Medostatin Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

S hypolipidemiky, která sama mohou způsobit myopatii při podávání: gemfibrozilem, dalšími
fibráty nebo hypolipidemickými dávkami (≥ 1 g/den) niacinu, zvláště při vyšších dávkách lovastatinu
(viz dále, bod 4.5 část Interakce s hypolipidemiky, která sama mohou způsobit myopatii).
S dalšími léky: cyklosporinem nebo danazolem, zejména s vyššími dávkami lovastatinu (viz bod 4.část Další lékové interakce a 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).
S amiodaronem nebo verapamilem: riziko myopatie/rhabdomyolýzy je zvýšené, pokud jsou
amiodaron nebo verapamil, užívány současně s vyššími dávkami blízce příbuzných členů skupiny
inhibitorů HMG-CoA reduktázy (viz bod 4.5 část Další lékové interakce).
Kyselina fusidová: riziko myopatie/rhabdomyolýzy je zvýšené, pokud je kyselina fusidová užívána
současně s vyššími dávkami blízce příbuzných členů skupiny inhibitorů HMG-CoA reduktázy (viz bod
4.4 část Myopatie/rhabdomyolýza a bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti)
Jako u jiných inhibitorů HMG-CoA reduktázy riziko myopatie/rhabdomyolýzy závisí na dávce.
V klinické studii (EXCEL), ve které byli pacienti pečlivě sledováni, a byly vyloučeny některé
interagující léky, se vyskytoval jeden případ myopatie mezi 4 933 pacienty randomizovanými do
skupiny, užívající lovastatin 20–40 mg denně po 48 týdnů, a 4 případy mezi 1 649 pacienty
randomizovanými do skupiny, užívající 80 mg denně.
Výskyt imunitně zprostředkované nekrotizující myopatie (IMNM) v průběhu nebo po ukončení léčby
některými statiny byl hlášen velmi vzácně. Klinicky je IMNM charakterizována perzistentní proximální
svalovou slabostí a zvýšením sérové kreatinkinázy, které přetrvává navzdory přerušení léčby statiny.
Stanovení kreatinkinázy
Kreatinkináza (CK) se nesmí stanovovat po namáhavé fyzické zátěži ani v případech, kdy existuje
možná jiná příčina zvýšení CK, protože to ztěžuje interpretaci hodnot. Jestliže jsou hodnoty CK při
výchozím vyšetření významně zvýšené ( 5násobek horní hranice normálu, ULN), je nutno koncentrace
znovu změřit během 5 až 7 dnů k ověření získaných výsledků.
Před léčbou
Před zahájením léčby lovastatinem, nebo pokud se dávka lovastatinu zvyšuje, je nutno všechny pacienty
informovat o riziku myopatie a upozornit je, aby okamžitě nahlásili jakoukoli nevysvětlitelnou svalovou
bolest, citlivost nebo slabost.
Opatrnost je nutno zachovávat u nemocných s faktory predisponujícími k rhabdomyolýze. Aby bylo
možno stanovit referenční výchozí hodnotu, je třeba měřit koncentrace CK před zahájením léčby
v následujících situacích:
• Starší jedinci (věk  70 let)
• Porucha funkce ledvin
• Neléčená hypotyroiditida
• Osobní nebo rodinná anamnéza dědičných svalových poruch
• Anamnéza svalové toxicity při užívání statinu nebo fibrátu

• Alkoholismus
V těchto situacích je nutno zvážit riziko léčby ve vztahu k možnému léčebnému přínosu; doporučuje se
pacienta sledovat. Pokud nemocný v minulosti trpěl poruchou funkce svalů při užívání fibrátu nebo
statinu, je nutno zahajovat léčbu jiným přípravkem z uvedených skupin léků s maximální opatrností.
Je-li koncentrace CK při výchozím vyšetření významně zvýšená ( 5 x ULN), nelze léčbu zahájit.
Během léčby
V několika případech bylo hlášeno, že statiny de novo indukují nebo zhoršují již existující onemocnění
myasthenia gravis nebo oční formu myastenie (viz bod 4.8). Přípravek MEDOSTATIN musí být
v případě zhoršení příznaků vysazen. Byly hlášeny případy recidivy při (opětovném) podávání stejného
nebo jiného statinu.
