Tibsovo

Nově diagnostikovaná akutní myeloidní leukémie v kombinaci s azacitidinem

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky byly zvracení prodloužení intervalu QT na elektrokardiogramu
Nejčastějšími závažnými nežádoucími účinky byly diferenciační syndrom
U pacientů léčených ivosidenibem v kombinaci s azacitidinem byla frekvence ukončení léčby
ivosidenibem z důvodu nežádoucích účinků 6 %. Nežádoucí účinky vedoucí k ukončení léčby byly
prodloužení intervalu QT na elektrokardiogramu trombocytopenie
Frekvence přerušení podávání ivosidenibu z důvodu nežádoucích účinků byla 35 %. Nejčastějšími
nežádoucími účinky vedoucími k přerušení léčby byly neutropenie na elektrokardiogramu
Četnost snížení dávky ivosidenibu z důvodu nežádoucích účinků byla 19 %. Nežádoucími účinky
vedoucími ke snížení dávky byly prodloužení intervalu QT na elektrokardiogramu
Seznam nežádoucích účinků v tabulce

Frekvence nežádoucích účinků vycházejí ze studie AG120-C-009, která zahrnovala 72 pacientů s nově
diagnostikovanou AML randomizovaných k léčbě ivosidenibem azacitidinem. Medián délky léčby přípravkem Tibsovo byl 8 měsíců Frekvence nežádoucích účinků jsou založeny na celkových frekvencích nežádoucích účinků, přičemž
část nežádoucích účinků mohla mít jiné příčiny než ivosidenib, např. vlastní onemocnění, jiné léčivé
přípravky nebo nesouvisející příčiny.

Frekvence jsou definovány jako: velmi časté v každé skupině četností uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.

Tabulka 2 - Nežádoucí účinky hlášené u pacientů s nově diagnostikovanou AML léčených
ivosidenibem v kombinaci s azacitidinem v klinické studii AG120-C-009 Třída systémových orgánů

Frekvence Nežádoucí reakce
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi časté 
 
Diferenciační syndrom, leukocytóza,
trombocytopenie, neutropenie
ČastéPsychiatrické poruchyPoruchy nervového systémuČastéGastrointestinální poruchyPoruchy svalové a kosterní
soustavyVelmi častéVyšetření
Dříve léčený, lokálně pokročilý nebo metastazující cholangiokarcinom

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky byly únava
Nejčastějšími závažnými nežádoucími účinky byly ascites cholestatická žloutenka
U pacientů léčených ivosidenibem byla frekvence ukončení léčby z důvodu nežádoucích účinků 2 %.
Nežádoucí účinky vedoucí k ukončení léčby byly ascites
Frekvence přerušení podávání ivosdenibu z důvodu nežádoucích účinků byla 16 %. Nejčastějšími
nežádoucími účinky vedoucími k přerušení dávky byly hyperbilirubinémie alaninaminotransferázy
Frekvence snížení dávky ivosidenibu z důvodu nežádoucích účinků byla 4 %. Nežádoucími účinky
vedoucími ke snížení dávky byly prodloužení intervalu QT na elektrokardiogramu neuropatie
Seznam nežádoucích účinků v tabulce

Frekvence nežádoucích účinků vycházejí ze studie AG120-C-005, která zahrnovala 123 pacientů s
dříve léčeným, lokálně pokročilým nebo metastazujícím cholangiokarcinomem, kteří byli
randomizováni k léčbě a léčeni 500 mg ivosidenibu jednou denně. Medián délky léčby přípravkem
Tibsovo byl 2,8 měsíce měsíce
Frekvence nežádoucích účinků jsou založeny na celkových frekvencích nežádoucích účinků, přičemž
část nežádoucích účinků mohla mít jiné příčiny než ivosidenib, např. vlastní onemocnění, jiné léčivé
přípravky nebo nesouvisející příčiny.

Frekvence jsou definovány jako: velmi časté v každé skupině četnosti uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.

Tabulka 3 - Nežádoucí účinky hlášené u pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím
cholangiokarcinomem léčených ivosidenibem v klinické studii AG120-C-005 Třída systémových orgánů

Frekvence Nežádoucí reakce
Poruchy krve a lymfatického systémuPoruchy metabolismu a výživyPoruchy nervového systémuGastrointestinální poruchyPoruchy jater a žlučových cesthyperbilirubinémie 
Poruchy kůže a podkožní tkáněaplikace 
Velmi častéČastéVyšetřaspartátaminotransferázy, zvýšená
hladina bilirubinu v krvi
ýDVWp 3URGORXåHQtHOHNWURNDUGLRJUDPXalaninaminotransferázy, snížení počtu
leukocytů, snížení počtu trombocytů
 6RXKUQQê WHUPtQJHQHUDOL]RYDQRX
Popis vybraných nežádoucích účinků

Diferenciační syndrom u pacientů s akutní myeloidní leukémií
Ve studii AG120-C-009 se mezi 72 pacienty s nově diagnostikovanou AML léčených přípravkem
Tibsovo v kombinaci s azacitidinem vyskytl diferenciační syndrom u 14 % pacientů. Žádný pacient
neukončil léčbu ivosidenibem kvůli diferenciačnímu syndromu a přerušení podávání zvládnutí známek/symptomů bylo nutné u velmi malého počtu pacientů. Z 10 pacientů, u kterých se
vyskytl diferenciační syndrom, se všichni po ukončení léčby nebo po přerušení léčby přípravku
Tibsovo zotavili. Medián doby do nástupu diferenciačního syndromu byl 20 dní. Diferenciační
syndrom se vyskytl nejdříve za 3 dny a nejdéle až 46 dní po zahájení léčby během kombinované
terapie.

Prodloužení intervalu QTc
Ve studii AG120-C-009 bylo ze 72 pacientů s nově diagnostikovanou AML léčených ivosidenibem v
kombinaci s azacitidinem hlášeno prodloužení intervalu QT na elektrokardiogramu u 21 % pacientů; u
11 % pacientů se vyskytly nežádoucí účinky se závažností stupně 3 nebo vyšší. Na základě
vyhodnocení EKG bylo zjištěno, že u 15 % pacientů léčených ivosidenibem v kombinaci s
azacitidinem, u nichž bylo provedeno alespoň jedno vyšetření EKG po výchozím vyšetření, byl
interval QTc ˃ 500 ms, u 24 % došlo k prodloužení QTc ˃ 60 ms oproti výchozímu stavu. Jedno
procento elektrokardiogramu, přerušení a snížení dávky bylo nutné u 7 %, resp. 10 % pacientů. Medián doby do
nástupu prodloužení intervalu QT u pacientů léčených ivosidenibem byl 29 dní. Prodloužení intervalu
QT na elektrokardiogramu se objevilo nejdříve za 1 den a nejpozději za 18 měsíců po zahájení léčby.
Ve studii AG120-C-005 bylo ze 123 pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím
cholangiokarcinomem léčených ivosidenibem v monoterapii u 10 % pacientů hlášeno prodloužení
intervalu QT na elektrokardiogramu; u 2 % pacientů se vyskytly nežádoucí účinky se závažností
stupně 3 nebo vyšší. Na základě analýzy EKG bylo zjištěno, že 2 % pacientů měla prodloužení
intervalu QTc ˃ 500 ms a 5 % pacientů mělo prodloužení intervalu QTc ˃ 60 ms oproti výchozí
hodnotě. Snížení dávky ke zvládnutí známek/symptomů bylo nutné u 3 % pacientů. Medián doby do
nástupu prodloužení intervalu QT u pacientů léčených ivosidenibem v monoterapii byl 28 dní.
Prodloužení intervalu QT na elektrokardiogramu se vyskytlo nejdříve za 1 den a nejpozději za měsíců po zahájení léčby.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce jater

Bezpečnost a účinnost ivosidenibu nebyla stanovena u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou
funkce jater byl pozorován trend k vyššímu výskytu nežádoucích účinků
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.