Stejně jako další cytotoxické látky je chlorambucil mutagenní v testech genotoxicity in vitro a in vivo a kancerogenní u zvířat a u člověka.
Reprodukční toxicita
Chlorambucil vyvolával u potkanů poškození spermatogeneze a atrofii varlat.
Teratogenita
U myších a potkaních embryí vedly jednotlivé perorální dávky v rozmezí 4–20 mg/kg ke vzniku vývojových poruch (krátký nebo zkroucený ocas, mikrocefalie, exencefalie, poruchy vývoje prstů zahrnující ektro-, brachy-, syn- a polydaktylii, poruchy vývoje dlouhých kostí jako např. nedostatečná délka kostí, chybění jedné nebo více složek, absence osifikačních míst).
U potkaních mláďat vyvolávaly jednotlivé intraperitoneální injekce chlorambucilu v rozmezí dávek 3–6 mg/kg renální vývojové poruchy.
Mozková a plazmatická farmakokinetika
Po perorálním podání chlorambucilu značeného izotopem 14C potkanům byly nejvyšší koncentrace radioaktivně značeného materiálu zjištěny v plazmě, v játrech a v ledvinách. V mozkové tkáni potkanů byly po intravenózním podání chlorambucilu naměřeny pouze nízké koncentrace.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