Zemplar Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování.

Předávkování parikalcitolem může vést k hyperkalcemii, hyperkalciurii, hyperfosfatemii a nadměrné
supresi PTH (viz bod 4.4).

V případě předávkování je třeba příznaky a symptomy hyperkalcemie (hladiny sérového kalcia)
monitorovat a hlásit lékaři. Je třeba zahájit vhodnou léčbu.

Parikalcitol není při dialýze významně eliminován. Léčba pacientů s klinicky významnou hyperkalcemií
zahrnuje okamžitou redukci dávek nebo přerušení léčby parikalcitolem a dále dietu s nízkým obsahem
kalcia, vysazení kalciových suplementů, mobilizaci pacienta, pozorné sledování vodních či
elektrolytových dysbalancí, analýzu elektrokardiografických abnormalit (především u pacientů
užívajících digitalis) a hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu s využitím dialyzátu bez obsahu kalcia,
jak je doporučováno.

Jakmile se hladiny sérového kalcia vrátí do normálních hodnot, může být znovu zahájena léčba
parikalcitolem v nižší dávce. Pokud dojde k přetrvávání a výrazně zvýšeným hladinám sérového kalcia,
existuje řada dalších terapeutických možností, které je třeba zvážit. Tyto zahrnují užití léčivých
přípravků, jako jsou fosfáty a kortikosteroidy, stejně jako opatření k podpoře diurézy.

Přípravek Zemplar injekční roztok obsahuje 30% v/v pomocné látky propylenglykolu. Byly hlášeny
izolované případy deprese centrálního nervového systému, hemolýzy a laktátové acidózy, spojené
s toxickým působením propylenglykolu, podávaným ve vysokých dávkách. Ačkoli se výskyt těchto
příhod v souvislosti s podáváním přípravku Zemplar neočekává, vzhledem k tomu, že propylenglykol
je v průběhu dialyzačního procesu eliminován, riziko toxického působení v případě předávkování je
třeba vzít v úvahu.