Talvosilen Bezpečnost (v těhotenství)

Předklinické údaje týkající se bezpečnosti kombinovaného přípravku nejsou k dispozici.
Paracetamol
Toxicita paracetamolu byla rozsáhle studována na mnohých zvířecích druzích.
a) Akutní toxicita
LD50 per os u potkana 3,7g/kg, u myši 338 mg/kg.
b) Chronická toxicita
Ve studií chronické a subchronické toxicity paracetamolu u laboratorních potkanů a myší,
bylo pozorováno poškození gastrointestinálního traktu, změny hodnot krevního obrazu nebo
degenerace parenchymu jater a ledvin vedoucí až k nekróze. Tyto změny jsou dávány do
souvislosti jak s mechanismem účinku tak s metabolismem paracetamolu. Metabolity
paracetamolu, kterým se toxické účinky přičítají a související orgánové změny byly
prokázány také u člověka. Proto by se paracetamol neměl užívat dlouhodobě a ve vyšších
dávkách.
c) Mutagenní a karcinogenní potenciál
Výsledky genotoxických studií s paravetamolem jsou nejednoznačné. Účinek
paracetamolu je značně závislý na použité koncentraci a také na době působení. Kancerogenní
působení paracetamolu bylo pozorováno pouze po podání vysokých, hepatotoxických dávek. V
normálních terapeutických dávkách není užívání paracetamolu spojeno s rizikem genotoxicity a
kancerogenity.
d) Reprodukční toxicita
Studie na laboratorních zvířatech neposkytly důkaz o embryotoxicitě nebo fetotoxicitě
paracetamolu.
Kodein
LD50 po perorálním podání se pohybuje v rozmezí 400-550 mg/kg.
Perorálně podaný kodein se rychle resorbuje. Maximální plazmatická koncentrace je dosažena
přibližně za l hodinu. Metabolizuje se v játrech. Vylučování probíhá převážně ledvinami a
přibližně 10% se vyloučí v nezměněné formě.

Bezpečnost přípravku byla ověřena dostatečně dlouhým používáním v klinické praxi.