Digoxin/anfarm Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávku digoxinu je nutné upravit individuálně podle věku, fyzické kondice, tělesné hmotnosti
a renálních funkcí pacienta.

Doporučené dávkování je určeno pouze jako počáteční vodítko.

V případech, kdy byly v předchozích dvou týdnech podány srdeční glykosidy, měla by být
doporučení pro počáteční dávkování přezkoumána a dávka snížena.

Při přechodu z jedné lékové formy na jinou je třeba vzít v úvahu rozdíl v biologické
dostupnosti mezi injekčním a perorálním přípravkem s obsahem digoxinu. Například pokud
jsou pacienti převedeni z perorální lékové formy na intravenózní, dávka by měla být snížena
přibližně o 33 %.

Dospělí a děti starší 10 let:
Parenterální podání:
Parenterální podání by mělo být použito u pacientů, kterým nebyly v předchozích dvou
týdnech podávány srdeční glykosidy.
Celková dávka parenterálně podaného digoxinu je 500 až 1000 mikrogramů (0,5 až 1,0 mg) a
závisí na věku, tělesné hmotnosti a funkci ledvin pacienta.

Celková dávka by měla být podána v rozdělených dávkách, přičemž přibližně polovina
celkové dávky by měla být podána jako první dávka a další části celkové dávky by měly být
podány ve 4 až 8hodinových intervalech. Před podáním každé další dávky by mělo být
provedeno posouzení klinické odezvy.

Udržovací dávka:
Udržovací dávka by měla vycházet z procenta maximálních hladin digoxinu v těle, jež jsou
denně vyloučeny. Následující vzorec má široké klinické použití:

푈푑푟ž표푣푎푐í 푑á푣푘푎 =푚푎푥푖푚á푙푛í ℎ푙푎푑푖푛푎 푑푖푔표푥푖푛푢 푣 푡ě푙푒 ×
푑푒푛푛í 푧푡푟á푡푦 (%)

Kde: maximální hladina digoxinu v těle = individuálně upravená úvodní dávka, denní
ztráty (%) = 14 + clearance kreatininu (CCR)/
Ccr je clearance kreatininu upravená na 70 kg tělesné hmotnosti nebo 1,73 m2 tělesného
povrchu. Pokud jsou k dispozici pouze koncentrace kreatininu v séru (Scr), lze u mužů
vypočítat Ccr (upravené na 70 kg tělesné hmotnosti) následovně:

퐶퐶푅=
(140−푣ě푘 푣푦푗á푑ř푒푛ý 푣 푙푒푡푒푐ℎ)
푆푐푟 (푣 푚푔/100 푚푙)

- U žen je nutné tento výsledek vynásobit hodnotou 0,85.
- Tyto výpočty nelze použít pro clearance kreatininu u dětí.

Upozornění: Pokud jsou hodnoty koncentrace kreatininu v séru vyjádřeny v jednotkách
μmol/l, měly by být převedeny na mg/100 ml (mg %) následovně:

푆퐶푅(푚푔/100 푚푙)=
푆퐶푅(μ푚표푙/푙) ×113,10 000=
푆퐶푅(μ푚표푙/푙)
88,
Kde: 113,12 je molekulová hmotnost kreatininu.

V praxi to znamená, že většina pacientů se srdečním selháním bude udržována na dávce
125 až 250 μg (0,125 až 0,25 mg) digoxinu denně. Avšak u těch, kteří vykazují zvýšenou
citlivost na nežádoucí účinky digoxinu, může postačovat dávka 62,5 μg (0,0625 mg) denně
nebo nižší.

Někteří pacienti mohou naopak vyžadovat vyšší dávku.

Novorozenci, kojenci a děti do 10 let
Pokud byly srdeční glykosidy podány dva týdny před zahájením léčby digoxinem, je potřeba
počítat s tím, že maximální úvodní dávky digoxinu budou nižší než níže doporučené dávky.

U novorozenců, zejména u předčasně narozených dětí, je renální clearance digoxinu snížena a
je třeba dodržovat odpovídající snížení dávky nad rámec obecných pokynů pro dávkování.

Bezprostředně po novorozeneckém období děti obecně vyžadují úměrně vyšší dávky než
dospělí v závislosti na tělesné hmotnosti nebo tělesném povrchu, jak je uvedeno v následující
tabulce. Děti starší 10 let vyžadují podobné dávky jako dospělí v poměru k jejich tělesné
hmotnosti.

