METHYLPHENIDATE NEURAXPHARM - souhrn údajů a příbalový leták

/ Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Methylphenidate Neuraxpharm 18 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Methylphenidate Neuraxpharm 36 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Methylphenidate Neuraxpharm 54 mg tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Methylphenidate Neuraxpharm 18 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje methylphenidati hydrochloridum 18 mg, což
odpovídá methylphenidatum 15,57 mg.

Methylphenidate Neuraxpharm 36 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje methylphenidati hydrochloridum 36 mg, což
odpovídá methylphenidatum 31,13 mg.

Methylphenidate Neuraxpharm 54 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje methylphenidati hydrochloridum 54 mg, což
odpovídá methylphenidatum 46,7 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:
Methylphenidate Neuraxpharm 18 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 10,9 mg sacharózy a 3,9 mg sodíku.

Methylphenidate Neuraxpharm 36 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 21,8 mg sacharózy a 7,7 mg sodíku.

Methylphenidate Neuraxpharm 54 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 32,7 mg sacharózy a 11,6 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s prodlouženým uvolňováním

Methylphenidate Neuraxpharm 18 mg tablety s prodlouženým uvolňováním:
Methylphenidate Neuraxpharm 18 mg jsou žluté až téměř žluté, kulaté bikonvexní tablety.

Methylphenidate Neuraxpharm 36 mg tablety s prodlouženým uvolňováním:
Methylphenidate Neuraxpharm 36 mg jsou bílé až téměř bílé, podlouhlé bikonvexní tablety s půlicí rýhou
na obou stranách. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Methylphenidate Neuraxpharm 54 mg tablety s prodlouženým uvolňováním:
/ Methylphenidate Neuraxpharm 54 mg jsou červené až téměř červené, podlouhlé bikonvexní tablety s
půlicí rýhou na obou stranách. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Hyperaktivita s poruchou pozornosti (ADHD)
Přípravek Methylphenidate Neuraxpharm je indikována jako součást komplexního léčebného programu
pro hyperaktivitu s poruchou pozornosti (ADHD) u dětí ve věku 6 let a starších, jestliže samotná nápravná
opatření nejsou dostatečná. Léčba musí probíhat pod dohledem specialisty na poruchy chování u dětí.
Diagnóza má být stanovena dle současných kritérií DSM nebo směrnic ICD a má být založena na úplné
anamnéze a vyhodnocení pacienta. Diagnóza nemůže být stanovena pouze na základě přítomnosti jednoho
nebo více symptomů.

Specifická etiologie tohoto syndromu není známa a neexistuje jeden diagnostický test. Adekvátní
diagnóza vyžaduje využití lékařských a specializovaných psychologických, vzdělávacích a sociálních
prostředků.

Komplexní léčebný program standardně zahrnuje psychologická, vzdělávací a sociální opatření stejně tak
jako farmakoterapii a jeho cílem je dosáhnout stabilizace dítěte se syndromem poruchy chování
charakterizovaným symptomy, které mohou zahrnovat dlouhodobější neschopnost udržet pozornost,
těkavost, emoční labilitu, impulzivnost, hyperaktivitu středního až těžkého stupně, drobné neurologické
známky a abnormální EEG. Schopnost učení může nebo nemusí být narušena.

Léčba methylfenidátem není indikována u všech dětí s ADHD a rozhodnutí podat léčivý přípravek musí
být založeno na velmi důkladném posouzení závažnosti a chronicity symptomů dítěte ve vztahu k jeho
věku.

Nezbytné je odpovídající umístění dítěte ve vzdělávacím systému a obvykle je nezbytná psychosociální
intervence. Pokud jsou samotná nápravná opatření nedostatečná, musí být rozhodnutí předepsat
stimulancium založeno na pečlivém posouzení závažnosti symptomů dítěte. Použití methylfenidátu by
mělo vždy odpovídat tomuto postupu v souladu se schválenou indikací a v souladu s pokyny pro
předepisování léčivých přípravků/stanovení diagnózy.

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba musí být zahájena pod dohledem specialisty na poruchy chování u dětí a/nebo dospívajících.

Screening před zahájením léčby
Před předepsáním léku je nezbytné provést základní vyhodnocení kardiovaskulárního stavu pacienta
včetně stanovení krevního tlaku a srdeční akce. Komplexní anamnéza má dokumentovat souběžně
podávanou medikaci, dřívější a stávající onemocnění nebo příznaky, včetně psychiatrických, rodinnou
anamnézu náhlé srdeční smrti nebo náhlého neobjasněného úmrtí a přesný záznam výšky a tělesné
hmotnosti před zahájením léčby na růstovém grafu (viz body 4.3 a 4.4).

Průběžné monitorování
Růst, psychiatrický a kardiovaskulární stav se mají průběžně sledovat (viz také bod 4.4).

/ Krevní tlak a pulz mají být zaznamenány do procentuálního grafu při každé úpravě dávky a poté vždy
nejméně po 6 měsících.
Výška, tělesná hmotnost a chuť k jídlu mají být zaznamenávány nejméně jednou za 6 měsíců s využitím
růstového grafu.
Rozvoj nových nebo zhoršení preexistujících psychiatrických onemocnění se má kontrolovat při každé
úpravě dávky a poté vždy nejméně po 6 měsících a při každé návštěvě pacienta.

Pacienti musí být sledováni kvůli riziku odlišného užití, nesprávného užití a zneužití methylfenidátu.

Dávkování

Titrace dávky
Opatrná titrace dávky je při zahájení léčby methylfenidátem nezbytná.
Titrace dávky má začít na nejnižší možné dávce.

Mohou být dostupné jiné síly tohoto léčivého přípravku a jiné přípravky obsahující methylfenidát.

Dávku lze upravovat zvyšováním o 18 mg. Úprava dávkování je obecně doporučována v přibližně
týdenních intervalech.

Maximální denní dávka methylfenidátu je 54 mg.

Dávkování u pacientů, kteří dosud nedostávali methylfenidát: U těchto pacientů je klinická zkušenost
s methylfenidátem ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním omezená (viz bod 5.1). Methylfenidát ve
formě tablet s prodlouženým uvolňováním není indikována u všech dětí s ADHD. Pro léčbu nových
pacientů lze považovat za dostatečné nižší dávky krátkodobě působících přípravků s methylfenidátem.
Nutná je opatrná titrace dávky ošetřujícím lékařem, aby se zabránilo zbytečně vysokým dávkám
methylfenidátu. Doporučená zahajovací dávka přípravku Methylphenidate Neuraxpharm u pacientů, kteří
zatím nedostávají methylfenidát nebo u pacientů, kteří užívají jiná stimulancia než methylfenidát, je mg jednou denně.

