Sporanox Pro děti, pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku SPORANOX perorální roztok u dětí nebyla stanovena. V současnosti
dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.4 a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení
ohledně dávkování.
Použití perorálního roztoku SPORANOX se u pediatrických pacientů nedoporučuje, pokud se nezjistí,
že potenciální přínos převažuje nad možnými riziky (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro
použití).

Profylaxe mykotických infekcí: Údaje o účinnosti u neutropenických dětí nejsou dostupné. Omezená
zkušenost bezpečného podání existuje pro dávku 5 mg/kg denně (0,5 ml/kg denně) rozděleně ve dvou
dávkách. Incidence nežádoucích účinků jako jsou např. průjem, bolesti břicha, zvracení, horečka,
vyrážka a mukozitida byla vyšší než u dospělých. Je však obtížné rozlišit, zda lze nežádoucí účinky
přičítat perorálnímu roztoku SPORANOX nebo důsledku chemoterapie.

Starší osoby
Klinická data týkající se léčby perorálním roztokem SPORANOX u starších osob jsou omezená.
Perorální roztok SPORANOX je doporučen u starších osob pouze v případě, pokud potenciální přínos
léčby převýší možná rizika. Obecně je doporučeno, aby při stanovení dávkování u starších osob byla
vzata v úvahu vyšší frekvence snížených jaterních, ledvinových nebo srdečních funkcí a souběžných
onemocnění nebo terapií jinými přípravky (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou funkce jater jsou k dispozici omezené údaje.
Užívání tohoto léku touto skupinou pacientů má být věnována zvýšená pozornost. (Viz bod 5.Farmakokinetické vlastnosti, Zvláštní skupiny pacientů, Porucha funkce jater).

Porucha funkce ledvin
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou funkce ledvin jsou k dispozici omezené údaje.
U některých pacientů s poruchou funkce ledvin může být expozice itrakonazolu nižší. Užívání tohoto
léku touto skupinou pacientů má být věnována zvýšená pozornost a má být zvážena úprava dávkování.

Způsob podání

Opatření, která je nutno učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo jeho podáním
Návod k zacházení s tímto léčivým přípravkem před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace


• SPORANOX perorální roztok je kontraindikován u pacientů se známou hypersenzitivitou na
itrakonazol nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• SPORANOX perorální roztok se nesmí podávat pacientům s prokázanou ventrikulární
dysfunkcí, jako je městnavé srdeční selhání (CHF) nebo CHF v anamnéze kromě život
ohrožujících nebo jiných závažných infekcí (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro
použití.).
• SPORANOX perorální roztok nesmí být užíván v těhotenství kromě život ohrožujících situací
(viz bod 4.6). Pokud užívají perorální roztok SPORANOX ženy ve fertilním věku, mají
používat antikoncepční opatření. V účinných antikoncepčních opatřeních je nezbytné
pokračovat až do příští menstruace po ukončení léčby perorálním roztokem SPORANOX.
• Současné podávání řady substrátů metabolizovaných CYP3A4 s perorálním roztokem
SPORANOX je kontraindikováno (viz body 4.4 a 4.5). Současné užívání některých z těchto
léčiv může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací těchto substrátů, což může vést ke QT
prolongaci a vzácnému výskytu torsade de pointes. Ke kontraindikovaným současně
užívaným léčivům patří:

Analgetika; anestetika
Námelové alkaloidy
(např. dihydroergotamin,
ergometrin, ergotamin,
methylergometrin)

Antibakteriální látky k systémovému použití; antimykobakteriální látky; antimykotika k systémovému
použití
Isavukonazol
Anthelmintika; antiprotozoika
Halofantrin
Antihistaminika k systémovému použití
Astemizol Mizolastin Terfenadin
Cytostatika
Irinotekan
Venetoklax (u pacientů s chronickou
lymfocytární leukemií na počátku léčby
venetoklaxem a během fáze titrace jeho
dávky)

Antitrombotika
Dabigatran Tikagrelor
Antivirotika k systémovému použití
Ombitasvir/paritaprevir/ritonavir
(s dasabuvirem nebo bez něj)

