Bupropion neuraxpharm

Jelikož inhibitory monoaminooxidázy A a B rovněž posilují katecholaminergní procesy, i když
jiným mechanismem než bupropion, je vzhledem ke zvýšené možnosti výskytu nežádoucích účinků
současné podávání přípravku Bupropion Neuraxpharm a inhibitorů monoaminooxidázy
kontraindikováno (viz bod 4.3). Od ukončení léčby ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy
do zahájení léčby přípravkem Bupropion Neuraxpharm má uplynout nejméně 14 dnů. Při léčbě
reverzibilními inhibitory monoaminooxidázy postačí období 24 hodin.

Účinek bupropionu na jiné léčivé přípravky
Třebaže není metabolizován izoenzymem CYP2D6, bupropion a jeho hlavní metabolit
hydroxybupropion jsou inhibitory biotransformační cesty CYP2D6. Současné podávání
bupropionu a desipraminu zdravým dobrovolníkům, o kterých je známo, že jsou rychlými
metabolizátory substrátů izoenzymu CYP2D6, vedlo ke zvýšení (2- až 5násobnému) Cmax a AUC
desipraminu. Inhibice CYP2D6 přetrvávala nejméně 7 dní od poslední dávky bupropionu.

Souběžná léčba s jinými přípravky s úzkým terapeutickým indexem, které jsou převážně
metabolizovány cestou CYP2D6, se má zahájit na spodní hranici jejich dávkovacího rozmezí. Tyto
přípravky zahrnují některá antidepresiva (např. desipramin, imipramin), antipsychotika (např.
risperidon, thioridazin), beta-blokátory (např. metoprolol), selektivní inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI) a antiarytmika typu 1C (např. propafenon, flekainid). Pokud se
přípravek Bupropion Neuraxpharm přidává do léčebného režimu pacienta, který již tato léčiva
dostává, je třeba uvážit potřebu snížení dávkování původní medikace. V tomto případě má být
očekávaný léčebný přínos přípravku Bupropion Neuraxpharm pečlivě zvážen ve srovnání s
možnými riziky.

Po uvedení na trh byly hlášeny případy serotoninového syndromu, potenciálně život ohrožujícího
stavu, při současném podávání bupropionu se serotonergním léčivem jako jsou selektivní inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a
noradrenalinu (SNRIs) (viz bod 4.4).

Léky, které vyžadují metabolickou aktivaci pomocí CYP2D6, aby byly účinné (např. tamoxifen),
mohou mít sníženou účinnost, pokud jsou podávány současně s inhibitory CYP2D6, jako je
bupropion (viz bod 4.4).

Ačkoliv citalopram (SSRI) není primárně metabolizován cestou CYP2D6, v jedné studii bupropion
zvýšil Cmax citalopramu o 30 % a AUC o 40 %.

Současné podávání digoxinu s bupropionem může snižovat hladiny digoxinu. AUC 0-24 h dioxinu
byla ve studii se zdravými dobrovolníky snížená a renální clearance byla zvýšená, podle srovnání
mezi studiemi. Ošetřující lékaři si musí být vědomi toho, že hladiny digoxinu se při ukončení
podávání bupropionu mohou zvyšovat a u pacientů je nutno monitorovat možnou toxicitu digoxinu.

Účinek jiných léčivých přípravků na bupropion
Bupropion je biotransformován na svůj hlavní aktivní metabolit hydroxybupropion primárně
prostřednictvím izoenzymu cytochromu P450 CYP2B6 (viz bod 5.2). Souběžné podávání
přípravků, které mohou ovlivnit metabolismus bupropionu prostřednictvím izoenzymu CYP2B(např. CYP2B6 substráty: cyklofosfamid, ifosfamid a CYP2B6 inhibitory: orfenadrin, tiklopidin,
klopidogrel), může vést ke zvýšení plazmatických hladin bupropionu a snížení hladin aktivního
metabolitu hydroxybupropionu. Klinické důsledky této inhibice metabolismu bupropionu
prostřednictvím enzymu CYP2B6 a následné změny poměru bupropion-hydroxybupropionu nejsou
v současné době známy.

Protože bupropion je ve velké míře metabolizován, jeho klinickou účinnost a bezpečnost mohou
ovlivnit léčiva, o nichž je známo, že indukují biotransformaci jiných léčiv (např. karbamazepin,
fenytoin, ritonavir, efavirenz), nebo ji naopak inhibují (např. valproát), a proto je při současném
použití bupropionu s těmito přípravky doporučeno postupovat s opatrností.

V řadě studií se zdravými dobrovolníky se prokázalo, že ritonavir (100 mg dvakrát denně nebo mg dvakrát denně) nebo 100 mg ritonaviru plus 400 mg lopinaviru dvakrát denně snižovaly
expozici bupropionu a jeho hlavních metabolitů způsobem závislým na dávce přibližně o 20 až % (viz bod 5.2). Podobně efavirenz (600 mg jednou denně po dobu dvou týdnů) snížil u zdravých
dobrovolníků expozici bupropionu přibližně o 55 %. Klinické důsledky této snížené expozice jsou
nejasné, ale mohou zahrnovat sníženou účinnost při léčbě deprese. Pacienti užívající některý z
těchto léků společně s bupropionem mohou potřebovat vyšší dávky bupropionu, ale maximální
doporučená dávka bupropionu nemá být překročena.

Jiné interakce
Přípravek Bupropion Neuraxpharm má být podáván pacientům, kteří užívají současně buď
levodopu nebo amantadin se zvláštní opatrností. Omezené klinické údaje svědčí o větším výskytu
nežádoucích účinků (např. nauzea, zvracení a neuropsychiatrické příhody – viz bod 4.8) u pacientů
léčených zároveň bupropionem a buď levodopou nebo amantadinem.

Třebaže klinická data neukazují farmakokinetické interakce mezi bupropionem a alkoholem, u
pacientů konzumujících alkohol v průběhu léčby bupropionem byly vzácně hlášené
neuropsychiatrické příhody nebo pokles tolerance alkoholu. Konzumace alkoholu v průběhu léčby
přípravkem Bupropion Neuraxpharm má být minimalizována nebo raději úplně přerušena.

Nebyly provedeny farmakokinetické studie souběžného podávání bupropionu a benzodiazepinů.
Podle in vitro metabolických procesů by nemělo dojít k takovýmto interakcím. Po současném
podání bupropionu s diazepamem zdravým dobrovolníkům byl zaznamenám nižší sedativní účinek,
než když byl diazepam podán samostatně.
Nebyly hodnoceny systémové účinky kombinace bupropionu s antidepresivy (jinými než
desipraminem a citalopramem), benzodiazepiny (jinými než diazepamem) nebo neuroleptiky.
Klinické zkušenosti s třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum) jsou rovněž omezené.

Souběžné používání přípravku Bupropion Neuraxpharm a nikotinových transdermálních náplastí
(nicotine transdermal systém, NTS) může mít za následek zvýšení krevního tlaku.