ALPROX - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Alprox 0,25 mg tablety
Alprox 0,5 mg tablety
Alprox 1 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje alprazolamum 0,25 mg, 0,5 mg nebo 1 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:
Alprox 0,25 mg: Jedna tableta obsahuje 85,7 mg laktosy.
Alprox 0,5 mg: Jedna tableta obsahuje 85,5 mg laktosy.
Alprox 1 mg: Jedna tableta obsahuje 171 mg laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety.

Alprox 0,25 mg: bílé až téměř bílé, nepotahované, oválné tablety, s půlicí rýhou, označené ORN 51, o
velikosti 9 x 6 mm.
Alprox 0,5 mg: bílé až téměř bílé, nepotahované, oválné tablety, s půlicí rýhou, označené ORN 52, o
velikosti 9 x 6 mm.
Alprox 1 mg: bílé až téměř bílé, nepotahované, kulaté, ploché tablety se zkosenými hranami, s půlicí
rýhou, označené ORN 50, o průměru 9 mm.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

- Panická porucha
- Symptomatická léčba úzkosti.

Alprazolam je indikován pouze v případech, kdy jsou symptomy závažné, omezující nebo způsobují
pacientovi nesnesitelné utrpení.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Symptomatická léčba úzkosti:
Doporučená zahajovací dávka je 0,25 až 0,5 mg 3x denně, individuálně přizpůsobena.
Udržovací dávka je 0,5 až 3 mg/den, rozdělená do několika dávek.

Pro starší pacienty, pacienty s poruchou funkce jater nebo ledvin a pro pacienty senzitivní na sedativní
účinek přípravku je zahajovací a udržovací dávka 0,25 mg 2 až 3x denně. Dávkování je možné
v případě potřeby postupně zvyšovat.

Panická porucha:
Doporučená zahajovací dávka je 0,5 až 1 mg před spaním. Dávkování je třeba upravit podle odpovědi
pacienta. Dávku je možné zvyšovat nejvýše o 1 mg každé 3 nebo 4 dny. Udržovací dávka je 3 mg/den
až do maximální výše 6 mg/den, rozdělená do 3 až 4 dávek. V některých případech může být dávkování
zvýšeno až na 10 mg denně, podáváno rozděleně do několika dávek.

Pro starší pacienty, pacienty s poruchou funkce jater nebo ledvin a pro pacienty senzitivní na sedativní
účinek přípravku je zahajovací a udržovací dávka 0,25 mg 2 až 3x denně. Dávkování je možné
v případě potřeby postupně zvyšovat. Maximální dávka je 4,5 mg/den, rozdělená do několika dávek.

Délka léčby
Délka léčby musí být co nejkratší. Pacientův stav má být pravidelně sledován a potřeba prodloužení
léčby má být vždy zhodnocena, zvláště u asymptomatických pacientů. Délka léčby nemá přesáhnout až 12 týdnů, včetně období závěrečného snižování dávky.

Údaje z výzkumu podporují 6 měsíční léčebnou periodu u úzkosti a až 8 měsíční léčbu u panické
poruchy.

Ukončení léčby
Dávku je třeba snižovat postupně. Je nutné snižovat denní dávku alprazolamu nejvýše o 0,5 mg každé dny. U některých pacientů může být nutné snižovat dávku ještě pozvolněji.

Pediatrická populace

Alprazolam nemá být užíván u pacientů do 18 let. Bezpečnost a účinnost alprazolamu u pacientů do let dosud nebyly stanoveny.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- myasthenia gravis
- těžká dechová nedostatečnost
- závažná spánková apnoe
- těžká jaterní nedostatečnost.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Tolerance
Hypnotický účinek alprazolamu se po opakovaném používání v období několika týdnů může snížit.

