující rozsah
variability expozice mezi subjekty Z důvodu nedostupnosti klinických dat se enkorafenib nedoporučuje u pacientů se středně těžkou nebo
těžkou poruchou funkce jater.
U pacientů s lehkou poruchou funkce jater se má s opatrností podávat dávka 300 mg enkorafenibu
jednou denně U pacientů s lehkou poruchou funkce jater se doporučuje pečlivě kontrolovat projevy toxicity
enkorafenibu formou klinického vyšetření, monitorování jaterních testů a EKG, které se mají během
léčby kontrolovat dle klinického uvážení.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nejsou k dispozici žádné údaje U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má být enkorafenib podáván s opatrností. U enkorafenibu
v monoterapii nebo v kombinaci s binimetinibem nebo cetuximabem bylo hlášeno zvýšení kreatininu.
Pozorované případy selhání ledvin včetně akutního poškození ledvin a poruchy funkce ledvin byly
obecně spojeny se zvracením a dehydratací. Další přispívající faktory zahrnovaly diabetes a
hypertenzi. Hladina kreatininu v krvi má být monitorována dle klinické indikace a při zvýšení
kreatininu je třeba upravit dávkování nebo přerušit léčbu třeba u pacientů zajistit dostatečný příjem tekutin.
Účinky jiných léčivých přípravků na enkorafenib
Během léčby enkorafenibem je zapotřebí vyvarovat se současného podávání silných inhibitorů
CYP3A. Pokud je souběžné podávání silných inhibitorů CYP3A nezbytné, má se pečlivě monitorovat
bezpečnost pacientů Při současném podávání středně silných inhibitorů CYP3A s enkorafenibem je třeba postupovat
s opatrností.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Účinky jiných léčivých přípravků na enkorafenib
Enkorafenib je primárně metabolizován CYP3A4.
Inhibitory CYP3APodávání středně silných s jednorázovou dávkou enkorafenibu zdravým dobrovolníkům se projevilo 2násobným a 3násobným a maximální koncentrace u posakonazolu. Modelové předpovědi naznačují, že po opakovaném podání by mohl být vliv
posakonazolu podobný u AUC U ketokonazolu lze podle modelové předpovědi očekávat přibližně 5násobné zvýšení AUC
enkorafenibu a 3 až 4násobné zvýšení Cmax enkorafenibu po podání 450 mg resp. 300 mg enkorafenibu
jednou denně.
Z tohoto důvodu je třeba vyvarovat se současného podávání enkorafenibu se silnými inhibitory
CYP3A4 silných inhibitorů CYP3A4 zahrnují například ritonavir, itrakonazol, klarithromycin, telithromycin,
posakonazol a grapefruitovou šťávu. Pokud se současnému podávání silných inhibitorů CYP3A4 nelze
vyhnout, má se pečlivě monitorovat bezpečnost pacientů.
Středně silné inhibitory CYP3A4 mají být podávány s opatrností. Středně silnými inhibitory jsou
například amiodaron, erythromycin, flukonazol, diltiazem, amprenavir a imatinib. Při současném
podávání enkorafenibu a středně silných inhibitorů CYP3A4 je zapotřebí pečlivě monitorovat
bezpečnost pacientů.
Induktory CYP3A4 Současné podávání enkorafenibu a induktorů CYP3A4 nebylo hodnoceno v klinické studii, snížení
expozice enkorafenibu je však pravděpodobné a může vést ke snížené účinnosti. Středně silnými nebo
silnými inhibitory CYP3A4 jsou například karbamazepin, rifampicin, fenytoin a třezalka tečkovaná.
Má se zvážit podání jiných látek, které nevykazují žádnou nebo jen minimální indukci CYP3A4.
Účinky enkorafenibu na jiné léčivé přípravky
Substráty CYP Enkorafenib je jak inhibitorem, tak induktorem CYP3A4. Současná léčba látkami, které jsou substráty
CYP3A4 účinnosti. Látky, které jsou substráty CYP3A4, mají být podávány s opatrností.
Enkorafenib je inhibitorem UGT1A1. Současně podávané látky, které jsou substráty UGT1A1 raltegravir, atorvastatin, dolutegravirs opatrností.
