Dacarbazine medac Dávkování a způsob podání

Dávkování

Použití dakarbazinu má být omezeno na lékaře se zkušenostmi v onkologii nebo hematologii.

Mohou být použity následující režimy. Pro další podrobnosti viz aktuální vědecká literatura.

Maligní melanom
Dakarbazin může být podáván jako jediná látka v dávkách 200 až 250 mg/m² plochy povrchu těla/den i.v.
injekcí po dobu 5 dní každé 3 týdny. Jako alternativa k intravenózní bolusové injekci může být
dakarbazin podáván krátkodobou infuzí (po dobu 15–30 minut). Je také možné podávat 850–1000 mg/m²
plochy povrchu těla 1. den a potom jednou každé 3 týdny intravenózní infuzí.

Hodgkinova choroba
Dakarbazin se podává v denní dávce 375 mg/m² plochy povrchu těla i.v. každých 15 dnů v kombinaci
s doxorubicinem, bleomycinem a vinblastinem (režim ABVD).

Sarkom měkkých tkání u dospělých pacientů


U sarkomů měkkých tkání u dospělých pacientů se dakarbazin podává v denních dávkách 250 mg/m²
plochy povrchu těla i.v. (dny 1 – 5) v kombinaci s doxorubicinem každé 3 týdny (režim ADIC).

Během léčby dakarbazinem má být prováděno časté monitorování krevního obrazu, a také monitorování
funkce jater a ledvin. Protože se často vyskytují závažné gastrointestinální reakce, jsou vhodná
antiemetická a podpůrná opatření. Protože se mohou vyskytnout závažné gastrointestinální
a hematologické poruchy, musí být před každou léčebnou kúrou dakarbazinem provedena mimořádně
pečlivá analýza přínosů a rizik.

Délka léčby
O délce léčby má s ohledem na druh a stupeň základního onemocnění, podávanou kombinační léčbu
a reakci na dakarbazin a výskyt nežádoucích účinků individuálně rozhodnout ošetřující lékař. U pokročilé
Hodgkinovy choroby se obvykle doporučuje podávat 6 cyklů kombinované terapie ABVD.
U metastazujícího maligního melanomu a u pokročilého sarkomu měkkých tkání délka léčby závisí na
individuální účinnosti a snášenlivosti u každého pacienta.

Pacienti s poruchou funkce ledvin/jater
Pokud má pacient lehkou až středně těžkou poruchu funkce pouze ledvin nebo jater, není obvykle nutné
snížení dávky. U pacientů s kombinovanou poruchou funkce ledvin a jater se eliminace dakarbazinu
prodlužuje. Nicméně v současné době není možné poskytnout žádné ověřené doporučení týkající se
snížení dávky.

Starší pacienti
Protože jsou k dispozici pouze omezené zkušenosti se staršími pacienty, není možné poskytnout žádné
zvláštní pokyny pro použití u starších pacientů.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost dakarbazinu u dětí/dospívajících ve věku < 15 let nebyla dosud stanovena. Není
možné poskytnout žádná zvláštní doporučení pro použití dakarbazinu v pediatrické věkové skupině,
dokud nebudou k dispozici další údaje.


Způsob podání

Opatření před manipulací nebo podáváním léčivého přípravku
Dakarbazin je citlivý na působení světla. Všechny rekonstituované roztoky mají být vhodně chráněny
před světlem i při podávání (infuzní soupravou nepropouštějící světlo). Při podávání injekce/infuze je
třeba dbát na to, aby se zabránilo extravazaci do tkání, protože to může způsobit lokální bolest
a poškození tkáně. Pokud dojde k extravazaci, je nutno injekci/infuzi okamžitě přerušit a veškerou
zbývající část dávky podat do jiné žíly.
Před podáním dakarbazinu se doporučuje nejíst, aby nauzea a zvracení neměly závažný charakter. Se
sekrety a zvratky se musí manipulovat s opatrností.
Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

Rychlost podávání
Dávky do 200 mg/m² mohou být podávány jako pomalá intravenózní injekce. Větší dávky (v rozmezí od
200 do 850 mg/m²) mají být podávány jako i.v. infuze po dobu 15–30 minut.

Doporučuje se nejprve otestovat průchodnost žíly propláchnutím 5 až 10 ml 0,9% infuzního roztoku
chloridu sodného nebo 5% infuzního roztoku glukózy. Tytéž roztoky mají být použity po infuzi pro
vypláchnutí veškerého zbývajícího léčivého přípravku z hadiček.

Po rekonstituci vodou na injekci bez dalšího ředění 0,9% infuzním roztokem chloridu sodného nebo 5%
infuzním roztokem glukózy jsou přípravky obsahující 200 mg dakarbazinu hypoosmolární (přibližně
100 mosmol/kg), a proto mají být podávány spíše pomalou intravenózní injekcí, např. po dobu 1 minuty,
namísto rychlého intravenózního bolusu podaného během několika sekund.