Zofran zydis Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
Vstřebávání perorálně podaného ondansetronu je rychlé a úplné, s maximální koncentrací v plazmě asi
30 ng/ml dosaženou asi za 1,5 hodiny po podání dávky 8 mg. Ondansetron podléhá metabolismu
prvního průchodu. Při dávkách nad 8 mg je zvýšení systémové expozice ondansetronu vyšší než
proporcionální, což může být důsledek určitého snížení metabolismu prvního průchodu při vyšších
perorálních dávkách.
Průměrná biologická dostupnost po podání jedné 8mg tablety je u zdravých mužů přibližně 55 až
60 %. Biologická dostupnost se mírně zvyšuje v přítomnosti potravy, ale není ovlivněna antacidy.
Dostupnost ondansetronu po perorálním, intravenózním i intramuskulárním podání je podobná,
poločas terminálního vylučování je asi 3 hodiny a ustálený stav objemu distribuce je asi 140 litrů.
Vazba na plazmatické bílkoviny je 70 až 76 %.
Ondansetron je v organismu metabolizován převážně v játrech různými enzymatickými pochody.
Méně než 5 % podané dávky se vylučuje do moči v nezměněné formě. Nepřítomnost enzymu
CYP2D6 (polymorfismus debrisochinu) nemá na farmakokinetiku ondansetronu žádný vliv.
Farmakokinetické vlastnosti ondansetronu se nemění ani po opakovaném podání.
Zvláštní skupiny pacientů:
Pohlaví
Při podávání ondansetronu byly prokázány rozdíly v závislosti na pohlaví. U žen došlo po perorálním
podání ondansetronu ke zvýšení rychlosti a rozsahu absorpce a zároveň ke snížení systémového
vylučování a distribučního objemu (vztaženo na jednotku tělesné hmotnosti).
Děti a dospívající (ve věku od 1 měsíce do 17 let)
U pediatrických pacientů podstupujících chirurgický zákrok ve věku 1 až 4 měsíce (n = 19) byla
clearance normalizovaná na tělesnou hmotnost přibližně o 30 % nižší než u pacientů ve věku 5 až
24 měsíců (n = 22), ale srovnatelná s clearance pacientů ve věku 3 až 12 let. Biologický poločas byl
přibližně 6,7 hodiny u dětí ve věku 1 až 4 měsíce a 2,9 hodiny u dětí ve věku 5 až 24 měsíců a 3 až
12 let.
Rozdíly ve farmakokinetických parametrech u dětí ve věku 1 až 4 měsíce mohou být částečně
vysvětleny vyšším podílem celkové tělesné vody u novorozenců a kojenců a vyšším distribučním
objemem ve vodě rozpustných léčiv jako je ondansetron.
U pediatrických pacientů ve věku od 3 do 12 let podstupujících chirurgický zákrok byly absolutní
hodnoty clearance a distribučního objemu nižší v porovnání s hodnotami u dospělých pacientů. Oba
parametry se zvyšovaly lineárně s tělesnou hmotností a ve věku 12 let se hodnoty již přibližovaly
hodnotám naměřeným u mladých dospělých jedinců. Po normalizaci clearance a distribučního objemu
podle tělesné hmotnosti byly hodnoty těchto parametrů podobné u různých věkových skupin pacientů.
Dávkování podle tělesné hmotnosti kompenzuje změny farmakokinetiky v závislosti na věku a je
vhodné pro standardizaci systémové expozice u pediatrických pacientů.
Populační farmakokinetická analýza byla provedena u 428 subjektů (pacienti s nádorovým
onemocněním, pacienti podstupující chirurgický zákrok a zdraví dobrovolníci) ve věku 1 měsíc až
44 let po intravenózním podání ondansetronu. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že systémová
expozice (AUC) ondansetronu po perorálním nebo i.v. podání byla u dětí a dospívajících srovnatelná
s dospělými, výjimkou byli kojenci ve věku 1 až 4 měsíce. Distribuční objem souvisel s věkem a byl
nižší u dospělých než u kojenců a dětí. Clearance souvisela s tělesnou hmotností, ale ne s věkem,
s výjimkou kojenců ve věku 1 až 4 měsíce. Je obtížné určit, zda u kojenců ve věku 1 až 4 měsíce došlo
k dalšímu snížení clearance v souvislosti s věkem nebo šlo jen o rozptyl spojený s nízkým počtem
subjektů v této věkové skupině. Vzhledem k tomu, že pacienti do 6 měsíců věku dostávají v indikaci
léčby pooperační nevolnosti a zvracení pouze jednu dávku, není pravděpodobné, že by snížení
clearance bylo klinicky významné.
Starší nemocní
Studie časné fáze I u zdravých starších dobrovolníků prokázaly mírné, na věku závislé, snížení
clearance a prodloužení plazmatického poločasu ondansetronu. Široká variabilita mezi jednotlivými
subjekty způsobila významné překrytí farmakokinetických parametrů mezi mladšími (< 65 let)
a staršími subjekty (≥ 65 let). Celkově nebyly pozorovány žádné rozdíly v bezpečnosti nebo účinnosti
mezi mladšími a staršími pacienty zařazenými do CINV klinických studií, které by podporovaly
odlišné dávkování u starších pacientů.
Na základě novějších modelů plazmatických koncentrací a odpovědí na expozici je předpokládán větší
vliv ondansetronu na QTcF u pacientů ≥ 75 let než u mladších dospělých.
Nemocní s poruchou funkce ledvin
U pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 15 až 60 ml/min) je po
i.v. podání snížena systémová clearance a distribuční objem ondansetronu, což vede k mírnému a
klinicky nevýznamnému prodloužení eliminačního poločasu (5,4 hodiny). Studie u pacientů se
závažnou poruchou funkce ledvin pravidelně podstupujících dialýzu (studie byla prováděna
v intervalu mezi dialýzami) prokázala, že farmakokinetika ondansetronu po i.v. podání se významně
neliší.
Nemocní s poruchou funkce jater
U pacientů se závažnou poruchou funkce jater je systémová clearance významně snížena a eliminační
poločas je prodloužen (15 až 32 hodin) a biologická dostupnost po perorálním podání dosahuje 100 %,
z důvodu omezeného presystémového metabolismu.