Cyrdanax Pro děti, pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Cyrdanax u dětí ve věku 0 až 18 let nebyla dosud stanovena. V
současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.3, 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2.

Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
Porucha funkce jater
Vzájemný poměr dávek musí být dodržen, t.j. jestliže je snížena dávka antracyklinu, musí být
úměrně snížena i dávka dexrazoxanu.

Způsob podání
Intravenózní podání.

Návod k rekonstituci a naředění léčivého přípravku před jeho podáním viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace
Cyrdanax je kontraindikován u dětí ve věku 0 až 18 let s plánovanou kumulativní dávkou
doxorubicinu méně než 300 mg/m2 nebo ekvivalentní kumulativní dávkou jiného antracyklinu
(viz body 4.4 a 4.8).

Cyrdanax je také kontraindikován za následujících okolností:
- Pacienti hypersenzitivní na dexrazoxan.
- Kojení (viz bod 4.6).
- Konkomitantní vakcinace vakcínou proti žluté zimnici (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Myelosuprese
Při léčbě přípravkem Cyrdanax byly hlášeny myelosupresivní účinky, které mohou být aditivní k
myelosupresivním účinkům chemoterapie (viz bod 4.8). Spodní hranice počtu krevních buněk
mohou být při léčbě dexrazoxanem nižší. Proto je nezbytné monitorovat krevní obraz. Po
ukončení léčby přípravkem Cyrdanax se leukopenie a trombocytopenie obvykle rychle upraví.

Při vyšších dávkách chemoterapeutik, kdy je dávka přípravku Cyrdanax vyšší než 1000 mg/m2,
může myelosuprese signifikantně stoupat.

Další primární malignity
Protože je dexrazoxan cytotoxická látka, která inhibuje topoizomerázu II, může vést kombinace
dexrazoxanu s chemoterapií ke zvýšenému riziku výskytu dalších primárních malignit.

U onkologických pacientů existuje zvýšené riziko druhých primárních malignit, a to bez ohledu
na léčbu. Zvýšené riziko druhých primárních malignit existuje také u pacientů, kteří prodělali
onkologickou léčbu.

U dospělých pacientů s rakovinou prsu byla po uvedení přípravku na trh hlášena akutní myeloidní
leukemie (AML) s četností výskytu „méně časté“ (viz bod 4.8).

U pediatrických pacientů byly v klinických hodnoceních ve skupině dexrazoxanu i kontrolní
skupině hlášeny druhé primární malignity, včetně akutní myeloidní lekémie (AML) a
myelodysplastického syndromu (MDS). I když byly druhé primární malignity početnější v rameni
dexrazoxanu, mezi skupinami nebyl pozorován žádný statistický rozdíl. Celkem byl výskyt
druhých primárních malignit v dostupných pediatrických klinických hodnoceních ve skupině
dexrazoxanu podobný výskytu v relevantních populacích v jiných klinických hodnoceních
(historické údaje). Dlouhodobý účinek dexrazoxanu na druhé primární malignity není však známý
a z dostupných údajů jej nelze určit.
V klinických studiích byly u pediatrických pacientů s Hodgkinovou chorobou a akutní
lymfoblastickou leukemií, kteří užívali chemoterapeutické režimy zahrnující několik cytostatik
(např. etoposid, doxorubicin, cyklofosfamid), hlášeny další primární malignity, zejména AML a
MDS (viz bod 4.8).

Vzájemné ovlivnění s chemoterapií
Protože jsou dexrazoxan i antracykliny inhibitory topoizomerázy, je možné, že dexrazoxan může
díky mechanismu účinku interferovat s protinádorovým účinkem antracyklinů. Ve většině studií u
dospělých však nebyly mezi dexrazoxanem a kontrolními skupinami identifikovány žádné rozdíly
v odpovědi ani celkovém přežívání. Významný pokles v míře odpovědi byl hlášen v jedné studii u
pacientů s pokročilým karcinomem prsu léčených doxorubicinem a dexrazoxanem ve srovnání s
pacienty léčenými doxorubicinem a placebem. V této studii byla reakce na placebo dle analýzy
vysoká (60,5 %), což může být faktorem přispívajícím k pozorovanému rozdílu míry odpovědi. I
přes rozdíly v míře odpovědi nebyl v této studii pozorován významný rozdíl v době do progrese
nebo celkovém přežívání mezi pacienty léčenými dexrazoxanem nebo placebem.

Žádné pediatrické klinické hodnocení nezjistilo rozdíl v onkologickém výsledku (přežívání bez
příhod) mezi skupinami léčenými dexrazoxanem a skupinami léčenými samostatným
antracyklinem.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Clearance dexrazoxanu a jeho aktivních metabolitů může být u pacientů se sníženou clearance
kreatininu snížena (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených přípravkem Cyrdanax byla příležitostně pozorována
porucha funkce jater (viz bod 4.8), doporučuje se u pacientů se známými poruchami funkce jater
provést před podáváním a během podávání dexrazoxanu rutinní testy funkce jater.

Pacienti se srdečními poruchami
Standardní monitorování srdečních funkcí související s léčbou doxorubicinem nebo epirubicinem
musí pokračovat.
Neexistují údaje, které by podporovaly použití dexrazoxanu u pacientů s infarktem myokardu
během posledních 12 měsíců, s již dříve existujícím srdečním selháním (včetně sekundárního
srdečního selhání po antracyklinové léčbě), nekontrolovanou anginou pectoris nebo
symptomatickým onemocněním srdeční chlopně.

Tromboembolismus
Kombinace dexrazoxanu s chemoterapií může mít za následek zvýšené riziko tromboembolismu
(viz bod 4.8).

Ženy ve fertilním věku/antikoncepce u mužů a žen

Protože je dexrazoxan cytostatické agens, sexuálně aktivní muži a ženy mají během léčby
používat účinnou metodu kontracepce. Ženy a muži mají pokračovat v používání účinných metod
antikoncepce nejméně 6 měsíců po skončení léčby dexrazoxanem (viz bod 4.6).

Starší pacienti (nad 65 let věku)
Nejsou k dispozici žádné klinické studie porovnávající účinnost nebo bezpečnost dexrazoxanu u
starších a mladších pacientů. Obecně je však při léčbě starších pacientů nutná opatrnost, vzhledem
k jejich většímu užívání jiných léčivých přípravků, vyššímu výskytu souběžných nemocí a
možnému snížení funkce jater, ledvin nebo srdce.

Anafylaktická reakce
Anafylaktické reakce zahrnující angioedém, kožní reakce, bronchospasmus, respirační tíseň,
hypotenzi a ztrátu vědomí byla pozorována u pacientů léčených přípravkem Cyrdanax a
antracykliny (viz bod 4.8). Před podáním přípravku má být pečlivě uvážen předchozí výskyt
alergických reakcí na dexrazoxan (viz bod 4.3).