Paroxinor Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Paroxetin se doporučuje užívat jednou denně, ráno společně s jídlem.

Způsob podání

Tabletu je nutné spolknout vcelku, nemá se rozkousat.

Závažné epizody deprese
Doporučené dávkování je 20 mg denně. Obvykle se zlepšení stavu u pacientů projeví už po prvním
týdnu léčby, ale bývá evidentní až od druhého týdne léčby.

Tak jako u všech antidepresivních přípravků se musí dávkování podle potřeby hodnotit a upravovat v
průběhu 3 až 4 týdnů od začátku léčby a potom vždy, pokud se to bude považovat za klinicky vhodné.
U některých pacientů s nedostatečnou odpovědí na 20 mg se tato dávka může podle odpovědi pacienta
postupně zvyšovat o 10 mg až na maximální dávku 50 mg/den.


Pacienti s depresí se mají léčit dostatečně dlouho - nejméně 6 měsíců, aby se zajistilo, že u nich již
nepřetrvávají žádné symptomy.

Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)
Doporučená denní dávka je 40 mg. Pacienti mají začít dávkou 20 mg denně a tato dávka se může
postupně zvyšovat o 10 mg až do výše doporučené dávky. V případě, že po několika týdnech podávání
doporučené dávky nebude pozorována dostatečná odpověď, může být u některých pacientů přínosné
postupné zvýšení dávky až na maximálních 60 mg denně.

Pacienti s OCD se mají léčit dostatečně dlouho, aby se zajistilo, že u nich již nepřetrvávají žádné
symptomy. Tato doba může trvat několik měsíců i déle (viz bod 5.1).

Panická porucha
Doporučené dávkování je 40 mg denně. Pacienti mají začít s dávkou 10 mg denně a tato dávka se
může podle odpovědi pacienta postupně zvyšovat o 10 mg až na doporučenou dávku. Nízká úvodní
dávka se doporučuje proto, aby se minimalizovalo potenciální zhoršení symptomů panického
syndromu, k čemuž obvykle dochází v časných stádiích léčby této poruchy. V případě, že po několika
týdnech léčby doporučenou dávkou nebude pozorovaná dostatečná odpověď, může být u některých
pacientů přínosné postupné zvýšení dávky až na maximálních 60 mg denně.

Pacienti s panickou poruchou se mají léčit dostatečně dlouho, aby se zajistilo, že u nich již
nepřetrvávají žádné symptomy. Tato doba může trvat několik měsíců i déle (viz bod 5.1).

Sociální úzkostná porucha/sociální fobie
Doporučené dávkování je 20 mg denně. V případě, že po několika týdnech léčby doporučenou dávkou
nebude pozorovaná dostatečná odpověď, může být u některých pacientů přínosné postupné zvyšování
dávky o 10 mg až na maximálních 50 mg denně. Dlouhodobé užívání se musí pravidelně
vyhodnocovat (viz bod 5.1).

Generalizovaná úzkostná porucha
Doporučené dávkování je 20 mg denně. V případě, že po několika týdnech léčby doporučenou dávkou
nebude pozorovaná dostatečná odpověď, může být u některých pacientů přínosné postupné zvyšování
dávky o 10 mg až na maximálních 50 mg denně. Dlouhodobé užívání se musí pravidelně
vyhodnocovat (viz bod 5.1).

Posttraumatická stresová porucha
Doporučené dávkování je 20 mg denně. V případě, že po několika týdnech léčby doporučenou dávkou
nebude pozorovaná dostatečná odpověď, může být u některých pacientů přínosné postupné zvyšování
dávky o 10 mg až na maximálních 50 mg denně. Dlouhodobé užívání se musí pravidelně
vyhodnocovat (viz bod 5.1).

Zvláštní skupiny pacientů

Starší lidé
U starších lidí se vyskytují zvýšené plazmatické koncentrace paroxetinu, dosažené hodnoty však
nevybočují z rozmezí hodnot pozorovaných v mladších věkových skupinách. Dávkování se má začít
počáteční dávkou pro dospělé. U některých pacientů může být zvyšování dávky užitečné, ale nemá se
přesáhnout maximální dávka 40 mg denně.

Děti a dospívající (7-17 let)
Paroxetin nemá být použit k léčbě dětí a dospívajících, protože v kontrolovaných klinických studiích
se zjistilo, že paroxetin je spojován se zvýšeným rizikem sebevražedného a nepřátelského chování
(hostility).
V těchto studiích kromě toho nebyla dostatečně potvrzena účinnost (viz bod 4.4 a 4.8).

Děti do 7 let

U dětí do 7 let nebylo použití paroxetinu zkoumáno. Paroxetin se nemá používat, protože v této
věkové skupině nebyla potvrzena bezpečnost a účinnost.

Pacienti s poruchou funkce ledvin/jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu je menší než 30 ml/min) nebo u
pacientů s poruchou funkce jater dochází ke zvýšení plazmatických koncentrací paroxetinu.
Dávkování je proto potřeba omezit na spodní hranici doporučeného dávkování.

Abstinenční symptomy pozorované po přerušení podávání paroxetinu
Je nutné se vyhnout náhlému přerušení užívání. Aby bylo riziko abstinenčních příznaků sníženo, při
ukončování léčby paroxetinem musí být dávkování snižováno postupně v intervalu nejméně 1 až týdnů (viz bod 4.4 a 4.8). Režim postupného snižování dávky uplatněný v klinických studiích spočívá
ve snižování denní dávky o 10 mg v týdenních intervalech. Pokud se po snížení dávky nebo po
přerušení léčby objeví nesnesitelné symptomy, může se zvážit pokračování v léčbě předtím
předepsanou dávkou. Následně může lékař pokračovat ve snižování dávky, ale pomaleji.