Melphalan zentiva Pro děti, pediatrická populace

Melfalan je v konvenčních dávkách u dětí pouze vzácně indikován a pokyny pro dávkování nelze
stanovit.

U dětského neuroblastomu byly užity vysoké dávky melfalanu ve spojení se záchranou
hematopoetických kmenových buněk. Je možno použít pokyny pro dávkování založené na ploše
povrchu těla.

Viz také odstavec o propylenglykolu v bodu 4.4.

Starší pacienti
Přestože se melfalan v konvenční dávce často užívá u starších pacientů, nejsou k dispozici žádné
specifické informace týkající se jeho podávání této podskupině pacientů.

Zkušenosti s použitím vysoké dávky melfalanu u starších pacientů jsou omezené. Před použitím
vysokých dávek melfalanu u starších pacientů se má proto zvážit a potvrdit adekvátní výkonnostní
stav a funkce orgánů.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Přestože je clearance melfalanu proměnlivá, může být při renálním poškození snížena.

Aktuální dostupné farmakokinetické údaje nepodporují absolutní doporučení ke snížení dávky při
podávání melfalanu pacientům s poruchou funkce ledvin, ale může být rozumné použít zpočátku
sníženou dávku, dokud nebude stanovena míra tolerance. Pokud se melfalan používá v konvenční
intravenózní dávce (8-40 mg/m2 plochy povrchu těla), doporučuje se, aby počáteční dávka byla
snížena o 50 % a následné dávkování určeno podle stupně hematologické suprese.

U vysokých intravenózních dávek melfalanu (100 až 240 mg/m2 plochy povrchu těla) závisí potřeba
snížení dávky na stupni poškození ledvin, na tom, zda jsou znovu podávány hematopoetické kmenové
buňky, a na terapeutické potřebě. Jako vodítko při léčbě vysokými dávkami melfalanu bez záchrany
hematopoetických kmenových buněk u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance
kreatininu 30 až 50 ml/min) je obvyklé snížení dávky o 50 %.


Vysoké dávky melfalanu se záchranou hematopoetických kmenových buněk byly úspěšně použity i u
dialyzovaných pacientů s terminálním selháním ledvin. Podrobnosti naleznete v příslušné literatuře.

Viz také odstavec o propylenglykolu v bodu 4.4.

Pacienti s poruchou funkce jater
Viz odstavec o propylenglykolu v bodu 4.4.

Způsob podání

Injekce/infuze
Pokyny pro rekonstituci a případné ředění léčivého přípravku před podáním jsou uvedeny v bodu 6.6.

Po rekonstituci má být léčivý přípravek čirý, viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

1) Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.
2) Kojení (viz bod 4.6)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Melfalan je cytotoxický lék, který spadá do obecné třídy alkylačních látek. Přípravek má předepisovat
pouze lékař se zkušenostmi v léčbě zhoubných onemocnění těmito látkami. Stejně jako u všech
vysokodávkových chemoterapií je třeba zabránit syndromu nádorového rozpadu.

Imunizace pomocí živé vakcíny může u imunokompromitovaných pacientů způsobit infekci. Proto se
imunizace živými vakcínami nedoporučuje.

Oči, kůže a sliznice pacientů musí být chráněny před kontaktem s injekčním/infuzním roztokem
melfalanu nebo rekonstituovaným roztokem.

Vzhledem k tomu, že je melfalan myelosupresivní, je v průběhu léčby nezbytný častý krevní obraz a v
případě potřeby má být dávkování odloženo nebo upraveno.

Pokud dojde k extravazaci, může melfalan způsobit lokální poškození tkání, a proto se nemá podávat
přímou injekcí do periferní žíly.

U pacientů používajících vysoké dávky mefalanu je třeba zvážit profylaktické podávání antiinfekčních
látek a podávání krevních produktů podle potřeby. Před použitím vysokých dávek melfalanu má být
zvážen a potvrzen adekvátní výkonnostní stav a funkce orgánů.