Jestliže se během léčby statinem u nemocného vyskytne svalová bolest, citlivost nebo křeče, je nutno
změřit koncentraci CK. Pokud se zjistí významně zvýšené hodnoty CK ( 5 x ULN), které nebyly
vyvolány namáhavou tělesnou zátěží, je nutno léčbu přerušit. Pokud jsou svalové příznaky závažné
a působí nemocnému každodenní potíže, a to i když je koncentrace CK  5 x ULN, lze uvažovat
o možnosti ukončení léčby. Při podezření na myopatii z nějakého jiného důvodu je nutno léčbu ukončit.
Jestliže příznaky vymizí a koncentrace CK se vrátí k normálním hodnotám, lze uvažovat o obnovení
léčby původním statinem nebo jiným statinem v nejnižší dávce a při důsledném sledování pacienta.
Léčbu lovastatinem je nutno dočasně přerušit několik dní před plánovanou operací většího rozsahu a ve
všech případech, kdy si to vyžádá zdravotní stav nemocného nebo je nutno provést operaci.
Proto:
1. Je nutno vyvarovat se současného užívání lovastatinu se silnými inhibitory CYP3A4 (např.
itrakonazolem, ketokonazolem, erythromycinem, klaritromycinem, telitromycinem, inhibitory proteáz
HIV nebo nefazodonem). Pokud je léčba itrakonazolem, ketokonazolem, erythromycinem,
klaritromycinem nebo telitromycinem nezbytná, je nutno po dobu léčby přerušit terapii lovastatinem.
Současného užívání s jinými léky, u nichž se uvádí silný inhibiční účinek na CYP3A4 v terapeutických
dávkách, je nutno se vyvarovat, pokud přínos kombinované terapie nepřeváží zvýšené riziko.
2. Dávka lovastatinu nesmí u pacientů současně užívajících cyklosporin, danazol, gemfibrozil, jiné
fibráty nebo hypolipidemické dávky (≥ 1 g/den) niacinu překročit 20 mg denně. Kombinovaného
užívání lovastatinu s gemfibrozilem je nutno se vyvarovat, pokud přínos další změny hladiny lipidů
pravděpodobně nepřeváží zvýšené riziko této lékové kombinace. Přínos užívání lovastatinu u pacientů
léčených jinými fibráty, niacinem, cyklosporinem nebo danazolem by měl být pečlivě zvážen proti
rizikům těchto lékových kombinací. Přidání fibrátů nebo niacinu k lovastatinu vyvolává malé dodatečné
snížení LDL-C, lze však dosáhnout dalšího snížení TG a dalšího zvýšení HDL-C. V malých,
krátkodobých klinických studiích s důsledným monitorováním byly kombinace fibrátů nebo niacinu
s nízkými dávkami lovastatinu použity bez vzniku myopatie.
3. Dávka lovastatinu nesmí u pacientů současně užívajících amiodaron nebo verapamil překročit 40 mg
denně. Kombinovaného užívání lovastatinu v dávkách vyšších než 40 mg denně spolu s amiodaronem
nebo verapamilem je nutno se vyvarovat, pokud klinický přínos nepřevažuje nad zvýšeným rizikem
myopatie.
4. Pacienti užívající kyselinu fusidovou a lovastatin mají být pečlivě monitorováni. Lze uvažovat
o dočasném pozastavení léčby lovastatinem.
5. Všechny pacienty zahajující terapii lovastatinem nebo ty, u nichž se zvyšuje dávka lovastatinu, je
nutno poučit o riziku myopatie a upozornit je, aby okamžitě ohlásili jakoukoli nevysvětlitelnou bolest
nebo citlivost svalů nebo svalovou slabost. V případě diagnózy myopatie nebo podezření na ni je nutno
terapii lovastatinem okamžitě ukončit. Přítomnost těchto symptomů, a/nebo koncentrací
CK > 10násobek horní hranice normálu ukazuje na myopatii. Ve většině případů pokud byla léčba
pacientů urychleně ukončena, svalové symptomy a zvýšení CK ustoupily. U pacientů zahajujících
terapii lovastatinem nebo u těch, u nichž se dávka zvyšuje, lze zvážit možnost pravidelného stanovování
CK, nelze však s jistotou říci, že toto sledování předejde vzniku myopatie.

