Mayzent Vedlejší a nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky byly bolest hlavy
Tabulkový seznam nežádoucích účinků

V rámci každé třídy orgánových systémů jsou nežádoucí účinky řazeny podle frekvence, s nejčastějšími
reakcemi jako první. Dále jsou odpovídající kategorie frekvence všech nežádoucích účinků definovány
dle následující konvence: velmi časté <1/100nelze určit
Tabulka 2 Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Infekce a infestace
Časté: Herpes zoster
Není známo Kryptokoková meningitida
Progresivní multifokální leukoencefalopatie
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené Časté: Melanocytový naevus
Bazocelulární karcinom
Méně časté Spinocelulární karcinom
Poruchy krve a lymfatického systému
Časté: Lymfopenie
Poruchy nervového systému
Velmi časté: Bolest hlavy
Časté: Závrať
Záchvaty křečí
Třes
Poruchy oka
Časté: Makulární edém
Srdeční poruchy
Časté: Bradykardie
Atrioventrikulární blokáda Cévní poruchy
Velmi časté: Hypertenze
Gastrointestinální poruchy
Časté: Nauzea
Průjem
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: Bolest končetin
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: Periferní otok
Astenie
Vyšetření
Velmi časté: Zvýšené hodnoty jaterních funkčních testů
Časté: Snížené hodnoty plicních funkčních testů

Popis vybraných nežádoucích účinků

Infekce
V klinickém hodnocení fáze III byla u pacientů se SPMS celková incidence infekcí srovnatelná u
pacientů léčených siponimodem a na placebu v porovnání s placebem hlášena vyšší četnost infekcí varicella zoster virem
Případy meningitidy nebo meningoencefalitidy způsobené viry varicella zoster se vyskytly během
užívání siponimodu kdykoliv v průběhu léčby. U siponimodu byly také hlášeny případy kryptokokové
meningitidy
Makulární edém
Makulární edém byl častěji hlášen u pacientů léčených siponimodem Ačkoliv se většina případů se objevila během prvních 3 - 4 měsíců léčby siponimodem, případy byly
hlášeny i u pacientů léčených siponimodem déle než 6 vidění nebo zhoršení zrakové ostrosti, ale jiní byli asymptomatičtí a diagnostikováni při rutinním očním
vyšetření. Makulární edém se obecně zlepšil nebo spontánně vymizel po vysazení přípravku. Riziko
rekurence po znovu nasazení léčby nebylo hodnoceno.

Bradyarytmie
Zahájení léčby siponimodem vede k přechodnému poklesu srdeční frekvence a může být také spojeno se
zpomalením atrioventrikulárního vedení léčených siponimodem v porovnání s 3,1 % na placebu and AV blokády u 1,7 % pacientů léčených
siponimodem v porovnání s 0,7 % na placebu
Maximální pokles srdeční frekvence je pozorován během prvních 6 hodin po podání dávky.

Přechodný, na dávce závislý pokles srdeční frekvence byl pozorován během iniciální dávkovací fáze a
dosáhl plató při dávkách ≥5 mg. Bradyarytmické příhody detekovány s vyšší incidencí při léčbě siponimodem v porovnání s placebem.

Většina AV blokád a sinusových pauz se objevila nad terapeutickou dávkou 2 mg, se znatelně vyšší
incidencí za podmínek bez titrace v porovnání se stavy, kdy byla dávka titrována.

Pokles srdeční frekvence indukovaný siponimodem může být kompenzován podáním atropinu nebo
isoprenalinu.

Jaterní funkční testy
U MS pacientů léčených siponimodem byly hlášeny zvýšené hladiny jaterních enzymů zvýšení hladiny ALTtestů častěji pozorováno u pacientů léčených siponimodem zejména kvůli zvýšení hladin jaterních aminotransferáz objevilo během prvních 6 měsíců po zahájení léčby. Hladiny ALT se vrátily k normálu během přibližně
měsíce po ukončení léčby siponimodem
Krevní tlak
Hypertenze byla v klinické studii fáze III u pacientů se SPMS častěji hlášena u pacientů léčených
siponimodem systolického a diastolického krevního tlaku projevujícím se krátce po zahájení léčby a dosahujícím
maxima přibližně po 6 měsících léčby následně stabilizovaným. Tento účinek s pokračující léčbou přetrvával.

Záchvaty křečí
V klinické studii fáze III u pacientů se SPMS byly záchvaty křečí hlášeny u 1,7 % pacientů léčených
siponimodem v porovnání s 0,4 % u placeba.

Účinky na respirační systém
Při léčbě siponimodem byly pozorovány mírné poklesy hodnot jednovteřinové vitální kapacity plic
činila ve skupině se siponimodem průměrná změna FEV1 po 3 a 6 měsících léčby v porovnání
s hodnotami před léčbou v obou časových bodech -0,1 l, ve skupině na placebu ke změně nedošlo. Tato
pozorování byla mírně vyšší u siponimodem léčených pacientů s respiračními poruchami, jako jsou chronická obstrukční plicní
nemoc významných nežádoucích příhod a nebylo spojeno s nárůstem počtu hlášení kašle nebo dyspnoe bod 5.1
Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.