Kevzara Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
Farmakokinetika sarilumabu byla charakterizována u 2 186 pacientů s RA, kteří byli léčeni
sarilumabem, z nichž 751 pacientů bylo léčeno dávkou 150 mg a 891 pacientů bylo léčeno dávkou mg podanou subkutánně každé dva týdny po dobu až 52 týdnů.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sarilumabu po subkutánním injekčním podání byla pomocí populační
farmakokinetické analýzy odhadována na 80 %. Po jednorázovém subkutánním podání dávky bylo
mediánu tmax dosaženo po 2 až 4 dnech. Po opakovaném podávání dávek 150 až 200 mg každé dva
týdny bylo ustáleného stavu dosaženo během 12 až 16 týdnů při dvoj- až trojnásobné kumulaci ve
srovnání s expozicí jednorázové dávce.
U dávkovacího režimu 150 mg každé dva týdny činily odhadované průměrné SD
U dávkovacího režimu 200 mg každé dva týdny činily odhadované průměrné Cmin a Cmax sarilumabu v ustáleném stavu: 396 ± 194 mg.den/l resp. 16,7 ± 13,5 mg/l resp. 35,4 ± 13,mg/l. Ve studii využitelnosti byla expozice sarilumabu po 200 mg Q2W mírně vyšší AUC
Distribuce
U pacientů s revmatoidní artritidou činil zdánlivý distribuční objem v ustáleném stavu 8,3 l.
Biotransformace
Metabolická dráha sarilumabu dosud není charakterizována. Sarilumab je monoklonální protilátka,
proto se očekává, že bude degradován na malé peptidy a aminokyseliny prostřednictvím katabolických
procesů-drah, stejným způsobem jako endogenní IgG.
Eliminace
Sarilumab je eliminován paralelními lineárními i nelineárními drahami. Při vyšších koncentracích
probíhá eliminace převážně přes lineární nesaturabilní proteolytické dráhy, zatímco při nižších
koncentracích převažuje nelineární saturabilní eliminace závislá na cílových strukturách. Tyto
paralelní eliminační dráhy vedou k počátečnímu poločasu 8 až 10 dnů a v ustáleném stavu se odhaduje
efektivní poločas na 21 dní.
Medián doby do nedetekovatelné koncentrace po podání poslední dávky 150 mg a 200 mg sarilumabu
v ustáleném stavu činí 30 dnů resp. 49 dnů. Monoklonální protilátky nejsou eliminovány
prostřednictvím renálních nebo hepatických metabolických drah.
Linearita/nelinearita
U pacientů s RA bylo pozorováno vyšší než dávce úměrné zvýšení farmakokinetické expozice.
V ustáleném stavu se expozice v průběhu dávkovacího intervalu měřená pomocí plochy pod křivkou
týdny.
Interakce se substráty CYP
Simvastatin je substrát CYP3A4 a OATP1B1. U 17 pacientů s RA klesla expozice simvastatinu o
45 % a simvastatinové kyseliny o 36 % jednorázově podané 200 mg dávky sarilumabu.
Zvláštní populace
Věk, pohlaví, etnický původ a tělesná hmotnost
Populační farmakokinetické analýzy u dospělých pacientů s RA se 14% podílem osob starších 65 letfarmakokinetiku sarilumabu.
Tělesná hmotnost ovlivnila farmakokinetiku sarilumabu. U pacientů s vyšší tělesnou hmotností
větší léčebný přínos z 200 mg dávky.
Porucha funkce ledvin
Nebyly provedeny žádné formální studie, které by hodnotily vliv poruchy funkce ledvin na
farmakokinetiku sarilumabu. Lehká až středně těžká porucha funkce ledvin neměla vliv na
farmakokinetiku sarilumabu. U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není
zapotřebí úprava dávkování. Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin nebyli hodnoceni ve studiích.
Porucha funkce jater
Nebyly provedeny žádné formální studie, které by hodnotily vliv poruchy funkce jater na
farmakokinetiku sarilumabu