Bupropion neuraxpharm

Farmakoterapeutická skupina: jiná antidepresiva ATC kód: N06AX12

Mechanismus účinku
Bupropion je selektivní inhibitor neuronálního zpětného vychytávání katecholaminů
(noradrenalinu a dopaminu) s minimálním účinkem na zpětné vychytávání indolaminů
(serotoninu). Bupropion neinhibuje ani monoaminooxidázu. Mechanismus antidepresivního
působení bupropionu není znám. Předpokládá se však, že tento účinek je zprostředkován
noradrenergními a/nebo dopaminergními mechanismy.


Klinická účinnost
Antidepresivní účinek bupropionu byl zkoumán v klinickém programu zahrnujícím celkový počet
155 pacientů s depresivní poruchou (MDD, Major Depressive Disorder) užívajících bupropion
(tablety s řízeným uvolňováním) a 1 868 pacientů s MDD užívajících bupropion (tablety s
prodlouženým uvolňováním). Sedm z těchto studií zkoumalo účinnost bupropionu (tablety s
řízeným uvolňováním): 3 studie byly prováděny v zemích EU s dávkami až 300 mg/den a 4 byly
provedeny v USA s flexibilním dávkovacím rozmezím až do 450 mg/den. Navíc je 9 studií u MDD
s bupropionem (tablety s prodlouženým uvolňováním) považováno za podpůrné k posouzení
účinnosti na základě bioekvivalence bupropionu (tablety s řízeným uvolňováním) (jedenkrát
denně) k bupropionu (tablety s prodlouženým uvolňováním) (dvakrát denně).

U bupropionu (tablety s řízeným uvolňováním) bylo statisticky prokázáno zlepšení účinnosti proti
placebu měřené zlepšením v celkovém skóre MADRS (Montgomery-Asberg Depression Rating
Scale) v 1 ze 2 stejných studií používajících dávky v rozmezí 150-300 mg. Výskyt klinické
odpovědi a remise byl rovněž statisticky významně vyšší s bupropionem (tablety s řízeným
uvolňováním) ve srovnání s placebem. Ve třetí studii u starších pacientů nebylo dosaženo
statisticky významného zlepšení účinnosti proti placebu u primárního parametru, kterým byla
průměrná změna od základního stavu MADRS (koncový ukazatel LOCF, Last Observation Carried
Forward endpoint), nicméně v sekundární analýze pozorovaných případů (Observed Case) byly
statisticky významné účinky pozorovány.

Významný přínos byl pozorován u primárního cílového parametru účinnosti ve 2 ze 4 studií
provedených v USA s bupropionem (tablety s řízeným uvolňováním) (300-450 mg). Ze pozitivních studií byla jedna kontrolována placebem u pacientů s MDD a jedna byla aktivně
kontrolovanou studií u pacientů s MDD.

Ve studii zaměřené na prevenci recidiv byli pacienti s odezvou na 8týdenní akutní léčbu
bupropionem v otevřené fázi (tablety s prodlouženým uvolňováním) (300 mg/den) randomizováni
buď k léčbě bupropionem (tablety s prodlouženým uvolňováním), nebo placebem po dobu dalších
44 týdnů. U bupropionu (tablety s prodlouženým uvolňováním) se prokázalo statisticky významné
zlepšení účinku ve srovnání s placebem (p < 0,05) podle výsledků měření primárního parametru.
Incidence udržení účinku během 44 týdnů dvojitě zaslepené fáze následného pozorování byla 64 %
u bupropionu (tablety s prodlouženým uvolňováním) a 48 % u placeba.

Klinická bezpečnost
Poměr vrozených srdečních vad prospektivně pozorovaný v mezinárodním těhotenském registru u
těhotenství s prenatální expozicí bupropionu v prvním trimestru těhotenství byl 9/675 (1,3 %).

V retrospektivní studii nebyl prokázán větší výskyt vrozených malformací nebo kardiovaskulárních
malformací u více než tisícovky žen vystavených v prvním trimestru těhotenství bupropionu ve
srovnání s ženami užívajícími jiná antidepresiva.

V retrospektivní analýze s využitím dat ze studie National Birth Defects Prevention Study byla
pozorována statisticky významná souvislost mezi výskytem defektů výtokové části levé komory u
novorozenců a matkou hlášeným užíváním bupropionu v počátku těhotenství. Nebyla pozorována
žádná souvislost mezi užíváním bupropionu matkou a jinou vrozenou srdeční vadou nebo
kombinací všech kategorií srdečních vad.

Další analýza dat ze studie Slone Epidemiology Center Birth Defects Study neshledala statisticky
významný nárůst defektů výtokové části levé komory při užívání bupropionu matkou. Statisticky
významná souvislost však byla pozorována pro defekty komorového septa po užívání samotného
bupropionu během prvního trimestru.

Na zdravých dobrovolnících nebyl ve 14denní studii s titrací dávky do ustáleného stavu prokázán
klinicky významný účinek tablet s řízeným uvolňováním bupropionu (450 mg/den) ve srovnání s
placebem na QTcF interval.