Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
FORVEL 0,4 mg/ml injekční/infuzní roztok2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna ampulka s 1 ml injekčního roztoku obsahuje naloxoni hydrochloridum 0,4 mg (jako naloxoni
hydrochloridum dihydricum).
Pomocná látka se známým účinkem: 1 ml injekčního/infuzního roztoku obsahuje 3,38 mg (0,15 mmol)
sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční/infuzní roztokČirý bezbarvý nebo téměř bezbarvý roztok.
pH: 3,0–4,Osmolalita: 270–310 mosmol/kg
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
• Úplný nebo částečný útlum CNS a zejména respirační deprese způsobené přírodními nebo
syntetickými opioidy
• Diagnóza podezření na akutní předávkování opioidy nebo intoxikaci
• Úplný nebo částečný respirační útlum nebo jiné deprese CNS u novorozenců, jejichž matkám
byly podány opioidy
4.2 Dávkování a způsob podání
DávkováníÚplný nebo částečný útlum CNS a zejména respirační deprese, způsobené přírodními nebo
syntetickými opioidy
DospělíDávkování se stanoví pro konkrétního pacienta, aby se dosáhlo optimální respirační odpovědi při
zachování adekvátní analgezie. Intravenózní injekce 0,1 až 0,2 mg naloxon-hydrochloridu (přibližně
1,5–3 μg/kg) je obvykle dostačující. Je-li to nutné, další intravenózní injekce 0,1 mg naloxon-
hydrochloridu mohou být podávány ve dvouminutových intervalech až do dosažení uspokojivého stavu
respirace a vědomí. V závislosti na typu léčivé látky, která má být antagonizována (krátkodobý účinek
nebo pomalé uvolňování), na množství, které bylo podáno, a na času a způsobu podávání, může být
znovu zapotřebí další injekce během 1 až 2 hodin. Naloxon může být alternativně podáván jako
intravenózní infuze.
InfuzeDoba trvání účinku některých opioidů je delší než intravenózního bolusu naloxonu. Proto v situacích,
kdy je známo, že je deprese indukována těmito látkami nebo existuje důvodné podezření, má být
naloxon-hydrochlorid podáván jako kontinuální infuze. Rychlost infuze se stanoví podle individuálního
pacienta, v závislosti na jeho reakci na intravenózní bolus a jeho reakci na intravenózní infuzi. Použití
kontinuální intravenózní infuze má být pečlivě zváženo a v případě potřeby má být použita respirační
pomoc.
Děti Zpočátku se má podat intravenózně 0,01 až 0,02 mg naloxon-hydrochloridu na kg tělesné hmotnosti
v intervalech 2–3 minut, dokud se nedosáhne uspokojivého dýchání a vědomí. V závislosti na reakci
pacienta a na dávce a trvání účinku podávaného opioidu mohou být potřebné další dávky v intervalech
až 2 hodiny.
Diagnóza podezření na akutní předávkování opioidy nebo intoxikaci
DospělíPočáteční dávka je obvykle 0,4–2 mg naloxon-hydrochloridu intravenózně. Není-li dosaženo
požadovaného zlepšení respirační deprese ihned po intravenózním podání, injekce mohou být
opakovány v intervalech 2–3 minuty.
Naloxon-hydrochlorid může být rovněž podáván intramuskulárně (počáteční dávka je obvykle
0,4–2 mg), pokud není možné intravenózní podání. Pokud po 10 mg naloxon-hydrochloridu nedojde
k výraznému zlepšení, naznačuje to, že deprese je zcela nebo částečně způsobena jinými patologickými
stavy nebo jinými účinnými látkami než opioidy.
DětiObvyklá počáteční dávka je 0,01 mg naloxon-hydrochloridu na kg intravenózně. Pokud není dosaženo
uspokojivé klinické odpovědi, může být podána další injekce 0,1 mg/kg. V závislosti na konkrétním
pacientovi může být nutné podat intravenózní infuzi. Pokud intravenózní podání není možné, naloxon-
hydrochlorid může být, rozděleně do několika dávek, podán také intramuskulárně (počáteční dávka
0,01 mg/kg).
