11

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Oridip 20 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Oridip 20 mg:
Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini hydrochloridum 20 mg, což odpovídá lercanidipinum
18,8 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Oridip 20 mg: růžové, kulaté, bikonvexní, potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně a hladké
na straně druhé. Průměr tablety je 8,5 mm.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné
dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Oridip je indikován k léčbě dospělých s mírně až středně závažnou esenciální hypertenzí.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování
Doporučená dávka je perorálně 10 mg jednou denně, nejméně 15 minut před jídlem. Dávka může
být v závislosti na individuální odpovědi pacienta zvýšena na 20 mg.
Síla 10 mg není k dispozici od společnosti Orion Corporation, ale může být dostupná u jiných držitelů
rozhodnutí o registraci.

Úprava dávky musí být postupná, protože maximální antihypertenzní účinek může být někdy patrný až
po 2 týdnech léčby.

U některých pacientů, kteří nejsou dostatečně kompenzováni jedním antihypertenzivem, může být
výhodné přidání lerkanidipinu ke stávající léčbě beta-blokátorem (atenolol), diuretikem
(hydrochlorothiazid) nebo inhibitorem angiotenzin konvertujícího enzymu (kaptopril nebo enalapril).
Protože křivka závislosti účinku na dávce je při dávkách mezi 20 – 30 mg strmá a následuje plató, není
pravděpodobné, že by se při vyšších dávkách účinnost přípravku zvyšovala; nežádoucí účinky by se
však mohly zvýšit.

Starší pacienti:
22

I když farmakokinetické údaje a klinické zkušenosti ukazují, že u starších pacientů není třeba
upravovat denní dávky, při zahajování léčby starších pacientů je nutné postupovat velmi opatrně.

Pediatrická populace:
Účinnost a bezpečnost přípravku Oridip u dětí do 18 let nebyla ověřena. K dispozici nejsou žádné
údaje.

Porucha funkce ledvin nebo jater:
Při zahajování léčby u pacientů s mírnou nebo středně závažnou dysfunkcí ledvin nebo jater je nutná
zvýšená opatrnost. I když obvykle doporučované dávkovací schéma mohou tito pacienti dobře snášet,
zvýšení dávky na 20 mg denně se musí provádět s opatrností. U pacientů s poruchou funkce jater může
být antihypertenzní účinek zvýšený, proto je třeba zvážit úpravu dávkování.
Užívání lerkanidipinu je kontraindikováno u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebo ledvin
(glomerulární filtrace < 30 ml/min.), včetně pacientů podstupujících dialýzu (viz body 4.3 a 4.4).

Způsob podání
Perorální podání.
Tablety musejí být zapity dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenicí vody).

Pokyny v zacházení a užívání přípravku:
- Přípravek je nejlépe užívat ráno, nejméně 15 minut před snídaní.
- Tento přípravek nesmí být užíván spolu s grapefruitovou šťávou (viz body 4.3. a 4.5).

4.3. Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na jiné dihydropyridiny či na kteroukoli pomocnou
látku obsaženou v přípravku uvedenou v bodě 6.• obstrukce výtokové části levé komory
• neléčené městnavé srdeční selhání nebo nedávný infarkt myokardu (v období 1 měsíce)
• těžká porucha funkce jater
• nestabilní angina pectoris
• těžká porucha funkce jater (GFR < 30 ml/min), včetně pacientů podstupujících hemodialýzu
• současné podávání:
▪ se silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5)
▪ s cyklosporinem (viz bod 4.5)
▪ s grapefruity nebo grapefruitovou šťávou (viz bod 4.5).

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití


Syndrom chorého sinu
Lercanidipin má být podáván s opatrností u pacientů se syndromem chorého sinu (bez
kardiostimulátoru).

Dysfunkce levé komory
Ačkoliv kontrolované studie hemodynamiky nezjistily žádné poškození funkce komor, opatrně je třeba
postupovat u pacientů s dysfunkcí levé komory.

Ischemická choroba srdeční
Předpokládá se, že některé krátkodobě působící dihydropyridiny by mohly zvyšovat kardiovaskulární
riziko u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. I když lerkanidipin působí dlouhodobě, u těchto
pacientů je třeba postupovat opatrně.
Některé dihydropyridiny mohou ve vzácných případech vyvolat bolest na hrudi nebo anginu pectoris.
Velmi vzácně se u pacientů, kteří již mají anginu pectoris, mohou tyto příhody objevovat častěji,
33

mohou trvat déle nebo mohou být závažnější. V ojedinělých případech se může objevit infarkt
myokardu (viz bod 4.8).

Použití při poruše funkce ledvin nebo jater
Zvláštní pozornost je třeba věnovat zahájení léčby u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou
funkce ledvin. I když obvyklá doporučená dávka 10 mg denně je snášena pacienty dobře, zvyšování na
20 mg denně vyžaduje opatrnost.

U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater může dojít k zesílení antihypertenzního účinku, a
je proto třeba zvážit úpravu dávkování.

Používání lerkanidipinu je kontraindikováno u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo poruchou
funkce ledvin (GFR <30 mg/min), včetně pacientů podstupujících hemodialýzu (viz bod 4.2 a 4.3).

Peritoneální dialýza
Lerkanidipin je spojován s vývojem peritoneálního kalného výtoku u pacientů s peritoneální dialýzou.
Zákal je způsoben zvýšenou koncentrací triglyceridů v peritoneálním výtoku. Zatímco mechanismus
není znám, zákal má tendenci odeznít brzy po vysazení lerkanidipinu. Jedná se o důležitou asociaci,
jak lze rozpoznat peritoneální kalný výtok, který může být mylně zaměňován za infekční peritonitidu s
následnou zbytečnou hospitalizací a empirickým podáváním antibiotik.

Induktory CYP3AInduktory CYP3A4, jako např. antiepileptika (např. fenytoin, karbamazepin) a rifampicin, mohou
snižovat hladiny lerkanidipinu v plazmě, účinnost lerkanidipinu může proto být v takových případech
nižší, než se předpokládá (viz bod 4.5).

Alkohol
Alkohol může zesilovat působení antihypertenziv s vasodilatačním účinkem, proto je nutné se
vyvarovat jeho konzumace (viz bod 4.5).

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné tabletě, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost lerkanidipinu nebyla u dětí prokázána.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikace souběžného použití

Inhibitory CYP3A4
O lerkanidipinu je známo, že se metabolizuje enzymatickým systémem CYP3A4, a proto při
současném podávání inhibitorů CYP3A4 může docházet k interakci s metabolizmem a eliminací
lerkanidipinu.

Studie interakcí se silným inhibitorem CYP3A4 ketokonazolem prokázala značný vzestup hladin
lerkanidipinu v plazmě (15násobné zvýšení AUC a osminásobné zvýšení Cmax u eutomeru
S-lerkanidipinu).
Je třeba se vyvarovat současného podávání lerkanidipinu s inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazolem,
itrakonazolem, ritonavirem, erythromycinem, troleandomycinem, klarithromycinem) (viz bod 4.3).

Cyklosporin
Po současném podání lerkanidipinu a cyklosporinu bylo pozorováno zvýšení hladin obou látek
v plazmě. Studie provedená u mladých zdravých dobrovolníků ukázala, že když byl cyklosporin podán
44

za 3 hodiny po užití lerkanidipinu, plazmatické hladiny lerkanidipinu se nezměnily, avšak AUC
cyklosporinu se zvýšila o 27 %. Současné podání lerkanidipinu a cyklosporinu však způsobilo
trojnásobné zvýšení plazmatických hladin lerkanidipinu a zvýšení AUC cyklosporinu o 21 %.

Cyklosporin a lerkanidipin nesmí být podávány současně (viz bod 4.3.).

Grapefruit nebo grapefuitová šťáva
Lerkanidipin je podobně jako ostatní dihydropyridiny citlivý na inhibici metabolismu grapefruitem a
grapefruitovou šťávou; důsledkem této inhibice je zvýšení jeho systémové dostupnosti a vyšší
hypotenzní účinek. Lerkanidipin nesmí být užíván současně s grapefruitem nebo grapefruitovou
šťávou (viz bod 4.3).

Nedoporučuje se souběžné podávání s

Induktory CYP3A4
Současné podávání lerkanidipinu s léky indukujícími CYP3A4 jako jsou antikonvulziva (např.
fenytoin, karbamazepin) a rifampicin je třeba provádět opatrně, protože by mohlo dojít k snížení
antihypertenzního účinku. Monitorování hodnot krevního tlaku má být prováděno častěji než obvykle
(viz bod 4.4).

Alkohol
Konzumaci alkoholu je třeba se vyhýbat, protože alkohol může zesílit účinek antihypertenziv
působících vazodilataci (viz bod 4.4).