Kardiovaskulární systém (látky působící na renin-angiotensinový systém; antihypertenziva;
betablokátory; blokátory vápníkového kanálu; srdeční terapie; diuretika)
Aliskiren Eplerenon Chinidin
Bepridil Finerenon Ranolazin
Disopyramid Ivabradin Sildenafil (plicní hypertenze)
Dofetilid Lerkanidipin
Dronedaron Nisoldipin
Gastrointestinální léčiva, včetně protiprůjmových látek, střevních protizánětlivých/protiinfekčních
látek; antiemetika a léčiva proti nauzee; léčiva proti zácpě; léčiva na funkční gastrointestinální poruchy
Cisaprid Domperidon Naloxegol
Lipidy modifikující látky
Lovastatin Lomitapid Simvastatin
Psychoanaleptika; psycholeptika (např. antipsychotika, anxiolytika a hypnotika)
Lurasidon Pimozid Sertindol
Midazolam (perorální) Kvetiapin Triazolam

Urologika
Avanafil Darifenacin
Solifenacin (u pacientů se
závažnou poruchou funkce
ledvin nebo středně závažnou
až závažnou poruchou funkce
jater)

Dapoxetin
Fesoterodin (u pacientů se středně závažnou
až závažnou poruchou funkce ledvin nebo
jater).
Vardenafil (u pacientů
starších než 75 let).
Různá léčiva a další látky
Kolchicin (u pacientů s poruchou
funkce ledvin nebo jater)

Eliglustat (u pacientů, kteří jsou pomalými
metabolizátory (PM) CYP2D6, středními
metabolizátory (IM) CYP2D6 nebo rychlými
metabolizátory (EM), kteří užívají silný nebo
středně silný inhibitor CYP2D6).


4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zkřížená hypersenzitivita
Informace o zkřížené hypersenzitivitě mezi itrakonazolem a ostatními azolovými antimykotiky nejsou
k dispozici. U pacientů s hypersenzitivitou k ostatním azolům je při předepisování perorálního roztoku
SPORANOX zapotřebí zvýšené opatrnosti.

Účinky na srdce
Ve studii s přípravkem SPORANOX I.V. u zdravých dobrovolníků bylo pozorováno přechodné
asymptomatické snížení ejekční frakce levé srdeční komory. Ejekční frakce se do aplikace další infuze
normalizovala. Klinický význam tohoto nálezu pro perorální lékové formy není znám.

U itrakonazolu byl prokázán negativní inotropní účinek a v souvislosti s podáním přípravku
SPORANOX byly hlášeny případy městnavého srdečního selhání. Srdeční selhání bylo častěji hlášeno
při spontánních hlášeních u celkové denní dávky 400 mg než u nižších celkových denních dávek, což
naznačuje, že riziko srdeční slabosti se může s celkovou denní dávkou itrakonazolu zvyšovat.

SPORANOX má být užíván u pacientů s městnavým srdečním selháním nebo městnavým srdečním
selháním v anamnéze pouze, pokud prospěch léčby zřetelně převýší riziko. Při tomto individuálním
posouzení prospěchu a rizika mají být zohledněny faktory jako závažnost indikace, dávkovací režim
(např. celková denní dávka) a individuální rizikové faktory svědčící pro rozvoj městnavého srdečního
selhání. K těmto rizikovým faktorům patří srdeční onemocnění, jako např. ischemická choroba srdeční
a chlopenní vady; závažné plicní onemocnění jako např. chronická obstrukční choroba
bronchopulmonální; renální selhání a další stavy provázené otoky. Tito pacienti mají být informováni
o známkách a příznacích městnavého srdečního selhání, mají být léčeni s opatrností, v průběhu léčby
mají být monitorovány známky a příznaky městnavého srdečního selhání a pokud se tyto známky nebo
příznaky během léčby objeví, SPORANOX má být vysazen.

Blokátory kalciového kanálu mohou mít negativní inotropní účinky, které mohou být aditivní
k účinkům itrakonazolu. Itrakonazol může dále inhibovat metabolismus blokátorů kalciového kanálu.
Z tohoto důvodu je zapotřebí opatrnosti při současném užívání itrakonazolu a blokátorů kalciového
kanálu z důvodu zvýšeného rizika CHF.