Závislost
Chronické užívání benzodiazepinů může vést k rozvoji fyzické a psychické závislosti na těchto
přípravcích. Riziko vzniku závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby; je vyšší u pacientů
s předchozí drogovou závislostí, závislostí na omamných látkách a alkoholismem. Závislost se může
vyskytnout při terapeutických dávkách a/nebo u pacientů bez žádného individuálního rizikového
faktoru. Zvýšené riziko závislosti existuje při kombinaci různých benzodiazepinů bez ohledu na
anxiolytickou nebo hypnotickou indikaci. Byly hlášeny také případy zneužití. Pokud se vyvine fyzická
závislost, náhlé ukončení léčby je spojené s abstinenčními příznaky. Ty mohou zahrnovat bolesti hlavy,
svalové bolesti, výraznou úzkost, napětí, poruchy spánku, neklid, zmatenost a podrážděnost.

V závažných případech se mohou objevit následující příznaky: depersonalizace, derealizace,
hyperakuzie, snížená citlivost a brnění v končetinách, přecitlivělost na světlo, zvuky a dotyk,
halucinace, epileptické záchvaty. Abstinenční příznaky se mohou objevit po několika dnech po
ukončení léčby.

Rebound fenomen úzkosti a tenze
Při přerušení léčby alprazolamem se může vyskytnout přechodný syndrom s příznaky (rebound
fenomén), kvůli kterým byla léčba benzodiazepiny (nebo benzodiazepinům podobnými léky) původně
indikována, a to s větší intenzitou než dříve. Syndrom může být doprovázen změnami nálady,
nespavostí a neklidem. Kvůli vyššímu riziku abstinenčních/rebound příznaků při rychlém snížení dávky
nebo náhlém ukončení léčby je doporučeno dávku snižovat postupně.

Délka léčby
Délka léčby má být co nejkratší (viz bod 4.2) v závislosti na indikaci. V případě úzkosti a tenze by
neměla být delší než 8 – 12 týdnů, včetně postupného snižování dávky. Prodloužení léčby je možné
pouze po opětovném zhodnocení stavu pacienta.

Na začátku léčby může být důležité informovat pacienta o omezeném čase léčby a vysvětlit mu
postupné snižování dávek.

Je důležité připravit pacienty na možnost výskytu rebound fenoménu, aby se co nejvíce předešlo
znepokojení z výskytu těchto příznaků během ukončování léčby.
V případech užití benzodiazepinů s krátkodobým účinkem se mohou abstinenční příznaky objevit
během intervalu mezi dávkami, zvláště pokud se jedná o vysokou dávku. Jestliže jsou použity
benzodiazepiny s dlouhodobým účinkem, přechod na benzodiazepiny s krátkodobým účinkem není
vhodný, vzhledem k nebezpečí vzniku abstinenčních příznaků.

Amnézie
Tak jako ostatní benzodiazepiny, alprazolam může způsobit anterográdní amnézii. Tento stav může
vzniknout několik hodin po užití přípravku.

Psychiatrické a paradoxní reakce
Pokud se při léčbě objeví reakce jako neklid, agitovanost, podrážděnost, záchvaty vzteku, noční můry,
zhoršení nespavosti, halucinace, psychóza, nevhodné chování, zmatenost a jiné poruchy chování, má
být užívání tohoto léčivého přípravku ukončeno. Paradoxní reakce se objevují častěji u dětí a starších
pacientů.

Riziko plynoucí ze současného užívání s opioidy
Současné užívání přípravku Alprox a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti.
Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim
podobné látky (jako přípravek Alprox), spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou
alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Alprox současně s opioidy, je
nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné doporučení
dávkování v bodě 4.2).

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V
této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto
symptomech věděli (viz bod 4.5).

Pediatrická populace

Alprazolam nemá být u pacientů do 18 let používán, jelikož bezpečnost a účinnost alprazolamu nebyla
v této věkové skupině dosud stanovena.


Zvláštní skupiny pacientů
Benzodiazepiny a příbuzné látky musí být používány s opatrností u starších pacientů kvůli riziku sedace
a/nebo svalové slabosti, které mohou způsobit pád, u této populace často se závažnými důsledky. U
starších a oslabených pacientů je doporučeno dodržovat obecný princip použití co nejmenší účinné
dávky, aby se vyloučil rozvoj ataxie a nadměrné sedace.


