Aurasth

β-adrenergní blokátory mohou oslabit nebo antagonizovat účinek salmeterolu. Nemají se proto
podávat neselektivní ani selektivní β-blokátory, nejsou-li pro jejich použití závažné důvody.
Důsledkem léčby β2 agonisty může být potenciálně závažná hypokalémie. Zvláštní opatrnost je
zapotřebí u akutní závažné formy astmatu, jelikož účinek může být zesílen souběžnou léčbou deriváty
xantinů, kortikosteroidy a diuretiky.

Souběžné užívání jiných β-adrenergních léčiv může mít potenciálně aditivní efekt.

Flutikason propionát

Za normálních okolností je po inhalačním podání dosaženo nízkých plazmatických koncentrací
flutikason propionátu z důvodu velmi silného metabolismu látky během prvního průchodu játry (first
pass metabolism) a vysoké systémové clearance zprostředkované cytochromem CYP3A4 ve střevě a
játrech. Z toho důvodu jsou klinicky významné interakce s jinými léčivými látkami zprostředkované
flutikason propionátem nepravděpodobné.

Ve studiích interakcí u zdravých jedinců užívajících intranasální flutikason propionát zvýšil ritonavir
(velmi silný inhibitor cytochromu CYP3A4) v dávce 100 mg dvakrát denně plazmatickou koncentraci
flutikason propionátu více než stonásobně, což vedlo ke značné redukci sérové koncentrace kortizolu.

Informace o této interakci u inhalovaného flutikason propionátu chybí, očekává se však značné
zvýšení plazmatických hladin flutikason propionátu. Byly hlášeny případy Cushingova syndromu a
potlačení funkce nadledvin. Současnému podávání je třeba se vyhnout, pokud možný přínos pro
pacienta nepřevažuje riziko vzniku systémových nežádoucích účinků léčby glukokortikoidy.

V malé studii na zdravých dobrovolnících došlo při podání o něco slabšího inhibitoru cytochromu
CYP3A ketokonazolu ke zvýšení expozice flutikason propionátu po jednorázové inhalaci o 150 %.
Toto vedlo k většímu snížení plazmatické hladiny kortizolu ve srovnání se samotným podáním
flutikason propionátu. Při současném podávání s jinými silnými inhibitory CYP3A (např. itrakonazol
a přípravky obsahující cobicistat) a středně silnými inhibitory CYP3A (erytromycin) se také očekává
zvýšení systémové expozice flutikason propionátu a riziko systémových nežádoucích účinků. Tato
léčiva není vhodné s inhalací kombinovat, pokud ovšem léčebný přínos nepřevažuje riziko
systémových účinků kortikoidů; v takovém případě je u pacientů nutno tyto vedlejší účinky
monitorovat.

Salmeterol

Silné inhibitory CYP3A4
Současné podávání ketokonazolu (400 mg perorálně 1 × denně) a salmeterolu (50 mikrogramů
inhalačně 2 × denně) 15 zdravým subjektům po dobu 7 dnů vedlo k významnému zvýšení plazmatické
expozice salmeterolu (1,4násobku Cmax a 15násobku AUC). To může vést ke zvýšení incidence
dalších systémových účinků léčby salmeterolem (např. prodloužení QTc intervalu a palpitacím)
ve srovnání s léčbou salmeterolem nebo ketokonazolem samotným (viz bod 4.4).

Nebyly pozorovány žádné klinicky významné účinky na krevní tlak, srdeční frekvenci, hladinu krevní

glukózy a draslíku v krvi. Současné podávání s ketokonazolem nevedlo ke zvýšení eliminačního
poločasu salmeterolu ani zvýšení kumulace salmeterolu při opakovaném dávkování.

Pokud prospěch z léčby salmeterolem nepřevažuje možné zvýšení rizika jeho systémových
nežádoucích účinků, je třeba se souběžného podávání s ketokonazolem vyvarovat. Je pravděpodobné,
že riziko interakcí s dalšími silnými inhibitory CYP3A4 (např. intrakonazolem, telitromycinem či
ritonavirem) bude podobné.

Středně silné inhibitory CYP3ASoučasné podávání erythromycinu (500 mg perorálně 3 × denně) a salmeterolu (50 mikrogramů
inhalačně 2 × denně) 15 zdravým subjektům po dobu 6 dnů vedlo k malému, statisticky
nevýznamnému zvýšení expozice salmeterolu (1,4násobku Cmax a 1,2násobku AUC). Současné
podávání s erythromycinem nebylo spojeno s žádnými závažnými nežádoucími účinky.