Účinky na činnost jater
V souvislosti s užíváním přípravku SPORANOX se velmi vzácně vyskytly případy závažné
hepatotoxicity, včetně fatálního akutního jaterního selhání. Většinu z těchto případů tvoří pacienti

s předchozím jaterním onemocněním, kteří byli léčeni pro systémové indikace, vykazovali další
závažná onemocnění a/nebo užívali jiné hepatotoxické léky. U některých pacientů nebyly patrné
zřejmé rizikové faktory jaterního onemocnění. Některé z těchto případů byly pozorovány během
prvního měsíce léčby, z toho některé v prvním týdnu. U pacientů léčených přípravkem SPORANOX
má být zváženo monitorování jaterních funkcí. Pacienti mají být poučeni o tom, že mají bezodkladně
hlásit svému lékaři známky a příznaky svědčící pro hepatitidu, k nimž patří anorexie, nauzea, zvracení,
únava, bolest v břiše nebo tmavá moč. U těchto pacientů má být neprodleně ukončena léčba
přípravkem SPORANOX a má být provedeno vyšetření jaterních testů.
Jsou k dispozici omezené údaje u perorální formy itrakonazolu u pacientů s poruchou funkce jater.
Opatrnost je nutná, pokud je přípravek užíván těmito pacienty. Je doporučeno, aby pacienti
s poruchou funkce jater byli pečlivě monitorováni, pokud užívají itrakonazol. Při zahájení léčby u
pacientů s cirhózou jater s jinými přípravky metabolizovanými CYP3A4, je třeba vzít v úvahu
prodloužený eliminační poločas itrakonazolu pozorovaný po jedné perorální dávce v klinickém
hodnocení s tobolkami itrakonazolu.

U pacientů se zvýšenými nebo abnormálními hodnotami jaterních enzymů nebo s aktivním jaterním
onemocněním nebo po předchozí zkušenosti s hepatotoxicitou jiných léků léčba perorálním roztokem
SPORANOX není vůbec doporučena, jedině v případě, že se jedná o možnost závažného ohrožení
života a zahájena pouze, pokud očekávaný přínos převýší riziko jaterního poškození. V těchto
případech je nutné monitorování jaterních funkcí u pacientů s existujícími abnormalitami jaterních
funkcí, nebo po předchozí zkušenosti jaterní toxicity s jinými přípravky (viz bod 5.2 Farmakokinetické
vlastnosti, Zvláštní skupiny pacientů, Porucha funkce jater).

Cystická fibróza
U pacientů s cystickou fibrózou bylo pozorováno kolísání terapeutických hladin itrakonazolu při
ustáleném dávkování perorálního roztoku 2,5 mg/kg 2x denně. Koncentrace v rovnovážném stavu
 250 ng/ml byly dosaženy přibližně u 50 % subjektů starších 16 let, avšak nikoli u pacientů mladších
16 let. Pokud se při léčbě perorálním roztokem SPORANOX nedostaví léčebná odpověď, je zapotřebí
pacienta převést na alternativní léčbu.

Pediatrická populace
Vzhledem k omezeným klinickým údajům o použití perorálního roztoku SPORANOX u pediatrických
pacientů lze přípravek podávat dětem pouze, pokud potenciální přínos léčby převýší možná rizika.

Starší osoby
Vzhledem k omezeným klinickým údajům o použití perorálního roztoku SPORANOX u starších
pacientů lze přípravek podávat těmto pacientům pouze, pokud potenciální přínos léčby převýší možná
rizika. Obecně je doporučeno, aby při stanovení dávkování u starších osob byla vzata v úvahu vyšší
frekvence snížených jaterních, ledvinových nebo srdečních funkcí a souběžných onemocnění nebo
terapií jinými přípravky (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou funkce ledvin jsou k dispozici omezené údaje.
Užívání přípravku touto skupinou pacientů má být věnována zvýšená pozornost.