Pacientům s chronickou respirační insuficiencí je třeba podávat nižší dávku, vzhledem k možnosti
respiračního útlumu.

Benzodiazepiny jsou kontraindikovány u pacientů s těžkými poruchami jater, protože mohou podpořit
rozvoj encefalopatie. Pozornost je doporučena při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin nebo mírnou
až středně závažnou jaterní nedostatečností.

Benzodiazepiny nejsou účinné jako lék první volby pro léčbu psychóz.

Manické a hypomanické epizody byly hlášeny v souvislosti s užíváním alprazolamu u pacientů
s depresí.

Benzodiazepiny nejsou účinné jako lék první volby pro léčbu těžkých depresí a nemají se užívat
samostatně pro léčbu úzkosti spojené s těžkou depresí, protože u takových pacientů může dojít
k sebevraždě. Při podávání těžce depresivním pacientům a pacientům se suicidálními tendencemi je
třeba přijmout odpovídající opatření a předepisovat přiměřená množství.

Panické poruchy jsou u neléčených pacientů spojeny s primární a sekundární depresí a zvýšeným
sebevražedným chováním. Proto mají být vysoké dávky alprazolamu užívané při léčbě panické poruchy
podávány s opatrností, s jakou jsou indikovány ostatní psychotropní léky při léčbě depresivních
pacientů nebo pacientů s podezřením na sebevražedné myšlenky a úmysly. Toto musí být při
předepisování alprazolamu uváženo.

Pro možné anticholinergní nežádoucí účinky se benzodiazepiny mají užívat s velkou opatrností u
pacientů s akutním glaukomem s úzkým úhlem nebo u pacientů k tomuto onemocnění
predisponovaných.

Benzodiazepiny mají být používány s největší opatrností u pacientů s anamnézou zneužívání alkoholu,
omamných látek a drog.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek
užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce

Psychotropní přípravky:
Při současném použití jiných psychotropních léčivých přípravků je třeba opatrnosti. Může se vyvinout
zvýšený útlum centrálního nervového systému, jestliže se tento přípravek užívá současně
s psychotropními přípravky jako např. s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, sedativy,
antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Jestliže
se však přípravek užívá v kombinaci s narkotickými analgetiky, může se objevit potenciace euforie,
která může vést ke zvýšené psychické závislosti.


Opioidy
Zvláštní pozornost je nutné věnovat lékům s tlumivým účinkem na respirační funkci, jako jsou opioidy
(analgetika, antitusika, substituční léčba), zvláště u starších pacientů.
Současné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek Alprox),
spolu s opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního
tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod
4.4).

Alkohol:
Kombinace s alkoholem potencuje sedativní účinek alprazolamu. To nepříznivě ovlivní pacientovu
schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. V průběhu léčby alprazolamem je třeba vyhýbat
se příjmu alkoholu.

Klozapin:
Při kombinaci s klozapinem je zvýšené riziko zástavy dýchání a/nebo srdeční činnosti.

Myorelaxancia:
Je třeba být připraven na zesílení myorelaxačního účinku (riziko pádů), jestliže se alprazolam užívá
v průběhu terapie myorelaxanciem, a to zejména při zahájení léčby alprazolamem.

Farmakokinetické interakce

Jelikož alprazolam se metabolizuje určitými jaterními enzymy (zvláště CYP3A4), zvyšují jeho účinek
přípravky, které tyto enzymy inhibují. Alprazolam je proto třeba používat opatrně u pacientů, kteří tyto
léčivé přípravky užívají, a při současném používání takových přípravků může být nutné snížit
dávkování.

Inhibitory CYP3AAntimykotika: Současné užívání itrakonazolu, ketokonazolu a jiných antimykotik azolového typu
(silných inhibitorů CYP3A4) se nedoporučuje.

