Ruzeb

Ve studiích kombinované terapie ezetimibem a statiny byly pozorovány toxické účinky v podstatě
stejné jako účinky statinů. Některé z toxických účinků byly výraznější než ty, které byly pozorovány
během léčby samotnými statiny. To se připisuje farmakokinetickým a farmakodynamickým interakcím
kombinované terapie. V klinických studiích k těmto interakcím nedocházelo. Myopatie se u potkanů
vyskytly pouze po expozici dávkami několikanásobně vyššími, než je terapeutická dávka pro člověka
(přibližně 20násobek hodnoty AUC pro statiny a 500 až 2000násobek hodnoty AUC pro aktivní
metabolity).
Současné podávání ezetimibu a statinů nebylo u potkanů teratogenní. U březích samic králíků byl
pozorován malý počet skeletálních deformit (srůst hrudních a kaudálních obratlů, snížení počtu
kaudálních obratlů).
Rosuvastatin
Předklinické údaje nenasvědčují žádnému zvláštnímu nebezpečí pro člověka na základě konvenčních
farmakologických studií bezpečnosti, genotoxicity a karcinogenního potenciálu. Specifické testy na
účinky na hERG nebyly hodnoceny. Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích,
ale pozorované u zvířat při expozicích podobných jako u lidí zahrnují: histopatologické změny jater ve
studiích toxicity po opakovaném podání u myší, potkanů a v menší míře účinek na žlučník u psů, ale
nikoliv u opic, pravděpodobně v důsledku farmakologického působení rosuvastatinu. U opic a psů byla
po vyšších dávkách pozorována testikulární toxicita. Reprodukční toxicita byla patrná u potkanů,
provázena nižším počtem vrhů, nižší hmotností vrhů a sníženým přežíváním mláďat, při systémové
expozici samic dávkám, které několikanásobně převyšovaly úroveň terapeutické expozice.

Ezetimib
Studie se zvířaty, hodnotící chronickou toxicitu ezetimibu, nezjistily žádné cílové orgány pro toxické
účinky.
U psů, jimž byl po dobu 4 týdnů podáván ezetimib (≥0,03 mg/kg/den), se koncentrace cholesterolu ve
žlučníkové žluči zvýšila 2,5 až 3,5krát. Avšak, v jednoleté studii u psů, kteří dostávali dávky až mg/kg/den, nebyla pozorována zvýšená incidence cholelitiázy a ani jiné hepatobiliární účinky.
Význam těchto dat pro člověka není znám. Litogenní riziko v souvislosti s terapeutickým užíváním
ezetimibu nelze vyloučit.
Ezetimib neměl žádný vliv na plodnost samců ani samic potkanů, ani se neukázal být teratogenním u
potkanů nebo králíků, ani neovlivňoval prenatální a postnatální vývoj. U březích samic potkanů a
králíků, jimž byly podány opakovaně dávky 1000 mg/kg/den, procházel ezetimib placentární bariérou.
Současné podávání ezetimibu s lovastatinem mělo embryoletální účinky.