Účinky enkorafenibu na binimetinib
Přestože je enkorafenib poměrně silným reverzibilním inhibitorem UGT1A1, nebyly klinicky
pozorovány žádné rozdíly v expozici, pokud byl binimetinib podáván současně s enkorafenibem.
Substráty transportních proteinůIn vivo je enkorafenib inhibitorem OATP1B1, OATP1B3 a/nebo BCRP. Souběžné podávání
enkorafenibu se substráty OATP1B1, OATP1B3 nebo BCRP atorvastatin, methotrexátIn vitro má enkorafenib potenciál inhibovat množství jiných transportérů. Látky, které jsou substráty
renálních transportérů OAT1, OAT3, OCT2 substráty transportních proteinů OCT1 v játrech posakonazolProto mají být tyto látky, substráty transportních proteinů, souběžně podávány s opatrností.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Ženy ve fertilním věku / antikoncepce u žen
Ženy ve fertilním věku musí během léčby enkorafenibem a alespoň jeden měsíc po poslední dávce
enkorafenibu používat účinnou antikoncepci. Enkorafenib může snížit účinost hormonální
antikoncepce ještě další nebo alternativní metodu, jako je bariérová metoda enkorafenibem a alespoň 1 měsíc po poslední dávce enkorafenibu.
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje o používání enkorafenibu u těhotných žen. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu Enkorafenib se nedoporučuje během těhotenství ani u žen schopných otěhotnět, jestliže nepoužívají
antikoncepci. Pokud je enkorafenib užíván během těhotenství, nebo pokud pacientka otěhotní během
léčby enkorafenibem, je třeba ji informovat o potenciálním riziku pro plod.
Kojení
Není známo, zda se enkorafenib nebo jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko
pro novorozence/kojence nelze vyloučit. S přihlédnutím k přínosům kojení pro dítě a k přínosům léčby
pro matku je nutno rozhodnout, zda ukončit kojení nebo ukončit léčbu enkorafenibem.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se účinku enkorafenibu na fertilitu u člověka. Na základě
údajů u zvířat může mít enkorafenib vliv na fertilitu u mužů ve smyslu ovlivnění reprodukčního
potenciálu možném riziku poruchy spermatogeneze.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Enkorafenib má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. V klinických studiích byly
u některých pacientů léčených enkorafenibem hlášeny poruchy zraku. Pacienty je třeba poučit, aby
neřídili nebo neobsluhovali stroje, pokud zaznamenají poruchy zraku nebo jakýkoli jiný nežádoucí
účinek, který může ovlivnit jejich schopnost řídit nebo obsluhovat stroje
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Bezpečnost enkorafenibu perorálně dvakrát denněmelanomem s mutací BRAF V600 byli zařazeni do dvou studií fáze II U pacientů s neresekovatelným nebo metastazujícím melanomem v kombinaci s binimetinibem se při doporučeném dávkování nejčastěji následující nežádoucí účinky: únava, nauzea, průjem, zvracení, odchlípení sítnice, bolest břicha,
artralgie, zvýšená hladina CK v krvi a myalgie.
Bezpečnost enkorafenibu perorálně dvakrát denněmelanomem s mutací BRAF V600 zařazeni do studie fáze III 300 mg spolu s binimetinibem se nejčastěji nauzea a průjem.
Bezpečnostní profil enkorafenibu v monoterapii u skupiny zahrnující 217 pacientů s neresekovatelným nebo metastazujícím melanomem s mutací
BRAF V600 účinky artralgie, suchá kůže, nauzea, myalgie, bolest hlavy, zvracení a pruritus.
Bezpečnost enkorafenibu podle jeho SmPCs mutací BRAF V600E v rámci fáze III studie ARRAY-818-302. Nejčastější nežádoucí účinky
břicha, artralgii/muskuloskeletální bolest, snížení chuti k jídlu, vyrážku a zvracení.
Četnost všech ukončení léčby v důsledku výskytu jakýchkoli nežádoucích účinků byla 1,9 %
u pacientů léčených enkorafenibem 300 mg v kombinaci s cetuximabem.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů podle databáze MedDRA a kategorie
frekvence výskytu jsou definovány následovně: velmi časté časté V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka 5: Nežádoucí účinky
Frekvence Enkorafenib 300 mg vmonoterapii Enkorafenib 450 mg
v kombinaci
s binimetinibem