Ocrevus Pro děti, pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost okrelizumabu u dětí a dospívajících ve věku 0 až 18 let nebyla stanovena.
Nejsou k dispozici žádné údaje.
Způsob podání
Po naředění se léčba podává jako intravenózní infuze k tomu určeným žilním vstupem. Infuze nesmí
být podána jako intravenózní injekce metodou „push“ ani jako bolus.
V případě, že se u pacientů nevyskytne u žádné z předchozích infuzí okrelizumabu závažná reakce
související s infuzí
Tabulka 1: Dávka a rozpis podávání
Množství
okrelizumabu,
které má být
podáno
Pokyny pro infuzi
Úvodní dávka
Rozdělená do 2 infuzí
1. infuze 300 mg ve 250 ml • zahajte infuzi rychlostí
30 ml/hodinu po dobu
30 minut
• poté lze rychlost
stupňovitě zvyšovat
po 30 ml/hodinu
každých 30 minut na
maximální průtok ml/hodinu.
• každá infuze má být
podávána po dobu
přibližně 2,5 hodiny.
2. infuze
300 mg ve 250 ml
Následné dávky
Jediná infuze
Jednou za 6 měsíců
Možnost Infuze po dobu
přibližně 3,hodiny
600 mg v 500 ml • zahajte infuzi rychlostí
40 ml/hodinu po dobu
30 minut
• poté lze rychlost
stupňovitě zvyšovat
po 40 ml/hodinu
každých 30 minut na
maximální průtok ml/hodinu
• každá infuze má být
podávána po dobu
přibližně 3,5 hodiny
NEBO
Možnost Infuze po dobu
přibližně 2 hodin
600 mg v 500 ml • zahajte infuzi rychlostí
100 ml/hodinu po dobu
prvních 15 minut
• poté rychlost zvyšte na
průtok 200 ml/hodinu
po dobu následujících
15 minut
Množství
okrelizumabu,
které má být
podáno
Pokyny pro infuzi
• poté rychlost zvyšte na
průtok 250 ml/hodinu
po dobu následujících
30 minut
• poté rychlost zvyšte na
průtok 300 ml/hodinu
po dobu zbývajících minut
• každá infuze má být
podávána po dobu
přibližně 2 hodin
Roztoky pro intravenózní infuzi jsou připravovány naředěním koncentrátu do infuzního vaku
obsahujícího injekční roztok chloridu sodného 9 mg/ml přibližně 1,2 mg/ml.
Pokyny k naředění léčivého přípravku před podáním naleznete v bodě 6.6.
V průběhu infuze a nejméně jednu hodinu po dokončení infuze musí být pacienti sledováni bod 4.4
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Současná aktivní infekce • Pacienti v závažném imunokompromitovaném stavu • Známé aktivní maligní onemocnění
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže.
Reakce související s infuzí
S okrelizumabem jsou spojovány IRR, které mohou souviset s uvolněním cytokinů a/nebo jiných
chemických mediátorů.
Příznaky IRR mohou nastat v průběhu jakékoli infuze okrelizumabu, ale byly častěji hlášeny během
první infuze. IRR mohou nastat v průběhu 24 hodin od podání infuze mohou probíhat jako pruritus, vyrážka, urtikárie, erytém, podráždění hrdla, bolest orofaryngu, dyspnoe,
faryngeální nebo laryngeální edém, zrudnutí, hypotenze, pyrexie, únava, bolest hlavy, závrať, nauzea,
tachykardie a anafylaxe.
Před infuzí
Léčba závažných reakcí
Musí být k dispozici příslušné prostředky pro zvládnutí závažných reakcí, jako jsou závažné IRR,
hypersenzitivní reakce a/nebo anafylaktické reakce.
Hypotenze
V průběhu infuze může jako příznak IRR nastat hypotenze. Proto je po dobu 12 hodin před a
v průběhu každé infuze třeba zvážit vysazení antihypertenzní léčby. Pacienti s anamnézou městnavého
srdečního selhání
Premedikace
Pacienti musí dostat premedikaci, aby se snížila četnost a závažnost IRR
V průběhu infuze
U pacientů, u nichž dojde k závažným plicním příznakům, jako je bronchospasmus nebo exacerbace
astmatu, musí být přijata následující opatření:
• infuze musí být přerušena okamžitě a natrvalo;
• musí být zahájena symptomatická léčba;
• pacient musí být sledován, dokud plicní příznaky nevymizí, protože úvodní zlepšení klinických
příznaků může být následováno zhoršením.
