Ondansetron kalceks Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetické vlastnosti ondansetronu se po opakovaných dávkách nemění.

Absorpce
Maximální plazmatické koncentrace 30 ng/ml je dosaženo přibližně za 1,5 hodiny po perorálním
podání dávky 8 mg. Po jednorázovém intramuskulárním nebo intravenózním podání 4 mg
ondansetronu je ekvivalentní plazmatické koncentrace dosaženo během 10 minut po injekci.

Distribuce
Distribuční objem v ustáleném stavu je přibližně 140 litrů. Celkem 70-76 % ondansetronu je vázáno
na plazmatické bílkoviny.

Biotransformace a eliminace
Ondansetron je ze systémového oběhu odstraňován převážně metabolizmem v játrech vícečetnými
enzymatickými cestami. Absence enzymu CYP2D6 (debrisochinový polymorfismus) nemá vliv na
farmakokinetiku ondansetronu. Méně než 5 % absorbované dávky je vyloučeno nezměněno močí.
Eliminační poločas je asi 3 až 5 hodin.

Zvláštní skupiny pacientů
Při podávání ondansetronu byly prokázány rozdíly v závislosti na pohlaví. U žen došlo po perorálním
podání ondansetronu ke zvýšení rychlosti a rozsahu absorpce a zároveň ke snížení systémového
vylučování a distribučního objemu (vztaženo na jednotku tělesné hmotnosti).

Děti a dospívající (ve věku od 1 měsíce do 17 let)
U pediatrických pacientů ve věku od 1 do 4 měsíců (n=19), kteří se podrobili chirurgickému výkonu,
byla clearance vztažená k tělesné hmotnosti přibližně o 30 % nižší než u pacientů ve věku od 5 do
24 měsíců (n=22), ale srovnatelná s pacienty 3 až 12letými. U populace pacientů ve věku 1 až
měsíců byl hlášen průměrný poločas 6,7 hod ve srovnání s 2,9 hodinami u pacientů ve věku
5-24 měsíců a ve věku 3 až 12 let. Rozdíly ve farmakokinetických parametrech u populace pacientů
1-4měsíčních mohou být vysvětleny částečně vyšším procentem vody v těle novorozenců a kojenců
a vyšším distribučním objemem ve vodě rozpustných léků, jako je ondansetron.

U pediatrických pacientů ve věku od 3 do 12 let, podstupujících plánovaný chirurgický výkon
v celkové anestezii, jsou absolutní hodnoty jak clearance, tak distribučního objemu ondansetronu, ve
srovnání s hodnotami u dospělých pacientů, sníženy. Oba parametry se zvyšují lineárně s tělesnou
hmotností a kolem 12. roku věku dosahují hodnot jako u mladých dospělých. Jestliže byly clearance
a distribuční objem vztaženy k tělesné hmotnosti, jsou velmi podobné jako u ostatních skupin
pacientů. Dávkování stanovované na základě tělesné hmotnosti umožňuje změny související s věkem
a u pediatrických pacientů vede k normalizaci systémové expozice.

Farmakokinetická analýza populace byla po intravenózním podání ondansetronu provedena
u 428 subjektů (onkologických pacientů, pacientů po operaci a zdravých dobrovolníků) ve věku od
měsíce do 44 let. Na základě této analýzy, byla systémová expozice (AUC) ondansetronem po
perorálním nebo intravenózním podání u dětí a dospívajících srovnatelná s dospělými, s výjimkou
kojenců od 1 do 4 měsíců věku. Distribuční objem byl závislý na věku a byl menší u dospělých než
u kojenců a dětí. Clearance byla závislá na tělesné hmotnosti, ale nikoli na věku, s výjimkou kojenců
od 1 do 4 měsíců věku. Je obtížné vyvodit závěry, jestli další snížení clearance bylo dáno věkem
kojenců 1 až 4 měsíce nebo prostě přirozenou variabilitou v důsledku nízkého počtu pacientů této
věkové skupiny ve studii. Jelikož pacienti ve věku do 6 měsíců budou k profylaxi pooperační nauzey
a zvracení dostávat pouze jednotlivou dávku, pokles clearance pravděpodobně nebude klinicky
relevantní.

Starší pacienti
Ve studiích časné fáze I u zdravých starších dobrovolníků byl prokázán mírný, na věku závislý pokles
clearance ondansetronu a zvýšení jeho biologického poločasu. Velká variabilita mezi pacienty ve
studii však vedla k významnému překryvu farmakokinetických parametrů zjištěných u mladších
(<65 let věku) a starších (≥65 let věku) pacientů. V bezpečnosti a účinnosti u mladších a starších
pacientů s nádorovým onemocněním zařazených do klinických studií nauzey a zvracení vyvolaných
chemoterapií nebyly zjištěny rozdíly, které by podpořily rozdílná doporučení pro dávkování u starších
pacientů.

Na základě novějších modelů plazmatických koncentrací a modelů odpovědí na expozici ondansetronu
je u pacientů ≥75 let věku předpokládán větší vliv na QTcF než u mladších dospělých. Pro pacienty
starší 65 let a pacienty starší 75 let jsou uvedeny specifické informace o intravenózním dávkování (viz
bod 4.2 Starší pacienti (≥65 let)).

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 15-60 ml/min) jsou po
intravenózním podání ondansetronu jak systémová clearance, tak distribuční objem sníženy, což vede
k mírnému, avšak klinicky nevýznamnému zvýšení eliminačního poločasu (5,4 hodiny). Studie
u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin, kteří vyžadovali pravidelnou hemodialýzu (sledováno
mezi dialýzami), prokázala, že farmakokinetika ondansetronu je po intravenózním podání v podstatě
nezměněna.

Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je systémová clearance ondansetronu zřetelně snížena,
eliminační poločas prodloužen (15 až 32 hodin) a biologická dostupnost po perorálním podání díky
snížení metabolizmu dosahuje téměř 100 %.