Zejména je třeba věnovat přiměřenou pozornost současnému užívání s inhibitory CYP3A4, jako jsou
např. inhibitory HIV-proteázy, fluoxetin, dextropropoxyfen, perorální kontraceptiva, sertralin, diltiazem
nebo makrolidová antibiotika, např. erythromycin a troleandomycin.

Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4, zvyšuje AUC a prodlužuje eliminační poločas alprazolamu. Ve
studii, v níž zdraví dobrovolníci dostávali denně 200 mg itrakonazolu a 0,8 mg alprazolamu, byla AUC
zvětšena 2-3násobně a eliminační čas byl prodloužen přibližně na 40 hodin. Také se objevily poruchy
psychomotorických funkcí ovlivněných alprazolamem. Itrakonazol může zvýšit tlumící účinky
alprazolamu na CNS, a vysazení itrakonazolu může oslabit terapeutickou účinnost alprazolamu.

Nefazodon, fluvoxamin a cimetidin: Je třeba opatrnosti, jestliže se tyto látky (inhibitory CYP3A4) a
alprazolam podávají souběžně a je třeba zvážit možné snížení dávky alprazolamu.
Nefazodon inhibuje oxidaci alprazolamu zprostředkovanou enzymem CYP3A4, což má za následek
zdvojnásobení plazmatické koncentrace alprazolamu a riziko zesílení účinků na CNS. Při kombinaci se
proto doporučuje snížit dávkování alprazolamu na polovinu.
Terapie fluvoxaminem prodlužuje poločas alprazolamu z 20 hodin na 34 hodiny a zvyšuje koncentraci
alprazolamu v plazmě na dvojnásobek. Při použití v kombinaci se doporučuje použít poloviční
dávkování alprazolamu.
Cimetidin snižuje clearance alprazolamu, což může případně zesílit jeho účinek. Klinický význam této
interakce dosud nebyl stanoven.


Induktory CYP3ASnížený účinek alprazolamu by se mohl objevit u pacientů, kteří užívají induktory CYP3A4, např.
rifampicin, fenytoin, karbamazepin anebo třezalku tečkovanou. Plazmatické koncentrace alprazolamu
v eliminační fázi jsou závislé na určitých metabolizujících jaterních enzymech (zejména CYP3A4);
přípravky působící jako induktory těchto enzymů plazmatické koncentrace alprazolamu snižují. Po
náhlém ukončení terapie třezalkou tečkovanou nebo jinými induktory CYP3A4 se mohou objevit
příznaky předávkování alprazolamu.

Účinek alprazolamu na farmakokinetiku jiných léčivých přípravků.

Digoxin:
Zvýšení hladin digoxinu v plazmě bylo hlášeno při současném užívání spolu s 1 mg alprazolamu denně,
zejména u starších osob. Proto je třeba pacienty užívající současně alprazolam a digoxin pečlivě
monitorovat pro známky a příznaky intoxikace digoxinem.

Imipramin a desipramin:
Bylo hlášeno, že současné podávání alprazolamu (v dávkách až 4 mg denně) spolu s imipraminem a
desipraminem způsobilo, že plazmatické hladiny těchto látek v ustáleném stavu se zvýšily o 31 %, resp.
o 20 %. Není dosud známo, zda tyto změny mají klinický význam.

Warfarin:
Potenciální účinek na protrombinový čas a plazmatické koncentrace warfarinu nebyl stanoven.
Žádné interakce s propranololem a disulfiramem nebyly zjištěny.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Mnoho údajů z kohortních studií naznačuje, že expozice benzodiazepiny v prvním trimestru není
spojená se zvýšeným rizikem vážnějších malformací. Přesto, některé rané případy kontrolovaných
epidemiologických studií prokázaly zvýšené riziko rozštěpu patra. Údaje naznačují, že riziko rozštěpu
patra u novorozence matky užívající benzodiazepiny je menší než 2/1 000 ve srovnání s očekávaným
výskytem tohoto defektu 1/1 000 v celkové populaci. Léčba benzodiazepiny ve vysokých dávkách,
během 2. a /nebo 3. trimestru byla spojena se snížením aktivního pohybu plodu a nestálostí srdečního
rytmu plodu.
Pokud je z lékařského důvodu matce během posledního období těhotenství třeba benzodiazepiny podat,
a to i v nízkých dávkách, může se vyskytnout syndrom chabého novorozence (floppy infant syndrom)
zahrnující axiální hypotonii a problémy se sáním vedoucí k malému hmotnostnímu přírůstku. Tyto
příznaky jsou reverzibilní, ale mohou trvat 1 až 3 týdny, podle poločasu přípravku. Při užívání
vysokých dávek se u novorozenců vyskytla respirační deprese nebo apnoe a hypotermie. Navíc, několik
dnů po porodu mohou být pozorovány u novorozence příznaky z vysazení s hyperexcitabilitou,
agitovaností a třesem, i když syndrom chabého novorozence přítomen není. Výskyt příznaků z vysazení
u novorozence závisí na poločasu aktivní látky.

Na základě těchto údajů může být užití alprazolamu v těhotenství uvažováno pouze za přísného
dodržování terapeutických indikací a dávkování.

Pokud je léčba alprazolamem nutná během posledního období těhotenství, nesmí být podávány vysoké
dávky a u novorozence musejí být kontrolovány příznaky z vysazení a/nebo syndrom chabého
novorozence.

Je-li přípravek Alprox předepsán ženě ve fertilním věku, měla by být upozorněna, aby sdělila svému
lékaři, pokud si bude přát otěhotnět nebo pokud si bude myslet, že je těhotná, aby lékař mohl
rozhodnout o přerušení léčby.


Kojení
Alprazolam přestupuje do mateřského mléka. Proto nemá být podáván kojícím ženám.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Alprazolam má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Osoby, k jejichž práci je nutná
schopnost provádět přesná a soustavná pozorování a bdělost, aby mohly správně rozhodnout a mít
plnou kontrolu nad svým tělem, je třeba varovat, že jejich schopnosti budou ovlivněny sedací, amnézií,
sníženým soustředěním a svalovou slabostí. Jestliže je pacient nevyspalý, riziko snížení bdělosti se
zvýší.

Je třeba pacienta před tímto nebezpečím varovat a upozornit ho, aby v průběhu léčby neřídil motorové
vozidlo a neobsluhoval stroje. Alkohol tyto účinky zesiluje (viz bod 4.5).

4.8 Nežádoucí účinky

Pokud se vyskytnou nežádoucí účinky, vznikají zejména na počátku léčby, po delším podávání nebo při
snižování dávky obvykle vymizí.

Nežádoucí účinky hlášeny z klinických a postmarketingových studií podle třídy orgánových systémů a
četnosti jejich výskytu jsou shrnuty níže.
Četnost výskytu nežádoucích účinků je definována podle následující konvence:
velmi časté (> 1/10)
časté ( 1/100 až < 1/10)
méně časté ( 1/1000 až < 1/100)
vzácné ( 1/10 000 až < 1/1000)
velmi vzácné (< 1/10 000)
není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Velmi časté Časté Méně časté Není známo
Endokrinní
poruchy
Hyperprolaktinémie*
Poruchy
metabolismu a
výživy
Snížená chuť k
jídlu

Psychiatrické
poruchy
Deprese Zmatenost,
desorientace,
snížení libida,
úzkost, nespavost,
nervozita, zvýšení
libida*
Mánie* (viz bod 4.4),
halucinace*, hněv*,
agitovanost*
Hypománie*,
agresivita*, nepřátelské
chování*, abnormální
myšlení*,
psychomotorická
hyperaktivita*
Poruchy
nervového
systému
Sedace,
ospalost,
ataxie,
porucha
paměti,
nezřetelná
řeč, závrať,
bolesti hlavy
Porucha
rovnováhy,
porucha
koordinace,
porucha
soustředění,
hypersomnie,
letargie, třes
Amnézie Autonomní nerovnováha
nervového systému*,
dystonie*
Poruchy oka Rozmazané vidění
Gastrointestinální Zácpa, sucho Nauzea, Zvracení Gastrointestinální

poruchy v ústech porucha*
Poruchy jater a
žlučových cest
Hepatitida*, změna
funkce jater*,
žloutenka*
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Dermatitida* Angioedém*,
fotosenzitivní reakce*
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Svalová slabost
Poruchy ledvin a
močových cest
Inkontinence* Retence moči*
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Sexuální
dysfunkce*
Nepravidelná
menstruace*

