Bupensanduo

Buprenorfin
Absorpce
Při perorálním podání prochází buprenorfin přeměnou při prvním metabolismu, N-dealkylací
a glukurokonjugací v tenkém střevu a játrech. Perorální podávání tohoto léku není proto
vhodné.
Maximální plasmatické koncentrace jsou dosaženy během 90 minut po sublingválním podání.
Plasmatické hladiny buprenorfinu se zvyšují se sublingvální dávkou kombinace buprenorfin/naloxon.
Cmax i AUC buprenorfinu se zvyšovaly se zvýšením dávky (v rozmezí 4–16 mg), ačkoli zvýšení bylo
nižší než úměrné dávce.

Tabulka 2. Farmakokinetické parametry buprenorfinu

Farmakokinetický
parametr
Bupensanduo mg
Bupensanduo mg
Bupensanduo 16 mg
Cmax ng/ml 1,84 (39) 3,0 (51) 5,95 (38)
AUC0-hodina ng/ml
12,52 (35) 20,22 (43) 34,89 (33)

Distribuce
Po absorpci prochází buprenorfin rychlou distribuční fází (jeho distribuční poločas činí 2–5 hodin).

Buprenorfin je vysoce lipofilní, což vede k rychlému průniku hematoencefalickou bariérou.
Buprenorfin se přibližně z 96 % váže na bílkoviny, především na alfa a beta globulin.

Biotransformace
Buprenorfin je primárně metabolizován N-dealkylací pomocí jaterní mikrozomální CYP3A4. Původní
molekula a primární dealkylovaný metabolit, norbuprenorfin, podléhají následné glukuronidaci.
Norbuprenorfin se váže na opioidní receptory in vitro; není však známo, zda norbuprenorfin přispívá k
celkovému účinku kombinace buprenorfin/naloxon.
Eliminace
Eliminace buprenorfinu má bi- nebo triexponenciální charakter, s průměrným eliminačním poločasem
v trvání 32 hodin.
Buprenorfin se vylučuje převážně ve stolici (70 %) biliární exkrecí metabolitů konjugovaných s
kyselinou glukuronovou ; zbytek (30 %) se vylučuje močí.

Linearita/nelinearita
Cmax a AUC buprenorfinu se lineárně zvyšovaly se zvyšováním dávky (v rozmezí 4 mg - 16 mg),
ačkoli zvýšení nebylo přímo úměrné dávce.

Naloxon

Absorpce
Po podání kombinace buprenorfin/naloxon sublingválně jsou plasmatické koncentrace naloxonu
nízké a rychle klesají. Průměrné maximální koncentrace naloxonu v plazmě byly příliš nízké pro
posouzení úměrnosti k dávce. Nebylo zjištěno, že by naloxon ovlivňoval farmakokinetiku
buprenorfinu.

Distribuce
Naloxon se přibližně ze 45 % váže na bílkoviny, především na albumin.

Biotransformace
Naloxon je metabolizován v játrech, primárně v procesu konjugace s kyselinou glukuronovou a je
vylučován v moči. Naloxon podléhá přímé glukuronidaci na naloxon 3-glukuronid, jakož i N-dealkylaci a
redukci 6-oxo skupiny.

Eliminace
Naloxon se vylučuje močí s průměrným poločasem eliminace z plazmy v rozmezí od 0,9 hodiny do 9 hodin.
Zvláštní populace
Starší pacienti
U starších pacientů nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje.

Porucha funkce ledvin
Eliminace ledvinami hraje relativně malou roli (asi 30 %) v celkové clearance kombinace
buprenorfin/naloxon. Není vyžadována žádná úprava dávkování na základě funkce ledvin, ale při
dávkování u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin je doporučována opatrnost (viz bod bod
4.3).

Porucha funkce jater
Efekt poruchy funkce jater na farmakokinetiku buprenorfinu a naloxonu byl hodnocen v
postmarketingové studii.

Tabulka 3 shrnuje výsledky klinického hodnocení, ve kterém byla stanovena expozice
po podání jednorázové dávky kombinace buprenorfin/naloxon 2,0 / 0,5 mg ve formě
sublingvální tablety u zdravých jedinců a u pacientů s poruchou funkce jater.



PK parametr
Lehká porucha funkce jater
(Child-Pugh třída A) (n=9)
Středně těžká porucha
funkce jater (Child-
Pugh třída B) (n=8)
Těžká porucha funkce jater
(Child-Pugh třída C) (n=8)
Buprenorfin
C
m ax
1,2krát vyš š í 1,1krát vyš š í 1,7krát vyš š í
AUC
last
Podobné jako kontrolní 1,6krát vyš š í 2,8krát vyš š í

Naloxon
C
m ax
Podobné jako kontrolní 2,7krát vyš š í 11,3krát vyš š í
AUC
last
0,2krát nižší 3,2krát vyš š í 14,0krát vyš š í

Celkově lze říci, že expozice buprenorfinu v plazmě se zvýšila přibližně -3krát u pacientů s
těžkou poruchou funkce jater, zatímco expozice naloxonu v plazmě se zvýšila -14krát u
pacientů s těžkou poruchou funkce jater.