Bikalard Interakce

Ve studiích in vitro bylo prokázáno, že R-bikalutamid účinkuje jako inhibitor CYP 3A4 a má slabší
inhibiční účinek na aktivitu CYP 2C9, 2C19 a 2D6. I když klinické studie, které využívají antipyrin jako
marker aktivity CYP, neprokázaly potenciál pro interakce mezi midazolamem a bikalutamidem, byla po
souběžném podávání bikalutamidu po dobu 28 dnů zvýšena průměrná hodnota expozice midazolamu
(AUC) až o 80 %. U látek s úzkým terapeutickým indexem může být takový nárůst významný. Proto je
souběžné podávání terfenadinu, astemizolu a cisapridu kontraindikováno (viz bod 4.3) a při souběžném
užívání cyklosporinu a blokátorů kalciového kanálu je nutná opatrnost. U těchto přípravků může být
potřebné snížení dávek, zejména v případě průkazu zesílení účinku nebo nežádoucích účinků. Je nutno
často a pravidelně sledovat plazmatické hladiny cyklosporinu a klinický stav pacienta, a to na počátku
podávání bikalutamidu a po jeho ukončení.

Při souběžném podávání látek, které by mohly inhibovat oxidaci bikalutamidu, jako je například
ketokonazol nebo cimetidin, je nutná opatrnost. Mohly by zvyšovat plazmatické hladiny bikalutamidu a
následně nežádoucí účinky.

Protože androgen-deprivační léčba může prodloužit QT interval, má být pečlivě zvážena souběžná léčba
přípravkem Bikalard s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a léčba
přípravky, které mohou vyvolat torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin,
disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), methadon, moxifloxacin,
antipsychotika a další (viz bod 4.4.).

Podle studií in vitro bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulancium warfarin z vazebných
míst na proteinech. Byly hlášeny zvýšené účinky warfarinu a jiných kumarinových antikoagulancií při
současném podávání bikalutamidu. Proto se doporučuje, aby u pacientů, kteří současně užívají
přípravek Bikalard a kumarinová antikoagulancia, byl pečlivě sledován PT/INR a upravováno
dávkování antikoagulancií (viz body 4.4 a 4.8).