Úplný nebo částečný respirační útlum nebo jiné deprese CNS u novorozenců, jejichž matkám
byly podány opioidy
Obvyklá dávka je 0,01 mg naloxon-hydrochloridu na kg intravenózně. Pokud se respirační funkce v této
dávce nevrátí na uspokojivou úroveň, lze injekci opakovat v 2 až 3minutových intervalech. Pokud
intravenózní podání není možné, naloxon-hydrochlorid může být také podán intramuskulárně (počáteční
dávka 0,01 mg/kg).
Starší pacientiU starších pacientů s preexistujícím kardiovaskulárním onemocněním nebo u těch, kteří dostávají
potenciálně kardiotoxické léky, musí být naloxon-hydrochlorid podáván s opatrností, protože po podání
naloxon-hydrochloridu se u postoperativních pacientů vyskytly závažné nežádoucí kardiovaskulární
účinky, jako je ventrikulární tachykardie a fibrilace.
Způsob podáníLéčivý přípravek může být podán intravenózně (i.v.) nebo intramuskulárně (i.m.) nebo může být podán
intravenózní infuzí.
Intramuskulární podání naloxon-hydrochloridu má být použito pouze v případech, kdy intravenózní
podání není možné.
Nejrychlejšího účinku se dosahuje intravenózním podáním, a proto je tento způsob podání doporučován
v akutních případech.
Když je naloxon podáván intramuskulárně, je nutné si uvědomit, že nástup účinku je pomalejší než po
podání intravenózní injekce; avšak intramuskulární podání má delší účinnost než intravenózní. Doba
trvání účinku závisí na dávce a způsobu podání naloxon-hydrochloridu a je v rozmezí od 45 minut do
hodin.
Dále je třeba zvážit, že intramuskulární dávky jsou obecně vyšší než intravenózní dávky a že dávkování
musí být přizpůsobeno pacientovi.
Je možné, že některé opioidy účinkují déle než naloxon-hydrochlorid (např. dextropropoxyfen,
dihydrokodein, methadon), proto musí být pacienti pod neustálým dohledem a v případě potřeby musí
být podány opakované dávky.
Pro inkompatibility a pokyny k ředění léčivého přípravku před podáním viz body 6.2 a 6.6.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.
1. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Naloxon-hydrochlorid musí být podáván s opatrností pacientům, kteří dostali vysoké dávky opioidů
nebo jsou fyzicky závislí na opioidech. Příliš rychlé zrušení účinků opioidu může u takových pacientů
způsobit akutní abstinenční syndrom. Byly popsány hypertenze, srdeční arytmie, plicní edém a srdeční
zástava. To se týká také novorozených dětí takových pacientek.
Pacienti, kteří reagují uspokojivě na naloxon-hydrochlorid, musí být pečlivě sledováni. Účinek opioidů
může být delší než účinek naloxon-hydrochloridu a může být nezbytné podání další dávky.
Naloxon-hydrochlorid je neúčinný při centrální depresi způsobené jinými látkami než opioidy. Zrušení
dechového útlumu vyvolaného podáním buprenorfinu může být neúplné. Pokud je odpověď na podání
přípravku nedostatečná, je nutno použít mechanickou ventilaci.
Po použití opioidů během operace je třeba se vyvarovat podání nadměrné dávky naloxon-hydrochloridu,
protože může způsobit excitaci, zvýšení krevního tlaku a klinicky významné zrušení analgezie. Zrušení
účinku opioidů, kterého je dosaženo příliš rychle, může indukovat nauzea, zvracení, pocení nebo
tachykardii.
