Fintepla

Onemocnění aortální nebo mitrální srdeční chlopně a plicní arteriální hypertenze

Vzhledem k hlášeným případům onemocnění srdečních chlopní, které mohly být způsobeny
fenfluraminem ve vyšších dávkách podávaným k léčbě obezity u dospělých, se musí provádět
monitorování srdce pomocí echokardiografie. Z kontrolovaných klinických studií fenfluraminu k léčbě
syndromu Dravetové a Lennoxova-Gastautova syndromu byli pacienti s onemocněním srdeční
chlopně nebo plicní arteriální hypertenzí vyřazeni. V průběhu těchto studií nebylo pozorováno žádné
onemocnění srdečních chlopní.

Před zahájením léčby musí pacienti absolvovat echokardiografické vyšetření, aby se stanovil výchozí
stav před zahájením léčby chlopní nebo plicní hypertenze.

Echokardiografické monitorování se má provádět každých 6 měsíců během prvních 2 let léčby a poté
jednou za rok. Jestliže echokardiogram ukáže patologické změny na chlopních, má se zvážit kontrolní
echokardiogram v časnějším časovém rámci za účelem vyhodnocení, zda tato abnormalita přetrvává.
Pokud jsou na echokardiogramu pozorovány patologické abnormality, doporučuje se vyhodnotit
poměr přínosů a rizik pokračování v léčbě fenfluraminem s předepisujícím lékařem, pečovatelem
a kardiologem.
Po ukončení léčby z jakýchkoli důvodů má být provedeno poslední echokardiografické vyšetření 3–měsíců po poslední dávce fenfluraminu.

Jestliže se léčba z důvodu onemocnění aortální nebo mitrální srdeční chlopně ukončí, má se zajistit
náležité monitorování a následné sledování v souladu s místními pokyny pro léčbu onemocnění
aortální nebo mitrální srdeční chlopně.

Při podávání vyšších dávek fenfluraminu k léčbě obezity u dospělých v minulosti byla hlášena plicní
arteriální hypertenze spojená s fenfluraminem. Plicní arteriální hypertenze nebyla pozorována
v klinickém programu, avšak vzhledem k nízké incidenci tohoto onemocnění nejsou zkušenosti
s fenfluraminem z klinických hodnocení dostačující pro stanovení, zda fenfluramin zvyšuje riziko
plicní arteriální hypertenze u pacientů se syndromem Dravetové a Lennoxovým-Gastautovým
syndromem.

Jestliže nález na echokardiogramu naznačuje plicní arteriální hypertenzi, má se provést opětovný
echokardiogram co možná nejdříve a do 3 měsíců k potvrzení tohoto nálezu. Jestliže je nález na
echokardiogramu potvrzen jako naznačující zvýšenou pravděpodobnost plicní arteriální hypertenze
definovanou jako „střední pravděpodobnost“ dle Pokynů Evropské kardiologické společnosti
Society, ERSv léčbě přípravkem Fintepla předepisujícím lékařem, pečovatelem a kardiologem. Jestliže nález na
echokardiogramu po potvrzení naznačuje vysokou pravděpodobnost plicní arteriální hypertenze, jak je
definována pokyny ESC a ERS z roku 2015, doporučuje se ukončit léčbu fenfluraminem.

Snížená chuť k jídlu a pokles tělesné hmotnosti

Fenfluramin může způsobit sníženou chuť k jídlu a pokles tělesné hmotnosti fenfluramin kombinován s dalšími antiepileptiky, například stiripentolem, může dojít k aditivnímu
účinku na sníženou chuť k jídlu. Zdá se, že snížení tělesné hmotnosti závisí na dávce. U většiny
jedinců v průběhu času při pokračování léčby došlo opět ke zvýšení tělesné hmotnosti. Tělesnou
hmotnost pacienta je třeba sledovat. Před zahájením léčby fenfluraminem u pacientů s mentální
anorexií nebo mentální bulimií v anamnéze je nutné provést vyhodnocení poměru přínosů a rizik.


Program kontrolovaného přístupu k přípravku Fintepla

Byl vytvořen program kontrolovaného přístupu za účelem 1kontrole tělesné hmotnosti u obézních pacientů a 2o nutnosti pravidelného monitorování srdce u pacientů užívajících přípravek Fintepla.

Somnolence

Fenfluramin může způsobit somnolenci.

