Cyramza Pro děti, pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Cyramza u dětí a dospívajících Aktuálně dostupné údaje jsou popsány v bodech 4.8, 5.1 a 5.2. Vzhledem k omezenému množství
údajů nelze stanovit doporučené dávkování.

Podávání ramucirumabu pediatrické populaci v indikaci pokročilého karcinomu žaludku nebo
gastroesofageální junkce či v léčbě adenokarcinomu kolon a rekta, karcinomu plic a hepatocelulárního
karcinomu není relevantní.

Způsob podání

Přípravek Cyramza je pro intravenózní podání. Cyramza se po naředění podává v intravenózní infuzi
po dobu přibližně 60 minut. Nepodávejte jako intravenózní bolus nebo injekci. Pro dosažení
požadované délky trvání infuze přibližně 60 minut by neměla být překročena maximální rychlost
infuze 25 mg/min, jinak je třeba délku trvání infuze prodloužit. U pacienta by během infuze měly být
monitorovány známky reakcí souvisejících s podáním infuze vhodného resuscitačního vybavení.

Návod k naředění léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

U pacientů s NSCLC je ramucirumab kontraindikován v případě kavitace nádoru, nebo v případě, že
nádor zahrnuje hlavní cévy
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže.

Arteriální tromboembolické příhody
V klinických studiích byly hlášeny závažné, někdy fatální arteriální tromboembolické příhody thromboembolic event, ATEmozkové ischémie. U pacientů, u nichž dojde k závažné ATE, je třeba ramucirumab trvale vysadit bod 4.2
Gastrointestinální perforace
Ramucirumab je antiangiogenní léčivo a může zvyšovat riziko vzniku gastrointestinálních perforací. U
pacientů léčených ramucirumabem byly hlášeny případy gastrointestinální perforace. U pacientů, u
nichž dojde ke gastrointestinální perforaci, je třeba ramucirumab trvale vysadit
Závažné krvácení
Ramucirumab je antiangiogenní léčivo a může zvyšovat riziko vzniku závažného krvácení. U
pacientů, u nichž dojde ke krvácení 3. nebo 4. stupně závažnosti, je třeba ramucirumab trvale vysadit
nebo jinými současně podávanými léčivými přípravky, které zvyšují riziko krvácení, je třeba
monitorovat krevní obraz a srážlivost. U pacientů s HCC se známkami portální hypertenze nebo s
anamnézou krvácení z jícnových varixů mají být před zahájením léčby ramucirumabem standardním
způsobem provedeny screening a léčba jícnových varixů.

U pacientů s karcinomem žaludku léčených ramucirumabem v kombinaci s paklitaxelem a u pacientů
s mCRC léčených ramucirumabem v kombinaci s FOLFIRI byly hlášeny případy závažného
gastrointestinálního krvácení včetně fatálních případů.

Plicní krvácení u NSCLC
U pacientů s dlaždicobuněčnou histologií je větší riziko, že u nich dojde k závažnému plicnímu
krvácení, nicméně u pacientů s dlaždicobuněčnou histologií léčených ramucirumabem ve studii
REVEL nebyl pozorován nárůst plicní hemoragie stupně 5. Pacienti s NSCLC s nedávným plicním
krvácením vstupem do studie bez ohledu na histologii, nebo ti, u kterých byla prokázána jakákoliv invaze nádoru
do hlavních cév nebo jejich obrůstání nádorem,byli z klinických studií vyloučeni Pacienti, kteří dostávali jakoukoliv antikoagulační léčbu byli vyloučeni ze studie REVEL s NSCLC a
pacienti, kteří byli dlouhodobě léčeni nesteroidními protizánětlivými léky nebo antiagregačními
látkami, byli vyloučeni ze studie REVEL a RELAY s NSCLC. Bylo povoleno užívání kyseliny
acetylsalicylové v dávkách do 325 mg/den
Reakce související s podáním infuze
V klinických studiích s ramucirumabem byly hlášeny reakce související s podáním infuze. K většině
případů došlo v průběhu podání nebo po podání první nebo druhé infuze ramucirumabu. V průběhu
podávání infuze je u pacientů třeba monitorovat známky hypersenzitivity. Příznaky zahrnovaly
ztuhlost/třes, bolest zad/křeče, bolest na hrudi a/nebo svírání na hrudi, zimnici, návaly, dušnost, sípání,
hypoxii a parestezie. V závažných případech příznaky zahrnovaly bronchospasmus, supraventrikulární
tachykardii a hypotenzi. U pacientů, u nichž dojde k IRR 3. nebo 4. stupně závažnosti, je třeba
ramucirumab okamžitě a trvale vysadit
Hypertenze
U pacientů, kteří užívali ramucirumab, byla v porovnání s placebem hlášena vyšší incidence závažné
hypertenze. Ve většině případů byla hypertenze zvládnuta podáváním standardní antihypertenzní
léčby. Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí byli ze studií vyloučeni: léčba ramucirumabem by u
takových pacientů neměla být zahájena, dokud u nich není preexistující hypertenze kompenzována. U
pacientů léčených ramucirumabem je třeba monitorovat krevní tlak. Léčbu ramucirumabem je třeba v
případě závažné hypertenze dočasně přerušit, a to až do doby její kompenzace antihypertenzní terapií.
V případě klinicky významné hypertenze, kterou nelze bezpečně kompenzovat pomocí
antihypertenzní léčby, je třeba léčbu ramucirumabem trvale vysadit
Syndrom posteriorní reverzibilní encefalopatie U pacientů, kteří dostávali ramucirumab, byly vzácně hlášeny případy syndromu posteriorní
reverzibilní encefalopatie záchvaty, bolest hlavy, nauzeu/zvracení, oslepnutí nebo změněné vědomí, s nebo bez přidružené
hypertenze. Diagnózu PRES lze potvrdit zobrazovacími metodami mozku rezonanceopětovného podání ramucirumabu pacientům, u kterých se rozvinul PRES a kteří se z něj zotavili, není
známa.

Aneurysmata a arteriální disekce
Používání inhibitorů dráhy VEGF u pacientů s hypertenzí nebo bez hypertenze může přispět k tvorbě
aneurysmat a/nebo arteriálních disekcí. U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou hypertenze nebo
aneurysma v anamnéze, se má před zahájením užívání přípravku Cyramza toto riziko pečlivě zvážit.

Narušené hojení ran
Vliv ramucirumabu nebyl hodnocen u pacientů se závažnými nebo nehojícími se ranami. Ve studii
provedené u zvířat ramucirumab nenarušil hojení ran. Nicméně vzhledem k tomu, že je ramucirumab
antiangiogenní léčivo a mohl by nežádoucím způsobem ovlivňovat hojení ran, je třeba léčbu
ramucirumabem pozastavit nejméně na 4 týdny před plánovanou operací. Rozhodnutí znovu nasadit
ramucirumab po chirurgickém zákroku by mělo vycházet z klinického posouzení adekvátního hojení
rány.

Pokud u pacienta dojde ke komplikovanému hojení rány během léčby, je třeba ramucirumab vysadit
až do úplného zhojení rány
Porucha funkce jater
Ramucirumab je třeba podávat s opatrností u pacientů se závažnou cirhózou jater Chepatorenálním syndromem. U těchto pacientů jsou k dispozici velmi omezené údaje o účinnosti a
bezpečnosti. Ramucirumab se má u těchto pacientů podávat po posouzení pouze v případě, že
potenciální přínos léčby převáží potenciální riziko progresivního selhání jater.

U pacientů s HCC byla jaterní encefalopatie hlášena ve vyšší míře u pacientů léčených
ramucirumabem ve srovnání s pacienty léčenými placebem hlediska klinických známek a příznaků jaterní encefalopatie. V případě jaterní encefalopatie nebo
hepatorenálního syndromu se má ramucirumab trvale vysadit
Srdeční selhání
V souhrnných údajích z klinických studií s ramucirumabem bylo hlášeno srdeční selhání s numericky
vyšší incidencí u pacientů dostávajících ramucirumab v kombinaci s různými režimy chemoterapie
nebo s erlotinibem, ve srovnání se samotnou chemoterapií nebo se samotným erlotinibem. Tato
zvýšená incidence nebyla pozorována u pacientů užívajících ramucirumab ve srovnání s placebem v
klinických studiích s monoterapií. V podmínkách po uvedení na trh bylo srdeční selhání u
ramucirumabu pozorováno většinou v kombinaci s paklitaxelem. Pacienti mají být během léčby
sledováni z hlediska klinických známek a příznaků srdečního selhání, a pokud se rozvinou klinické
známky a příznaky srdečního selhání, je třeba zvážit přerušení léčby. Viz bod 4.8.

Píštěl
Při léčbě přípravkem Cyramza může být u pacientů zvýšeno riziko vzniku píštěle. U pacientů, u nichž
se vytvoří píštěl, je třeba ramucirumab vysadit
Proteinurie
Ve srovnání s placebem byl u pacientů léčených ramucirumabem hlášen zvýšený výskyt proteinurie.
Během léčby ramucirumabem je třeba u pacientů monitorovat rozvoj nebo zhoršení proteinurie. Pokud
se na testovacím proužku objeví bílkovina ≥2, je třeba provést 24hodinový sběr moči. Pokud hladina
bílkoviny v moči dosáhne ≥2 g/24 hodin, je třeba léčbu ramucirumabem dočasně přerušit. Jakmile se
hladina bílkoviny v moči vrátí na <2 g/24 hodin, je možné se vrátit k léčbě sníženou dávkou. Pokud
znovu dojde ke zvýšení hladiny bílkoviny v moči na ≥2 g/24 hodin, doporučuje se druhé snížení
dávky. Pokud hladina bílkoviny v moči dosáhne >3 g/24 hodin nebo v případě rozvoje nefrotického
syndromu, je třeba léčbu ramucirumabem trvale vysadit
Stomatitida
U pacientů léčených ramucirumabem v kombinaci s chemoterapií byla ve srovnání s pacienty
užívajícími placebo a chemoterapii hlášena zvýšená incidence stomatitidy. Pokud se stomatitida
rozvine, je nutné ihned zahájit symptomatickou léčbu.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin ramucirumabem existují pouze omezené údaje o bezpečnosti
Starší pacienti s NSCLC
U pacientů, kteří dostávali ramucirumab s docetaxelem k léčbě pokročilého NSCLC s progresí
onemocnění po chemoterapii na bázi platiny, byl pozorován trend k nižší účinnosti s rostoucím věkem
spojené s pokročilým věkem, stav výkonnosti a pravděpodobná tolerance chemoterapie 5.1
U ramucirumabu podávaného v první linii v kombinaci s erlotinibem k léčbě NSCLC s aktivujícími
mutacemi EGFR, měli pacienti ve věku 70 let a starší v porovnání s pacienty mladšími než 70 let,
vyšší výskyt nežádoucích příhod stupně ≥3 a nežádoucích příhod všech stupňů.

Dieta s omezením sodíku
Jedna 10ml injekční lahvička obsahuje méně než 1 mmol „bez sodíku“.
Jedna 50ml injekční lahvička obsahuje přibližně 85 mg sodíku. To odpovídá přibližně 4 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.