6. Mnozí pacienti, u nichž došlo během léčby lovastatinem k rozvoji rhabdomyolýzy, měli složité
anamnézy, včetně renální nedostatečnosti, obvykle v důsledku dlouhodobě přítomného diabetes
mellitus. Tito pacienti si zaslouží pozornější sledování. Několik dní před plánovanou větší operací, nebo
pokud se vyskytne závažnější zdravotní problém či je nutno provést větší operační výkon, je nutno
terapii lovastatinem ukončit.
Diabetes mellitus
Některé důkazy naznačují, že statiny zvyšují hladinu glukózy v krvi a u některých pacientů s rizikem
vzniku diabetu mohou vyvolat hyperglykemii, která již vyžaduje diabetologickou péči. Toto riziko však
nepřevažuje nad prospěchem léčby statiny – redukcí kardiovaskulárního rizika – a není proto důvod pro
ukončení léčby statiny. Pacienti se zvýšeným rizikem pro vznik diabetu (glukóza nalačno 5,6 až
6,9 mmol/l, BMI>30kg/m2, zvýšení triglyceridů v krvi, hypertenze) mají být klinicky a biochemicky
monitorováni v souladu s národními doporučeními.
Účinky na játra
V úvodních klinických studiích došlo k výraznému (až více než trojnásobek horního limitu normálu)
zvýšení transamináz u několika nemocných; objevuje se za 3 až 12 měsíců po zahájení terapie
lovastatinem, avšak bez vývoje žloutenky nebo jiných objektivních příznaků nebo symptomů.
U jednoho z těchto nemocných byla provedena biopsie jater a prokázala mírnou fokální hepatitidu.
Někteří z těchto nemocných měli abnormální jaterní testy před zahájením terapie lovastatinem a/nebo
konzumovali větší množství alkoholu. U nemocných, u nichž byla léčba přerušena nebo lék vysazen
v důsledku vysokých transamináz, včetně nemocného, který se podrobil jaterní biopsii, klesly hladiny
transamináz pomalu na úroveň před léčením.
V průběhu 48 týdnů rozšířeného klinického hodnocení lovastatinu (studie EXCEL) provedeného na
8245 nemocných, byla incidence významného (více než trojnásobek horní hranice normálu) zvýšení
sérových transamináz 0,1 % pro placebo, 0,1 % pro dávku 20 mg lovastatinu/den, 0,9 % pro 40 mg/den
a 1,5 % pro 80 mg/den.
Doporučuje se, aby bylo provedeno vyšetření funkce jater před zahájením léčby u pacientů
s onemocněním jater v anamnéze nebo pokud je to jinak klinicky indikováno. Doporučuje se provést
vyšetření funkce jater u všech pacientů před podáním 40 mg denně nebo více a poté pokud je to klinicky
indikováno.
Jestliže hladiny sérových transamináz stoupnou více než na trojnásobek horního limitu normálu (ULN),
mělo by se možné riziko dalšího podávání lovastatinu zvážit proti očekávaným výhodám. Vyšetření
transamináz by se mělo opakovat okamžitě; jsou-li tato zvýšení setrvalá nebo progresivní, mělo by se
podávání přerušit.
Jako u jiných léků snižujících lipidy, bylo hlášeno střední (méně než trojnásobek horní hranice normálu)
zvýšení sérových transamináz během terapie lovastatinem (viz bod 4.8). Tyto změny se objevily brzy
po zahájení terapie lovastatinem, byly obvykle přechodné a nebyly doprovázeny žádnými symptomy;
nebylo třeba přerušení terapie.
Lék by se měl používat s opatrností u nemocných s anamnézou jaterního onemocnění nebo u pacientů
konzumujících značná množství alkoholu. Aktivní jaterní onemocnění nebo nevysvětlené trvalé zvýšení
sérových transamináz je kontraindikací použití lovastatinu (viz bod 4.3).
Oční vyšetření
Je možno očekávat zvýšení prevalence zákalů oční čočky jako důsledek průběhu stárnutí, bez užívání
jakýchkoliv léků. Dlouhodobé údaje z klinických studií neprokazují nežádoucí účinky lovastatinu
na lidskou oční čočku.
Pediatrická populace
V omezeném množství klinických studií (viz body 4.8 a 5.1) nebyl zjištěn jakýkoli detekovatelný účinek
na růst a sexuální zrání adolescentních chlapců nebo na délku menstruačního cyklu u dívek.

Adolescentním dívkám je třeba pro dobu léčby lovastatinem doporučit vhodnou metodu antikoncepce
(viz bod 4.3 a 4.6). Lovastatin dosud nebyl adekvátně studován u prepubertálních dětí a pre-
menarcheálních dívek, a ani u pacientů mladších 10 let.