Další látky tlumící centrální nervový systém, včetně alkoholu, mohou možnou somnolenci
způsobenou fenfluraminem ještě zvýraznit
Sebevražedné chování a myšlenky

U některých pacientů léčených antiepileptiky v různých indikacích byly hlášeny případy
sebevražedných představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných
klinických hodnocení antiepileptik, která nezahrnovala fenfluramin, ukázala malé zvýšení rizika
sebevražedného chování a představ. Mechanismus tohoto rizika není znám a dostupné údaje
nevylučují možnost zvýšeného rizika při podávání fenfluraminu. Pacienty a jejich pečovatele je nutné
poučit o tom, že v případě jakýchkoliv známek sebevražedného chování či myšlení je třeba vyhledat
lékařskou pomoc.

Serotoninový syndrom

Stejně jako u jiných serotonergních látek se může při léčbě fenfluraminem objevit serotoninový
syndrom, potenciálně život ohrožující stav, zejména při souběžném užívání dalších serotonergních
látek metabolismus serotoninu, jako jsou MAOI; nebo antipsychotik, která mohou ovlivnit serotonergní
neurotransmiterové systémy
Příznaky serotoninového syndromu zahrnují změny duševního stavu komaabnormality nauzea, zvracení, průjem
Pokud je souběžná léčba fenfluraminem a dalšími serotonergními přípravky, které mohou ovlivnit
serotonergní systémy, klinicky opodstatněná, doporučuje se pacienta pečlivě sledovat, a to zejména při
zahájení léčby a zvyšování dávky.

Zvýšená frekvence záchvatů

Stejně jako u jiných antiepileptik může při léčbě fenfluraminem dojít ke klinicky významnému
zvýšení frekvence záchvatů, které může vyžadovat úpravu dávky fenfluraminu a/nebo souběžně
podávaných antiepileptik nebo ukončení léčby fenfluraminem, pokud je poměr přínosů a rizik
nepříznivý.

Cyproheptadin

Cyproheptadin je silný antagonista serotoninových receptorů, a proto může snížit účinnost
fenfluraminu. Jestliže se k léčbě fenfluraminem přidá cyproheptadin, je nutné pacienty sledovat
z hlediska možného zhoršení záchvatů. Jestliže je léčba fenfluraminem zahájena u pacienta užívajícího
cyproheptadin, může být účinnost fenfluraminu snížena.


Glaukom

Fenfluramin může způsobit mydriázu a může urychlit rozvoj glaukomu s uzavřeným úhlem.
U pacientů s akutním snížením zrakové ostrosti ukončete léčbu. Zvažte ukončení léčby, jestliže se
objeví bolest oka a není možné zjistit jiný důvod.

Účinek induktorů CYP1A2 a CYP2B
Souběžné podávání se silnými induktory CYP1A2 nebo CYP2B6 sníží plazmatické koncentrace
fenfluraminu, což může snížit účinnost fenfluraminu silného induktoru CYP1A2 nebo CYP2B6 s fenfluraminem, je třeba sledovat pacienta, zda není
snížena účinnost, a je možné zvážit zvýšení dávky fenfluraminu za předpokladu, že nepřekročí
dvojnásobek maximální denní dávky fenfluraminem vysazen silný induktor CYP1A2 nebo CYP2B6, zvažte postupné snižování dávky
fenfluraminu na dávku podávanou před nasazením induktoru
Účinek inhibitorů CYP1A2 nebo CYP2D
Zahájení souběžné léčby silným inhibitorem CYP1A2 nebo CYP2D6 může mít za následek zvýšenou
expozici, a je proto nutno sledovat výskyt nežádoucích účinků; u některých pacientů může být
zapotřebí snížit dávku.

Souběžné podání jedné dávky 0,35 mg/kg fenfluraminu s fluvoxaminem CYP1A2fenfluraminu 2,1násobně a Cmax 1,2násobně a snížilo AUC0-t norfenfluraminu 1,3násobně a Cmax
1,4násobně ve srovnání s fenfluraminem podávaným samostatně.

Souběžné podání jedné dávky 0,35 mg/kg fenfluraminu s paroxetinem v ustáleném stavu 1,8násobně a Cmax 1,1násobně a snížilo AUC0-t norfenfluraminu 1,2násobně a Cmax 1,3násobně, ve
srovnání s fenfluraminem podávaným samostatně.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje sodnou sůl ethylparabenu
Rovněž obsahuje oxid siřičitý a bronchospasmus.

Pacienti se vzácnou malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento léčivý přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Tento léčivý přípravek obsahuje glukózu, která může být škodlivá pro zuby.