Bylo hlášeno, že naloxon-hydrochlorid vyvolává hypotenzi, hypertenzi, ventrikulární tachykardii,
fibrilaci a plicní edém. Tyto nežádoucí účinky byly nejčastěji pozorovány po operaci u pacientů
s kardiovaskulárními chorobami nebo u těch, kteří užívali léky s podobnými kardiovaskulárními
nežádoucími účinky. Ačkoli nebyly prokázány žádné přímé vztahy, je nutná opatrnost při podávání
naloxonu pacientům se srdečními onemocněními nebo u pacientů, kteří užívají relativně kardiotoxické
léky způsobující ventrikulární tachykardii, fibrilaci a srdeční zástavu (např. kokain, metamfetamin,
cyklická antidepresiva, blokátory kalciových kanálů, beta-blokátory, digoxin). Viz bod 4.8.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) na 1 ml, tj. v podstatě je „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Účinek naloxon-hydrochloridu je dán interakcí s opioidy a agonisty opioidů. Je-li podáván jedincům
závislým na opioidech, může u některých z nich podávání naloxon-hydrochloridu vyvolat výrazné
abstinenční příznaky. Byly popsány hypertenze, srdeční arytmie, plicní edém a srdeční zástava.
Při standardní dávce naloxon-hydrochloridu nedochází k interakcím s barbituráty a trankvilizéry.
Data o interakci s alkoholem nejsou jednoznačná. U pacientů s intoxikací více látkami v důsledku užití
opioidů a sedativ nebo alkoholu je v závislosti na příčině intoxikace možné pozorovat méně rychlý
výsledek po podání naloxon-hydrochloridu.
Při podávání naloxon-hydrochloridu pacientům, kteří dostali buprenorfin jako analgetikum, může být
obnovena kompletní analgezie. Předpokládá se, že tento účinek je výsledkem křivky buprenorfinu ve
tvaru oblouku se snižující se analgezií v případě vyšších dávek. Zrušení respirační deprese způsobené
buprenorfinem je však omezené.
Při podání naloxon-hydrochloridu v případech kómatu v důsledku předávkování klonidinem byla
hlášena závažná hypertenze.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
TěhotenstvíKlinické údaje o účinku na těhotenství pro naloxon-hydrochlorid jsou omezené. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Možné riziko pro člověka není známo. Přípravek nemá být
použit u těhotných žen ,pokud to není nezbytně nutné. Naloxon-hydrochlorid může způsobit abstinenční
příznaky u novoroz enců (viz bod 4.4).
KojeníNení známo, zda naloxon-hydrochlorid proniká do mateřského mléka a nebylo stanoveno, zda naloxon-
hydrochlorid působí na kojené dítě. Proto se po dobu 24 hodin po léčbě nemá kojit.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Pacienti, kteří dostali naloxon-hydrochlorid pro zrušení účinku opioidů, mají být upozorněni, aby se
neúčastnili silničního provozu, neobsluhovali stroje a neúčastnili se aktivit, které vyžadují tělesnou nebo
duševní námahu po dobu následujících minimálně 24 hodin, protože se účinky opioidů mohou vrátit.
4.8 Nežádoucí účinky
Je použita následující terminologie pro frekvence: velmi časté: ≥1/10; časté: ≥1/100, <1/10; méně časté:
≥1/1 000, <1/100; vzácné: ≥1/10 000, <1/1 000; velmi vzácné: <1/10 000; není známo (z dostupných
údajů nelze určit).
Poruchy imunitního systémuVelmi vzácné: alergické reakce (kopřivka, rinitida, dyspnoe, Quinckeho edém), anafylaktický šok
Poruchy nervového systémuČasté: závrať, bolest hlavy
Méně časté: třes, pocení
Vzácné: křeče, tenze
Křeče po podání naloxon-hydrochloridu se vyskytovaly vzácně; příčinná souvislost s lékem však nebyla
stanovena. Vyšší než doporučené dávkování po operaci může vést k tenzi.
Srdeční poruchyČasté: tachykardie
Méně časté: arytmie, bradykardie
Velmi vzácné: fibrilace, srdeční zástava
Cévní poruchyČasté: hypotenze, hypertenze
Hypotenze, hypertenze a srdeční arytmie (zahrnující komorovou tachykardii a fibrilaci) se také
vyskytovaly během pooperačního použití naloxon-hydrochloridu. Nežádoucí kardiovaskulární účinky
se vyskytovaly nejčastěji po operaci u pacientů se stávajícím kardiovaskulárním onemocněním nebo
u pacientů, kteří dostávali jiné léky, které vedou k podobným nežádoucím kardiovaskulárním účinkům.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchyVelmi vzácné: edém plic
Edém plic se také vyskytl u pacientů při pooperačním použití naloxon-hydrochloridu.