Starší nemocní
V jedné kontrolované studii u starších nemocných nad 60 let věku byla účinnost podobná jako u ostatní
populace a nebyl zjištěn žádný zřejmý vzestup počtu klinických nebo laboratorních nežádoucích účinků.
Intersticiální plicní onemocnění
V souvislosti s užíváním statinů byly hlášeny výjimečné případy intersticiálního plicního onemocnění,
zvláště při dlouhodobé terapii statiny (viz bod 4.8). Mezi nejčastější projevy tohoto onemocnění patří:
dyspnoe, neproduktivní kašel a zhoršení celkového stavu (únava, ztráta hmotnosti a horečka). Terapie
statiny musí být přerušena při podezření na vznik intersticiálního plicního onemocnění u pacienta.
Ostatní
Vzhledem k obsahu butylhydroxyanisolu se mohou objevit reakce přecitlivělosti, jako podráždění kůže,
očí a sliznic u pacientů s predispozicí k podobným projevům.
Přípravek obsahuje monohydrát laktózy usušený rozprášením. Pacienti se vzácnými dědičnými
problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy
nemají tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Interakce s CYP3ALovastatin je biotransformován CYP3A4, nemá však na CYP3A4 žádný inhibiční účinek; proto se
nepředpokládá, že by ovlivňoval plazmatické koncentrace jiných léků biotransformovaných CYP3A4.
Silné inhibitory CYP3A4 (uvedeny dále) zvyšují riziko myopatie v důsledku omezeného vylučování
lovastatinu. Viz bod 4.4 část Myopatie/rhabdomyolýza.
• Itrakonazol
• Ketokonazol
• Erytromycin
• Klaritromycin
• Telitromycin
• Inhibitory proteáz HIV
• Nefazodon
Interakce s hypolipidemiky, která sama mohou způsobit myopatii
Riziko myopatie také zvyšují následující hypolipidemika, která nejsou silnými inhibitory CYP3A4, ale
která mohou sama způsobit myopatii. Viz bod 4.4 část Myopatie/rhabdomyolýza.
• Gemfibrozil
• Další fibráty
• Niacin (kyselina nikotinová ≥ 1 g/den)
Další lékové interakce
Cyklosporin nebo danazol: Riziko myopatie/rhabdomyolýzy se zvyšuje současným podáváním
cyklosporinu nebo danazolu, zejména s vyššími dávkami lovastatinu (viz bod 4.4 část
Myopatie/rhabdomyolýza a 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).

Amiodaron nebo verapamil: riziko myopatie/rhabdomyolýzy se zvyšuje současným podáváním
amiodaronu nebo verapamilu s vyššími dávkami blízce příbuzných členů skupiny inhibitorů HMG-CoA
reduktázy (viz bod 4.4 část Myopatie/rhabdomyolýza).
Kyselina fusidová: riziko myopatie/rhabdomyolýzy je zvýšené, pokud je kyselina fusidová užívána
současně s vyššími dávkami blízce příbuzných členů skupiny inhibitorů HMG-CoA reduktázy (viz bod
4.4 část Myopatie/rhabdomyolýza a bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti)
Ostatní interakce
Grapefruitová šťáva obsahuje jednu nebo více složek, které inhibují CYP3A4 a které mohou zvýšit
plazmatické koncentrace léků biotransformovaných CYP3A4. Účinek běžné konzumace (jedna 250 ml
sklenička denně) je minimální (34% zvýšení aktivní plazmatické inhibiční aktivity reduktázy HMG-
CoA, měřeno na základě plochy pod křivkou koncentrace a času) a nemá v klinické praxi žádný význam.
Velká množství (více než 1 litr denně) však významně zvyšují plazmatické koncentrace inhibitorů
reduktáz HMG-CoA a je nutno se jich během terapie lovastatinem vyvarovat (viz bod 4.4 část
Myopatie/rhabdomyolýza).
