Amglidia
Zvláštní pozornost je nutno věnovat výpočtu dávky. Před každým podáním je nutno se ujistit, že je
používána správná síla přípravku a správná stříkačka
Glibenklamid se nemá používat u pacientů s diabetem mellitem 1. typu závislém na inzulinu, u nichž
existují důkazy o autoimunitní destrukci beta buněk.
Pacienti s deficiencí enzymu G6PD
U pacientů s deficiencí enzymu G6PD byly v souvislosti s glibenklamidem hlášeny případy akutní
hemolytické anémie. U těchto pacientů proto nemá být tento přípravek předepisován, a pokud je
k dispozici alternativní léčba, důrazně se doporučuje její použití. Pokud alternativní léčba neexistuje,
musí být u každého pacienta rozhodnuto na základě rizika hemolýzy a možného očekávaného přínosu
léčby. Pokud je nutné tento léčivý přípravek předepsat, je třeba provést screening na přítomnost
jakýchkoli známek hemolýzy.
Ketoacidóza
Novorozenecký diabetes je život ohrožující stav s chronickými invalidizujícími důsledky
hyperglykémie, které zahrnují příznaky jako např. žízeň, časté močení a dehydrataci. V závažných
případech je toto spojeno s ketoacidózou, což může vést k úmrtí. Glibenklamid se nesmí používat
k léčbě tohoto život ohrožujícího stavu. Kontinuální intravenózní injekční aplikace inzulinu
a intravenózní infuze fyziologického roztoku zůstávají základní léčbou.
Hypoglykemie
Při léčbě hypoglykemizujícími sulfonamidy může dojít k hypoglykemii. Ta může být někdy těžká
a dlouhodobá. V takových případech může být nutná hospitalizace s podáváním glukózy po dobu
několika dnů.
Průjem, nauzea a zvracení
U některých pacientů může při navýšení dávky suspenze glibenklamidu dojít k počátečnímu průjmu,
průjem však odezní, pokud je dávka zachována.
V případě nauzey se zdá, že glykemie je zachována, a do doby, než je pacient schopen užívat suspenzi
glibenklamidu, není nutno inzulin znovu zavádět.
Pokud dojde k výraznému zvracení, je třeba k léčbě pacienta do doby, než zvracení ustane, použít
rychle působící inzulin.
Pokud dojde k méně výraznému zvracení, je třeba podat antiemetikum a v léčbě přípravkem
AMGLIDIA je možné pokračovat.
Biologické analýzy:
Během léčby glibenklamidem je nutné pravidelně kontrolovat glykemii. Pokud hladina glykemie
překročí 16,5 mmol/l, je nutné zkontrolovat, zda není přítomna ketonurie či ketonemie. Pokud jsou
přítomny ketolátky, musí být rychle podána injekce inzulinu, aby došlo k obnovení metabolické
situace.
Každé tři měsíce je třeba měřit hladinu glykosylovaného hemoglobinu s cílem posoudit metabolickou
rovnováhu dítěte.
Porucha funkce ledvin:
Pacienty s poruchou funkce ledvin je nutné během léčby pravidelně monitorovat z důvodu zvýšeného
rizika hypoglykemie. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin je nutná úprava
dávky
Porucha funkce jater:
Pacienty s poruchou funkce jater je nutné během léčby pravidelně monitorovat z důvodu zvýšeného
rizika hypoglykemie. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater je nutná úprava
dávky
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje 2,8 mg sodíku na ml perorální suspenze, což odpovídá 0,1 %
doporučeného denního příjmu sodíku podle WHO, což jsou 2 g u dospělých. To je nutno vzít v úvahu
u pacientů na dietě s kontrolovaným obsahem sodíku.
Kyselina benzoová a benzoáty
Tento léčivý přípravek obsahuje v jednom ml perorální suspenze 5 mg soli benzoátu.
Zvýšená bilirubinemie po uvolnění bilirubinu z albuminu může vést k zesílení novorozenecké
žloutenky, z níž se může vyvinout kernikterus
tkáni