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Únava,
podrážděnost

Periferní edém*
Vyšetření Snížení tělesné
hmotnosti,
zvýšení tělesné
hmotnosti
Zvýšení nitroočního
tlaku*

* nežádoucí účinky pozorované po uvedení na trh

Užívání alprazolamu (i v terapeutických dávkách) může mít za následek rozvoj fyzické závislosti.
Ukončení terapie proto může vyvolat příznaky z vysazení a příznaky rebound-fenoménu (viz také bod
4.4). Také se mohou objevit případy psychické závislosti. Byly také hlášeny případy zneužívání (viz
bod 4.4.).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Všeobecná informace o toxicitě
Tak jako u jiných benzodiazepinů by předávkování alprazolamem nemělo představovat ohrožení života,
pokud není spojeno s jinými látkami tlumícími CNS (včetně alkoholu). Při snaze o zvládnutí
předávkování jakýmkoli léčivým přípravkem je třeba mít na mysli, že pacient mohl užít více různých
látek. Podle toho je třeba upravit léčbu.

Příznaky
Předávkování se obvykle projevuje jako útlum aktivity centrálního nervového systému, v rozmezí od
ospalosti až po kóma. Při mírném předávkování příznaky spočívají v ospalosti, zmatenosti a letargii.
V těžších případech se vyvine ataxie, hypotonie, hypotenze, útlum dýchání, ve vzácných případech
kóma a ve velmi vzácných případech dochází k úmrtí.


Terapie
Doporučuje se brzy po požití vyvolat zvracení, jestliže je pacient při vědomí, anebo, alternativně,
jestliže je u pacienta sníženo vědomí, provést výplach žaludku za ochrany dýchacích cest intubací.
Jestliže vyprázdnění žaludku nevede ke zlepšení pacientova stavu, je třeba podat aktivní uhlí a v případě
potřeby je ponechat v žaludku v kombinaci s projímadlem. Jestliže je známo, že požité množství bylo
veliké, může tento postup být stále účinný i po dlouhé době. Forsírovaná diuréza a hemodialýza nemají
význam.

Jako antidotum může být vhodný flumazenil, pokud je podán podle pokynů, se zvláštní pozorností
věnovanou kontraindikacím a opatřením pro použití.

U jedinců v komatu je léčba převážně symptomatická. Je třeba podniknout opatření, aby se zabránilo
možným komplikacím, jako např. asfyxii způsobenou zapadnutím jazyka nebo aspirací žaludečního
obsahu. Intravenózní podání tekutin může být užitečné k prevenci dehydratace.

Zejména při kombinaci s jinými sedativy je důležitá podpora životních funkcí, především dýchání.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika; Benzodiazepinové deriváty
ATC kód: N05BA
Mechanismus účinku
Alprazolam, tak jako ostatní benzodiazepiny, má vysokou afinitu k benzodizepinovému vazebnému
místu v mozku.

Farmakodynamické účinky
Tato vysoká afinita facilituje inhibiční neurotransmiterové působení gama-aminomáselné kyseliny,
která je mediátorem jak presynaptické, tak i postsynaptické inhibice v centrálním nervovém systému
(CNS).

Klinická účinnost a bezpečnost
Alprazolam je anxiolytická léčivá látka. Tak jako ostatní benzodiazepiny má alprazolam navíc ke svým
anxiolytickým vlastnostem i vlastnosti sedativní, hypnotické, myorelaxační a antikonvulzivní.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Alprazolam se po perorálním podání rychle absorbuje. Po perorální aplikaci je biologická dostupnost % nebo vyšší. Maximálních plazmatických hladin je dosaženo za jednu až dvě hodiny po perorálním
podání.