S ohledem na zvýšenou toxicitu kostní dřeně se má melfalan používat s opatrností u pacientů, kteří
podstoupili nedávnou radioterapii nebo chemoterapii.

Pokud jeden z partnerů užívá melfalan, mají být zavedena odpovídající antikoncepční opatření, stejně
jako u všech cytotoxických chemoterapií, a to až do doby tří měsíců po ukončení léčby. U karcinomu
ovaria se doporučuje nehormonální antikoncepce.

Monitorování
Vzhledem k tomu, že je melfalan účinnou myelosupresivní látkou, je nezbytné, aby byla věnována
zvýšená pozornost monitorování krevního obrazu, aby se zabránilo možnosti nadměrné myelosuprese
a rizika nevratné aplazie kostní dřeně. Po ukončení léčby může krevní obraz dále klesat, takže při
prvním příznaku abnormálně velkého poklesu počtu leukocytů nebo trombocytů se má léčba dočasně
přerušit.


Výskyt průjmu, zvracení a stomatitidy je toxicitou omezující dávku u pacientů, kterým byly podány
vysoké intravenózní dávky melfalanu v souvislosti s autologní transplantací kostní dřeně. Zdá se, že
předchozí léčba cyklofosfamidem snižuje závažnost gastrointestinálního poškození vyvolaného
vysokými dávkami melfalanu, podrobnosti by měly být vyhledány v literatuře.

Porucha funkce ledvin
Clearance melfalanu může být snížena u pacientů s poruchou funkce ledvin, kteří mohou také trpět
uremickou supresí kostní dřeně. Proto může být nutné snížení dávky (viz bod 4.2). Zvýšení urey v krvi
viz bod 4.8. U pacientů s poruchou funkce ledvin mají být pečlivě sledovány příznaky/projevy
předávkování.

Tromboembolické příhody
Pacienti léčení melfalanem v kombinaci s lenalidomidem a prednisonem nebo thalidomidem a
prednisonem nebo dexamethasonem mají zvýšené riziko tromboembolických příhod (viz bod 4.8).
Zejména u pacientů s dalšími trombotickými rizikovými faktory je třeba zvážit antitrombotická
profylaktická opatření (viz body 4.2 a 4.8).

Mutagenita
Melfalan je mutagenní u zvířat a u pacientů léčených tímto přípravkem byly pozorovány
chromozomální aberace.

Kancerogenita
Melfalan je uváděn jako leukemogenní. Byly hlášeny případy akutní leukemie po léčbě melfalanem u
onemocnění, jako je amyloid, maligní melanom, mnohočetný myelom, makroglobulinemie, syndrom
studeného aglutininu a karcinom ovaria.

Srovnání pacientek s ovariálním karcinomem, které dostávaly alkylační látky, s těmi, které je
nedostávaly, ukázalo, že použití alkylačních látek včetně melfalanu významně zvýšilo výskyt akutní
leukemie.

Při rozhodnutí o použití melfalanu musí být leukemogenní riziko zváženo oproti potenciálnímu
terapeutickému přínosu.

5% ethanol (alkohol)
Tento léčivý přípravek obsahuje 5 % ethanolu (alkoholu), tj. 0,4 g v injekční lahvičce.

Je škodlivý pro alkoholiky.

Toto je nutno vzít v úvahu u těhotných žen, dětí a vysoce rizikových skupin, jako jsou pacienti
s jaterním onemocněním nebo epilepsií.

Propylenglykol
Tento léčivý přípravek obsahuje propylenglykol, který může způsobit příznaky podobné alkoholu.

Je nutné lékařské sledování, pokud se používá u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater.

Současné podávání s jakýmkoli substrátem alkoholdehydrogenázy, jako je ethanol, může vyvolat
nežádoucí účinky u dětí mladších 5 let.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje 53,5 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 2,7 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.

Sedm lahviček představuje nejnižší počet injekčních lahviček, kdy je dosažena/překročena prahová
hodnota 17 mmol (391 mg) sodíku.