Gastrointestinální poruchyVelmi časté: nauzea
Časté: zvracení
Méně časté: průjem, sucho v ústech
Nauzea a zvracení byly zaznamenány u pacientů po operaci, kteří dostávali vyšší než doporučené dávky.
Příčinná souvislost však nebyla stanovena a příznaky mohou být známkami příliš rychlého antagonismu
účinku opioidu.
Poruchy kůže a podkožní tkáněVelmi vzácné: erythema multiforme
Jeden případ onemocnění erythema multiforme odezněl rychle po ukončení podávání naloxon-
hydrochloridu.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceČasté: pooperační bolest
Méně časté: hyperventilace, podráždění cévní stěny (po intravenózním podání); lokální podráždění a
zánět (po intramuskulárním podání).
Vyšší než doporučené dávky použité po operaci mohou vést ke znovuobjevení bolesti. Rychlé zrušení
účinku opioidů může indukovat hyperventilaci.
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Vzhledem k indikaci a širokému terapeutickému rozpětí se předávkování neočekává. Jednorázová
intravenózní dávka 10 mg naloxon-hydrochloridu byla tolerována bez jakýchkoli nežádoucích účinků
nebo změn laboratorních hodnot. Vyšší než doporučené dávky při pooperačním použití mohou vést
k znovuobjevení bolesti a tenze.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antidota, ATC kód: V03ABMechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Naloxon-hydrochlorid, polosyntetický morfinový derivát (N-allyl-nor-oxymorfon), je specifický
opioidní antagonista, který působí kompetitivně na opioidních receptorech. To odhaluje velmi vysokou
afinitu k opioidním receptorům, a proto vytěsňuje jak opioidní agonisty, tak částečné antagonisty, jako
je například pentazocin, ale i nalorfin. Naloxon-hydrochlorid nepůsobí proti centrálnímu útlumu
způsobenému hypnotiky nebo jinými neopioidními látkami a nemá „agonistické“ nebo morfinu podobné
vlastnosti charakteristické pro jiné antagonisty opioidů. Dokonce i vysoké dávky léku (10krát vyšší, než
je obvyklá terapeutická dávka) vyvolávají nevýznamnou analgezii, pouze mírnou ospalost a žádný
respirační deprese, psychomimetické účinky, změny v krevním oběhu nebo miózu. Při chybění
opioidních nebo agonistických účinků jiných opioidních antagonistů nevykazuje v podstatě žádnou
farmakologickou aktivitu. Vzhledem k tomu, že naloxon-hydrochlorid nezhoršuje na rozdíl od nalorfinu
respirační útlum způsobený jinými látkami, může být také používán pro diferenciální diagnostiku.
Nebylo prokázáno, že naloxon-hydrochlorid vede k toleranci nebo způsobuje fyzickou nebo mentální
závislost.
V případě závislosti na opioidech zvýší podání naloxon-hydrochloridu symptomy fyzické závislosti. Při
intravenózním podání bude farmakologický účinek naloxon-hydrochloridu obvykle zjevný během dvou
minut. Doba trvání antagonistického účinku závisí na dávce, ale obecně se pohybuje v rozmezí 1–hodiny. Potřeba opakovaných dávek závisí na množství, typu a cestě podání opioidu, který má být
antagonizován.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
AbsorpceNaloxon-hydrochlorid se rychle absorbuje z gastrointestinálního traktu, ale podléhá značnému
metabolismu prvního průchodu a po perorálním podání je rychle inaktivován. I když je lék účinný
perorálně, jsou pro kompletní antagonismus účinku opioidů nutné dávky mnohem větší, než které jsou
vyžadovány pro parenterální podání.