Kumarínové deriváty
Jestliže se lovastatin a kumarinová antikoagulancia podávají souběžně, může dojít u některých
nemocných k prodloužení protrombinového času. U nemocných užívajících antikoagulancia by měl být
stanoven protrombinový čas před zahájením terapie lovastatinem a dostatečně často v časné fázi léčby,
aby se zajistilo, že nedochází k významné změně protrombinového času. Jakmile se zjistí stabilní
hodnoty protrombinového času, lze tento parametr monitorovat v intervalech obvykle doporučených pro
pacienty užívající kumarinová antikoagulancia. Pokud je dávka lovastatinu změněna, je nutno opakovat
stejný postup. Léčba lovastatinem nebyla u pacientů, kteří neužívali antikoagulancia, doprovázena
krvácením ani změnami protrombinového času.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
MEDOSTATIN je kontraindikován v těhotenství.
Bezpečnost u těhotných žen nebyla stanovena. U těhotných žen nebyly provedeny žádné kontrolované
klinické studie s lovastatinem. Byly získány ojedinělé zprávy o vrozených anomáliích po nitroděložní
expozici inhibitorům reduktázy HMG-CoA. V analýze přibližně 200 prospektivně sledovaných
těhotenství, u nichž došlo v prvním trimestru k expozici lovastatinu nebo jinému velmi podobnému
inhibitoru reduktázy HMG-CoA, však byla incidence vrozených anomálií srovnatelná s hodnotou
zjištěnou ve všeobecné populaci. Tento počet těhotenství byl ze statistického hlediska dostatečný
k vyloučení 2,5násobného nebo většího nárůstu vrozených anomálií vůči základní hodnotě incidence.
I když nejsou k dispozici důkazy o tom, že by se incidence vrozených anomálií u potomků pacientů
užívajících lovastatin nebo jiný velmi podobný inhibitor reduktázy HMG-CoA lišila od hodnoty
pozorované ve všeobecné populaci, může léčba matky přípravkem MEDOSTATIN snížit koncentrace
mevalonátu, který je prekurzorem biosyntézy cholesterolu, u plodu. Ateroskleróza je chronický proces,
a pouhé vysazení hypolipidemik během těhotenství by mělo malý dopad na dlouhodobé riziko
v souvislosti s primární hypercholesterolémií. Z těchto důvodů se MEDOSTATIN nesmí podávat
těhotným ženám, ženám, které se snaží otěhotnět, nebo u nich lze těhotenství předpokládat. Léčbu
přípravkem MEDOSTATIN je nutno na dobu těhotenství nebo do vyloučení těhotenství přerušit (viz
bod 4.3).
Kojení
Není známo, zda se lovastatin vylučuje do mateřského mléka. Protože se mnoho látek do mateřského
mléka vylučuje a vzhledem k možnému vzniku závažných nežádoucích účinků, neměly by ženy
užívající MEDOSTATIN kojit děti (viz bod 4.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
MEDOSTATIN nemá žádný nebo zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Nicméně při
řízení a obsluze strojů je třeba vzít v úvahu, že po uvedení přípravku na trh byly vzácně hlášeny závratě.

4.8 Nežádoucí účinky
MEDOSTATIN je všeobecně dobře snášen, nežádoucí účinky jsou většinou mírné a přechodné povahy.
V kontrolovaných klinických studiích byly nežádoucí účinky, které se vyskytly možná, pravděpodobně
nebo určitě v souvislosti s lékem, a objevily s vyšší četností než 1 %, tyto: nadýmavost, průjmy, zácpa,
nauzea, dyspepsie, závratě, mlhavé vidění, bolesti hlavy, svalové křeče, myalgie, kožní vyrážky a bolesti
v břiše. Nemocní užívající aktivní kontrolní látky měli podobnou nebo vyšší incidenci
gastrointestinálních nežádoucích účinků. Další nežádoucí účinky, dostavující se u 0,5 % až 1 %
nemocných, byly: únava, svědění, sucho v ústech, nespavost, poruchy spánku a poruchy chuti.
Vzácně byla pozorována myopatie a rhabdomyolýza.
S neznámou četností byla pozorována: Imunitně zprostředkovaná nekrotizující myopatie, myasthenia
gravis (poruchy nervového systému) a oční forma myastenie (poruchy oka) (viz bod 4.4).
V klinickém hodnocení lovastatinu prodlouženém na 48 týdnů (studie EXCEL), porovnávajícím
lovastatin a placebo, byly hlášeny nežádoucí účinky podobné účinkům v úvodních studiích a jejich
incidence při užívání aktivního léku a placeba nebyla statisticky odlišná.
