Sevelamer carbonate heaton Bezpečnost (v těhotenství)
Neklinické údaje získané pro sevelamer na základě konvenčních studií farmakologie bezpečnosti,
toxicity po opakovaném podávání nebo genotoxicity, neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Byly provedeny studie kancerogenity s perorálním podáváním sevelamer hydrochloridu u myší (v
dávkách do 9 g/kg/den) a potkanů (0,3, 1 nebo 3 g/kg/den). Ve skupině s vysokým dávkováním byla
pozorována zvýšená incidence papilomu z přechodných buněk močového měchýře u samců potkanů
(ekvivalentní dávka u člověka se rovná dvojnásobku maximální dávky u člověka podané v rámci
klinické studie, což bylo 14,4 g). U myší nebyla pozorována zvýšená incidence tumorů (ekvivalentní
dávka u člověka se rovná trojnásobku maximální dávky u člověka podané v rámci klinické studie).
V cytogenetických testech in vitro na savčích buňkách s metabolickou aktivací sevelamer-
hydrochlorid způsoboval statisticky významný nárůst počtu strukturálních chromozomálních aberací.
Sevelamer-hydrochlorid nebyl mutagenní v Amesově testu bakteriálních mutací.
U psů a potkanů sevelamer snižoval vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích D, E a K (koagulační
faktory) a kyseliny listové.
Při středně vysokých a vysokých dávkách sevelameru (ekvivalentní dávka u člověka je menší než
maximální dávka podaná v rámci klinické studie, což bylo 14,4 g) byla u samičích plodů potkanů na
několika místech pozorována deficitní osifikace skeletu. Může se jednat o sekundární důsledek
deplece vitaminu D.
U březích králíků, kterým byl během organogeneze podáván sevelamer hydrochlorid žaludeční
sondou, došlo ke zvýšení časné resorpce ve skupině s vysokým dávkováním (ekvivalentní dávka u
člověka se rovná dvojnásobku maximální dávky u člověka podané v rámci klinické studie).
Sevelamer-hydrochlorid nepoškozoval fertilitu samců ani samic potkanů ve studii s podáváním v
potravě, kde byla látka podávána samicím 14 dnů před pářením a během gestace a samcům 28 dnů
před pářením. Nejvyšší dávka v této studii byla 4,5 g/kg/den (ekvivalentní dávka u člověka se rovná
dvojnásobku maximální dávky 13 g/den podané u člověka v rámci klinické studie, na základě srovnání
relativní BSA).