Zubsolv

Přípravek Zubsolv se obvykle rozpadne do 40 sekund, ale může to trvat 5 až 10 minut, než pacient
bude cítit úplné zmizení tablety z úst.

Sublingvální tablety přípravku Zubsolv mají vyšší biologickou dostupnost než konvenční sublingvální
tablety. Dávka v mg se proto může u různých přípravků lišit. Přípravek Zubsolv není zaměnitelný
s jinými přípravky obsahujícími buprenorfin.
Ve srovnávacích studiích biologické dostupnosti přípravek Zubsolv 11,4/2,9 mg vykazoval
ekvivalentní expozici buprenorfinu jako 16/4 mg konvenční sublingvální tablety, avšak přípravek Zubsolv 2x1,4/0,36 mg vykazoval o 20 % nižší
expozici buprenorfinu než 2x2/0,5 mg buprenorfin/naloxon podávaný jako konvenční sublingvální
tablety. Expozice naloxonu nebyla u přípravku Zubsolv vyšší při žádné z testovaných úrovní dávky.

Buprenorfin

Absorpce
Při perorálním podání podléhá buprenorfin metabolismu prvního průchodu, N-dealkylaci a
glukurokonjugaci v tenkém střevu a játrech. Perorální podávání tohoto léku proto není vhodné.

Existují malé odchylky dávky buprenorfinu úměrné parametrům expozice a rovněž odchylky od
přísné kompoziční proporcionality pro tři nižší síly s třemi vyššími dávkami. Proto násobky tří nižších dávek přípravku Zubsolv se nemají používat jako
náhrada za jakékoli ze tří vyšších dávek přípravku Zubsolv.
Maximální plasmatické koncentrace jsou dosaženy během 90 minut po sublingválním podání.
Plasmatické hladiny buprenorfinu se zvyšují se sublingvální dávkou kombinace buprenorfin/naloxon.
Cmax i AUC buprenorfinu se zvyšovaly se zvýšením dávky, ačkoli zvýšení bylo nižší než úměrné
dávce.

Distribuce
Po absorpci prochází buprenorfin rychlou distribuční fází
Buprenorfin je vysoce lipofilní, což vede k rychlému pronikání hematoencefalickou bariérou.
Buprenorfin je přibližně z 96 % vázán na proteiny, primárně na alfa a beta globulin.

Biotransformace
Buprenorfin je primárně metabolizován prostřednictvím N-dealkylace jaterním mikrozomálním
CYP3A4. Původní molekula a primární dealkylovaný metabolit, norbuprenorfin podléhají následné
glukuronidaci. Norbuprenorfin se váže na opioidní receptory in vitro; není však známo, zda
norbuprenorfin přispívá k celkovému účinku buprenorfinu/naloxonu.

Eliminace
Eliminace buprenorfinu má bi- nebo triexponenciální charakter, s průměrným terminálním
eliminačním poločasem v trvání 32 hodin.

Buprenorfin se vylučuje převážně ve stolici konjugovaných s kyselinou glukuronovou; zbytek
Naloxon

Absorpce
Po podání kombinace buprenorfin/naloxon sublingválně jsou plasmatické koncentrace naloxonu nízké
a rychle klesají. Průměrné maximální plazmatické koncentrace naloxonu byly příliš nízké na to, aby
bylo možné posoudit proporcionalitu dávky. Nebylo zjištěno, že by naloxon ovlivňoval
farmakokinetiku buprenorfinu.

Distribuce
Naloxon je přibližně ze 45 % vázán na bílkoviny, primárně na albumin.

Biotransformace
Naloxon je metabolizován v játrech, primárně v procesu konjugace s kyselinou glukuronovou a je
vylučován v moči. Naloxon podléhá přímé glukuronidaci na naloxon-3-glukuronid, stejně jako N-
dealkylaci a redukci 6-oxo skupiny.

Eliminace
Naloxon je vylučován močí, s průměrným poločasem eliminace z plazmy v rozmezí od 0,9 do hodin.

Zvláštní populace

Starší pacienti
U starších pacientů nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje.

Porucha funkce ledvin
Eliminace ledvinami hraje relativně malou roli buprenorfin/naloxon. Není vyžadována žádná úprava dávkování na základě funkce ledvin, ale při
dávkování u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin je doporučována opatrnost
Porucha funkce jater
Účinek poruchy funkce jater na farmakokinetiku buprenorfinu a naloxonu byl hodnocen v
postmarketingové studii.

Tabulka 2 shrnuje výsledky klinického hodnocení, ve kterém byla stanovena expozice po podání
jednorázové dávky sublingvální tablety s buprenorfinem/naloxonem u zdravých pacientů a u pacientů
s poruchou funkce jater.

Tabulka 2: Vliv poruchy funkce jater na farmakokinetické parametry buprenorfinu a naloxonu
po podání buprenorfinu a naloxonu Farmakokinetický
parametr
Lehká porucha
funkce jater
Středně těžká
porucha funkce jater
Těžká porucha
funkce jater
Buprenorfin
Cmax 1,2krát vyšší 1,1krát vyšší 1,7krát vyšší
AUClast Podobné jako
kontrolní
1,6krát vyšší 2,8krát vyšší

Naloxon
Cmax Podobné jako
kontrolní
2,7krát vyšší 11,3krát vyšší
AUClast 0,2krát nižší 3,2krát vyšší 14,0krát vyšší

Celkově lze říci, že expozice buprenorfinu v plazmě se zvýšila přibližně 3krát u pacientů s těžkou
poruchou funkce jater, zatímco expozice naloxonu v plazmě se zvýšila 14krát u pacientů s těžkou
poruchou funkce jater.