Z hlediska příznaků může být těžké odlišit hypersenzitivitu od IRR. Pokud je v průběhu infuze
podezření na hypersenzitivní reakci, musí být infuze přerušena okamžitě a natrvalo
Po infuzi
Pacienti musí být sledováni nejméně hodinu po dokončení infuze, zda nedochází k příznakům IRR.
Lékaři musí upozornit pacienty, že IRR může nastat v průběhu 24 hodin od podání infuze.
Doporučení týkající se úpravy infuze v případě výskytu IRR naleznete v bodě 4.2.
Hypersenzitivní reakce
Může se vyskytnout hypersenzitivní reakce hypersenzitivní reakce typu 1
Hypersenzitivní reakce se může projevit v průběhu jakékoli infuze, ale typicky se neprojevuje
v průběhu první infuze. U následných infuzí se mohou objevit závažnější příznaky, než které byly
pozorovány dříve, nebo nové závažné příznaky, což má vést k úvahám o možné hypersenzitivní reakci.
Pacienti se známou IgE zprostředkovanou hypersenzitivitou na okrelizumab nesmějí být tímto
přípravkem léčeni
Infekce
Podání okrelizumabu musí být u pacientů s aktivní infekcí odloženo, dokud infekce neodezní.
Před podáním se doporučuje zkontrolovat imunitní stav pacienta, protože těžce imunokompromitovaní
pacienti
Celkové zastoupení pacientů se závažnou infekcí bylo podobné jako u komparátorů Četnost výskytu infekcí 4. stupně skupinách nízká, ale výskyt život ohrožujících pacientů s PPRS užívajících okrelizumab byl vyšší ve srovnání s placebem. Všechny život ohrožující
infekce byly vyřešeny bez přerušení léčby okrelizumabem.
Pacienti s PPRS s obtížným polykáním mají vyšší riziko aspirační pneumonie. Léčba okrelizumabem
může riziko závažné pneumonie u těchto pacientů dále zvyšovat. Lékaři musí zahájit okamžitou léčbu
pacientů s pneumonií.
Progresivní multifokální leukoencefalopatie
Infekce virem Johna Cunninghama pozorována u pacientů léčených anti-CD20 protilátkami včetně okrelizumabu, a většinou souvisí
s dalšími rizikovými faktory polyterapií imunosupresivy
Lékaři musí věnovat pozornost časným známkám a příznakům PML, které mohou zahrnovat nový
rozvoj nebo zhoršení neurologických příznaků a mohou být podobné RS.
Pokud existuje podezření na PML, musí být ukončeno podávání okrelizumabu. Je nutné vyšetření
včetně magnetické rezonance zahájením léčbyukončit léčbu.
Reaktivace hepatitidy B
U pacientů léčených anti-CD20 protilátkami byla hlášena reaktivace viru hepatitidy B měla v některých případech za následek fulminantní hepatitidu, jaterní selhání a úmrtí.
Před zahájením léčby musí být u všech pacientů proveden screening HBV podle místní praxe. Pacienti
s aktivní HBV nesmějí být léčeni okrelizumabem pozitivní na HB core protilátky musí před zahájením léčby konzultovat odborníka na jaterní onemocnění a je třeba tyto pacienty
sledovat a zacházet s nimi podle místních léčebných standardů, aby nedošlo k reaktivaci hepatitidy B.
Pozdní neutropenie
Nejméně 4 týdny po poslední infuzi okrelizumabu byly hlášené případy pozdního nástupu neutropenie
pacientů se známkami a příznaky infekce je doporučeno sledování hodnot neutrofilů v krvi.
Malignity
Ve studiích byl u pacientů léčených okrelizumabem zjištěn zvýšený počet malignit prsupopulaci. Pacienti se známou aktivní malignitou nesmějí být léčeni okrelizumabem U pacientů se známými rizikovými faktory pro vznik malignit a u pacientů aktivně sledovaných pro
možnou rekurenci malignity musí být zvážen individuální poměr přínosů a rizik. Pacienti musí
absolvovat standardní screening na karcinom prsu podle místních směrnic.