Proto je naloxon-hydrochlorid podáván parenterálně.
DistribucePo parenterálním podání se naloxon-hydrochlorid rychle distribuuje v tělesných tkáních a tekutinách,
zvláště v mozku, protože je vysoce lipofilní.
U dospělých osob byl hlášen distribuční objem v rovnovážném stavu asi 2 l/kg. Vazba na proteiny se
pohybuje v rozmezí od 32 do 45 %.
Naloxon-hydrochlorid prochází snadno placentou; není však známo, zda naloxon-hydrochlorid přechází
do mateřského mléka.
BiotransformaceNaloxon-hydrochlorid je rychle metabolizován v játrech, především konjugací s kyselinou
glukuronovou, a následně je vylučován močí.
EliminacePo parenterálním podání má naloxon-hydrochlorid krátký biologický poločas přibližně 1–1,5 hodiny.
Plazmatický biologický poločas u novorozenců je přibližně 3 hodiny.
Celková clearance je 22 ml/min/kg.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Předklinické údaje na základě konvenčních studií akutní toxicity a toxicity po opakovaném podávání
neodhalily zvláštní riziko pro člověka.
Naloxon-hydrochlorid byl slabě pozitivní v Amesově testu mutagenity a v in vitro testech aberace
humánních lymfocytárních chromosomů a byl negativní v in vitro testu mutagenity u V79 buněk
HGPRT čínského křečka a v in vivo testu chromozomální aberace buněk kostní dřeně u potkanů.
Studie hodnotící karcinogenní potenciál naloxon-hydrochloridu nebyly dosud provedeny.
Změny rychlosti postnatálního neurobehaviorálního vývoje a abnormální mozkové nálezy závislé na
dávce byly hlášeny u potkanů po expozici v děloze. Kromě toho bylo popsáno zvýšení neonatální
mortality a snížení tělesné hmotnosti po expozici během pozdní březosti u potkanů.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Chlorid sodný
Dihydrát dinatrium-edetátuKyselina chlorovodíková
Voda na injekci6.2 Inkompatibility
Doporučuje se infuze naloxonu nemísit s přípravky obsahujícími hydrogensiřičitan nebo disiřičitan,
anionty s dlouhým řetězcem nebo vysokou molekulovou hmotností nebo s alkalickými roztoky. Tento
léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky než těmi, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
6.3 Doba použitelnosti
roky
Doba použitelnosti po prvním otevřeníPo prvním otevření musí být léčivý přípravek použit okamžitě.
Doba použitelnosti po naředěníChemická a fyzikální stabilita po naředění byla prokázána po dobu 30 hodin při teplotě do 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska je třeba naředěné roztoky použít okamžitě. Pokud se nepoužijí okamžitě,
doba a podmínky uchovávání před použitím jsou odpovědností uživatele a normálně nemají být delší
než 24 hodin při 2 °C –8 °C, pokud nebylo ředění provedeno za kontrolovaných a validovaných
aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Čiré skleněné ampulky ve tvarovaných PVC blistrech uzavřených PE fólií balené v krabičce.
K dispozici je velikost balení 5 a 10 ampulek s 1 ml roztoku.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Pro intravenózní infuzi se obsah ampulky/ampulek naředí 0,9% roztokem chloridu sodného nebo 5%
roztokem glukózy. Pět ampulek (2 mg naloxon-hydrochloridu) na 500 ml rozpouštědla poskytuje
koncentraci 4 mikrogramy/ml.
Tento léčivý přípravek je určen pouze k jednorázovému použití.
Před použitím vizuálně zkontrolujte léčivý přípravek (totéž i po naředění). Používejte pouze čiré
a bezbarvé roztoky prakticky bez částic.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 19/568/16-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 27. 9. Datum posledního prodloužení registrace:
10. DATUM REVIZE TEXTU
27. 9.
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Jeden ml roztoku obsahuje naloxoni hydrochloridum 0,4 mg (jako naloxoni hydrochloridum
dihydricum).
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK