Kyprolis Vedlejší a nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

K závažným nežádoucím účinkům, které se mohou vyskytnout během léčby přípravkem Kyprolis,
patří: srdeční selhání, infarkt myokardu, srdeční zástava, ischémie myokardu, intersticiální plicní
onemocnění, pneumonitida, syndrom akutní respirační tísně, akutní respirační selhání, plicní
hypertenze, dušnost, hypertenze včetně hypertenzní krize, akutní porucha funkce ledvin, syndrom
nádorového rozpadu, reakce spojené s infuzí, gastrointestinální krvácení, intrakraniální krvácení,
plicní krvácení, trombocytopenie, jaterní selhání, reaktivace viru hepatitidy B, PRES, trombotická
mikroangiopatie a TTP/HUS. V klinických studiích s přípravkem Kyprolis se typicky vyskytly
případy srdeční toxicity a dušnosti již v časné fázi léčby přípravkem Kyprolis Nejčastější nežádoucí účinky trombocytopenie, nauzea, průjem, pyrexie, dušnost, infekce dýchacích cest, kašel a neutropenie.

Po počátečních dávkách karfilzomibu 20 mg/m2 byla dávka zvýšena na 27 mg/m2 ve studii
PX-171-009 a na 56 mg/m2 ve studii 2011-003 studiemi, které se vyskytly ve studii 2011-003 v rameni s přípravkem Kyprolis a dexamethasonem
srdeční selhání KRd 15,8 %
Ve studii 20160275 s daratumumabem a dexamethasonem s dexamethasonem hodnocené léčby u 10 % pacientů v rameni KdD ve srovnání s 5 % pacientů v rameni Kd. Nejčastější
příčinou úmrtí u pacientů v těchto dvou ramenech Riziko fatálních nežádoucích účinků souvisejících s léčbou bylo vyšší u subjektů ve věku ≥ 65 let.
Závažné nežádoucí účinky byly hlášeny u 56 % pacientů v rameni KdD a u 46 % pacientů v rameni
Kd. Nejčastějšími závažnými nežádoucími účinky hlášenými v rameni KdD v porovnání s ramenem
Kd byly anémie
Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže podle třídy orgánových systémů a kategorie frekvence tabulka 6nežádoucí účinek v datovém souboru seskupených klinických studií orgánových systémů a kategorii frekvence jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 6. Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Třídy orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
Velmi časté
Časté
Méně časté
< 1/100Vzácné
< 1/1 000Infekce a infestace Pneumonie
Infekce dýchacího
systému

Sepse
Plicní infekce
Chřipka
Herpes zoster*
Infekce močových cest
Bronchitida
Gastroenteritida
Virová infekce
Nasofaryngitida
Rinitida
Kolitida vyvolaná
Clostridium difficile
Cytomegalovirová
infekce
Reaktivace viru
hepatitidy B

Poruchy imunitního
systému
Léková
hypersenzitivita

Poruchy krve a
lymfatického
systému
Trombocytopenie
Neutropenie
Anemie
Lymfopenie
Leukopenie
Febrilní neutropenie

HUS
TTP
Trombotická
mikro-
angiopatie
Poruchy
metabolismu a
výživy
Hypokalemie
Snížená chuť
k jídlu
Dehydratace
Hyperkalemie
Hypomagnesemie
Hyponatremie
Hyperkalcemie
Hypokalcemie
Hypofosfatemie
Hyperurikemie
Hypoalbumie
Hyperglykemie
Syndrom
nádorového rozpadu

Psychiatrické
poruchy
Insomnie Úzkost
Stav zmatenosti

Poruchy nervového
systému
Závratě
Periferní
neuropatie
Bolest hlavy
Parestezie
Hypestezie
Intrakraniální
krvácení
Cévní mozková
příhoda
PRES

Poruchy oka Katarakta
Rozmazané vidění

Poruchy ucha a
labyrintu
Tinitus
Srdeční poruchy Srdeční selhání
Infarkt myokardu
Fibrilace síní
Tachykardie
Snížení ejekční frakce
Palpitace
Srdeční zástava
Kardiomyopatie
Ischemie myokardu
Perikarditida
Perikardiální
výpotek
Ventrikulární
tachykardie

Cévní poruchy Hypertenze Hluboká žilní trombóza
Hypotenze
Návaly
Hypertenzní krize
Krvácení
Urgentní
hypertenzní
stavy
Třídy orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
Velmi časté
Časté
Méně časté
< 1/100Vzácné
< 1/1 000Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Dušnost
Kašel
Plicní embolie
Plicní edém
Epistaxe
Bolest orofaryngu
Dysfonie
Sípot
Plicní hypertenze
ARDS
Akutní respirační
selhání
Pulmonální krvácení
Intersticiální plicní
onemocnění
Pneumonitida

Gastrointestinální
poruchy
Zvracení
Průjem
Zácpa
Bolest břicha
Nauzea
Gastrointestinální
krvácení
Dyspepsie
Bolest zubů
Gastrointestinální
perforace
Akutní pankreatitida

Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšení hladiny
alaninaminotransferázy
Zvýšení hladiny
aspartátaminotransferáz
y
Zvýšení hladiny gama-
glutamyltransferázy
Hyperbilirubinemie
Jaterní selhání
Cholestáza

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka
Pruritus
Erytém
Hyperhidróza
Angioedém
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Bolest zad
Artralgie
Bolest končetiny
Svalové spasmy
Bolest svalů a kostí
Bolest svalů a kostí
hrudníku
Bolest kostí
Myalgie
Svalová slabost

Poruchy ledvin a
močových cest
Zvýšená hladiny
kreatininu v krvi
Akutní poškození
ledvin
Selhání ledvin
Porucha funkce ledvin
Snížení renální
clearance kreatininu

Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Pyrexie
Periferní otoky
Astenie
Únava
Zimnice
Bolest na hrudi
Bolest
Reakce v místě podání
infuze
Onemocnění podobné
chřipce
Malátnost
Syndrom
multiorgánové
dysfunkce

Vyšetření Zvýšená hladina
C-reaktivního proteinu
Zvýšená hladina
kyseliny močové v krvi

Poranění, otravy a
procedurální
komplikace
Reakce spojené s infuzí
* Frekvence je vypočtena na základě údajů z klinických studií, ve kterých většina pacientů používala profylaxi

Popis vybraných nežádoucích účinků

Srdeční selhání, infarkt myokardu a ischemie myokardu

V klinických studiích s přípravkem Kyprolis bylo srdeční selhání hlášeno u přibližně 5 % subjektů
subjektů subjektů léčby
Ve studii 20160275 byl celkový výskyt srdečních poruch pacientů s výchozími vaskulárními poruchami nebo výchozí hypertenzí 29,9 % oproti 19,8 % oproti Kdpacientů s výchozími vaskulárními poruchami nebo výchozí hypertenzí nebyl způsoben ani jedním
typem srdeční příhody.

Pro klinické sledování a léčení srdečních poruch během léčby přípravkem Kyprolis odkazujeme na
bod 4.4.

Dušnost

Dušnost byla hlášena u přibližně 24 % subjektů v klinických studiích s přípravkem Kyprolis. Většina
nežádoucích účinků s dušností nebyla závažná odezněly, vzácně vyústily v ukončení léčby a objevily se v časné fázi léčby klinické sledování a léčení dušnosti během léčby přípravkem Kyprolis odkazujeme na bod 4.4.

Hypertenze, včetně hypertenzní krize

Po podání přípravku Kyprolis se vyskytly případy hypertenzní krize Některé z těchto příhod byly fatální. V klinických studiích se hypertenze jako nežádoucí příhoda
vyskytla přibližně u 21 % subjektů a 8 % subjektů mělo hypertenzní příhody stupně ≥ 3, avšak
hypertenzní krize se vyskytla u < 0,5 % subjektů. Výskyt hypertenze jako nežádoucí příhody byl
obdobný u pacientů s anamnézou hypertenze nebo bez ní. Klinický postup u hypertenze během léčby
přípravkem Kyprolis je uvedený v bodě 4.4.

Trombocytopenie

Trombocytopenie byla hlášena u přibližně 33 % subjektů v klinických studiích s přípravkem Kyprolis
a přibližně 20 % subjektů mělo příhody stupně ≥ 3. Ve studii 20160275 byla incidence
trombocytopenie stupně ≥ 3 v rameni KdD 24,4 % a v rameni Kd 16,3 %. Kyprolis způsobuje
trombocytopenii inhibicí přeměny megakaryocytů na trombocyty, což má za následek klasickou
cyklickou trombocytopenii s vrcholem poklesu počtu trombocytů 8. nebo 15. den každého 28denního
cyklu a obvykle je spojena s návratem k výchozím hodnotám trombocytů před zahájením dalšího
cyklu. Pro klinické sledování a léčení trombocytopenie během léčby přípravkem Kyprolis odkazujeme
na bod 4.4.

Žilní tromboembolické příhody

Případy žilních trombembolických příhod, včetně hluboké žilní trombózy a plicní embolie s fatálními
následky, byly hlášeny u pacientů, kteří dostávali Kyprolis trombembolických příhod byl vyšší v ramenech s přípravkem Kyprolis u tří studií fáze 3. Ve studii
PX-171-009 byla incidence žilních trombembolických příhod 15,6 % v KRd rameni a 9,0 % v Rd
rameni. Žilní tromboembolické příhody stupně ≥ 3 byly hlášeny u 5,6 % pacientů v KRd rameni a u
3,9 % pacientů v rameni Rd. Ve studii 2011-003 byla incidence žilních trombembolických příhod
12,5 % v Kd rameni a 3,3 % v rameni s bortezomibem a dexamethasonem tromboembolických příhod byl hlášen u 3,5 % pacientů v Kd rameni a u 1,8 % pacientů v rameni Vd.
Ve studii 20160275 byla incidence žilních tromboembolických příhod 6,2 % v rameni KdD a 11,1 %
v rameni Kd. Stupeň ≥ 3 žilních tromboembolických příhod byl hlášen u 1,9 % pacientů v rameni
KdD a u 6,5 % pacientů v rameni Kd.

Jaterní selhání

Případy jaterního selhání včetně fatálních případů byly hlášeny u méně než 1 % subjektů v klinických
studiích s přípravkem Kyprolis. Pro klinické sledování jaterní toxicity během léčby přípravkem
Kyprolis odkazujeme na bod 4.4.

Periferní neuropatie

V randomizované otevřené multicentrické studii u pacientů dostávajících Kyprolis 20/56 mg/m2 infuzí
po dobu 30 minut v kombinaci s dexamethasonem s relabujícím mnohočetným myelomem v Kd rameni ve srovnání s 35 % v rameni Vd v době předem
plánované analýzy OS. Ve studii 20160275 byly případy periferní neuropatie stupně 2 a vyššího
hlášeny u 10,1 % pacientů s relabujícím mnohočetným myelomem v rameni KdD ve srovnání s 3,9 %
v rameni Kd.

Reakce na infuzi

Ve studii 20160275 bylo vyšší riziko reakce na infuzi, když se karfilzomib podával společně
s daratumumabem.

Infekce dýchacího systému

Ve studii 20160275 se infekce dýchacích cest hlášené jako závažné nežádoucí účinky vyskytly
v každé léčené skupině pneumonie hlášená jako závažný nežádoucí účinek vyskytla v každé léčené skupině KdD a 9,8 % v rameni Kd
Další primární malignity

Ve studii 20160275 byly hlášeny další primární malignity v každé léčené skupině KdD a 1,3 % v rameni Kd
Oportunní infekce

Ve studii 20160275 byly hlášeny oportunní infekce v každé léčené skupině 3,9 % v rameni Kdherpes zoster, orální kandidózu, orální herpes a herpes simplex.

Reaktivace viru hepatitidy B

Ve studii 20160275 byla incidence reaktivace viru hepatitidy B 0,6 % v rameni KdD oproti 0 %
v rameni Kd.

Jiné zvláštní populace

Starší pacienti

V klinických studiích s přípravkem Kyprolis byl celkově výskyt určitých nežádoucích účinků srdečních arytmií, srdečního selhání pacientů ve věku ≥ 75 let v porovnání s pacienty do 75 let.

Ve studii 20160275 bylo 47 % z 308 pacientů, kteří dostávali KdD 20/56 mg/m2 dvakrát týdně, ve
věku ≥ 65 let. V rameni KdD této studie došlo k fatálním nežádoucím účinkům souvisejícím s léčbou
u 6 % pacientů ve věku < 65 let a 14 % pacientů ve věku ≥ 65 let. V rameni Kd se tyto účinky
vyskytly u 8 % pacientů ve věku < 65 let a 3 % pacientů ve věku ≥ 65 let.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.