Dávkování u pacientů, kteří již methylfenidát užívají: Doporučená dávka přípravku Methylphenidate
Neuraxpharm u pacientů, kteří užívají methylfenidát třikrát denně v dávkách 15 až 45 mg/den je uvedena
v tabulce 1. Doporučené dávkování je založeno na stávajícím dávkování a klinickém posouzení.

Tabulka 1 Doporučená konverze dávky z jiných dostupných režimů methylfenidát-hydrochloridu
na přípravek Methylphenidate Neuraxpharm

Předchozí denní dávka methylfenidát-
hydrochloridu
Doporučená dávka přípravku Methylphenidate
Neuraxpharm
mg methylfenidátu třikrát denně 18 mg jednou denně
10 mg methylfenidátu třikrát denně 36 mg jednou denně
15 mg methylfenidátu třikrát denně 54 mg jednou denně

Není-li po patřičné úpravě dávky během jednoho měsíce pozorováno zlepšení, je nutno podávání léčivého
přípravku ukončit.

Dlouhodobé užívání (více než 12 měsíců) u dětí a dospívajících
Bezpečnost a účinnost dlouhodobého užívání methylfenidátu nebyla systematicky v kontrolovaných
studiích hodnocena. Léčba methylfenidátem nemá a nemusí být trvalá. Podávání methylfenidátu je
obvykle ukončeno v období puberty nebo po ní. Lékař, který se rozhodne podávat methylfenidát dětem a
/ dospívajícím s ADHD dlouhodobě (více než 12 měsíců), má pravidelně přehodnocovat dlouhodobý přínos
tohoto léčivého přípravku pro individuálního pacienta s tím, že pacientovi na pokusná období medikaci
vysadí a zhodnotí stav/chování pacienta bez farmakoterapie. Doporučuje se, aby byl pro zhodnocení stavu
dítěte methylfenidát vysazen nejméně jednou ročně (nejlépe v průběhu školních prázdnin). Zlepšení stavu
může při dočasném nebo trvalém vysazení přípravku přetrvávat.

Snížení dávkování a vysazení
Léčba musí být ukončena, pokud se symptomy po odpovídající úpravě dávky během jednoho měsíce
nezlepší. Pokud dojde k paradoxnímu zhoršení symptomů nebo jiným závažným nežádoucím účinkům,
musí se dávka snížit nebo přípravek vysadit.

Dospělí
U dospívajících, jejichž příznaky přetrvávají do dospělosti a u nichž se ukázal jasný prospěch z léčby,
může být vhodné pokračovat v léčbě. Zahájení léčby přípravkem Methylphenidate Neuraxpharm u
dospělých pacientů však není vhodné (viz body 4.4 a 5.1).

Starší osoby
Methylfenidát není doporučen k podávání starším osobám. Bezpečnost a účinnost nebyly u této věkové
skupiny stanoveny.

Děti do 6 let
Methylfenidát není doporučen k podávání dětem do 6 let. Bezpečnost a účinnost nebyly u této věkové
skupiny stanoveny.

Způsob podání

Methylphenidate Neuraxpharm 18 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Methylphenidate Neuraxpharm je nutno spolknout vcelku za pomoci tekutiny, nesmí se žvýkat, lámat
nebo drtit.

Methylphenidate Neuraxpharm 36 mg/54 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. Methylphenidate Neuraxpharm je nutno spolknout vcelku za pomoci
tekutiny, nesmí se žvýkat nebo drtit.

Methylphenidate Neuraxpharm se užívá buď s jídlem, nebo bez jídla (viz bod 5.2).

Methylphenidate Neuraxpharm se užívá jednou denně ráno.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Glaukom.
• Feochromocytom.
• V průběhu léčby neselektivními ireverzibilními inhibitory monoaminoxidázy (MAO) nebo během
nejméně 14 dní po vysazení těchto léčivých přípravků, z důvodu rizika hypertenzní krize (viz bod
4.5).
• Hypertyreóza nebo tyreotoxikóza.
• Diagnóza nebo anamnéza těžké deprese, anorexie/anorektické poruchy, sebevražedných sklonů,
psychotických symptomů, závažných poruch nálady, mánie, schizofrenie nebo
psychopatické/hraniční poruchy osobnosti.
/ • Diagnóza nebo anamnéza těžké a epizodické (1. typu) bipolární (afektivní) poruchy, která není
zcela pod kontrolou.
• Preexistující kardiovaskulární onemocnění, včetně závažné hypertenze, srdečního selhání,
arteriálního okluzivního onemocnění, anginy pectoris, hemodynamicky signifikantní vrozené
srdeční vady, kardiomyopatií, infarktu myokardu, potenciálně život ohrožujících arytmií a
„kanálopatií“ (onemocnění způsobených dysfunkcí iontových kanálů).
• Preexistující cerebrovaskulární onemocnění např. cerebrální aneurysma, vaskulární abnormality
včetně vaskulitidy nebo cévní mozkové příhody.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba methylfenidátem není indikována u všech dětí s ADHD a rozhodnutí použít tento léčivý přípravek
musí být založeno na velmi důkladném posouzení závažnosti a chronicity symptomů dítěte ve vztahu k
věku dítěte.

Dlouhodobé podávání (více než 12 měsíců) dětem a dospívajícím
Bezpečnost a účinnost dlouhodobého podávání methylfenidátu nebyla systematicky v kontrolovaných
studiích hodnocena. Léčba methylfenidátem nemá a nemusí být trvalá. Podávání methylfenidátu je
obvykle ukončeno v období puberty nebo po ní. Kardiovaskulární stav dlouhodobě léčených pacientů (tj.
více než 12 měsíců), jejich růst, chuť k jídlu a rozvoj nových nebo zhoršení stávajících psychiatrických
onemocnění musejí být pečlivě průběžně sledovány podle pokynů uvedených v bodech 4.2 a 4.4.
Psychiatrické poruchy, které je potřeba monitorovat, jsou uvedeny níže a zahrnují (ale nejsou omezeny
pouze na) motorické nebo vokální tiky, agresivní nebo nepřátelské chování, agitovanost, úzkost, depresi,
psychózu, mánii, bludy, podrážděnost, nedostatek spontánnosti, stažení se a excesivní perseveraci.

