Aptivus Bezpečnost (v těhotenství)

Toxikologické studie na zvířatech byly provedeny u myší, potkanů a psů se samotným tipranavirema při
podávání tipranaviru spolu s ritonavirem spodáváním tipranaviru a ritonaviru nebyly odhaleny žádné přídatné toxikologické účinky v porovnání
súčinky, které byly pozorovány v toxikologických studiích se samotným tipranavirem.
Převládajícími účinky při opakovaném podávání tipranaviru u všech toxikologicky testovaných druhů
zvířat byly účinky na gastrointestinální trakt Účinky byly reverzibilní po ukončení podávání.Další změny zahrnovaly krvácení u potkanů při vysokých
dávkách protrombinovým časem některých faktorů závislých na vitamínu K. Současné podání tipranaviru svitamínem E ve formě TPGS
parametry, výskytu krvácivých příhod a smrti.Vpředklinických studiích tipranaviru u psůnebyl
pozorován účinek na koagulační parametry. Současné podání tipranaviru a vitamínu E nebylo studováno
upsů.
Většina těchto účinků ve studiích toxicity při opakovaných dávkách se vyskytovala při hladinách
systémové expozice, které jsou ekvivalentní nebo dokonce nižší než hladiny lidské expozice při
doporučené klinické dávce.
Vin vitrostudiích za použití in vitrobuněčného modelu slidskými trombocyty bylo zjištěno, že tipranavir
inhibuje vazbu tromboxanu A2 a agregaci trombocytů odpovídajícíchexpozici, která jepozorována upacientů léčených kombinací Aptivuss ritonavirem.
Klinický dopad těchto zjištění není znám.
Ve studii prováděné u potkanů s tipranavirempři hladinách systémové expozice lidské expozici při doporučené klinické dávce nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na páření nebo
fertilitu. U matek při dávkách vedoucích k hladinám systémové expozice podobným nebo nižším než po
doporučené klinické dávce tipranavir neměl teratogenní účinky.U potkanů při expozicích tipranaviru při
0,8násobku lidské expozice při klinické dávce byla pozorována fetální toxicita kosti a tělesná hmotnostpozorována inhibice růstu mláďat při mateřských toxických dávkách blížících se 0,8násobku lidské
expozice.
Studie kancerogenity tipranaviru na myších a potkanech odhalily tumorogenní potenciál specifický pro
tyto druhy, který není považován za klinicky významný. Tipranavir však nevedl k žádnému projevu
genetické toxicity v řadě in vitroa in vivotestů.