Distribuce
Po jednorázovém podání jsou plazmatické hladiny přímo úměrné podané dávce. Maximální plazmatická
hladina pozorovaná po dávce 0,5 mg až 3 mg je 8 až 37 ng/ml. Po opakovaném podání 1,5 mg až 10 mg
denně byla průměrná hladina v ustáleném stavu 18,3 až 100 ng/ml. In vitro je 70 % alprazolamu vázáno
na sérové proteiny.

Biotransformace

Nejdůležitější metabolity alprozolamu přítomné v moči jsou alfa-hydroxy-alprazolam a derivát
benzofenonu. Hlavními metabolity v plazmě jsou alfa-hydroxy-alprazolam a 4-hydroxy-alprazolam.
Alprazolam se metabolizuje hlavně enzymem CYP3A4.

Benzofenonový derivát je prakticky inaktivní. Biologická účinnost alfa-hydroxy-alprazolamu je
srovnatelná s účinností alprazolamu, zatímco 4-hydroxy-alprazolam je asi 10 krát méně účinný.

Plazmatické hladiny těchto metabolitů jsou nízké. Zdá se, že jejich poločasy jsou podobné jako poločas
alprazolamu. Metabolity proto jen omezeně přispívají biologické účinnosti alprazolamu.

Eliminace
Průměrný poločas alprazolamu je mezi 12 a 15 hodinami. Alprazolam a jeho metabolity se vylučují
především močí.

Starší osoby
U starších pacientů může být průměrný eliminační poločas prodloužen (přibližně 16 h).

Porucha funkce jater
Průměrný eliminační poločas je při poruše funkce jater prodloužen (přibližně 19 h).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

U potkanů, kterým byl po dobu 24 měsíců podáván alprazolam, byla zřejmá a dávce úměrná tendence
ke zvýšenému výskytu katarakty a vaskularizace korney, a to u samců i samic.

Ve studii toxicity s opakovanými dávkami (12 měsíců) při vysokém dávkování p.o. byly u psů
pozorovány křeče, z nichž některé končily letálně. Význam těchto nálezů pro člověka není jasný.

Nebyly nalezeny průkazy karcinogenního potenciálu, jak zjistily studie karcinogenity provedené u
potkanů v dávkách až 30 mg/kg/den (150násobek maximální dávky u člověka 10 mg/den) a myší
v dávkách až 10 mg/kg/den (50násobek maximální dávky u člověka).

Alprazolam podaný potkanům a králíkům ve vysokých dávkách zvýšil výskyt vrozených vad a fetálních
úmrtí.

V testech tvorby mikrojader (mikronukleus test) u potkanů, v dávkách až 100 mg/kg, což je 500násobek
maximální doporučené denní dávky pro člověka 10 mg/kg, nebyl alprazolam mutagenní. Ani in vitro
nebyl alprazolam mutagenní.

Alprazolam v dávkách až 5 mg/kg/den, což je 25násobek maximální doporučené denní dávky pro
člověka, nepoškodil fertilitu u potkanů

Prenatální expozice myší a potkanů benzodiazepinům včetně alprazolamu byla spojena se změnami
chování potomstva. Možný význam těchto změn pro situaci u člověka není jasný.

6. FARMACEUTICKÉ INFORMACE

6.1 Seznam pomocných látek

kukuřičný škrob
želatina
monohydrát laktosy
magnesium-stearát


6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

0,25 mg: 2 roky.
0,5 a 1 mg: 2 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvička, HDPE šroubovací uzávěr.

Velikost balení: 20, 30, 50 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Orion Corporation
Orionintie 1
FI-02200 Espoo
Finsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

Alprox 0,25 mg: 70/225/11-C
Alprox 0,5 mg: 70/226/11-C
Alprox 1 mg: 70/227/11-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 8. 2.
10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 5.