Lékař, který se rozhodne podávat methylfenidát dlouhodobě (více než 12 měsíců) u dětí a dospívajících s
ADHD, má pravidelně přehodnocovat dlouhodobý přínos tohoto léčivého přípravku pro individuálního
pacienta s tím, že pacientovi na pokusná období medikaci vysadí a zhodnotí stav/chování pacienta bez
farmakoterapie. Doporučuje se, aby byl pro zhodnocení stavu dítěte methylfenidát vysazen nejméně
jednou ročně (nejlépe v průběhu školních prázdnin). Zlepšení stavu může při dočasném nebo trvalém
vysazení přípravku přetrvávat.

Dospělí
Bezpečnost a účinnost nebyly pro zahájení léčby v dospělosti nebo rutinní pokračování v léčbě nad 18 let
stanoveny. Pokud ukončení léčby při dosažení 18 let nebylo úspěšné, může být nutno pokračovat v léčbě i
v dospělosti. Potřebu další léčby těchto dospělých je nutno pravidelně jednou ročně přehodnocovat.

Starší osoby
Methylfenidát není doporučen k podávání starším osobám. Bezpečnost a účinnost nebyly u této věkové
skupiny stanoveny.

Děti do 6 let
Methylfenidát není doporučen k podávání dětem do 6 let. Bezpečnost a účinnost nebyly u této věkové
skupiny stanoveny.

Kardiovaskulární stav
U pacientů, u kterých je uvažováno o léčbě stimulačními léky, musí být odebrána pečlivá anamnéza
(včetně dotazu na rodinnou anamnézu náhlé srdeční smrti, neobjasněného úmrtí nebo maligní arytmie) a
fyzikální vyšetření k odhalení případného srdečního onemocnění, a pokud původní nálezy naznačují
možnost srdečního onemocnění nebo jeho anamnézu, mají být provedena další specializovaná
kardiologická vyšetření. Pacienti, u kterých v průběhu léčby methylfenidátem došlo k rozvoji symptomů,
/ jako jsou palpitace, bolest na hrudi při námaze, nevysvětlitelné synkopy, dušnost nebo jiné symptomy
svědčící pro srdeční onemocnění, mají neodkladně podstoupit kardiologické vyšetření.

Analýza údajů z klinických studií s methylfenidátem u dětí a dospívajících s ADHD ukázala, že v
porovnání s kontrolní skupinou došlo u pacientů užívajících methylfenidát k vzestupu systolického a
diastolického krevního tlaku o více než 10 mm Hg. Krátkodobé a dlouhodobé klinické následky těchto
kardiovaskulárních účinků u dětí a dospívajících nejsou známé. Možnost klinických komplikací nemůže
být na základě účinků pozorovaných v klinických studiích, zejména pokud léčba z dětství/dospívání
pokračuje i v dospělosti, vyloučena. Při léčbě pacientů, jejichž základní onemocnění by mohlo být
zhoršeno v důsledku zvýšení krevního tlaku nebo frekvence tepu, je nutno postupovat s opatrností.
Viz bod 4.3 pro stavy/onemocnění, při kterých je léčba methylfenidátem kontraindikována.

Kardiovaskulární stav má být pečlivě monitorován. Krevní tlak a pulz mají být zaznamenány při
každé úpravě dávky a poté alespoň každých 6 měsíců do procentuálního grafu.

Pokud léčbu nedoporučil dětský kardiolog, je použití methylfenidátu u některých preexistujících
kardiovaskulárních onemocnění kontraindikováno (viz bod 4.3).

Náhlá smrt a preexistující strukturální abnormality srdce nebo jiná kardiologická onemocnění
Náhlá smrt byla hlášena ve spojitosti s podáváním stimulancií centrálního nervového systému v obvyklých
dávkách u dětí, z nichž některé měly strukturální abnormality srdce nebo jiné závažné srdeční problémy.
Přestože některé závažné srdeční problémy samy o sobě mohou znamenat zvýšené riziko náhlé smrti,
nejsou stimulancia doporučeny u dětí a dospívajících se známými strukturálními abnormalitami srdce,
kardiomyopatií, závažnými abnormalitami srdečního rytmu nebo jinými závažnými srdečními problémy,
které mohou být sympatomimetickými účinky stimulancia zhoršeny.

Nesprávné užití a kardiovaskulární příhody
Nesprávné užití stimulancií centrálního nervového systému může být spojeno s náhlou smrtí a dalšími
závažnými kardiovaskulárními nežádoucími příhodami.

Cerebrovaskulární onemocnění
Cerebrovaskulární stavy, u kterých je léčba methylfenidátem kontraindikována viz bod 4.3. Pacienti s
dalšími rizikovými faktory (jako jsou kardiovaskulární onemocnění v anamnéze, souběžná léčba zvyšující
krevní tlak) mají být po zahájení léčby methylfenidátem při každé kontrolní návštěvě vyšetřeni, zda se u
nich neobjevily známky a příznaky neurologické poruchy.

Cerebrální vaskulitida je pravděpodobně velmi vzácnou idiosynkratickou reakcí na expozici
methylfenidátu. Existuje málo údajů, které by nasvědčovaly tomu, že mohou být identifikováni pacienti s
vyšším rizikem, a prvním náznakem základního klinického problému může být prvotní nástup symptomů.
Včasná diagnóza založená na vysokém stupni podezření může umožnit okamžité vysazení methylfenidátu
a včasnou léčbu. Diagnóza proto má být brána v úvahu u všech pacientů, u kterých se během terapie
methylfenidátem objeví nové neurologické symptomy, které odpovídají cerebrální ischemii. Tyto
symptomy mohou zahrnovat silnou bolest hlavy, pocit necitlivosti, slabost, paralýzu a poruchu
koordinace, zraku, řeči, jazykových schopností nebo paměti.

Léčba methylfenidátem není kontraindikována u pacientů s hemiplegickou dětskou mozkovou
obrnou.

Psychiatrická onemocnění
Komorbidita psychiatrických onemocnění je u ADHD běžná a při předepisování stimulancií by měla být
brána v úvahu. V případě urgentních psychiatrických symptomů nebo exacerbace stávajícího
/ psychiatrického onemocnění se nemá methylfenidát podávat, pokud u pacienta přínos léčby nepřevažuje
možné riziko.

Rozvoj nebo zhoršení psychiatrických poruch má být sledován při každé úpravě dávky,
poté nejméně každých 6 měsíců a při každé návštěvě pacienta; vhodné může být přerušení
léčby.

Exacerbace preexistujících psychotických a manických symptomů
U psychotických pacientů může podávání methylfenidátu exacerbovat symptomy poruchy chování
a poruchy myšlení.

Vznik nových psychotických nebo manických symptomů
Při léčbě vzniklé psychotické symptomy (vizuální/taktilní/sluchové halucinace a bludy) nebo
mánie u dětí a dospívajících bez předchozího psychotického onemocnění nebo mánie v anamnéze
mohou být způsobeny methylfenidátem v běžných dávkách. Pokud dojde k výskytu manických
nebo psychotických symptomů, měla by být posouzena možná příčinná úloha methylfenidátu a
může být vhodné léčbu přerušit.

Agresivní a nepřátelské chování
Vznik nebo zhoršení agrese nebo nepřátelského chování může být způsobeno léčbou stimulancii.
U pacientů léčených methylfenidátem byla hlášena agresivita (viz bod 4.8). Pacienti léčení
methylfenidátem mají být při zahájení léčby, při každé úpravě dávky a poté nejméně po
měsících a při každé návštěvě lékaře bedlivě monitorováni, zda se u nich neobjevuje nebo
nezhoršuje agresivní nebo nepřátelské chování. Lékaři mají vyhodnotit potřebu úpravy
léčebného režimu u pacientů, u kterých dochází ke změnám chování s tím, že vhodné může být
buď zvýšení, nebo snížení dávky. Lze zvážit také přerušení léčby.

Sebevražedné sklony
Pacienti, u kterých se během léčby ADHD objeví sebevražedné představy nebo chování, musí
být ihned vyšetřeni svým lékařem. Má by být zvážena možná exacerbace základního
psychiatrického onemocnění a možná příčinná úloha léčby methylfenidátem. Může být nutné
zahájit léčbu základního psychiatrického onemocnění a má být zvážena možnost vysazení
methylfenidátu.

Tiky
Podávání methylfenidátu je spojeno s rozvojem nebo exacerbací motorických a verbálních tiků.
Bylo také hlášeno zhoršení Tourettova syndromu. Má být posouzena rodinná anamnéza a
podávání methylfenidátu dětem by mělo předcházet klinické vyšetření tiků nebo Tourettova
syndromu. Pacienti mají být pravidelně monitorováni, zda se u nich během léčby
methylfenidátem neobjevují nebo nezhoršují tiky. Monitorování má proběhnout při každé
úpravě dávky a poté nejméně každých 6 měsíců nebo při každé návštěvě lékaře.

Úzkost, agitovanost nebo napětí
U pacientů léčených methylfenidátem byly hlášeny úzkost, agitovanost a napětí (viz bod 4.8).
Methylfenidát je také spojován se zhoršením preexistující úzkosti, agitovanosti nebo napětí, u
některých pacientů vedla úzkost k ukončení léčby methylfenidátem. Klinické hodnocení úzkosti,
agitovanosti nebo napětí má předcházet podávání methylfenidátu a pacienti mají být
pravidelně během léčby, při každé úpravě dávky a poté nejméně každých 6 měsíců nebo při
každé návštěvě lékaře monitorováni, zda se u nich tyto symptomy neobjevují nebo se
nezhoršují.

/ Formy bipolární poruchy
Mimořádná pozornost by měla být věnována používání stimulancií k léčbě ADHD u pacientů s
komorbidní bipolární poruchou (včetně neléčené bipolární poruchy 1. typu nebo jiných forem bipolární
poruchy), protože se u těchto pacientů můžeme obávat možného urychlení smíšené/manické epizody. Před
zahájením léčby methylfenidátem mají být pacienti s komorbidními depresivními symptomy
odpovídajícím způsobem sledováni, aby bylo možno určit, zda je u nich riziko vzniku bipolární poruchy;
takové sledování má zahrnovat detailní psychiatrickou anamnézu, včetně rodinné anamnézy sebevražd,
bipolární poruchy a deprese. Podrobné průběžné monitorování je u těchto pacientů nezbytné (viz výše
„Psychiatrická onemocnění“ a bod 4.2). Pacienti mají být monitorováni kvůli symptomům při každé
úpravě dávky, poté nejméně každých 6 měsíců a při každé návštěvě lékaře.

Růst
Středně snížený přírůstek tělesné hmotnosti a zpomalení růstu byly hlášeny při dlouhodobém podávání
methylfenidátu u dětí.

Účinky methylfenidátu na konečnou výšku a konečnou tělesnou hmotnost nejsou v současnosti známy a
jsou studovány.

Během léčby methylfenidátem se má monitorovat růst: výška, tělesná hmotnost a chuť k jídlu mají
být zaznamenávány nejméně po 6 měsících do růstového grafu. U pacientů, kteří nerostou nebo u nich
nedochází ke zvyšování jejich výšky nebo tělesné hmotnosti podle očekávání, může být nutné léčbu
ukončit.

Epileptické záchvaty
Methylfenidát se má podávat s opatrností pacientům s epilepsií. Methylfenidát může snižovat konvulzivní
práh u pacientů se záchvaty v anamnéze, u pacientů, kteří měli abnormality na EEG bez prodělaných
záchvatů a vzácně u pacientů, kteří neprodělali záchvaty a neměli abnormality na EEG. Pokud se
frekvence záchvatů zvyšuje nebo dojde k novému nástupu záchvatů, má být léčba methylfenidátem
přerušena.

Priapismus
V souvislosti s methylfenidátovými přípravky byly hlášeny prodloužené a bolestivé erekce, a to především
v souvislosti se změnou methylfenidátového léčebného režimu. Pacienti, u kterých dojde k rozvoji
nezvykle dlouhotrvajících nebo častých a bolestivých erekcí, mají ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Užívání se serotonergními léčivými přípravky
Při společném podávání methylfenidátu se serotonergními léčivými přípravky byl hlášen serotoninový
syndrom. Pokud je současné užívání methylfenidátu se serotonergními léčivými přípravky vyžadováno, je
důležité okamžité rozpoznání serotoninového syndromu. Tyto příznaky mohou zahrnovat změny
duševního stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma) autonomní nestabilitu (např. tachykardie, kolísání
krevního tlaku, hypertermie), neuromuskulární abnormality (např. hyperreflexie, nekoordinace, rigidita)
a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzea, zvracení, průjem). Při podezření na serotoninový
syndrom musí být užívání methylfenidátu co nejdříve ukončeno.

Zneužívání, nesprávné a odlišné užití
Pacienti mají být pečlivě monitorováni kvůli riziku odlišného užití, nesprávného užití a zneužití
methylfenidátu.

Methylfenidát má být, vzhledem k možnosti zneužívání, nesprávného nebo odlišného použití, podáván s
opatrností u pacientů se známou závislostí na drogách nebo alkoholu.

/ Chronický abusus methylfenidátu může vést k výrazné toleranci a psychické závislosti s různými stupni
abnormálního chování. Může přímo dojít k psychotickým epizodám, především po parenterálním
zneužívání.

Věk pacienta, přítomnost rizikových faktorů poruchy užívání látek (jako jsou komorbidní porucha
opozičního vzdoru nebo porucha chování a bipolární porucha) a dřívější nebo současný abusus mají být
vzaty v úvahu při rozhodování o průběhu léčby ADHD. Opatrnost je třeba dodržovat u emočně
nestabilních pacientů, například pacientů s anamnézou drogové nebo alkoholové závislosti, protože takoví
pacienti si mohou zvýšit dávku z vlastní iniciativy.

U některých pacientů s vysokým rizikem abusu nemusí být methylfenidát nebo jiná stimulancia vhodná a
mělo by být rozhodnuto o léčbě, která nevyužívá stimulancia.

Vysazení
Vysazení přípravku musí probíhat pod pečlivým dohledem, protože může být odhalena deprese nebo
chronicky zvýšená aktivita. U některých pacientů může být potřeba provádět dlouhodobější sledování.

Důkladný dohled je vyžadován při vysazení z důvodu zneužití, protože může dojít ke vzniku těžké
deprese.

Únava
Methylfenidát se nemá podávat k prevenci nebo léčbě běžných stavů únavy.

Výběr přípravku obsahujícího methylfenidát
Výběr přípravku obsahujícího methylfenidát musí být proveden individuálně ošetřujícím lékařem a závisí
na zamýšlené délce účinku.

Screening léku
Tento přípravek obsahuje methylfenidát, který může vyvolat falešně pozitivní výsledky laboratorních testů
na amfetaminy, zejména u screeningových imunoesejí.

Renální a jaterní insuficience
Nejsou žádné zkušenosti s podáváním methylfenidátu pacientům s renální nebo jaterní insuficiencí.

Hematologické účinky
Bezpečnost dlouhodobého podávání methylfenidátu není zcela známa. V případě leukopenie,
trombocytopenie, anemie nebo jiných změn, včetně takových, které naznačují závažné poruchy ledvin či
jater, by mělo být rozhodnuto o přerušení léčby.

Pomocné látky:
Tento léčivý přípravek obsahuje sacharózu: pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
fruktózy, úplným nedostatkem laktázy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharózo-izomaltázové
deficienci nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě s prodlouženým
uvolňováním, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakokinetické interakce
Není známo, jak by mohl methylfenidát ovlivnit koncentrace souběžně podávaných léčivých přípravků v
plazmě. Proto je při kombinaci methylfenidátu s jinými přípravky, především s těmi, které mají úzký
10 / terapeutický index, doporučena opatrnost.

Methylfenidát není v klinicky významném rozsahu metabolizován pomocí cytochromu P450. Neočekává
se, že by induktory nebo inhibitory cytochromu P450 měly nějaký významný vliv na farmakokinetiku
methylfenidátu. A naopak, D- a L- enanciomery methylfenidátu neinhibují významně cytochrom P1A2, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 nebo 3A.

Přesto existují hlášení, která naznačují, že methylfenidát může inhibovat metabolismus kumarinových
antikoagulancií, antikonvulziv (např. fenobarbitalu, fenytoinu, primidonu) a některých antidepresiv
(tricyklických a selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu). Při zahájení nebo ukončení
léčby methylfenidátem může být nezbytné přizpůsobit dávkování těchto již užívaných léčivých přípravků
a stanovit koncentrace léčiv v plazmě (nebo pro kumarin koagulační časy).

Farmakodynamické interakce
Antihypertenziva
Methylfenidát může snižovat účinnost léčivých přípravků používaných k léčbě hypertenze.

Užití s léčivými přípravky zvyšujícími krevní tlak
Opatrnost je doporučována u pacientů léčených methylfenidátem a jakýmkoliv jiným přípravkem, který
může také zvýšit krevní tlak (viz také odstavce o kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocněních
v bodu 4.4).

Z důvodu možné hypertenzní krize je methylfenidát kontraindikován u pacientů léčených (v současné
době nebo v předcházejících 2 týdnech) neselektivními ireverzibilními inhibitory MAO (viz bod 4.3).

Užití s alkoholem
Alkohol může zhoršit nežádoucí účinky psychoaktivních léčivých přípravků, včetně methylfenidátu, na
CNS. Proto je pacientům doporučeno nepožívat během léčby alkohol.

Užívání se serotonergními léčivými přípravky
Po společném podávání methylfenidátu se serotonergními léčivými přípravky byly hlášeny případy
serotoninového syndromu. Pokud je současné užívání methylfenidátu se serotonergními léčivými
přípravky vyžadováno, je důležité okamžité rozpoznání serotoninového syndromu (viz bod 4.4). Při
podezření na serotoninový syndrom musí být užívání methylfenidátu co nejdříve ukončeno.

Užití s halogenovanými anestetiky
Existuje riziko náhlého vzestupu krevního tlaku v průběhu operativního zákroku. Pokud je plánována
operace, neměl by být methylfenidát užit v den operace.

Užití s centrálně působícími alfa-2 agonisty (např. klonidinem)
Dlouhodobá bezpečnost podání methylfenidátu v kombinaci s klonidinem nebo jinými centrálně
působícími alfa-2 agonisty nebyla systematicky hodnocena.

Užití s dopaminergními léčivými přípravky
Opatrnost je doporučena při podávání methylfenidátu s dopaminergními léčivými přípravky včetně
antipsychotik.
Protože převažujícím účinkem methylfenidátu je zvýšení extracelulárních hladin dopaminu, může být
společné podávání methylfenidátu s přímými a nepřímými agonisty dopaminu (zahrnujícími DOPA a
tricyklická antidepresiva) nebo s antagonisty dopaminu (včetně antipsychotik) spojeno s
farmakodynamickými interakcemi.

11 /

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje z kohortové studie přibližně 3 400 těhotenství, při nichž došlo k expozici v prvním trimestru,
nenaznačují celkově zvýšené riziko vrozených vad. Bylo zjištěno malé zvýšení výskytu srdečních
malformací (souhrnné relativní riziko 1,3; 95% CI 1,00-1,6), což odpovídá 3 novorozencům narozeným se
srdeční malformací navíc na každých 1 000 žen, které užívaly methylfenidát během prvního trimestru
těhotenství, ve srovnání s těhotenstvími bez expozice.

Byla zaznamenána spontánní hlášení případů neonatální kardiorespirační toxicity, konkrétně tachykardie
plodu a respiračních potíží.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu pouze při dávkách toxických pro matku (viz bod 5.3).

Methylfenidát není doporučen k podávání v těhotenství, pokud není provedeno klinické rozhodnutí, že
odložení léčby může znamenat pro těhotenství větší riziko.

Kojení
Methylfenidát je vylučován do lidského mateřského mléka. Na základě hlášení odběru vzorků mateřského
mléka od pěti matek měly koncentrace methylfenidátu v mateřském mléce za následek dávky u kojenců
od 0,16 % až 0,7 % mateřské dávky upravené na základě tělesné hmotnosti a poměr mateřského mléka k
mateřské plazmě se pohyboval v rozmezí 1,1 až 2,7.

Existuje jeden zaznamenaný případ dítěte, u kterého došlo k nespecifickému poklesu tělesné hmotnosti
během období expozice. Po přerušení léčby matky methylfenidátem však došlo k upravení stavu a nárůstu
tělesné hmotnosti. Riziko pro kojené dítě nemůže být vyloučeno.

Musí být provedeno rozhodnutí, zda přerušit kojení nebo přerušit léčbu/zdržet se léčby methylfenidátem
tak, že se vezmou v úvahu přínosy kojení pro dítě a přínosy terapie pro ženu.

Fertilita
V předklinických studiích nebyly pozorovány žádné relevantní vlivy.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Methylfenidát může způsobit závratě, ospalost a vizuální poruchy včetně problémů s akomodací, diplopie
a rozmazaného vidění. Může mít mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pacienti mají být
upozorněni na tyto možné nežádoucí účinky a má jim být doporučeno, aby v případě, že se tyto příznaky u
nich objeví, neprováděli potenciálně nebezpečné činnosti, jako jsou řízení a obsluha strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Níže uvedená tabulka ukazuje všechny nežádoucí účinky pozorované během klinických studiích u dětí,
dospívajících a dospělých a ve postmarketingových spontánních hlášeních s methylfenidátem a těch, které
byly spojené s jinými lékovými formami methylfenidátu. Pokud byly četnosti nežádoucích účinků
methylfenidátu ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním odlišné od četností nežádoucích účinků
jiných přípravků obsahujících methylfenidát, byla použita nejvyšší četnost z obou databází.

velmi časté (≥ 1/10)
časté (≥ 1/100 až < 1/10)
12 / méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000)
velmi vzácné (< 1/10 000)
není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třídy
orgánových
systémů
Nežádoucí účinek
Frekvence
Velmi
časté
Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Infekce a
infestace
Nasofaryngitida, infekce
horních cest dýchacích#,
sinusitida#

Poruchy krve a
lymfatického
systému
Anemie†,
leukopenie†,
trombocytopenie,
trombocytopenická
purpura
Pancytopenie
Poruchy
imunitního
systému

Hypersenzitivní
reakce jako jsou
angioneurotický
edém, anafylaktické
reakce, otok ušního
boltce, puchýřovitá
onemocnění,
exfoliativní
onemocnění,
kopřivka, svědění,
vyrážky a erupce

Poruchy
metabolismu a
výživy

Anorexie, snížená chuť k
jídlu†, středně snížený
přírůstek tělesné
hmotnosti a výšky dětí
při delším užívání*

Psychiatrické
poruchy

Insomnie,
nervozita
Afektivní labilita,
agresivita*,
agitovanost*, úzkost*†,
deprese*#,
podrážděnost,
abnormální chování,
kolísání nálady, tiky*,
iniciální insomnie#,
depresivní nálada#,
snížení libida#, tenze#,
bruxismusˆ, záchvat
paniky#
Psychotické
poruchy*, sluchové,
zrakové a taktilní
halucinace*, hněv,
sebevražedné
představy*, porucha
nálady, neklid†,
plačtivost, zhoršení
preexistujících tiků
nebo Tourettova
syndromu*, logorea,
hypervigilance,
poruchy spánku
Mánie*†,
dezorientace,
porucha libida,
zmatenost†
Pokus o
sebevraždu
(zahrnující
dokonanou
sebevraždu)* †,
přechodná
depresivní
nálada*,
abnormální
myšlení, apatie†,
repetitivní
chování, nadměrné
zaměření se
Bludy*†, poruchy
myšlení*,
závislost. Případy
zneužití a
závislosti byly
častěji popsány u
přípravků s
okamžitým
uvolňováním
Poruchy
nervového
systému

Bolest
hlavy
Závrať, dyskineze,
psychomotorická
hyperaktivita,
somnolence, parestezie#,
tenzní bolest hlavy#
Sedace, třes†,
letargie#
Konvulze,
choreatetoidní
pohyby,
reverzibilní
ischemický
neurologický
deficit,
neuroleptický
maligní syndrom
Cerebrovaskulární
poruchy*†
(zahrnující
vaskulitidu,
cerebrální
krvácení,
cerebrovaskulární
příhody,
cerebrální
13 / (NMS; hlášení
byla ve většině
případů
nedostatečně
dokumentována,
pacienti užívali
také jiné léky,
takže úloha
methylfenidátu
není jasná)
arteritidu,
cerebrální okluzi),
konvulze
typu grand mal*,
migréna†,
dysfemie.
Poruchy oka Porucha akomodace# Rozmazané vidění†,
suché oko#
Problémy s
akomodací,
porucha zraku,
diplopie
Mydriáza
Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo#
Srdeční poruchy* Arytmie, tachykardie,
palpitace
Bolest na hrudi Angina pectoris Srdeční zástava,
infarkt myokardu
Supraventrikulární
tachykardie,
bradykardie,
ventrikulární
extrasystoly†,
extrasystoly†
Cévní poruchy*

Hypertenze Návaly# Cerebrální
arteritida a/nebo
okluze, periferní
chlad†,
Raynaudův
fenomén

Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy:
Kašel, orofaryngeální
bolest
Dušnost† Epistaxe
Gastrointestinální
poruchy

Bolest v epigastriu,
průjem, nauzea†, břišní
dyskomfort, zvracení,
sucho v ústech†,
dyspepsie#
Zácpa†
Poruchy jater a
žlučových cest

Alaninaminotransferáza
(ALT) zvýšená
Jaterní enzymy
zvýšené
Abnormální jaterní
funkce, včetně
akutního jaterního
selhání a jaterního
kómatu, zvýšená
hladina alkalické
fosfatázy v krvi,
zvýšená hladina
bilirubinu v krvi†

Poruchy kůže a
podkožní tkáně

Alopecie, pruritus,
vyrážka, kopřivka
Hyperhidróza†
Angioneurotický
edém, bulózní
onemocnění,
exfoliativní
onemocnění
makulózní
vyrážka, erytém
Erythema
multiforme,
exfoliativní
dermatitida, fixní
lékový exantém

Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Artralgie, svalová
ztuhlost#, svalové
spasmy#
Myalgie†, svalové
záškuby
Svalové křeče Trismusˆ
Poruchy ledvin a Hematurie, Inkontinence
14 / močových cest polakisurie
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu

Erektilní dysfunkce# Gynekomastie Priapismus*,
zvýšená a
prodloužená
erekce*
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace

Pyrexie, retardace růstu
při dlouhodobém užívání
dětmi*, únava†,
podrážděnost #, pocit
roztřesenosti#, astenie#,
žízeň#
Bolest na hrudi Náhlá srdeční
smrt*
Hrudní
dyskomfort†,
hyperpyrexie
Vyšetření Změny krevního tlaku a
srdečního tepu (obvykle
vzrůst)*, pokles tělesné
hmotnosti*
Srdeční šelest* Snížený počet
trombocytů,
abnormální počet
leukocytů

* Viz bod 4.4.
# Četnost odvozena z klinických studií u dospělých, nikoli z údajů ze studií s dětmi a dospívajícími; může být relevantní i pro děti a dospívají.
† Nežádoucí účinky byly v klinických studiích u dospělých hlášeny s vyšší frekvencí výskytu než u dětí a dospívajících.
ˆNa základě frekvence vypočítané ve studiích u dospělých osob s ADHD (ve studiích u pediatrických pacientů nebyly hlášeny žádné případy).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Při léčbě předávkovaných pacientů je nutno počítat s pozdějším uvolňováním methylfenidátu z lékové
formy s prodlouženou dobou účinku.

Známky a symptomy
Akutní předávkování, převážně jako důsledek nadměrné stimulace centrálního a sympatického nervového
systému, může vyústit ve zvracení, agitovanost, třes, hyperreflexii, svalové záškuby, konvulze (mohou být
následovány kómatem), euforii, zmatenost, halucinace, delirium, pocení, návaly horka, bolest hlavy,
hyperpyrexii, tachykardii, palpitace, srdeční arytmie, hypertenzi, mydriázu a suchost sliznic.

Léčba
Neexistuje specifické antidotum pro předávkování methylfenidátem.

Léčba se skládá z příslušných podpůrných opatření.

Pacient musí být ochráněn před sebepoškozením a externími podněty, které by mohly zhoršit již
přítomnou nadměrnou stimulaci. Účinnost podání živočišného uhlí nebyla stanovena.
Intenzivní péče musí být poskytnuta k udržení dostatečné krevní cirkulace a respirace; externí chladící
opatření mohou být nutná při hyperpyrexii.

Účinnost peritoneální dialýzy nebo extrakorporální hemodialýzy při předávkování methylfenidátem
15 / nebyla stanovena.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: centrálně působící sympatomimetika
ATC kód: N06BA04.

Mechanismus účinku
Methylfenidát-hydrochlorid je mírné stimulans centrálního nervového systému (CNS). Mechanismus jeho
léčebného účinku u ADHD není znám. Soudí se, že methylfenidát blokuje zpětné vychytávání
noradrenalinu a dopaminu do presynaptických neuronů a zvyšuje uvolňování těchto monoaminů do
extraneuronálního prostoru. Methylfenidát je racemická směs D a L-izomeru. D-izomer je farmakologicky
účinnější než L-izomer.

Klinická účinnost a bezpečnost
V pivotních klinických studiích byl methylfenidát ve formě tablet s prodluženým uvolňováním hodnocen
u 321 pacientů, kteří již byli stabilizováni lékovými formami methylfenidátu s okamžitým uvolňováním a
u 95 pacientů, kteří dříve nebyli léčeni lékovými formami methylfenidátu s okamžitým uvolňováním.

Klinické studie ukázaly, že účinky methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým uvolňováním přetrvávají
až 12 hodin, je-li přípravek užit jednou denně ráno.

Ve třech dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných klinických studiích s trváním 5 až 13 týdnů bylo
hodnoceno 899 dospělých s ADHD ve věku 18 až 65 let. U methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým
uvolňováním byla prokázána určitá krátkodobá účinnost v rozpětí dávek 18 až 72 mg/den, nebyla však
konzistentní po více než 5 týdnech. V jedné studii, ve které byla odpověď definována jako minimálně
30% snížení celkového skóre příznaků ADHD podle Conners‘ Adult ADHD Rating Scales (CAARS) v 5.
týdnu (závěr) oproti výchozí hodnotě a předpokládalo se, že pacienti bez údajů při poslední návštěvě
neodpovídali na léčbu, byl významně vyšší podíl pacientů odpovídajících na léčbu methylfenidátem ve
formě tablet s prodluženým uvolňováním v dávkách 18 mg, 36 mg nebo 72mg/den ve srovnání s
placebem. V dalších dvou studiích, za předpokladu, že pacienti bez údajů při poslední návštěvě
neodpovídali na léčbu, byla početní výhoda u methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým uvolňováním
ve srovnání s placebem, ale statisticky významný rozdíl v podílu pacientů, kteří dosáhli předem
definovaných kritérií, nebyl mezi methylfenidátem ve formě tablet s prodluženým uvolňováním a
placebem prokázán.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Methylfenidát se rychle absorbuje. Po perorálním podání methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým
uvolňováním dospělým se potah tablety rozpadne, což zajistí počáteční maximální koncentraci léčivé
látky za asi 1 až 2 hodiny. Methylfenidát obsažený ve dvou vnitřních vrstvách se postupně uvolňuje
během několika následujících hodin. Maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo asi za 6 až hodin, po nichž plazmatická hladina methylfenidátu postupně klesá. Methylfenidát ve formě tablet s
prodluženým uvolňováním podávaný jednou denně minimalizuje kolísání mezi maximální a minimální
koncentrací spojené s podáním methylfenidátu v lékové formě s okamžitým uvolňováním třikrát denně.
16 / Rozsah absorpce z methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým uvolňováním podaného jednou denně je
srovnatelný s konvenčními lékovými formami s okamžitým uvolňováním.