Bezpečnostní opatření včetně úpravy dávky

Substráty CYP3A4
Opatrně je třeba postupovat také při podávání lerkanidipinu současně s dalšími substráty CYP3A4,
například terfenadinem, astemizolem, antiarytmiky III. třídy jako je amiodaron, chinidinem, sotalolem.

Midazolam
Při současném podání lerkanidipinu v dávce 20 mg a midazolamu p.o. starším dobrovolníkům bylo
zjištěno zvětšení vstřebávání lerkanidipinu (přibližně o 40 %), zatímco rychlost vstřebávání byla
naopak snížena (tmax byl prodloužen z 1,75 na 3 hodiny). Koncentrace midazolamu nebyla ovlivněna.

Metoprolol
Při současném podávání lerkanidipinu s metoprololem, což je beta-blokátor vylučovaný zejména játry,
nedošlo ke změně biologické dostupnosti metoprololu, zatímco biologická dostupnost lercanidipinu se
snížila o 50 %. Tento efekt může být vyvolán snížením průtoku krve játry způsobeným beta-blokátory
a může se vyskytnout i u ostatních léků této skupiny. Lercanidipin může být tedy bezpečně podáván
s beta-blokátory, avšak v některých případech může být nutná úprava dávky.

Digoxin
Při podávání lerkanidipinu v dávce 20 mg pacientům léčeným současně dlouhodobě β-
methyldigoxinem nebyly prokázány žádné známky farmakokinetické interakce. Avšak došlo k
průměrnému zvýšení Cmax digoxinu o 33 %, zatímco AUC a renální clearance se významně
nezměnily. Pacienti léčení současně digoxinem mají být pečlivě klinicky monitorováni s ohledem na
známky digoxinové toxicity.

Současné užívání s jinými léky

Fluoxetin
Studie interakcí s fluoxetinem (inhibitor CYP2D6 a CYP3A4) provedená u dobrovolníků ve věku 65 ±
let (průměr ± SD) neprokázala klinicky významné změny ve farmakokinetice lerkanidipinu.

55

Cimetidin
Současné podávání cimetidinu v dávce 800 mg denně nezpůsobuje významné změny plazmatických
hladin lerkanidipinu. Při podávání vyšších dávek je však nutná opatrnost, protože biologická
dostupnost i hypotenzní účinek lerkanidipinu mohou být zvýšeny.

Simvastatin
Při opakovaném současném podávání 20 mg lerkanidipinu a 40 mg simvastatinu se AUC
lerkanidipinu významně nezměnila, avšak AUC simvastatinu se zvýšila o 56 % a AUC jeho aktivního
metabolitu, beta-hydroxykyseliny, se zvýšila o 28 %. Není pravděpodobné, že by tyto změny měly
klinický význam. Interakce se nepředpokládají, pokud je lerkanidipin podáván ráno a simvastatin
večer tak, jak je to u tohoto léčivého přípravku obvyklé.

Diuretika a ACE inhibitory
Lerkanidipin lze bezpečně podávat spolu s diuretiky a inhibitory ACE.

Jiné léky ovlivňují krevní tlak
Stejně jako u všech antihypertenzivních léků, lze pozorovat zvýšené hypotenzní účinky při podávání
lerkanidipinu s jinými léky ovlivňujícími krevní tlak, jako jsou alfablokátory pro léčbu močových
příznaků, tricyklická antidepresiva, neuroleptika. Na druhou stranu, při souběžném podávání s
kortikosteroidy může být pozorováno snížení hypotenzního účinku.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje používání lerkanidipinu u těhotných žen. Studie na zvířatech
neprokázaly teratogenní působení (viz bod 5.3), ale ukázalo se, že některé jiné látky ze skupiny
dihydropyridinů působí u zvířat teratogenně. Lerkanidipin se nedoporučuje podávat v těhotenství nebo
ženám v reprodukčním věku, pokud tyto ženy nepoužívají účinnou antikoncepci.

Kojení
Není známo, zda se lerkanidipin / metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Nebezpečí pro
novorozence / kojence nelze vyloučit. Lerkanidipin nemá být během kojení používán.