Následující další nežádoucí účinky byly hlášeny poté, co byl lék uveden na trh: hepatitis, cholestatická
žloutenka, zvracení, nechutenství, parestézie, periferní neuropatie, poruchy paměti, psychické poruchy
včetně úzkosti, deprese, erektilní dysfunkce, alopecie, toxická epidermální nekrolýza a erythema
multiforme včetně Stevens-Johnsonova syndromu.
Vzácně byl hlášen zjevný hypersenzitivní syndrom, který zahrnoval jeden nebo více z následujících
charakteristik: anafylaxe, angioedém, syndrom podobný lupus, revmatická polymyalgie,
dermatomyositida, vaskulitida, trombocytopenie, leukopenie, eozinofilie, hemolytická anémie,
pozitivní ANF, zvýšená FW, arthritis, artralgie, kopřivka, asténie, fotosenzitivita, horečka, návaly horka,
zimnice, dušnost a nevolnost.
Skupinové účinky
• Poruchy spánku včetně nočních můr
• Ztráta paměti
• Sexuální dysfunkce
• Výjimečné případy intersticiálního plicního onemocnění, zvláště při dlouhodobé terapii statiny
• Diabetes mellitus: Frekvence výskytu bude záviset na přítomnosti nebo absenci rizikových faktorů
(glukóza nalačno ≥ 5,6 mmol/l, BMI>30kg/m2, zvýšení triglyceridů v krvi, hypertenze v anamnéze)
Laboratorní nálezy
Vzácně bylo hlášeno významné a trvalé zvýšení sérových transamináz. Byly hlášeny také abnormality
jiných jaterních testů včetně zvýšené hladiny alkalické fosfatázy a bilirubinu. Bylo hlášeno zvýšení
hladin kreatinkinázy (připadající k nekardiální frakci CK). Bylo mírné a přechodné, významné zvýšení
bylo hlášeno vzácně (viz bod 4.4 část Myopatie/rhabdomyolýza).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost lovastatinu (10, 20 a 40 mg denně) byla u 100 dětí ve věku 10–17 let
s heterozygotní familiární hypercholesterolemií studována v kontrolovaných klinických studiích o délce
48 týdnů u adolescentních chlapců a o délce 24 týdnů u dívek, u kterých proběhlo menarche nejméně
před rokem. V této populaci nebyly studovány dávky vyšší než 40 mg. Bezpečnostní profil lovastatinu
zjištěný z těchto omezených kontrolovaných studií se celkově podobá bezpečnostnímu profilu
lovastatinu u dospělých; s výjimkou statisticky významného snížení hladin LH u adolescentních dívek
léčených lovastatinem.
Nebyl pozorován měřitelný účinek na sexuální zrání u adolescentních chlapců nebo na délku
menstruačního cyklu u dívek (viz body 4.4 a 5.1).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Bez dalších zkušeností nelze doporučit specifickou léčbu předávkování lovastatinem. Je třeba učinit
všeobecná opatření a sledovat jaterní funkce.
Zatím není známo, zda je možné dialyzovat lovastatin a jeho metabolity.
U pěti zdravých dobrovolníků, kteří dostali až 200 mg lovastatinu v jedné dávce, nebyly zaznamenány
žádné klinicky významné nepříznivé reakce. Bylo hlášeno několik případů náhodného předávkování
lovastatinem; pacienti nevykazovali žádné specifické příznaky a všichni se zotavili bez jakýchkoli
následků. Nejvyšší požitá dávka byla 5–6 g.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: inhibitory HMG-CoA reduktázy
ATC kód: C10AAMechanismus účinku
Lovastatin je inaktivní laktonová forma odpovídající otevřené hydroxykyselině, která je účinným
inhibitorem endogenní syntézy cholesterolu, a je to tedy látka snižující cholesterol.
Po absorpci z gastrointestinálního traktu je lovastatin rychle hydrolyzován na otevřenou
hydroxykyselinu, která je kompetitivním inhibitorem reduktázy 3-hydroxy-3-methylglutaryl-koenzymu
A (HMG-CoA), enzymu, který katalyzuje časný a rychlost omezující krok v biosyntéze cholesterolu.
V klinických studiích lovastatin snižoval koncentrace celkového plazmatického cholesterolu, hladiny
LDL (lipoproteinů s nízkou hustotou) - cholesterolu i VLDL (lipoproteinů s velmi nízkou hustotou) -
cholesterolu. Kromě toho lovastatin mírně zvyšoval hladinu HDL (lipoproteiny s vysokou hustotou) -
cholesterolu a snižoval triglyceridy v plazmě.
