Forvel Dávkování a způsob podání

Dávkování
Úplný nebo částečný útlum CNS a zejména respirační deprese, způsobené přírodními nebo
syntetickými opioidy
Dospělí
Dávkování se stanoví pro konkrétního pacienta, aby se dosáhlo optimální respirační odpovědi při
zachování adekvátní analgezie. Intravenózní injekce 0,1 až 0,2 mg naloxon-hydrochloridu (přibližně
1,5–3 μg/kg) je obvykle dostačující. Je-li to nutné, další intravenózní injekce 0,1 mg naloxon-
hydrochloridu mohou být podávány ve dvouminutových intervalech až do dosažení uspokojivého stavu
respirace a vědomí. V závislosti na typu léčivé látky, která má být antagonizována (krátkodobý účinek
nebo pomalé uvolňování), na množství, které bylo podáno, a na času a způsobu podávání, může být
znovu zapotřebí další injekce během 1 až 2 hodin. Naloxon může být alternativně podáván jako
intravenózní infuze.
Infuze
Doba trvání účinku některých opioidů je delší než intravenózního bolusu naloxonu. Proto v situacích,
kdy je známo, že je deprese indukována těmito látkami nebo existuje důvodné podezření, má být
naloxon-hydrochlorid podáván jako kontinuální infuze. Rychlost infuze se stanoví podle individuálního
pacienta, v závislosti na jeho reakci na intravenózní bolus a jeho reakci na intravenózní infuzi. Použití
kontinuální intravenózní infuze má být pečlivě zváženo a v případě potřeby má být použita respirační
pomoc.
Děti
Zpočátku se má podat intravenózně 0,01 až 0,02 mg naloxon-hydrochloridu na kg tělesné hmotnosti
v intervalech 2–3 minut, dokud se nedosáhne uspokojivého dýchání a vědomí. V závislosti na reakci
pacienta a na dávce a trvání účinku podávaného opioidu mohou být potřebné další dávky v intervalech
až 2 hodiny.
Diagnóza podezření na akutní předávkování opioidy nebo intoxikaci
Dospělí
Počáteční dávka je obvykle 0,4–2 mg naloxon-hydrochloridu intravenózně. Není-li dosaženo
požadovaného zlepšení respirační deprese ihned po intravenózním podání, injekce mohou být
opakovány v intervalech 2–3 minuty.
Naloxon-hydrochlorid může být rovněž podáván intramuskulárně (počáteční dávka je obvykle
0,4–2 mg), pokud není možné intravenózní podání. Pokud po 10 mg naloxon-hydrochloridu nedojde
k výraznému zlepšení, naznačuje to, že deprese je zcela nebo částečně způsobena jinými patologickými
stavy nebo jinými účinnými látkami než opioidy.
Děti
Obvyklá počáteční dávka je 0,01 mg naloxon-hydrochloridu na kg intravenózně. Pokud není dosaženo
uspokojivé klinické odpovědi, může být podána další injekce 0,1 mg/kg. V závislosti na konkrétním
pacientovi může být nutné podat intravenózní infuzi. Pokud intravenózní podání není možné, naloxon-
hydrochlorid může být, rozděleně do několika dávek, podán také intramuskulárně (počáteční dávka
0,01 mg/kg).
Úplný nebo částečný respirační útlum nebo jiné deprese CNS u novorozenců, jejichž matkám
byly podány opioidy
Obvyklá dávka je 0,01 mg naloxon-hydrochloridu na kg intravenózně. Pokud se respirační funkce v této
dávce nevrátí na uspokojivou úroveň, lze injekci opakovat v 2 až 3minutových intervalech. Pokud
intravenózní podání není možné, naloxon-hydrochlorid může být také podán intramuskulárně (počáteční
dávka 0,01 mg/kg).
Starší pacienti
U starších pacientů s preexistujícím kardiovaskulárním onemocněním nebo u těch, kteří dostávají
potenciálně kardiotoxické léky, musí být naloxon-hydrochlorid podáván s opatrností, protože po podání
naloxon-hydrochloridu se u postoperativních pacientů vyskytly závažné nežádoucí kardiovaskulární
účinky, jako je ventrikulární tachykardie a fibrilace.
Způsob podání
Léčivý přípravek může být podán intravenózně (i.v.) nebo intramuskulárně (i.m.) nebo může být podán
intravenózní infuzí.
Intramuskulární podání naloxon-hydrochloridu má být použito pouze v případech, kdy intravenózní
podání není možné.
Nejrychlejšího účinku se dosahuje intravenózním podáním, a proto je tento způsob podání doporučován
v akutních případech.
Když je naloxon podáván intramuskulárně, je nutné si uvědomit, že nástup účinku je pomalejší než po
podání intravenózní injekce; avšak intramuskulární podání má delší účinnost než intravenózní. Doba
trvání účinku závisí na dávce a způsobu podání naloxon-hydrochloridu a je v rozmezí od 45 minut do
hodin.
Dále je třeba zvážit, že intramuskulární dávky jsou obecně vyšší než intravenózní dávky a že dávkování
musí být přizpůsobeno pacientovi.
Je možné, že některé opioidy účinkují déle než naloxon-hydrochlorid (např. dextropropoxyfen,
dihydrokodein, methadon), proto musí být pacienti pod neustálým dohledem a v případě potřeby musí
být podány opakované dávky.
Pro inkompatibility a pokyny k ředění léčivého přípravku před podáním viz body 6.2 a 6.6.