Parenterální podání:
Intravenózní úvodní dávka by měla být podávána pro následující skupiny pacientů podle níže
uvedené tabulky:

Předčasně narození novorozenci <1,5 kg 20 μg/kg během 24 hodin
Předčasně narození novorozenci 1,5 kg až 2,5 kg 30 μg/kg během 24 hodin
Novorozenci a děti do 2 let 35 μg/kg během 24 hodin
Děti 2 až 5 let 35 μg/kg během 24 hodin
Děti 5 až 10 let 25 μg/kg během 24 hodin

Úvodní dávka by měla být podávána v rozdělených dávkách, přičemž přibližně polovina
celkové dávky by měla být podána jako první dávka a další části celkové dávky by měly být
podávány ve 4 až 8hodinových intervalech. Před podáním každé další dávky je třeba posoudit
klinickou odezvu.

Udržovací dávka:
Udržovací dávka by měla být podávána v souladu s následujícím schématem:

Předčasně narozené děti: Denní dávka = 20 % 24hodinové úvodní dávky
Novorozenci narozeni v termínu a děti do 10 let: Denní dávka 25 % 24hodinové úvodní dávky

Tyto dávkovací režimy jsou určeny jako vodítka a jako základ pro úpravu dávkování, u těchto
skupin pediatrických pacientů je nutné pečlivé klinické pozorování a monitorování sérových
hladin digoxinu (viz bod 4.4).

Starší pacienti
U starších pacientů je třeba vzít v úvahu možnost snížené funkce ledvin a nízké tělesné
svalové hmoty. Pokud je to nutné, dávka by měla být snížena a upravena podle změn
farmakokinetiky digoxinu, aby se předešlo vysokým hladinám digoxinu v séru a riziku
toxicity. Je třeba pravidelně monitorovat sérové hladiny digoxinu a zabránit hypokalémii.

Renální dysfunkce
Doporučené dávkování je třeba přehodnotit, pokud jsou pacienti starší nebo pokud existují
jiné důvody pro sníženou renální clearance digoxinu. Je třeba zvážit snížení úvodní i
udržovací dávky (viz bod 4.4).

Způsob podání

Ředění injekčního roztoku digoxinu
Injekční roztok digoxinu může být podán neředěný nebo naředěný ve čtyřnásobném nebo
větším objemu 0,9% injekčního roztoku chloridu sodného, 0,18% injekčního roztoku chloridu
sodného/4% injekčního roztoku glukózy nebo 5% injekčního roztoku glukózy. Čtyřnásobné
ředění odpovídá přidání jedné 2ml ampule digoxinu do 6 ml injekčního roztoku. Použití
menšího než čtyřnásobného objemu ředícího roztoku by mohlo vést k vysrážení digoxinu.

Je známo, že injekční roztok digoxinu je po naředění v poměru 1:250 kompatibilní s
následujícími infuzními roztoky a je stabilní až 48 hodin při pokojové teplotě (20 až 25 °C):

• Intravenózní roztok chloridu sodného, B.P., 0,9% w/v
• Intravenózní roztok chloridu sodného (0,18% w/v) a glukózy (4% w/v), B.P.
• Intravenózní roztok glukózy, B.P., 5% w/v

Poměru 1:250 lze dosáhnout např. naředěním 2ml ampule 500 ml infuzního roztoku.

Ředění by mělo být provedeno buď za plně aseptických podmínek, nebo bezprostředně před
použitím. Veškerý nepoužitý roztok musí být zlikvidován (viz bod 6.6).

Podání injekčního roztoku digoxinu
Každá dávka by měla být podána intravenózní infuzí po dobu 10 až 20 minut.

Celková úvodní dávka by měla být podávána v rozdělených dávkách, přičemž přibližně
polovina celkové dávky by měla být podána jako první dávka a zbývající části celkové dávky
by měly být podávány ve 4 až 8hodinových intervalech. Před podáním každé další dávky by
mělo být provedeno posouzení klinické odezvy.

Intramuskulární aplikace je bolestivá a je spojována se svalovou nekrózou. Tento způsob
podání se nedoporučuje.

Rychlá intravenózní injekce může způsobit vazokonstrikci, což může způsobit hypertenzi
a/nebo snížený koronární průtok krve. Pomalá rychlost injekce je proto důležitá u
hypertenzního srdečního selhání a akutního infarktu myokardu.