Skudexa Bezpečnost (v těhotenství)
Kombinace tramadol hydrochloridu a dexketorpofenu
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti a toxicity
po opakovaném neodhalily u této kombinace žádné zvláštní riziko pro člověka. Kombinace
dexketoprofenu a tramadolu neměla při in vitro a in vivo testech žádný významný vliv na
kardiovaskulární systém. Menší účinek na gastrointestinální tranzit byl pozorován u kombinace
při porovnání s tramadolem samotným.
V 13týdenní studii chronické toxicity na potkanech byla stanovena dávka, při které ještě nebyly
pozorovány nežádoucí účinky (NOAEL) 6 mg/kg/den pro dexketoprofen a 36 mg/kg/den pro
tramadol (nejvyšší testované dávky), když byly podány obě látky jednotlivě nebo v kombinaci
(což odpovídá NOAEL při expozici podle AUC po jednorázových dávkách 25,10násobku a
1,38násobku expozice dexketoprofenu a tramadolu u člověka, v tomto pořadí, při jediné klinické
dávce 25 mg dexketoprofenu a 75 mg tramadolu).
Nebyly pozorovány žádné nové toxicity odlišné od výše popsaných pro dexketoprofen nebo
tramadol.
Dexketoprofen
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity
po opakovaném podání, genotoxicity, reprodukční toxicity a imunofarmakologie neodhalily
žádné zvláštní riziko pro člověka. Ve studiích chronické toxicity na myších a opicích byla
stanovena hodnota NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) na 3 mg/kg/den. Hlavním
nežádoucím účinkem pozorovaným při vysokých dávkách byly gastrointestinální eroze a
ulcerace, které se rozvíjely v závislosti na dávce.
Tramadol
Hematologické, klinicko-chemické ani histologické vyšetření neprokázalo při opakovaném
perorálním a parenterálním podání tramadolu po dobu 6 až 26 týdnů potkanům a psům a
perorálním podávání po dobu 12 měsíců psům žádné změny související s touto látkou.
K projevům na centrálním nervovém systému došlo až po značně vysokých dávkách nad
terapeutickým rozmezím: neklid, salivace, křeče a snížení přírůstku váhy. Potkani a psi tolerovali
bez jakýchkoliv reakcí perorální dávky 20mg/kg a 10 mg/kg tělesné hmotnosti, v tomto pořadí, a
psi rektální dávky 20 mg/kg tělesné hmotnosti.
U potkanů způsobovaly dávky tramadolu nad 50 mg/kg/denně toxické účinky u samic a zvyšovaly
úmrtnost potomstva. U potomstva se objevily retardace ve formě poruch osifikace a opožděného
otevření vagíny a očí. Samčí fertilita nebyla narušena. U samic se menší schopnost březosti
ukázala po zvýšených dávkách (nad 50 mg/kg na den). U králíků se po 125 mg/kg výše objevily
toxické účinky u samic, jakož i anomálie kostry u potomstva.
V některých in vitro testech byly zjištěny mutagenní účinky. In vivo studie žádné takové účinky
neprokázaly.
Podle doposud získaných poznatků lze tramadol klasifikovat jako nemutagenní. Studie na
tumorigenní potenciál tramadol hydrochloridu byly provedeny u potkanů a myší. Studie u
potkanů neprokázaly žádné zvýšení incidence tumorů související s léčivou látkou.
Ve studii na myších byla zvýšená incidence hepatocelulárního adenomu u samců (v závislosti na
dávce, nevýznamné zvýšení od 15 mg/kg výše) a zvýšená incidence plicních tumorů u samic při
všech dávkách (významné, ale na dávce nezávislé).