Valzap

V kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů s hypertenzí byla celková incidence
nežádoucích účinků léku srovnatelná s placebem a je konzistentní s farmakologií valsartanu. Nezdá se,
že by incidence nežádoucích účinků byla ve vztahu k dávce nebo trvání léčby a rovněž nevykazovala
žádnou souvislost s pohlavím, věkem nebo rasou.

Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích, po uvedení přípravku na trh a laboratorní
nálezy jsou uvedeny níže podle třídy orgánových systémů.

Nežádoucí účinky léku jsou řazeny podle četnosti, nejčetnější první, a podle následující konvence:
velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé
skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
U všech nežádoucích účinků zaznamenaných po uvedení přípravku na trh a u laboratorních nálezů
není možné použít žádnou četnost nežádoucích účinků, a proto jsou v tabulce uvedeny s četností „není
známo“.

Hypertenze

Poruchy krve a lymfatického systému Není známo
snížená hladina hemoglobinu, snížený
hematokrit, neutropenie,
trombocytopenie
Poruchy imunitního systému Není známo hypersenzitivita včetně sérové nemoci
Poruchy metabolismu a výživy Není známo zvýšení hladiny draslíku v séru, hyponatremie
Poruchy ucha a labyrintu Méně časté závrať
Cévní poruchy Není známo vaskulitida


Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy Méně časté kašel
Gastrointestinální poruchy Méně časté abdominální bolest
Poruchy jater a žlučových cest Není známo zvýšení hodnot jaterních testů včetně zvýšené hladiny bilirubinu v séru
Poruchy kůže a podkožní tkáně Není známo angioedém, bulózní dermatitida, svědění, vyrážka
Poruchy svalové a kosterní soustavy a
pojivové tkáně Není známo myalgie
Poruchy ledvin a močových cest
Není známo
selhání a porucha funkce ledvin,
zvýšená hladina kreatininu v séru
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace Méně časté únava

Pediatrická populace

Hypertenze
Antihypertenzní účinek valsartanu byl vyhodnocen ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených
klinických studiích (obě studie byly následovány pokračovací fází) a jedné otevřené studii. Tyto studie
zahrnovaly 711 pediatrických pacientů ve věku od 6ti do méně než 18ti let, jak s chronickým
onemocněním ledvin (CKD - chronic kidney disease), tak bez něj, z nichž 560 pacientům byl podáván
valsartan. S výjimkou ojedinělých gastrointestinálních onemocnění (jako je bolest břicha, nauzea,
zvracení) a závratí, nebyly identifikovány žádné významné rozdíly v typu, četnosti a závažnosti
nežádoucích účinků v bezpečnostním profilu pediatrických pacientů ve věku od 6ti do méně než 18ti
let ve srovnání s dřívějšími hlášeními u dospělých pacientů.

Neurokognitivní a vývojová analýza u dětí od 6 do 16 let neodhalila žádný celkový nežádoucí dopad
po léčbě valsartanem po dobu 1 roku.

Byla provedena souhrnná analýza 560 pediatrických pacientů s hypertenzí (ve věku 6-17 let) léčených
buď monoterapií valsartanem (n = 483), nebo kombinovanou antihypertenzní terapií včetně valsartanu
(n = 77). Z 560 pacientů mělo 85 (15,2 %) CKD (výchozí GRF < 90 ml/min/1,73 m2). Celkem pacientů (8,0 %) ukončilo studii kvůli nežádoucím účinkům. Celkem 111 pacientů (19,8 %) mělo
nežádoucí reakci na lék, přičemž nejčastěji byly hlášeny bolesti hlavy (5,4 %), závratě (2,3 %) a
hyperkalemie (2,3 %). U pacientů s CKD byly nejčastějšími nežádoucími účinky hyperkalemie
(12,9 %), bolest hlavy (7,1 %), zvýšená hladina kreatininu v krvi (5,9 %) a hypotenze (4,7 %). U
pacientů bez CKD byly nejčastějšími nežádoucími účinky bolesti hlavy (5,1 %) a závratě (2,7 %).
Nežádoucí účinky byly pozorovány častěji u pacientů užívajících valsartan v kombinaci s jinými
antihypertenzivy než valsartan v monoterapii.



