Glibomet

Kontraindikované kombinace

Související s glibenklamidem

Mikonazol (systémové podání, perorální gel)

Zesílený hypoglykemický účinek s možným nástupem příznaků hypoglykémie nebo dokonce kómatu
(viz bod 4.3).

Souběžné použití se nedoporučuje

Související s deriváty sulfonylmočoviny

Alkohol
Antabusový efekt (nesnášenlivost alkoholu), zejména u chlorpropamidu, glibenklamidu, glipizidu,
tolbutamidu.
Zvýšené hypoglykemické působení (inhibice kompenzačních reakcí), které může podpořit rozvoj
hypoglykemického kómatu.
Je třeba vyhnout se konzumaci alkoholu a užívání léčivých přípravků obsahujících alkohol.

Fenylbutazon (systémové podání)
Zvýšený hypoglykemický účinek derivátů sulfonylmočoviny (vypuzení derivátů sulfonylmočoviny
z vazebných míst na bílkovinách a/nebo omezení jejich eliminace). Doporučuje se přednostně použít
jiná protizánětlivá léčiva, která vyvolávají menší počet interakcí, nebo pacienta informovat jiným
způsobem a podpořit vlastní sledování se pacientem: v případech nutnosti je třeba dávkování při léčbě
protizánětlivými léky a po jejich vysazení upravit.

Léky proti infekcím
Současné užívání derivátů sulfonylmočoviny včetně glibenklamidu s některými léky proti infekcím,
jako jsou sulfonamidy (např. kotrimoxazol), levofloxacin nebo klarithromycin, může zvyšovat
nebezpečí rozvoje těžké hypoglykémie.

Cyklofosfamid

Současné užívání derivátů sulfonylmočoviny včetně glibenklamidu s cyklofosfamidem může zvyšovat
nebezpečí těžké hypoglykémie.

Phenyramidol
Současné užívání derivátů sulfonylmočoviny včetně glibenklamidu s phenyramidolem může zvyšovat
nebezpečí těžké hypoglykémie.

Související s antidiabetiky

Danazol
Je-li tato kombinace nevyhnutelná, je třeba pacienta upozornit a posílit kontroly hladiny cukru v krvi.
Je-li to možné, dávkování antidiabetik během léčby danazolem a po jeho vysazení by se mělo upravit.

Související s metforminem

Alkohol
Intoxikace alkoholem je spojená se zvýšeným rizikem laktátové acidózy, zejména v případě hladovění
nebo malnutrice nebo poruše funkce jater.
Je třeba vyhnout se konzumaci alkoholu a užívání léků obsahujících alkohol.

Jódové kontrastní látky
Metformin musí být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání
nesmí být znovu zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu
vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.4.
Intravenózní podání kontrastních látek s obsahem jódu může vést k selhání ledvin s následnou
kumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy.

Kombinace vyžadující opatrnost při užívání

Související se všemi antidiabetiky

Chlorpromazin
Ve vysokých dávkách (100 mg chlorpromazinu denně) stoupá hladina cukru v krvi (snížené
uvolňování inzulinu).
Upozornění pro použití: pacienta je třeba upozornit a hladinu cukru v krvi kontrolovat častěji. Je-li to
možné, během léčby neuroleptiky a po jejím ukončení by se mělo upravit dávkování antidiabetik.

Perhexilin
Užívání perhexilinu bylo spojeno s hypoglykémií. Proto užívání perhexilinu s antidiabetiky vyžaduje
opatrnost a pacient by měl být upozorněn na potřebu častějších kontrol hladiny glukózy.

Kortikosteroidy (glukokortikoidy) a tetrakosaktid (systémové a lokální použití)
Zvýšená hladina cukru v krvi, někdy spojená s ketózou (sníženou tolerancí cukrů při užívání
kortikosteroidů, relativní deficit inzulinu).
Upozornění pro použití: pacienta je třeba informovat o nutnosti častější kontroly hladiny cukru v krvi.
Je-li to možné, během léčby kortikosteroidy a po jejím ukončení by se mělo upravit dávkování
antidiabetik.

Beta-2-agonisté
Zvýšená hladina cukru v krvi.
Upozornění pro použití: pacienta je třeba informovat; potřeba častější kontroly hladiny cukru v krvi,
v případě nutnosti převedení na léčbu inzulinem.


Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (například kaptopril, enalapril)ACE inhibitory mohou
snižovat hladinu cukru v krvi. Je důležité upravit dávkování Glibometu během léčby ACE inhibitory
až do jejího ukončení.

Související s metforminem
Transportéry-1 a transportéry-2 organických kationtů

Metformin je substrátem pro oba transportéry OCT1 a OCT2
Souběžné podávání metforminu s
• Inhibitory OCT1 (jako je verapamil) může snížit účinnost metforminu.
• Induktory OCT1 (jako je rifampicin) může zvýšit gastrointestinální absorpci a účinnost
metforminu.
• Inhibitory OCT2 (jako je cimetidin, dolutegravir, ranolazin, trimethoprim, vandetanib,
isavukonazol) může snížit renální vylučování metforminu, což povede ke zvýšení koncentrace
metforminu v plazmě.
• Inhibitory obou OCT1 a OCT2 (jako krizotinib, olaparib) může ovlivnit účinnost a renální
eliminace metforminu.

Plazmatická expozice metforminu (1000 mg dvakrát denně) vzrostla u jedinců s diabetes mellitus 2.
typu 1,4násobně až 1,8násobně při současném podávání s ranolazinem 500 mg a 1000 mg dvakrát
denně.
Studie provedená u sedmi zdravých dobrovolníků ukázala, že cimetidin podávaný jako 400 mg
dvakrát denně zvyšuje systémovou expozici metforminu (AUC) o 50% a Cmax o 81%.

Je proto doporučována opatrnost, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy jsou tyto léky
podávány současně s metforminem, protože se může zvýšit koncentrace metforminu v plazmě. Jestliže
je to potřebné, může být zvažována úprava dávky metforminu, jelikož inhibitory OCT / induktory
mohou mít vliv na účinnost metforminu.

Další interakce
Některé léčivé přípravky mohou nepříznivě ovlivnit renální funkci, což může zvýšit riziko laktátové
acidózy; jsou to např. NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy (COX) II, ACE
inhibitory, antagonisté receptoru pro angiotenzin II a diuretika, zvláště kličková.

Při zahájení nebo užívání takových přípravků v kombinaci s metforminem je nutné pečlivé
monitorování renální funkce

Související s glibenklamidem

Beta-blokátory, klonidin, reserpin, guanetidin a sympatomimetika
Všechny beta-blokátory, klonidin, reserpin, guanetidin a sympatomimetika maskují některé příznaky
hypoglykémie: palpitace a tachykardii. Většina neselektivních beta-blokátorů zvyšuje výskyt a
závažnost hypoglykémie. Pacienta je třeba upozornit a častěji vyšetřovat hladinu cukru v krvi, a to
zejména na začátku léčby.

Flukonazol
Prodloužení eliminačního poločasu derivátů sulfonylmočoviny s možným rozvojem příznaků
hypoglykémie. Pacienta je třeba upozornit a častěji provádět vyšetření hladiny cukru v krvi. Je-li to
možné, dávkování antidiabetika by se mělo během podávání flukonazolu a po jeho ukončení upravit.

Bosentan:
Při současném podávání bosentanu s glibenklamidem existuje zvýšené riziko hepatotoxicity, proto se
doporučuje vyhnout se jejich současnému užívání. Může docházet k omezení hypoglykemického
účinku glibenklamidu, protože bosentan snižuje jeho plazmatickou koncentraci.



Jiné interakce: kombinace, kterou je nutno zvážit

Související s glibenklamidem

Desmopresin:
Snižuje antidiuretický účinek.

Hypoglykemický účinek sulfonylmočoviny může být zvýšen inhibitory monoaminoxidázy,
chloramfenikolem, probenecidem, salicyláty, sulfinpyrazonem; naopak hypoglykemický účinek může
být snížen orální antikoncepcí, thiazidovými diuretiky a barbituráty. Je třeba vzít v úvahu, že
biguanidy mohou zvýšit účinek antikoagulantů.

Colesevelam
Při současném podávání je plazmatická koncentrace glibenklamidu snížena, což může vést ke
sníženému hypoglykemickému účinku. Tento účinek nebyl pozorován, pokud je glibenklamid
podáván v určitém časovém období před užitím jiného léčivého přípravku. Doporučuje se podávat
Glibomet nejméně 4 hodiny před podáním colesevelamu.