Fertilita
Nejsou známa žádná klinická data při léčbě lerkanidipinem. Reverzibilní biochemické změny v
hlavičce spermií, které mohou poškodit plodnost, byly hlášeny u některých pacientů léčených
blokátory kanálů. V případech, kdy je opakované oplodnění in vitro neúspěšné a kde nelze nalézt jiné
vysvětlení, má být zvážena možnost blokátorů kalciových kanálů jako příčina.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Lerkanidipin má minoritní vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Opatrnosti je však třeba, a to
vzhledem k možnému výskytu malátnosti, astenie a únavy a ve vzácných případech také somnolence.

4.8. Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
Bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10-20 mg jednou denně byla hodnocena ve dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných klinických studiích (u 1200 pacientů užívajících lerkanidipin a 603 pacientů
léčených placebem) a v kontrolovaných a nekontrolovaných dlouhodobých klinických studiích na
celkem 3676 hypertenzních pacientech léčených lerkanidipinem.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky v klinických studiích a po uvedení na trh jsou: periferní
edém, bolest hlavy, zrudnutí, tachykardie a palpitace.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
66

V níže uvedené tabulce jsou nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích a po celém světě po
uvedení přípravku na trh, pro které existuje přiměřený kauzální vztah, uvedeny podle třídy orgánových
systémů a frekvence dle MedDRA: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z
dostupných údajů nelze určit).V rámci každé skupiny frekvencí jsou pozorované nežádoucí účinky
seřazeny podle klesající závažnosti.


Časté Méně časté Vzácné Není známo

Poruchy
imunitního
systému


Hypersenzitivita



Poruchy
nervového
systému


Bolest hlavy


Závrať


Somnolence
Synkopa



Srdeční poruchy


Tachykardie
Palpitace


Angina pectoris



Cévní poruchy


Zrudnutí


Hypotenze



Gastrointestinální
poruchy


Dyspepsie
Nauzea
Bolesti horní
části břicha


Zvracení
Průjem


Gingivalní
hypertrofiePeritonealní
kalný výtok1


Hepatobiliární
poruchy


Zvýšení
hodnoty
sérové
transaminázy1

Poruchy kůže a
podkožní tkáně


Vyrážka
Pruritus


Kopřivka


Angioedém1


Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně


Myalgie



Poruchy ledvin a
močových cest


Polyurie


Polakisurie



Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace


Periferní
edém


Astenie
Únava


Bolest na hrudi



1nežádoucí účinky ze spontánního hlášení po celém světě po uvedení přípravku na trh

Popis vybraných nežádoucích účinků
V placebem kontrolovaných klinických studiích byla incidence periferního edému 0,9 % s
lerkanidipinem 10-20 mg a 0,83 % s placebem. Tato frekvence dosáhla 2 % celkové studované
populace včetně dlouhodobých klinických studií.

77


Lerkanidipin zřejmě neovlivňuje negativně hladinu glukózy v krvi či lipidů v séru.
Některé dihydropyridiny mohou zřídka vést k prekordiální bolesti nebo angíně pectoris. Velmi vzácně
mohou pacienti s preexistující anginou pectoris zaznamenat zvýšenou frekvenci, trvání nebo závažnost
těchto onemocnění. Mohou být pozorovány izolované případy infarktu myokardu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

V rámci postmarketingového sledování lerkanidipinu byly hlášeny některé případy předávkování v
rozmezí 30–40 mg až 800 mg včetně hlášení pokusu spáchat sebevraždu.

Příznaky
Stejně jako u jiných dihydropyridinů má předávkování lerkanidipinem nadměrnou periferní
vazodilataci s výraznou hypotenzí a reflexní tachykardií. Při velmi vysokých dávkách však může dojít
ke ztrátě periferní selektivity, což způsobuje bradykardii a negativní inotropní účinek. Nejčastější
nežádoucí účinky spojené s případy předávkování byly hypotenze, závratě, bolest hlavy a palpitace.

Léčba
Klinicky významná hypotenze vyžaduje aktivní kardiovaskulární podporu včetně častého sledování
srdečních a respiračních funkcí, zvednutí končetin a pozornost věnovanou objemu cirkulující tekutiny
a odtoku moči. Vzhledem k prodlouženému farmakologickému účinku lerkanidipinu je nezbytné, aby
byl kardiovaskulární stav pacienta sledován nejméně po dobu 24 hodin. Vzhledem k tomu, že produkt
má vysokou vazebnou kapacitu na bílkovinu, není pravděpodobně účinná dialýza. Pacienti, u kterých
se předpokládá středně těžká až těžká intoxikace, mají být pozorně sledováni.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Blokátory kalciových kanálů, dihydropyridinové deriváty

ATC kód: C08CA
Mechanismus účinku
Lerkanidipin je kalciový blokátor ze skupiny dihydropyridinů, který inhibuje transmembránový přísun
kalcia do srdečního svalu a buněk hladkých svalů. Mechanizmus jeho antihypertenzního účinku je dán
přímým relaxačním účinkem na hladkou svalovinu cév a tedy i snížením celkové periferní rezistence.

Farmakodynamické účinky
Lerkanidipin má přes svůj krátký plazmatický poločas protrahovaný antihypertenzní účinek, což je
dáno jeho vysokým membránovým dělícím koeficientem. Vzhledem k vysoké vaskulární selektivitě
nemá lerkanidipin negativně inotropní účinky.
Protože vasodilatace navozená lerkanidipinem má pozvolný nástup, byla u pacientů s hypertenzí jen
vzácně pozorována akutní hypotenze s reflexní tachykardií.
88

Antihypertenzní účinek lerkanidipinu (který je racemát) je podobně jako u ostatních asymetrických
1,4-dihydropyridinů podmíněn hlavně jeho (S)-enantiomerem.

Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická účinnost a bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10-20 mg jednou denně byla hodnocena ve
dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných klinických studiích (u 1200 pacientů užívajících
lerkanidipin a 603 pacientů, kteří dostávali placebo) a u kontrolovaných a nekontrolovaných
dlouhodobých klinických studiích na celkem 3676 hypertenzních pacientech.

Většina klinických studií byla provedena u pacientů s mírnou až středně závažnou esenciální
hypertenzí (včetně starších a diabetických pacientů), kteří dostávali samotný lerkanidipin nebo v
kombinaci s ACE inhibitory, diuretiky nebo beta-blokátory.

Kromě klinických studií prováděných za účelem průkazu terapeutických indikací, prokázala další malá
nekontrolovaná, avšak randomizovaná, studie u pacientů s těžkou hypertenzí (průměrný diastolický
krevní tlak ± SD 114,5 ± 3,7 mm Hg), že krevní tlak se normalizoval u 40 % z 25 pacientů léčených
20 mg lercanidipinu denně a u 56 % z 25 pacientů léčených dávkou 10 mg 2x denně. Ve dvojitě
zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii u pacientů s izolovanou systolickou
hypertenzí byl lercanidipin účinný při snížení systolického krevního tlaku z průměrné původní
hodnoty 172,6 ± 5,6 mm Hg na 140,2 ± 8,7 mm Hg.

V pediatrické populaci nebyla provedena žádná klinická studie.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Lerkanidipin se po perorálním podání 10 – 20 mg zcela absorbuje a maximálních hladin v plazmě 3,± 2,09 ng/ml po 10 mg, resp. 7,66 ± 5,90 ng/ml po 20 mg je dosaženo přibližně za 1,5 – 3 hodiny po
podání.

Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plazmatických hladin: doba potřebná k dosažení
vrcholové plazmatické koncentrace je u obou stejná, vrcholová plazmatická koncentrace a AUC jsou
přibližně 1,2krát vyšší u (S)-enantiomeru; eliminační poločasy obou enantiomerů jsou v zásadě stejné.
Mezi jednotlivými enantiomery nebyla “in vivo“ pozorována žádná konverze.

Vzhledem k vysokému metabolizmu prvního průtoku je absolutní biologická dostupnost lerkanidipinu
po perorálním podání pacientům po jídle přibližně 10 %, pokud je však přípravek podán zdravým
dobrovolníkům nalačno, biologická dostupnost je snížena na 1/3.
Dostupnost lerkanidipinu po perorálním podání vzroste 4x, pokud je podán do 2 hodin po velmi
tučném jídle. Lercanidipin se má proto užívat před jídlem.

Distribuce
Distribuce z plazmy do tkání a orgánů je rychlá a extenzivní.
Stupeň vazby lerkanidipinu na plazmatické bílkoviny převyšuje 98 %. Protože u pacientů se závažnou
poruchou funkce ledvin nebo jater jsou hladiny plazmatických bílkovin sníženy, může dojít ke zvýšení
volné frakce léčiva.

Biotransformace
Lerkanidipin je silně metabolizován systémem CYP3A4; mateřská látka se nenachází v moči, ani ve
stolici. Lerkanidipin se převážně přeměňuje na neúčinné metabolity a asi 50 % dávky je vyloučeno
močí.

“In vitro“ experimenty s lidskými jaterními mikrozómy prokázaly, že lerkanidipin vykazuje určitý
stupeň inhibice CYP3A4 a CYP2D6 v koncentracích 160x, resp. 40x vyšších, než jaké jsou maximální
plazmatické koncentrace dosažené po podání 20 mg.
99


Studie interakcí u lidí dále prokázaly, že lerkanidipin neměnil plazmatické koncentrace midazolamu,
který je typickým substrátem CYP3A4 a metoprololu, což je typický substrát CYP2D6. Inhibice
biotransformace léků metabolizovaných CYP3A4 a CYP2D6 lerkanidipinem podávaným
v terapeutických dávkách se tedy nepředpokládá.

Eliminace
K eliminaci dochází hlavně biotransformací.
Průměrný terminální eliminační poločas je 8 – 10 hodin, terapeutická aktivita přetrvává 24 hodin, a to
z důvodu vysoké vazby přípravku na lipidovou membránu. Po opakovaném podání lerkanidipinu
nebyla pozorována jeho akumulace.

Linearita/nelinearita
Perorální podání přípravku lerkanidipinu vede k plazmatickým hladinám lerkanidipinu, které nejsou
přímo úměrné dávce (nelineární kinetika). Po podání 10, 20 nebo 40 mg byly pozorované maximální
hladiny v poměru 1:3:8 a plochy pod křivkou plazmatické koncentrace v poměru 1:4:18, což ukazuje
na progresivní saturaci metabolizmu prvního průchodu. Dostupnost látky proto stoupá se zvyšujícím
se dávkováním.

Doplňující informace pro zvláštní populace
U starších pacientů a u pacientů s mírnou až středně těžkou dysfunkcí ledvin nebo mírnou až středně
těžkou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetické chování lerkanidipinu se podobá
chování látky u běžné populace pacientů. U pacientů s těžkou dysfunkcí ledvin nebo dialyzovaných
pacientů byly prokázány vyšší hladiny (asi o 70 %) léčiva. U pacientů se středně těžkou až těžkou
poruchou funkce jater se systémová biologická dostupnost lerkanidipinu pravděpodobně zvyšuje,
protože léčivo se za běžných podmínek extenzivně metabolizuje v játrech.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka

Farmakologické studie bezpečnosti neprokázaly u zvířat účinky lerkanidipinu na autonomní nervový
systém, centrální nervový systém nebo na gastrointestinální trakt při dávkách majících antihypertenzní
účinek.

Významné účinky, které byly pozorovány v dlouhodobých studiích u potkanů a psů, souvisely (přímo
či nepřímo) se známými účinky vysokých dávek blokátorů kalciových kanálů, zejména pak odrážely
zvýšenou farmakodynamickou aktivitu.

Lerkanidipin nebyl genotoxický a nebylo u něj prokázáno riziko kancerogenity.

Fertilita a reprodukční schopnosti potkanů nebyly léčbou lerkanidipinem ovlivněny.

U potkanů a králíků nebyl prokázán teratogenní efekt, nicméně u potkanů lerkanidipin při vysokých
dávkách indukoval předimplantační a postimplantační ztráty a opoždění vývoje plodu.

Vysoké dávky lerkanidipin hydrochloridu (12 mg/kg/den) podávané při porodu způsobily dystokii.

Distribuce lerkanidipinu a/nebo jeho metabolitů u březích samic a jejich vylučování do mateřského
mléka nebylo studováno.

Ve studiích toxicity nebyly metabolity lerkanidipinu sledovány odděleně.

1100


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro
Mikrokrystalická celulosa
Kukuřičný škrob
Sodná sůl karboxymethylškrobu
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Povidon
Natrium-stearyl-fumarát

Potah
Hypromelosa
Makrogoly
Červený oxid železitý (E 172)
Oxid titaničitý (E 171)

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Neuchovávejte při teplotě nad 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn
před světlem.

6.5. Druh obalu a obsah balení

PVC-Al blistry nebo PVC/PVDC-Al blistry v krabičce

Velikost balení: 7, 14, 28, 35, 42, 50, 56, 98, 100, 280 (10 x 28) potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Orion Corporation
Orionintie FI-02200 Espoo
Finsko



1111

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

83/119/10-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10. 2. Datum posledního prodloužení registrace: 7. 8.
10. DATUM REVIZE TEXTU

11. 9.