Aktivní forma lovastatinu je specifickým inhibitorem HMG-CoA reduktázy, enzymu, který katalyzuje
přeměnu HMG-CoA na mevalonát. Protože přeměna HMG-CoA na mevalonát je velmi časný krok
v biosyntetickém řetězci cholesterolu, nemůže způsobit terapie lovastatinem kumulaci potenciálně
toxických sterolů. Kromě toho je HMG-CoA rovněž metabolizován pohotově zpět na acetyl-CoA, který
se účastní mnoha biosyntetických procesů v organizmu.
Ve studiích na zvířatech měl lovastatin po orálním podání vysokou selektivitu pro játra, kde dociloval
podstatně vyšších koncentrací než ve tkáních necílových. Lovastatin je aktivně vychytáván již při
prvním průchodu játry, která jsou primárním místem účinku, s následnou exkrecí léku do žluče.
Farmakodynamické účinky
Lovastatin byl studován v terapii primární hypercholesterolémie, kde sama dieta nebyla dostačující.
Lovastatin byl vysoce účinný ve snížení celkového a LDL cholesterolu u heterozygotní familiární i non-
familiární formy hypercholesterolémie a u kombinované hyperlipidémie, když byl převažujícím
nálezem zvýšený cholesterol. Významná odpověď se projevila během 2 týdnů a k maximální
terapeutické odpovědi došlo během 4 až 6 týdnů. Odpověď se v průběhu pokračující terapie udržovala.
Bylo prokázáno, že po přerušení terapie lovastatinem se hladina celkového cholesterolu vrátí
k původním hodnotám před léčbou.

Bylo prokázáno, že lovastatin je účinný při nekomplikovaném, dobře kontrolovaném inzulin
dependentním (typ I) i non-inzulin dependentním typu diabetu (typ II) u nemocných se současnou
primární hypercholesterolémií. Snížení plazmatických lipidů bylo srovnatelné s tím, které bylo docíleno
u nediabetických nemocných. Řízení hladiny glykémie nebylo nepříznivě ovlivněno.
Klinické studie
Bylo prokázáno, že lovastatin snižuje jak normální, tak i zvýšené koncentrace LDL cholesterolu. LDL
vzniká z VLDL a je katabolizován převážně receptorem s vysokou afinitou vůči LDL. Mechanizmus
účinku lovastatinu na snižování hladin LDL může zahrnovat jak snižování koncentrací VLDL
cholesterolu, tak i indukci receptoru pro LDL, což vede ke snížené produkci a zvýšenému katabolismu
LDL cholesterolu. Také hladiny apolipoproteinu B se při léčbě lovastatinem podstatně snižují. Protože
každá částice LDL obsahuje jednu molekulu apolipoproteinu B, a protože malý apolipoprotein B je
obsažen i v jiných lipoproteinech, je možné předpokládat, že lovastatin nesnižuje pouze cholesterol v
LDL částicích, ale že také redukuje koncentraci cirkulujících LDL částic. Kromě toho lovastatin snižuje
VLDL cholesterol, mírně zvyšuje HDL cholesterol a snižuje plazmatické triglyceridy. Výsledkem těchto
změn je snížení poměrů celkového cholesterolu k HDL cholesterolu a LDL cholesterolu k HDL
cholesterolu.
Lovastatin, v monoterapii nebo spolu s kolestipolem, zpomalil v klinických zkouškách progresi
koronární aterosklerózy.
Pediatrická populace
V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii bylo 132 chlapců ve věku 10–17 let
s heterozygotní familiární hypercholesterolémií (základní hladiny LDL-C 189–500 mg/dl)
randomizováno do skupiny užívající po dobu 48 týdnů lovastatin (n = 67) nebo placebo (n = 65).
Lovastatin byl podáván jednou denně večer v dávce 10 mg po dobu prvních 8 týdnů, 20 mg po dobu
druhých 8 týdnů a poté v dávce 40 mg. Lovastatin statisticky významně snížil průměrnou hodnotu
základního celkového cholesterolu o 19,3 %, průměrnou hodnotu LDL-C o 24,2 % a průměrnou hodnotu
apolipoproteinu B o 21 %.