Léčba pacientů se závažnou neutropenií
Perorální roztok SPORANOX nebyl sledován při léčbě orální a/nebo ezofageální kandidózy u
pacientů se závažnou neutropenií. Vzhledem k farmakokinetickým vlastnostem (viz bod 5.2) se
nedoporučuje používat perorální roztok SPORANOX k zahájení léčby pacientů při bezprostředním
riziku systémové kandidózy.

Ztráta sluchu
U pacientů léčených itrakonazolem byla hlášeno přechodná nebo trvalá ztráta sluchu. Mnoho těchto
hlášení zahrnovalo současné podávání chinidinu, které je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.5). Ztráta
sluchu se většinou vrátí k normálu po ukončení léčby, ale u některých pacientů může přetrvávat.

Neuropatie

V případě neuropatie, která může souviset s perorálním roztokem SPORANOX, má být léčba
vysazena.

Zkřížená rezistence
Kmeny Candida spp. rezistentní na flukonazol nemohou být považovány za citlivé na itrakonazol. U
systémové kandidózy má být před zahájením léčby itrakonazolem proveden test citlivosti.

Zaměnitelnost
Nedoporučuje se, aby SPORANOX perorální roztok byl používán zaměnitelně s jinými lékovými
formami itrakonazolu.Je to z důvodu lékové expozice, která je při užití stejné dávky přípravku vyšší u
perorálního roztoku než u tobolek, při užití stejné dávky přípravku.

Potenciál k interakcím
Souběžné užívání určitých přípravků s itrakonazolem může mít za následek změnu v účinnosti
itrakonazolu a/nebo souběžně užívaného přípravku, život ohrožující situaci a/nebo náhlé úmrtí
Přípravky, které jsou kontraindikovány, nejsou doporučeny anebo je doporučeno je užívat s opatrností
v kombinaci s itrakonazolem, jsou uvedeny v bodech 4.3 a 4.5.

Pomocné látky se známým účinkem obsažené v perorálním roztoku SPORANOX
SPORANOX perorální roztok obsahuje 198 mg sorbitolu v jednom ml. Je nutno vzít v úvahu aditivní
účinek současně podávaných přípravků s obsahem sorbitolu (nebo fruktózy) a příjem sorbitolu (nebo
fruktózy) potravou. Obsah sorbitolu v léčivých přípravcích pro perorální podání může ovlivnit
biologickou dostupnost jiných současně podávaných léčivých přípravků užívaných perorálně. Pacienti
s hereditární intolerancí fruktózy (HIF) nemají užívat tento léčivý přípravek.

SPORANOX perorální roztok obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jednom ml, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.

SPORANOX perorální roztok obsahuje 0,2 mg ethanolu v nejvyšší denní dávce 40 ml. Množství
alkoholu v dávce 40 ml tohoto léčivého přípravku odpovídá méně než 1 ml piva nebo 1 ml vína. Takto
malé množství alkoholu v tomto léčivém přípravku nemá žádné znatelné účinky.

SPORANOX perorální roztok obsahuje 400 mg cyklodextrinu(ů) v jednom ml. Nejsou dostatečné
údaje o účincích cyklodextrinů (CD) u dětí mladších 2 let. O poměru přínosů a rizik pro pacienta se
proto má rozhodnout individuálně. Ve vysokých dávkách mohou cyklodextriny způsobit reverzibilní
průjem.

SPORANOX perorální roztok obsahuje 104 mg propylenglykolu v jednom ml a nesmí se užívat
během těhotenství, s výjimkou život ohrožujících případů, kdy potenciální přínos pro matku převáží
možné poškození plodu (viz bod 4.3). SPORANOX perorální roztok se smí užívat během laktace
pouze po posouzení očekávaného přínosu léčby oproti riziku spojenému s kojením. V případě
pochybností nemá pacientka kojit (viz bod 4.6). Současné podávání s jakýmkoli substrátem
alkoholdehydrogenázy, jako je ethanol, může vyvolat nežádoucí účinky u dětí mladších 5 let.
Sledování je vyžadováno u pacientů s poškozením jater nebo ledvin, protože byly hlášeny nežádoucí
účinky připisované propylenglykolu, jako jsou renální dysfunkce (akutní tubulární nekróza), akutní
selhání ledvin a jaterní dysfunkce.