Po podání 18 mg methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým uvolňováním jednou denně 36 dospělým
byly průměrné farmakokinetické parametry: Cmax 3,7 ± 1,0 (ng/ml), tmax 6,8 ± 1,8 (hod), AUCinf 41,8 ±
13,9 (ng.hod/ml) a t1/2 3,5 ± 0,4 (hod).

Ve farmakokinetice methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým uvolňováním nebyly pozorovány
rozdíly po jednorázovém nebo opakovaném podání jednou denně, což naznačuje, že nedochází k
významné akumulaci léčivé látky. AUC a t1/2 po opakovaném podání jednou denně jsou podobné AUC a
t1/2 po první dávce 18 mg methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým uvolňováním.

Po podání methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým uvolňováním v jednorázové dávce 18 mg, 36 mg
a 54 mg/den dospělým byly Cmax a AUCinf methylfenidátu úměrné dávce.

Distribuce
Plazmatická koncentrace methylfenidátu u dospělých klesá po perorálním podání biexponenciálně.
Poločas methylfenidátu u dospělých po perorálním podání ve formě tablet s prodluženým uvolňováním
byl přibližně 3,5 h. Poměr methylfenidátu vázaného na bílkoviny a jeho metabolitů je přibližně 15 %.
Distribuční objem methylfenidátu je přibližně 13 l/kg.

Biotransformace
U člověka je methylfenidát primárně metabolizován deesterifikací na kyselinu alfa-fenyl-piperidinovou
(PPA, přibližně 50násobek hladin nezměněné látky), která má malou nebo žádnou farmakologickou
účinnost. U dospělých je podle hodnocení metabolismus methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým
uvolňováním jednou denně podobný metabolismu methylfenidátu třikrát denně. Metabolismus
jednorázové a opakované dávky methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým uvolňováním jednou
denně je podobný.

Eliminace
Eliminační poločas methylfenidátu u dospělých po podání methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým
uvolňováním byl přibližně 3,5 hodiny. Po perorálním podání je asi 90 % dávky vyloučeno močí a 1 až 3 %
stolicí jako metabolity během 48 až 96 hodin. Malé množství nezměněného methylfenidátu se vyloučí
močí (méně než 1 %). Hlavní metabolit v moči je kyselina alfa-fenyl-piperidinová (60 – 90 %).

Po perorálním podání radioaktivně označeného methylfenidátu se u člověka asi 90 % radioaktivity
objevilo v moči. Hlavní metabolit v moči byla PPA představující přibližně 80 % dávky.

Vliv potravy
U pacientů nebyl zaznamenán rozdíl ve farmakokinetice nebo farmakodynamice methylfenidátu ve formě
tablet s prodluženým uvolňováním po podání po snídani s vysokým obsahem tuku a nalačno.

Zvláštní skupiny pacientů

Pohlaví
U zdravých dospělých byla střední na dávku upravená AUCinf pro methylfenidát ve formě tablet s
prodluženým uvolňováním 36,7 ng.h/ml u mužů a 37,1 ng.h/ml u žen; mezi oběma skupinami nebyly
zaznamenány rozdíly.

Rasa
17 / U zdravých dospělých, kterým byl podán methylfenidát ve formě tablet s prodluženým uvolňováním, byla
na dávku upravená AUCinf konzistentní mezi etniky; je však možné, že zkoušený vzorek nebyl dostatečný
pro detekci etnických rozdílů ve farmakokinetice.

Věk
Farmakokinetika methylfenidátu ve formě tablet s prodluženým uvolňováním nebyla studována u dětí do
než 6 let. U dětí ve věku 7 – 12 let byly farmakokinetické parametry methylfenidátu ve formě tablet s
prodluženým uvolňováním po podání 18 mg, 36 mg a 54 mg (průměr ± SD): Cmax 6,0 ± 1,3; 11,3 ± 2,6 a
15,0 ± 3,8 ng/ml; tmax 9,4 ± 0,02; 8,1 ± 1,1 a 9,1 ± 2,5 hod a AUC0-11,5 50,4 ± 7,8; 87,7 ± 18,2 a 121,5 ±
37,3 ng.hod/ml.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není s methylfenidátem ve formě tablet s prodluženým uvolňováním
žádná zkušenost. Po perorálním podání radioaktivně označeného methylfenidátu byl methylfenidát
extenzivně metabolizován a přibližně 80 % radioaktivity se u člověka vyloučilo močí ve formě PPA.
Vzhledem k tomu, že ledvinová clearance není významnou cestou clearance methylfenidátu, neočekává
se, že by porucha funkce ledvin měla významný vliv na farmakokinetiku methylfenidátu ve formě tablet s
prodluženým uvolňováním.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není s methylfenidátem ve formě tablet s prodluženým uvolňováním
žádná zkušenost.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Kancerogenita
Při celoživotních studiích kancerogenity u potkanů a myší byl zaznamenán pouze u myších samců
zvýšený počet maligních tumorů jater. Význam tohoto nálezu pro člověka není znám.

Methylfenidát neovlivnil reprodukční schopnost nebo plodnost při nízkých násobcích klinické dávky.

Těhotenství - vývoj embrya/plodu
Methylfenidát není považován za teratogenní u potkanů a králíků. Fetální (tj. celková ztráta vrhu) a
mateřská toxicita byla zaznamenány u potkanů při dávkách toxických pro matku.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
zrněný cukr (sacharóza, kukuřičný škrob)
hypromelóza
mastek
ethylcelulóza
hyprolóza
triethyl-citrát
acetát-sukcinát hypromelózy
sodná sůl karmelózy
mikrokrystalická celulóza
18 / magnesium-stearát
koloidní bezvodý oxid křemičitý
kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)

Potahová vrstva:
polyvinylalkohol
makrogol mastek
oxid titaničitý
kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)

Methylphenidate Neuraxpharm 18 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: žlutý oxid železitý
Methylphenidate Neuraxpharm 54 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: červený oxid železitý


6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.


6.3 Doba použitelnosti

roky.


6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.


6.5 Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvička s PP dětským bezpečnostním šroubovacím uzávěrem

Velikost balení:
28 nebo 30 tablet s prodlouženým uvolňováním

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Neuraxpharm Bohemia s.r.o.
náměstí Republiky 1078/1, 110 00 Praha 1 – Nové Město, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
19 /
Methylphenidate Neuraxpharm 18 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: 06/479/18-C
Methylphenidate Neuraxpharm 36 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: 06/480/18-C
Methylphenidate Neuraxpharm 54 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: 06/481/18-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 9. 7.

10. DATUM REVIZE TEXTU

12. 9.