Xyzal

Farmakoterapeutická skupina: antihistaminika pro systémovou aplikaci, piperazinové deriváty.
ATC kód: R06AE09.

Mechanismus účinku
Levocetirizin, (R) enantiomer cetirizinu, je účinný a selektivní antagonista periferních H1-receptorů.
Vazebné studie prokázaly, že levocetirizin má vysokou afinitu k lidským H1-receptorům (Ki=3,2 nmol/l).
Levocetirizin má dvojnásobnou afinitu ve srovnání s cetirizinem (Ki=6,3 nmol/l). Levocetirizin se
uvolňuje z H1-receptorů s poločasem 11538 min.
Levocetirizin dosahuje po jednorázovém podání 90% obsazenosti receptorů za 4 hodiny a 57%
obsazenosti za 24 hodin.

Farmakodynamické studie u zdravých dobrovolníků prokázaly, že levocetirizin má v poloviční dávce
účinek srovnatelný s cetirizinem jak na kůži, tak i v nose.

Farmakodynamické účinky
Farmakodynamická aktivita levocetirizinu byla studována v následujících randomizovaných
kontrolovaných studiích:
Ve studii porovnávající účinek 5 mg levocetirizinu, 5 mg desloratadinu a placeba na histaminem
indukovaný “wheal and flare“ vedla léčba levocetirizinem k jeho statisticky významnému zmenšení
(p<0,001) v porovnání s placebem a desloratadinem – tento účinek byl nejvyšší po prvních 12 hodinách a
přetrvával po dobu 24 hodin.
V placebem kontrolovaných studiích v modelu komorové expozice alergenům byl pozorován nástup
účinku 5 mg levocetirizinu na příznaky vyvolané pylem jednu hodinu po podání léčiva.

V in vitro studiích (Boydenova komůrka a tkáňové kultury) bylo prokázáno, že levocetirizin inhibuje
eotaxinem indukovanou transendoteliální migraci eozinofilů přes dermální i plicní buňky.
Farmakodynamická experimentální studie in vivo (metoda kožní komůrky) prokázala po podání 5 mg
levocetirizinu u 14 dospělých pacientů v porovnání s placebem tři hlavní inhibiční mechanismy (inhibici
uvolňování VCAM-1, modulaci vaskulární permeability a pokles uvolňování eozinofilů) na reakci
vyvolanou pylem v prvních 6 hodinách.

Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost levocetirizinu byla prokázána v řadě dvojitě zaslepených, placebem
kontrolovaných klinických studií u dospělých pacientů se sezónní, celoroční i perzistující alergickou
rinitidou. V některých studiích bylo prokázáno, že levocetirizin výrazně zlepšuje příznaky alergické
rinitidy včetně nazální obstrukce.

Šestiměsíční klinická studie s 551 dospělými pacienty (z toho 276 bylo léčeno levocetirizinem)
s perzistující alergickou rinitidou (s příznaky přítomnými 4 dny v týdnu po dobu nejméně čtyř po sobě
jdoucích týdnů) a citlivostí na roztoče a pyly trav prokázala, že levocetirizin v dávce 5 mg byl klinicky a
statisticky významně účinnější než placebo z hlediska celkového zmírnění skóre příznaků alergické
rinitidy v celém průběhu trvání studie bez výskytu tachyfylaxe. Během trvání celé studie levocetirizin
významně zlepšil kvalitu života pacientů.

V placebem kontrolované klinické studii, zahrnující 166 pacientů s chronickou idiopatickou urtikarií, bylo
85 pacientů léčeno placebem a 81 pacientů levocetirizinem 5 mg 1x denně po dobu více než 6 týdnů.
Léčba levocetirizinem vedla k významnému snížení závažnosti svědění během prvního týdne a po celou
dobu trvání léčby v porovnání s placebem. Levocetirizin také v porovnání s placebem vedl k rozsáhlému
zlepšení kvality života z hlediska zdraví, stanovené dermatologickým indexem kvality života.

Jako model pro urtikariální stavy byla studována chronická idiopatická urtikarie. Protože uvolňování
histaminu je kauzální faktor při urtikariálních onemocněních, předpokládá se, že levocetirizin bude účinně
poskytovat symptomatickou úlevu mimo chronickou idiopatickou urtikarii i pro další urtikariální stavy.

Na EKG nedochází při podávání levocetirizinu k žádnému významnému ovlivnění QT intervalu.

Pediatrická populace
Pediatrická bezpečnost a účinnost tablet levocetirizinu byla studována ve dvou placebem kontrolovaných
klinických studiích zahrnujících pacienty ve věku od 6 do 12 let věku a trpící sezónní a celoroční
alergickou rinitidou. V obou studiích levocetirizin významně zlepšil příznaky a zvýšil kvalitu života
pacientů z hlediska zdraví.

U dětí mladších než 6 let byla klinická bezpečnost stanovena z několika krátko- nebo dlouhodobých
studií.
- V jedné klinické studii bylo 29 dětí ve věku 2−6 let s alergickou rinitidou léčeno levocetirizinem
1,25 mg 2x denně po dobu 4 týdnů.
- V jedné klinické studii bylo 114 dětí ve věku 1−5 let s alergickou rinitidou nebo chronickou
idiopatickou urtikarií léčeno levocetirizinem 1,25 mg 2x denně po dobu 2 týdnů.
- V jedné klinické studii bylo 45 dětí ve věku 6−11 měsíců s alergickou rinitidou nebo chronickou
idiopatickou urtikarií léčeno levocetirizinem 1,25 mg 1x denně po dobu 2 týdnů.
- Jedna dlouhodobá klinická studie (18měsíční) s 255 atopickými pacienty léčenými levocetirizinem
ve věku 12-24 měsíců při zařazení.
Bezpečnostní profil byl podobný profilům z krátkodobých studií s dětmi ve věku 1−5 let.