Podobně bylo v další randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii 54 alespoň jeden
rok post-menarcheálních dívek ve věku 10–17 let s heterozygotní familiární hypercholesterolémií
(základní hladiny LDL-C 160–400 mg/dl) randomizováno do skupiny užívající po dobu 24 týdnů
lovastatin (n = 35) nebo placebo (n = 19). Lovastatin byl podáván jednou denně večer v dávce 20 mg
po dobu prvních 4 týdnů a poté v dávce 40 mg. Lovastatin statisticky významně snížil průměrnou
hodnotu základního celkového cholesterolu o 22,4 %, průměrnou hodnotu LDL-C o 29,2 %, průměrnou
hodnotu apolipoproteinu B o 24,4 % a průměrnou hodnotu triglyceridů o 22,7 %.
Bezpečnost a účinnost dávek nad 40 mg denně nebyla u dětí studována. Dlouhodobá účinnost léčby
lovastatinem v dětství s cílem snížit morbiditu a mortalitu v dospělosti nebyla dosud stanovena.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Lovastatin je lakton, který se in vivo snadno hydrolyzuje na odpovídající -hydroxykyselinu, účinný
inhibitor HMG-CoA reduktázy. Inhibice HMG-CoA reduktázy je základem pro testy metabolitů -
hydroxykyseliny (aktivní inhibitory), aktivních a latentních inhibitorů v plazmě po hydrolýze (celkové
inhibitory), po podání lovastatinu ve farmakokinetických studiích.
Po perorálním podání dávky 14C-lovastatinu člověku bylo 10 % této dávky vyloučeno v moči a 83 %
ve stolici. Ve stolici se prokázal absorbovaný lék vyloučený žlučí a neabsorbovaná část dávky. Absorpce
lovastatinu, určovaná v poměru k nitrožilní referenční dávce, činila u každého ze čtyř testovaných
zvířecích druhů v průměru 30 % perorální dávky. Studie prováděné se psy naznačovaly, že dostupnost
absorbovaného léku pro celkový oběh byla omezena rozsáhlou extrakcí při prvním průchodu játry,
primárním místě účinku, s následným vyloučením absorbovaného léku ve žluči. Ve studii s jednotlivými
dávkami u čtyř pacientů s hypercholesterolémií bylo zjištěno, že méně než 5 % orálně podané dávky
lovastatinu se dostane do celkového oběhu ve formě aktivních inhibitorů. Lovastatin i metabolit -
hydroxykyseliny jsou vázány (>95 %) na proteiny v lidské plazmě. Studie na zvířatech prokázaly, že
lovastatin prochází hematoencefalickou i placentární bariérou.

Hlavní aktivní metabolity lovastatinu přítomné v lidské plazmě jsou -hydroxykyselina a její deriváty:
6- hydroxyl, 6- hydroxymethyl a 6- exomethylen. Nejvyšších koncentrací aktivních i celkových
inhibitorů v plazmě bylo dosaženo během 2–4 hodin po podání dávky. Koncentrace inhibitorů v plazmě
rostla lineárně s dávkou až do 120 mg lovastatinu. Při každodenním podání jedné dávky se koncentrace
inhibitorů v plazmě během dávkovacího intervalu ustálily mezi druhým a třetím dnem terapie, a činily
v průměru asi 1,5násobek hladiny po podání jednotlivé dávky. Když byl lovastatin podáván nalačno,
koncentrace aktivních i celkových inhibitorů v plazmě činily v průměru dvě třetiny koncentrace, zjištěné
při podání lovastatinu okamžitě po standardním testovacím jídle.
Ve studii s pacienty, kteří trpěli vážnou renální insuficiencí (clearance kreatininu 10–30 ml/min.) byly
koncentrace celkových inhibitorů v plazmě po podání jednotlivé dávky lovastatinu přibližně
dvojnásobné oproti hodnotám u zdravých dobrovolníků.
Ačkoliv mechanismus není zcela znám, ukázalo se, že cyklosporin zvyšuje AUC inhibitorů HMG-CoA
reduktázy. Ke zvýšení AUC inhibitorů kyseliny lovastatinové dochází pravděpodobně částečně díky
inhibici CYP3A4.
Riziko myopatie se zvyšuje vysokou inhibiční aktivitou HMG-CoA reduktáz v plazmě. Silné inhibitory
CYP3A4 mohou zvýšit plazmatické hodnoty inhibiční aktivity reduktáz HMG-CoA a zvýšit riziko
myopatie (viz bod 4.4 část Myopatie/rhabdomyolýza a bod 4.5).