Akistan duo Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika, antiglaukomatika a miotika, beta-blokátory,
timolol, kombinace
ATC kód: S01ED






Mechanismus účinku

Akistan Duo obsahuje dvě složky: latanoprost a timolol-maleinát. Tyto dvě složky snižují zvýšený
nitrooční tlak (IOP) různými mechanismy účinku a kombinovaný účinek způsobí aditivní redukci IOP
ve srovnání s podáním každé látky odděleně.

Latanoprost, analog prostaglandinu F2α, je selektivní agonista FP receptorů pro prostanoidy, který
snižuje nitrooční tlak mechanismem zvýšení odtoku nitrooční tekutiny z oka. Hlavní mechanismus
účinku látky je založen na zvýšení odtoku nitrooční tekutiny uveosklerální cestou. U člověka bylo
zjištěno i určité zvýšení snadnosti odtoku (snížení odtokové rezistence). Latanoprost nemá žádný
významnější vliv na produkci nitrooční tekutiny, hematookulární bariéru nebo nitrooční krevní oběh.
Chronické podávání latanoprostu do očí opicím po extrakapsulární extrakci čočky nemělo žádný vliv
na retinální cévy, jak bylo patrné z vyšetření fluorescenční angiografií.
Latanoprost nevyvolává únik fluoresceinu do zadního segmentu pseudofakických očí u lidí v průběhu
krátkodobé léčby.

Timolol je beta-1 a beta-2 (neselektivní) blokátor adrenergních receptorů, který nemá významnější
vnitřní sympatomimetickou aktivitu, přímý myokardiálně depresivní nebo membrány stabilizující
účinek. Timolol snižuje nitrooční tlak snížením tvorby tekutiny v ciliárním epitelu.

Přesný mechanismus účinku není úplně stanoven, ale pravděpodobně se jedná o inhibici zvýšené
syntézy cyklického AMP, způsobenou endogenní beta-adrenergní stimulací. Timolol výrazněji
neovlivňuje propustnost hematookulární bariéry pro plazmatické proteiny. U králíků neměl timolol po
dlouhodobé léčbě účinek na regionální krevní průtok okem.

Farmakodynamické účinky

Klinická účinnost a bezpečnost
Ve studiích ke stanovení dávky působila léčba kombinací latanoprostu a timololu signifikantně vyšší
pokles průměrného diurnálního IOP v porovnání s latanoprostem a timololem podanými v monoterapii
1x denně. Ve dvou dobře kontrolovaných, dvojitě zaslepených, šestiměsíčních klinických studiích byl
účinek kombinované léčby na snižování IOP porovnáván s účinkem latanoprostu a timololu v
monoterapii u pacientů s IOP nejméně 25 mmHg nebo vyšším. Po 2-4 týdnech úvodní léčby
timololem (průměrný pokles IOP od náboru 5 mmHg), byl po 6 měsících kombinované léčby, léčby
latanoprostem a léčby timololem (2x denně) pozorován další pokles průměrného IOP o 3,1 mm, 2,mm a 0,6 mmHg v uvedeném pořadí. Účinek kombinované léčby na snížení IOP přetrvával během
šestiměsíční navazující otevřené studie.

Existující údaje naznačují, že podávání dávky večer může být účinnější pro snížení IOP než podávání
ráno. Nicméně při zvažování doporučení, zda podávat přípravek ráno či večer je potřeba vzít
přiměřeně do úvahy pacientův životní styl a pravděpodobnou compliance s léčbou.

Je třeba mít na paměti, že v případě nedostatečné účinnosti fixní kombinace výsledky studií naznačují,
že samostatné podání timololu 2x denně a latanoprostu 1x denně může být stále účinné.

Účinek kombinované léčby latanoprostem a timololem nastupuje do 1 hodiny a maximální účinek se
projeví během 6-8 hodin. Po opakovaném podání se ukázalo, že přiměřená redukce IOP přetrvávala až
24 hodin od podání.