V kontrolovaném období klinických hodnocení byl výskyt nemelanomových karcinomů kůže nízký a
mezi léčebnými skupinami neexistovala nerovnováha. Byl zjištěn zvýšený výskyt bazocelulárního
karcinomu pozorována nebyla. Výskyt bazaliomu se neodchyloval od četnosti očekávané v RS populaci.
Léčba závažně imunokompromitovaných pacientů
Pacienti v závažně imunokompromitovaném stavu nesmí být léčeni tímto přípravkem, dokud se stav
nevyřeší
U jiných autoimunních onemocnění mělo užívání okrelizumabu současně s imunosupresivy chronickou léčbou kortikosteroidy, nebiologickými a biologickými chorobu-modifikujícími
antirevmatiky [DMARDs], mofetil-mykofenolátem, cyklofosfamidem, azathioprinemzvýšení četnosti závažných infekcí včetně oportunních infekcí. Infekce zahrnovaly, ale nebyly
omezeny na, atypickou pneumonii a pneumonii způsobenou Pneumocystis jirovecii, pneumonii
způsobenou virem varicelly, tuberkulózu, histoplasmózu. Ve vzácných případech byly některé tyto
infekce fatální. Výzkumná analýza stanovila následující faktory spojené s rizikem závažných infekcí:
vyšší dávky okrelizumabu, než se doporučují u RS, další komorbidity a chronické užívání
imunosupresiv/kortikosteroidů.
Nedoporučuje se používat souběžně s okrelizumabem další imunosupresiva, s výjimkou
kortikosteroidů k symptomatické léčbě relapsů. Informace o souvislosti souběžného užívání steroidů
k symptomatické léčbě relapsů a zvýšeného rizika infekcí v klinické praxi jsou omezené. V pivotních
studiích léčby RS okrelizumabem nebylo podávání kortikosteroidů k léčbě relapsu spojeno se
zvýšeným rizikem závažné infekce.
Pokud se zahajuje léčba okrelizumabem po imunosupresivní léčbě, nebo se zahajuje léčba
imunosupresivy po léčbě okrelizumabem, musí být brána v úvahu možnost překrývajících se
farmakodynamických účinků opatrnost a zohlednění farmakodynamických vlastností dalších chorobu-modifikujících přípravků k
léčbě RS.
Očkování
Bezpečnost imunizace živými nebo živými atenuovanými vakcínami po léčbě nebyla zkoumána a
očkování živými nebo živými atenuovanými vakcínami se v průběhu léčby, a dokud nedojde
k doplnění B-buněk, nedoporučuje. V klinických studiích byl medián doby do doplnění B-buněk
72 týdnů
V randomizované otevřené studii dokázali pacienti s RRS reagovat humorální odpovědí, i když
sníženou, na tetanový toxoid, 23valentní pneumokokový polysacharid s posilovací vakcínou nebo bez
ní, neoantigen z hemocyaninu plže děrnatky obrovské vakcíny
Doporučuje se očkovat pacienty léčené okrelizumabem sezónními chřipkovými vakcínami, které jsou
inaktivované.
Lékaři musí zkontrolovat stav imunizace pacientů, u kterých je zvažována léčba okrelizumabem.
Pacienti, kteří potřebují očkování, musí svou imunizaci dokončit nejméně 6 týdnů před zahájením
léčby.
Expozice okrelizumabu in utero a očkování novorozenců a kojenců živými nebo živými atenuovanými
vakcínami
Vzhledem k potenciální depleci B-buněk u kojenců matek, které byly vystaveny okrelizumabu během
těhotenství, se doporučuje odložit očkování živými nebo živými atenuovanými očkovacími látkami,
dokud počet B-buněk nebude obnoven; proto se u novorozenců a kojenců doporučuje před očkováním
stanovit hladiny CD19-pozitivních B-buněk.
Doporučuje se, aby se při všech očkováních jiných než živými či živými atenuovanými vakcínami
dodržoval místní očkovací kalendář. Je vhodné zvážit stanovení titrů protilátek vyvolaných vakcínou
ke kontrole vytvoření ochranné imunitní odpovědi u jednotlivých pacientů, protože může dojít ke
snížení účinnosti vakcíny.
Bezpečnost a načasování očkování je třeba projednat s dětským lékařem
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.