Ertapenem aurovitas

Všeobecné vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, karbapenemy,
ATC kód: J01DH
Mechanismus účinku
Ertapenem inhibuje syntézu stěn bakteriálních buněk navázáním na proteiny vázající penicilin
(penicillin binding proteins, PBPs). U Escherichia coli je afinita nejsilnější u PBPs 2 a 3.

Vztah farmakokinetika/farmakodynamika (FK/FD)
Podobně jako v případě beta-laktamových antimikrobiálních látek bylo v preklinických FK/FD studiích
prokázáno, že doba, kdy plazmatická koncentrace ertapenemu překročí MIC infikujícího
mikroorganismu, nejvíce koreluje s účinností.

Mechanismus rezistence
U druhů považovaných za citlivé k ertapenemu byla rezistence v rámci dozorových studií prováděných
v Evropě méně častá. U rezistentních izolovaných patogenů byla rezistence k jiným antibakteriálním
přípravkům ze skupiny karbapenemů pozorována pouze u některých izolovaných patogenů. Ertapenem
je účinně stabilní vůči hydrolýze většinou beta-laktamázových skupin včetně penicilináz, cefalosporináz
a beta-laktamáz s rozšířeným spektrem, ne však vůči metalo-beta-laktamázám.

Stafylokoky rezistentní na methicilin a enterokoky jsou rezistentní k ertapenemu v důsledku necitlivosti
na cílové PBP; P. aeruginosa a další nefermentující bakterie jsou většinou rezistentní, pravděpodobně
v důsledku limitované penetrace a aktivního efluxu.

Rezistence u enterobakterií není častá a ertapenem je většinou účinný proti producentům beta-laktamáz
s rozšířeným spektrem (extended spectrum betalactamases, ESBL). Rezistence však může být
pozorována, jsou-li přítomné ESBL nebo jiné silné beta-laktamázy (např. typy AmpC) ve spojení se
sníženou permeabilitou, v důsledku ztráty jednoho nebo více porinů vnější membrány nebo se zvýšeně
regulovaným efluxem. Rezistence také může nastat při získání beta-laktamáz s významnou karbapenem-
hydrolyzující aktivitou (např. metalo-beta-laktamázy IMP a VIM nebo typy KPC), i když jsou vzácné.

Mechanismus účinku ertapenemu se liší od mechanismu dalších skupin antibiotik, jako jsou chinolony,
aminoglykosidy, makrolidy a tetracykliny. Mezi ertapenemem a těmito látkami nedochází k žádné
zkřížené rezistenci. Mikroorganizmy však mohou vykazovat rezistenci k více než jedné skupině
antibakteriálních látek, kdy mechanismus rezistence je nebo zahrnuje neprostupnost některých sloučenin
a/nebo efluxní pumpy.

Hraniční hodnoty

Hraniční hodnoty MIC (breakpoints) stanovené metodikou EUCAST jsou následující:

• Enterobacterales: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Streptococcus pneumoniae: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Haemophilus influenzae: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• M. catarrhalis: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Gramnegativní anaeroby: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Grampozitivní anaeroby: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Skupina Streptococcus viridans: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Hraniční hodnoty nevztažené na druh: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
(Pozn.: Citlivost stafylokoků k ertapenemu je odvozena z citlivosti na methicilin a citlivost streptokoků
skupiny A, B, C a G je odvozena z citlivosti na benzylpenicilin)

Osoby předepisující lék jsou informovány, že lokální hraniční koncentrace MIC mají být konzultovány,
pokud jsou k dispozici.

Mikrobiální citlivost
Prevalence získané rezistence se může lišit geograficky a s časem pro vybrané druhy, a proto je žádoucí
získat lokální informace o rezistenci, zejména při léčbě těžkých infekcí. V Evropské unii byly hlášeny
lokalizované klastry infekcí způsobené mikroorganismy rezistentními na karbapenem. Níže uvedené
informace o tom, zda bude daný mikroorganismus na ertapenem citlivý či ne, jsou pouze orientační a
přibližné.

Obvykle citlivé druhy:
Grampozitivní aeroby:
Stafylokoky citlivé k methicilinu (včetně Staphylococcus aureus)*
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*†
Streptococcus pyogenes
Gramnegativní aeroby:
Citrobacter freundii
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae
Escherichia coli*
Haemophilus influenzae*
Haemophilus parainfluenzae
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae*
Moraxella catarrhalis*
Morganella morganii
Proteus mirabilis*
Proteus vulgaris
Serratia marcescens
Anaeroby:
Clostridium spp.* (mimo C. difficile)
Eubacterium spp. *
Fusobacterium spp. *
Peptostreptococcus spp. *
Porphyromonas asaccharolytica*
Prevotella spp. *
Druhy, u kterých může být získaná rezistence problém:
Grampozitivní anaeroby:
Stafylokoky rezistentní k methicilinu +#
Anaeroby
Bacteroides fragilis a skupina B. fragilis spp.*
Přirozeně rezistentní organismy:
Grampozitivní aeroby:
Corynebacterium jeikeium
Enterokoky včetně Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium
Gramnegativní aeroby:
Aeromonas spp.
Acinetobacter spp.
Burkholderia cepacia
Pseudomonas aeruginosa
Stenotrophomonas maltophilia
Anaeroby:
Lactobacillus spp.
Jiné:
Chlamydia spp.
Mycoplasma spp.
Rickettsia spp.
Legionella spp.
* Aktivita byla uspokojivě prokázána v klinických studiích.
† Účinnost ertapenemu při léčbě získané komunitní pneumonie vyvolané penicilin-rezistentním
streptokokem Streptococcus pneumoniae nebyla stanovena.
+ Frekvence získané rezistence > 50 % v některých členských státech.
# Stafylokoky rezistentní vůči meticilinu (včetně MRSA) jsou vždy rezistentní na beta-laktamy.

Údaje z klinických studií

Účinnost v pediatrických studiích
Ertapenem byl hodnocen primárně z hlediska bezpečnosti u dětí a sekundárně z hlediska účinnosti v
randomizovaných srovnávacích, multicentrických studiích u pacientů ve věku od 3 měsíců do 17 let.
Podíl pacientů s příznivou klinickou odpovědí hodnocenou při návštěvě následující po léčbě v klinické
MITT populaci je znázorněn níže:

Skupina
onemocnění†
Věkové
rozvrstvení
Ertapenem Ceftriaxon
n/m % n/m %
Komunitní
pneumonie (CAP-
Community
Acquired
Pneumonia)
až 23 měsíců 31/35 88,6 13/13 100,2 až 12 let 55/57 96,5 16/17 94,13 až 17 let 3/3 100.0 3/3 100,
Skupina
onemocnění†
Věkové
rozvrstvení
Ertapenem Tikarcilin/klavulanát
n/m % n/m %
Intraabdominální
infekce (IAI-
Intraabdominal
Infections)
až 12 let 28/34 82,4 7/9 77,13 až 17 let 15/16 93,8 4/6 66,Akutní pánevní
infekce (API- Acute
Pelvic Infections)
13 až 17 let 25/25 100,0 8/8 100,† Zahrnuje 9 pacientů ve skupině s ertapenemem (7 CAP a 2 IAI), 2 pacienty ve skupině s ceftriaxonem
(2 CAP) a 1 pacienta s IAI ve skupině s tikarcilinem/klavulanátem se sekundární bakteriemií při vstupu
do studie.