Doxorubicin medac Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Distribuce
Po intravenózní aplikaci doxorubicinu dochází k rychlé plazmatické clearance a rychlé distribuci do
tkání, včetně plic, jater, srdce, sleziny, lymfatických uzlin, kostní dřeně a ledvin. Relativně nízké, ale
přetrvávající hladiny se nacházejí v nádorové tkáni. Neproniká hematoencefalickou bariérou, ale
proniká placentou a dostává se do mateřského mléka. Distribuční objem Vd je 25 l; úroveň vazby na
proteiny dosahuje 60–70 %.

Biotransformace
Doxorubicin se ve velké míře metabolizuje v játrech. Hlavním metabolitem je doxorubicinol, ačkoli
u velkého počtu pacientů vzniká 7-deoxy-doxorubicin-aglykon a 7-deoxy-doxorubicinol-aglykon.
Mezi pacienty existuje významná variabilita v biologické transformaci.

Eliminace
Přibližně 40-50 % dávky je do 7 dní vyloučeno ve žluči, přičemž polovina z tohoto množství ve
formě nezměněné léčivé látky. Jen asi 5 % dávky je do 5 dní vyloučeno v moči. Doxorubicinol, hlavní
(aktivní) metabolit, se vylučuje jak ve žluči, tak v moči. Eliminace doxorubicinu z krve je třífázová,
s průměrnými poločasy 12 minut, 3,3 hodiny a přibližně 30 hodin.

Clearance očividně nezávisí na dávce, ale je vyšší u mužů než u žen.

Porucha funkce jater
Poruchy funkce jater mají za následek pomalejší exkreci, a tím zvýšenou retenci a akumulaci v plazmě
a tkáních. Všeobecně se doporučuje snížení dávky, přestože mezi jaterními testy, clearance
doxorubicinu a klinickou toxicitou není žádný zřejmý vztah. Jelikož se doxorubicin a jeho metabolity
vylučují v moči jen v malém množství, neexistují žádné přímé indikace, že u pacientů s poruchami
funkce ledvin dochází ke změně farmakokinetiky nebo toxicity doxorubicinu.

Porucha funkce ledvin
Přestože není vylučování ledvinami hlavní cestou eliminace doxorubicinu, může vážná porucha
funkce ledvin ovlivnit celkovou eliminaci a může být nutné snížení dávky.

Obézní pacienti
Ve studii s obézními pacienty (> 130 % ideální tělesné hmotnosti) se clearance doxorubicinu snížila a
poločas rozpadu se zvýšil ve srovnání s kontrolní skupinou s normální hmotností. U obézních pacientů
může být nutná úprava dávky.