Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

PARALEN EXTRA proti bolesti 500 mg/ 65 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje paracetamolum 500 mg a coffeinum 65 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta
Téměř bílé až nažloutlé kulaté bikonvexní potahované tablety, na jedné straně vyraženo "PARALEN
EXTRA".


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek PARALEN EXTRA proti bolesti je analgetikum a antipyretikum, které působí proti mírné
až středně silné bolesti. Tablety jsou doporučeny k léčbě stavů jako jsou bolesti hlavy včetně migrény,
bolest zubů, neuralgie různého původu, menstruační bolest, revmatická bolest, bolest zad, bolest svalů
a kloubů a bolest v krku při chřipce a nachlazení. Také snižuje horečku.
Přípravek je určen pro dospělé a dospívající od 12 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající starší 15 let
1–2 tablety podle potřeby až 4× denně s časovým odstupem nejméně 4 hodiny mezi dávkami.
Jednotlivá dávka 1 tableta je určena pro osoby s tělesnou hmotností nižší než 60 kg, zatímco jednotlivá
dávka 2 tablety je určena pouze pro osoby s tělesnou hmotností 60 kg a vyšší. Maximální jednotlivá
dávka je 1 g paracetamolu (2 tablety), maximální denní dávka je 4 g paracetamolu (8 tablet).

Starší pacienti
Stejně jako dospělí, nicméně může být nutné snížení dávky (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
Úprava dávky u pacientů s poruchou funkce ledvin je nutná: při glomerulární filtraci 50–10 ml/min lze
podávat 500 mg každých 6 hodin, při hodnotě nižší než 10 ml/min každých 8 hodin.

Porucha funkce jater
Při stabilizované chronické hepatální insuficienci paracetamol obvykle nevyvolává poškození jater,
pokud je podáván ve výše uvedeném dávkování. Přesto je vhodné u těchto pacientů nepodávat dávky
maximální a dodržovat interval mezi jednotlivými dávkami minimálně 6 hodin.
U pacientů s poruchou funkce jater a u těch, kteří dlouhodobě užívají vysoké dávky paracetamolu, se
doporučuje pravidelné sledování jaterních funkčních testů. U pacientů s onemocněním jater je vyšší
nebezpečí předávkování.
Použití tohoto léčivého přípravku je kontraindikováno u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz
bod 4.3).

Pediatrická populace (12–15 let)
Jedna tableta třikrát denně v časovém odstupu nejméně 6 hodin mezi dávkami.

Bezpečnost a účinnost přípravku PARALEN EXTRA proti bolesti nebyla u dětí mladších 12 let
stanovena.

Způsob podání
Perorální podání.
Tablety se mají polykat celé a zapít sklenicí vody.


4.3 Kontraindikace

− Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
− Závažná porucha funkce jater, akutní hepatitida,
− Závažná hemolytická anémie.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Paracetamol
Pacienti mají být upozorněni, aby současně neužívali jiné léčivé přípravky obsahující paracetamol.

Opatrnost se doporučuje u pacientů:
- s hemolytickou anémií,
- s deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy,
- s mírnou až středně těžkou hepatocelulární insuficiencí a Gilbertovým syndromem. U pacientů
s poruchou funkce jater a u těch, kteří dlouhodobě užívají vysoké dávky paracetamolu, se
doporučuje pravidelné sledování jaterních funkčních testů. U pacientů s onemocněním jater je
vyšší nebezpečí předávkování (viz bod 4.2),
- chronicky užívajících alkohol včetně nedávného ukončení příjmu alkoholu. Na základě
postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že hepatotoxicita
paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, při krátkodobém použití
a u pacientů bez předchozího poškození jaterních funkcí. Poškození jater může nastat při
nižších dávkách, pokud dojde k souběžnému působení alkoholu, jaterních induktorů nebo
jiných látek toxických pro játra (viz bod 4.5). Dlouhodobou konzumací alkoholu se riziko
toxicity paracetamolu pro játra významně zvyšuje, přičemž největší nebezpečí existuje u
chronických alkoholiků, kteří krátkodobě (12 hodin) abstinují. Po dobu léčby se nesmějí pít
alkoholické nápoje,
- s nízkou zásobou glutathionu,
- s poruchou funkce ledvin. Při renální insuficienci je doporučeno prodloužit dávkovací interval
(viz bod 4.2). Při dlouhodobé léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.
- s hypersenzitivitou na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo nesteroidní protizánětlivé léky
(NSAID).
Při současné léčbě perorálními antikoagulancii a vysokými dávkami paracetamolu je třeba měřit
protrombinový čas.
- při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem
ke zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA),
zejména u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji
nedostatku glutathionu (např. chronický alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících
maximální denní dávky paracetamolu. Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření oxoprolinu v moči.

Závažné kožní nežádoucí účinky:
Při užívání paracetamolu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevens-Johnsonův syndrom
(SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN). Pacienti musí být informováni o příznacích a
symptomech a musí být pečlivě sledováni kvůli výskytu kožních reakcí. Pokud se objeví symptomy
nebo příznaky SJS a TEN (např. progresivní kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi),
pacienti musí okamžitě přestat s léčbou a vyhledat lékařskou pomoc.

Kofein
Konzumace nadměrného množství kávy nebo čaje v průběhu léčby může vyvolat pocit napětí a
podráždění.
Opatrnost se doporučuje u pacientů s arytmií (riziko tachykardie nebo zesílení extrasystol).

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Paracetamol
Rychlost absorpce paracetamolu může být zvýšena metoklopramidem nebo domperidonem.

Současné podávání látek, které zpomalují vyprázdnění žaludečního obsahu, jako např.
propanthelinium, může prodloužit absorpci paracetamolu a nástup jeho účinku.

Kolestyramin snižuje absorpci paracetamolu. Paracetamol má být podáván nejméně 1 hodinu před
nebo 4–6 hodin po užití kolestyraminu.

Paracetamol může zvyšovat riziko krvácení u pacientů užívajících warfarin nebo ostatní antagonisty
vitaminu K. Pacienti užívající paracetamol a antagonisty vitaminu K mají být monitorováni kvůli
odpovídající koagulaci a krvácivým komplikacím.

Hepatotoxické látky mohou zvýšit možnost kumulace a předávkování paracetamolem.

Paracetamol zvyšuje plazmatickou hladinu kyseliny acetylsalicylové a chloramfenikolu.

Probenecid a salicylamid ovlivňují vylučování a koncentraci paracetamolu v plazmě.

Riziko toxicity paracetamolu může být zvýšeno u pacientů užívajících jiné potenciálně hepatotoxické
léky nebo léky, které indukují jaterní mikrosomální enzymy, např. některá antiepileptika (např.
fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, topiramát), barbituráty, inhibitory monoaminooxidázy,
tricyklická antidepresiva, třezalku tečkovanou, rifampicin a alkohol. Indukce metabolismu má za
následek zvýšenou produkci hepatotoxického oxidativního metabolitu paracetamolu. Hepatotoxické
účinky se projeví, pokud tento metabolit překročí normální vazebnou kapacitu glutathionu.

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože
současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou, zejména u
pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

Při současném podávání paracetamolu s lamotriginem bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu v
důsledku zvýšení jeho jaterní clearance.

Současné podávání paracetamolu a isoniazidu může mít za následek zvýšené riziko hepatotoxicity.

Při souběžném podávání paracetamolu a zidovudinu byla patrná vyšší tendence k rozvoji neutropenie
a poškození jater. Paracetamol by se měl tedy souběžně se zidovudinem podávat až po pečlivém
posouzení poměru mezi přínosem dané léčby a jejím rizikem.

Kofein
Souběžné užívání klozapinu a kofeinu může vést k zvýšenému riziku toxicity klozapinu.
Kofein může snižovat clearance theofylinu. Aby se předešlo nežádoucím účinkům při současné léčbě
theofylinem, má být spotřeba kofeinu kontrolována.
Inhibitory CYP1A2 (např. perorální antikoncepce, cimetidin, fluvoxamin, disulfiram, mexiletin,
chinolony jako ciprofloxacin nebo enoxacin) mohou snížit metabolismus kofeinu v játrech a
prodloužit eliminaci kofeinu a jeho metabolitu paraxanthinu. Klinický význam těchto interakcí není
znám.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Paracetamol
Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na malformační, ani na feto/neonatální toxicitu.
Výsledky epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny
paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol
v průběhu těhotenství užíván, má být ovšem užíván v co nejnižší účinné dávce, po co nejkratší
možnou dobu a s co nejnižší možnou frekvencí.

Kofein
Dlouhodobé užívání kofeinu ve vyšších množstvích může vyvolat potrat nebo předčasný porod.

Není vhodné podávat přípravek v prvním trimestru těhotenství. V druhém a třetím trimestru
těhotenství musí podávání zvážit lékař.

Kojení
Paracetamol
Paracetamol je vylučován do mateřského mléka, ale v množstvích, která nejsou klinicky signifikantní.
Paracetamol ani jeho metabolity nebyly v moči kojence prokázány. Dokonce ani při dlouhodobém
užívání paracetamolu nebyly hlášeny žádné nežádoucí reakce u kojenců, kromě jednoho případu
makulopapulárního exantému.

Kofein
Kofein v mateřském mléce může mít potenciálně stimulační efekt na kojence.

Při krátkodobé léčbě a současném pečlivém sledování dítěte není nutno kojení přerušit.


4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek PARALEN EXTRA proti bolesti nemá žádný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Výskyt nežádoucích účinků u paracetamolu v terapeutických dávkách je pouze vzácný.

Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky paracetamolu a kofeinu rozdělené do skupin na základě
terminologie MedDRA podle frekvence jejich výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (1/100 až <1/10);
méně časté (1/1 000 až <1/100); vzácné (1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není
známo (z dostupných údajů nelze určit):

Paracetamol může způsobit následující nežádoucí účinky:

Kofein může způsobit následující nežádoucí účinky:

Orgánové třídy dle klasifikace
MedDRA
Frekvence Nežádoucí účinek
Psychiatrické poruchy Časté Nespavost v důsledku stimulace centrální
nervové soustavy
Gastrointestinální poruchy Časté Nevolnost vyvolaná podrážděním
gastrointestinálního traktu

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu (8–15 g v závislosti na tělesné hmotnosti)
může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní tubulární nekrózu. K příznakům
předávkování paracetamolu patří během prvních 24 hodin bledost, nevolnost, zvracení, nechutenství a
bolest břicha. Během 12–24 hodin po požití se mohou objevit příznaky poškození jater. Mohou se
objevit abnormality metabolismu glukózy. Předávkování paracetamolem může způsobit jaterní
cytolýzu, která může postoupit v hepatocelulární insuficienci, gastrointestinální krvácení,
encefalopatii, metabolickou acidózu, diseminovanou intravaskulární koagulaci, kóma a smrt. Bylo
hlášeno akutní renální selhání s akutní tubulární nekrózou, ačkoli chybělo těžké poškození jater. Byly
též zaznamenány srdeční arytmie, pankreatitida a pancytopenie. Excesivní množství toxického
Orgánové třídy dle klasifikace
MedDRA
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi vzácné Agranulocytóza, leukopenie, neutropenie,
pancytopenie, trombocytopenie
Poruchy imunitního systému Není známo Anafylaktický šok, angioedém
Poruchy jater a žlučových cest Velmi vzácné Žloutenka
Není známo Cytolytická hepatitida, která může vést k
akutnímu selhání jater
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Velmi vzácné Bronchospasmus
Poruchy metabolismu a výživy Není známo Pyroglutamová acidóza, u pacientů
s rizikovými faktory pro depleci glutathionu
Poruchy kůže a podkožní tkáně Vzácné Alergické kožní reakce, vyrážka
Velmi vzácné Erytém, kopřivka
Byly hlášeny případy závažných kožních
reakcí jako toxická epidermální nekrolýza
(TEN), Stevens-Johnsonův syndrom (SJS),
akutní generalizovaná exantematózní
pustulóza, fixní lékový exantém (viz bod 4.4)
metabolitu (obvykle adekvátně detoxikované glutathionem po požití normálních dávek paracetamolu)
je ireversibilně vázáno na jaterní tkáň.
12 až 48 hodin po akutním předávkování se zvyšují hladiny jaterních transamináz,
laktátdehydrogenázy a bilirubinu spolu s poklesem hladiny prothrombinu.
Prodloužení protrombinového času je jedním z indikátorů zhoršené funkce jater, a proto je vhodné
jeho monitorování. K poškození jater více inklinují pacienti, kteří jsou léčeni induktory enzymů
(karbamazepin, fenytoin, barbituráty, rifampicin) nebo pacienti s abusem alkoholu.
Vysoké dávky kofeinu mohou vyvolat bolest hlavy, třes, nervozitu a podrážděnost.

Léčba
Okamžitá léčba je nezbytná pro zvládnutí předávkování paracetamolem. I když chybí signifikantní
časné příznaky, pacient by měl být ihned předán do nemocnice pod lékařský dohled. Doporučuje se
stanovení plazmatické koncentrace paracetamolu. Plazmatická koncentrace paracetamolu má být
měřena 4 hodiny nebo později po požití (dřívější koncentrace jsou nespolehlivé). U každého
nemocného, který požil dávku kolem 7,5 g nebo vyšší během posledních 4 hodin, by měla být
provedena laváž žaludku. Po té je třeba podat methionin (2,5 g perorálně) nebo specifické antidotum
N-acetylcystein intravenózně (8–15 hodin po otravě), které mají příznivý efekt až do 48 hodin po
předávkování. Acetylcystein se většinou podává dospělým a dětem i. v. v 5% glukóze, počáteční
dávka má být 150 mg/kg hmotnosti během 15 minut. Dále 50 mg/kg v infuzi 5% glukózy po dobu hodin a dále pak 100 mg/kg do 16 resp. 20 hodin od počátku léčby. Acetylcystein lze podat i per os do
10 hodin od požití toxické dávky paracetamolu v dávce 70–140 mg/kg třikrát denně. Musí být
dostupná opatření a postupy k zajištění základních životních funkcí. U velmi těžkých otrav je na místě
hemodialýza či hemoperfuze.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: paracetamol, kombinace kromě psycholeptik, ATC kód: N02BE
Paracetamol je analgetikum-antipyretikum bez protizánětlivého účinku.
Mechanismus účinku je pravděpodobně podobný působení kyseliny acetylsalicylové a je závislý na
inhibici prostaglandinů v centrálním nervovém systému. Tato inhibice je však selektivní.
Analgetický účinek paracetamolu po jednorázovém podání dávky 0,5–1 g trvá 3–6 hodin,
antipyretický 3–4 hodiny. Oba účinky jsou srovnatelné s kyselinou acetylsalicylovou ve shodných
dávkách.
Kofein zvyšuje analgetický účinek paracetamolu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Paracetamol je rychle a téměř úplně vstřebáván z gastrointestinálního traktu. Koncentrace v plasmě
dosahuje vrcholu za 15–60 minut po podání a poločas v plasmě je 1–4 hodiny po terapeutických
dávkách. Při vážné jaterní insuficienci dochází k jeho prodloužení až na 5 hodin. Při insuficienci
ledvin se poločas neprodlužuje, ale protože vázne vylučování ledvinami, je třeba dávku paracetamolu
redukovat. Paracetamol je relativně rovnoměrně distribuován do většiny tělesných tekutin. Vazba na
plasmatické bílkoviny kolísá; 20–30 % může být vázáno v koncentracích zachycených při akutní
intoxikaci. Exkrece je prakticky výlučně renální ve formě konjugovaných metabolitů. Asi 5 %
paracetamolu se vyloučí v nezměněné formě.
Paracetamol prochází placentární bariérou a je vylučován do mateřského mléka.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

K dispozici nejsou žádné informace, které by umožňovaly spolehlivé posouzení, zda se mutagenní,
karcinogenní, teratogenní a embryotoxický potenciál fixní kombinace liší od rizik souvisejících
s jednotlivými složkami podávanými samostatně.

Akutní toxicita
Je známo, že u člověka může paracetamol v perorální dávce vyšší než 6 g vést k příznakům akutní
intoxikace. Při plazmatických koncentracích bylo poškození jaterních buněk (hepatocytů) s fatálním
koncem v jaterním komatu hlášeno u rozpětí od 200 do 300 g/ml po 4 hodinách, 100–150 g/ml po hodinách, 50–80 g/ml po 12 hodinách a 30–45 g/ml po 15 hodinách. Toxicita paracetamolu pro
játra je přímo úměrná plazmatickým koncentracím. Léky indukující jaterní enzymy a alkohol mohou
vyvolat postižení jater i u takových dávek paracetamolu, které jinak nejsou toxické.

Chronická toxicita
V pokusech u zvířat, kterými se ověřovala sub-chronická a chronická toxicita paracetamolu u
laboratorních potkanů a myší, bylo zjišťováno poškození gastrointestinálního traktu, změny hodnot
krevního obrazu nebo degenerace parenchymu jater a ledvin vedoucí až k nekróze. Tyto změny byly
na jedné straně vyvolány mechanizmem účinku paracetamolu a na druhé straně v důsledku jeho
metabolizmu. Metabolity, kterým se toxické účinky přičítají, a související orgánové změny byly
prokázány také u člověka. Proto by se paracetamol neměl užívat dlouhodobě a ve vyšších dávkách.
Případy reverzibilní chronické hepatitidy byly popsány u dávek tak nízkých jako 3,9 a 2,9 g a při
užívání po dobu jednoho roku.

Evidentní postižení jater se objevuje při dlouhodobém užívání vyšších perorálních dávek (asi 6 g
paracetamolu) po dobu např. tří týdnů také u jater, které nebyly poškozeny před užitím této látky, např.
u osob nekonzumujících alkohol.

Mutagenní a karcinogenní potenciál
Rozsáhlé studie neprokázaly žádné příznaky významnějšího genotoxického rizika paracetamolu
podávaného v dávkách odpovídajících terapeutické, tzn. netoxické dávce.

Dlouhodobými studiemi u laboratorních potkanů a myší nebyla získána žádná zjištění, která by
potvrzovala relevantní karcinogenní účinky nehepatotoxického dávkování paracetamolu.

Reprodukční toxicita
Pokusy u zvířat a dosavadní zkušenosti u člověka nesvědčí o takové aktivitě paracetamolu, která by
poškozovala plod.

Konvenční studie, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti
uznávané normy, nejsou k dispozici.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
předbobtnalý kukuřičný škrob
povidon sodná sůl kroskarmelosy
kyselina stearová 95%
mikrokrystalická celulosa

Potahová vrstva tablety:
hypromelosa makrogol oxid titaničitý
simetikonová emulze SE mastek

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Blistr (Al/bezbarvý, průhledný PVC), krabička.
Velikost balení 12 a 24 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Opella Healthcare Czech s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

07/141/03-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 2.4.Datum posledního prodloužení registrace: 1.8.

10. DATUM REVIZE TEXTU

16. 11.