Antihypertenzní účinek valsartanu u dětí ve věku od 1 do méně než 6 let byl hodnocen ve třech
randomizovaných, dvojitě zaslepených klinických studiích (po každé z nich následovala extenze). V
první studii u 90 dětí ve věku od 1 do méně než 6 let byla zaznamenána dvě úmrtí a ojedinělé případy
zvýšení jaterních transamináz. Tyto případy se vyskytly v populaci s významnou komorbiditou.
Kauzální vztah k valsartanu nebyl stanoven. Ve dvou následujících studiích, ve kterých bylo
randomizováno 202 dětí ve věku od 1 do méně než 6 let, se nevyskytlo žádné významné zvýšení
jaterních transamináz nebo úmrtí v souvislosti s léčbou valsartanem.

V souhrnné analýze dvou následných studií u 202 hypertenzních dětí (ve věku od 1 roku do méně než
let) byli všichni pacienti léčeni monoterapií valsartanem v dvojitě zaslepených obdobích (s výjimkou
období vysazení placeba). Z toho 186 pacientů pokračovalo v extenzi studie nebo v otevřené studii. Z
202 pacientů mělo 33 (16,3 %) CKD (výchozí hodnota eGFR < 90 ml/min). Ve dvojitě zaslepeném
období přerušili léčbu dva pacienti (1 %) kvůli nežádoucí příhodě a v otevřené studii nebo v extenzi
čtyři pacienti (2,1 %) kvůli nežádoucí příhodě. Ve dvojitě zaslepeném období mělo 13 (7,0 %)
pacientů alespoň jeden ADR. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly zvracení n = 3 (1,6 %) a průjem
n = 2 (1,1 %). Ve skupině CKD byl jeden ADR (průjem). V otevřeném studii mělo 5,4 % pacientů
(10/186) alespoň jeden ADR. Nejčastějším ADR byla snížená chuť k jídlu, která byla hlášena dvěma
pacienty (1,1 %). Ve dvojitě zaslepeném i otevřeném období byla u jednoho pacienta v každém období
hlášena hyperkalemie. Nebyly zjištěny žádné případy hypotenze nebo závratě ve dvojitě zaslepeném
období nebo v otevřeném období.
Hyperkalemie se častěji vyskytovala u dětí a dospívajících ve věku od 1 do méně než 18 let se
základním chronickým onemocněním ledvin (CKD). Riziko hyperkalemie může být vyšší u dětí ve
věku 1 až 5 let ve srovnání s dětmi ve věku 6 až méně než 18 let.

Bezpečnostní profil zaznamenaný v kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů se
stavem po infarktu myokardu a/nebo srdečním selhání se liší od celkového bezpečnostního profilu
zaznamenaného u pacientů s hypertenzí. Tato odlišnost může souviset se základním onemocněním
pacienta. Nežádoucí účinky, které se vyskytly u dospělých pacientů po infarktu myokardu a/nebo
srdečním selhání, jsou uvedeny níže.

Stav po infarktu myokardu a/nebo srdečním selhání (studie pouze u dospělých pacientů)

Poruchy krve a lymfatického systému Není známo trombocytopenie
Poruchy imunitního systému Není známo hypersenzitivita včetně sérové nemoci
Poruchy metabolismu a výživy
Méně časté hyperkalemie
Není známo zvýšení hladiny draslíku v séru, hyponatremie
Poruchy nervového systému
Časté závratě, posturální závratě
Méně časté synkopa, bolest hlavy
Poruchy ucha a labyrintu Méně časté závratě


Srdeční poruchy Méně časté srdeční selhání
Cévní poruchy
Časté hypotenze, ortostatická hypotenze
Není známo vaskulitida
Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy Méně časté kašel
Gastrointestinální poruchy
Méně časté nauzea, průjem
Poruchy jater a žlučových cest Není známo zvýšení hodnot jaterních testů
Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté angioedém
Není známo bulózní dermatitida, svědění, vyrážka
Poruchy svalové a kosterní soustavy a
pojivové tkáně Není známo myalgie
Poruchy ledvin a močových cest

Časté selhání a porucha funkce ledvin
Méně časté akutní selhání ledvin, zvýšená hladina kreatininu v séru
Není známo zvýšená hladina močovinového dusíku v krvi
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace

Méně časté astenie, únava

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek