Tobradex Dávkování a způsob podání

Dávkování

Použití pro dospívající a dospělé včetně starších pacientů a dětí od dvou let věku
Jedna nebo dvě kapky, aplikované do spojivkového vaku postiženého oka (postižených očí) 4-5 krát
denně. Během počátečních 24-48 hodin je možno dávku zvýšit na jednu až dvě kapky každé dvě hodiny.
Podle klinických projevů by měla četnost aplikace postupně klesat.

U závažného onemocnění se aplikuje jedna nebo dvě kapky každou hodinu, dokud se zánět nedostane
pod kontrolu, poté je třeba četnost postupně snižovat na jednu nebo dvě kapky každé dvě hodiny po dobu
dnů; poté se podává jedna nebo dvě kapky každé 4 hodiny po dalších 5 až 8 dnů a nakonec jedna nebo
dvě kapky každý den po dobu posledních 5 až 8 dnů, je-li to považováno za nezbytné.

Pediatrická populace
Tobradex suspenze může být podávána dětem od 2 let ve stejné dávce jako dospělým. V současnosti
dostupné údaje jsou uvedeny v bodě 5.1. Bezpečnost a účinnost u dětí ve věku do 2 let nebyla stanovena
a nejsou dostupné žádné údaje.

Je třeba dbát na to, aby se léčba neukončila předčasně. Obvykle léčba trvá jeden až dva týdny.

Je třeba pravidelně monitorovat nitrooční tlak.

V případě souběžné léčby s jinými očními přípravky pro lokální použití má být mezi jednotlivými
aplikacemi zachován interval 5 minut. Oční mast má být aplikována jako poslední.

Použití při poruše funkce jater a ledvin
Účinky přípravku TOBRADEX nebyly u těchto pacientů hodnoceny. Vzhledem k nízké systémové
absorpci tobramycinu a dexamethasonu po lokálním podání přípravku však není úprava dávkování nutná.

Způsob podání

Oční podání.

Lahvičku je třeba před použitím důkladně protřepat. Pokud je po sejmutí víčka bezpečnostní kroužek
uvolněný, je třeba jej před použitím přípravku odstranit.

Doporučuje se lehké zavření víčka a nasolakrimální okluze po vkápnutí přípravku. Tím se může snížit
systémová absorpce léčivých přípravků podávaných oční cestou, čímž se také sníží systémové
nežádoucí účinky.

Aby se zabránilo kontaminaci ústí lahvičky a suspenze, je třeba dbát na to, aby se ústí lahvičky
nedostalo do kontaktu s očním víčkem, přilehlými tkáněmi nebo jinými povrchy.