Valzap

Absorpce
Po perorálním podání valsartanu je dosažena vrcholová koncentrace valsartanu v plazmě za 2-4 hodiny
po užití tablet a 1-2 hodiny po užití roztoku. Průměrná absolutní biologická dostupnost je
23 % u tablet a 39 % u lékové formy roztoku. Systémová expozice a vrcholová plazmatická
koncentrace valsartanu jsou při podání roztoku přibližně 1,7krát a 2,2krát vyšší v porovnání s
tabletami. Jídlo snižuje expozici (měřeno pomocí AUC) valsartanu přibližně o 40 % a vrcholovou
koncentraci v plazmě (Cmax) přibližně o 50 %, přestože přibližně 8 hodin po podání dávky jsou
koncentrace valsartanu v plazmě obdobné pro skupinu osob po jídle i skupinu osob, která byla
nalačno. Toto snížení AUC přesto není doprovázeno klinicky signifikantním snížením terapeutického
účinku, a valsartan proto může být užíván s jídlem i bez něho.

Distribuce
Distribuční objem valsartanu v ustáleném stavu po intravenózním podání je přibližně 17 litrů, což
znamená, že valsartan není do tkání distribuován ve značném množství. Valsartan je silně vázán na
proteiny séra (94-97 %), především na sérový albumin.

Biotransformace
Valsartan není extenzivně biotransformován, protože pouze asi 20 % dávky je nalezeno jako
metabolity. Hydroxymetabolit byl identifikován v plazmě v nízkých koncentracích (méně než 10 %
AUC valsartanu). Tento metabolit není farmakologicky aktivní.

Eliminace
Valsartan má multiexponenciální kinetiku rozpadu (t1/2alfa < 1 hodina a t1/2beta přibližně 9 hodin).
Valsartan je primárně vylučován žlučí do stolice (přibližně 83 % dávky) a ledvinami do moči
(přibližně 13 % dávky), převážně jako nezměněný lék. Po intravenózním podání je plazmatická
clearance valsartanu přibližně 2 l/hod a jeho renální clearance je 0,62 l/hod (přibližně 30 % celkové
clearance). Poločas valsartanu je 6 hodin.

U pacientů se srdečním selháním
Průměrný čas dosažení vrcholové koncentrace a poločas vylučování valsartanu u pacientů se srdečním
selháním jsou obdobné hodnotám pozorovaným u zdravých dobrovolníků. Hodnoty AUC a Cmax
valsartanu jsou téměř úměrné rostoucí dávce v rozsahu klinického dávkování (40 až 160 mg dvakrát
denně). Průměrný faktor kumulace je přibližně 1,7. Systémová clearance valsartanu po perorálním
podání je přibližně 4,5 l/hod. Věk neovlivňuje systémovou clearance u pacientů se srdečním selháním.

Speciální populace

Starší pacienti
Vyšší systémová expozice valsartanu byla pozorována u některých starších osob v porovnání s
mladšími osobami; přesto tento fakt nemá žádnou klinickou signifikanci.



Porucha funkce ledvin
Jak bylo předpokládáno, renální clearance valsartanu je pouze 30 % celkové plazmatické clearance.
Nebyla pozorována korelace mezi funkcí ledvin a systémovou expozicí valsartanu. Úprava dávky
proto není u pacientů s poruchou funkce ledvin vyžadována (kreatininová clearence > 10 ml/min). V
současnosti neexistují zkušenosti s bezpečným použitím u pacientů s clearence kreatininu < 10 ml/min
a u pacientů podstupujících dialýzu, proto u těchto pacientů má být valsartan používán s opatrností
(viz body 4.2 a 4.4). Valsartan je silně vázán na proteiny plazmy a jeho odstranění pomocí dialýzy je
nepravděpodobné.

Porucha funkce jater
Přibližně 70 % absorbované dávky je eliminováno žlučí, převážně v nezměněné formě. Valsartan
nepodléhá významné biotransformaci. Zdvojnásobení expozice (AUC) v porovnání se zdravými
osobami byla pozorována u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater. Přesto nebyla
pozorována korelace mezi koncentracemi valsartanu v plazmě a rozsahem dysfunkce jater. Valsartan
nebyl studován u pacientů s těžkou dysfunkcí jater (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).

Pediatrická populace
Ve studii u 26 pediatrických pacientů s hypertenzí (ve věku 1 až 16 let), kteří dostávali jednorázovou
dávku valsartanu ve formě suspenze (průměr 0,9 až 2 mg/kg, maximální dávka 80 mg), byla clearance
(l/h/kg) valsartanu srovnatelná napříč věkovou hranicí 1 rok až 16 let a podobná ve srovnání
s dospělými pacienty, kteří dostávali stejnou lékovou formu (viz „Absorpce“ v bodě 5.2).

Porucha funkce ledvin
Použití u dětí s clearance kreatininu < 30 ml/min a pediatrických pacientů na dialýze nebylo studováno,
proto není užívání valsartanu u těchto pacientů doporučeno. U pediatrických pacientů s clearance
kreatininu > 30 ml/min není nutná úprava dávkování. Ledvinné funkce a hladiny draslíku v séru mají
být důkladně monitorovány (viz body 4.2 a 4.4).