Paracetamol zentiva k.s.

Rychlost absorpce paracetamolu může být zvýšena metoklopramidem nebo domperidonem.
Současnému použití se však není třeba vyhýbat.

Cholestyramin snižuje absorpci paracetamolu. Paracetamol má být podáván nejméně 1 hodinu před
nebo 4–6 hodin po podání cholestyraminu.

Současné dlouhodobé užívání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných NSAID může vést k poškození
ledvin.

Antikoagulační účinek warfarinu nebo jiných kumarinových derivátů může být při dlouhodobém
pravidelném denním užívání s paracetamolem zvýšen spolu se zvýšeným rizikem krvácení. Občasné
užívání s paracetamolem nemá signifikantní účinek.

Hepatotoxické látky mohou zvýšit možnost kumulace a předávkování paracetamolem.

Paracetamol může ovlivnit farmakokinetiku chloramfenikolu. Proto se v případě kombinované
léčby chloramfenikolem podávaným injekčně doporučuje analýza chloramfenikolu v plazmě.

Probenecid snižuje clearance paracetamolu téměř o 50 %. Dávka paracetamolu se tedy může při
souběžné léčbě snížit na polovinu.

Induktory mikrosomálních enzymů (např. rifampicin, fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, třezalka
tečkovaná) snižují biologickou dostupnost paracetamolu zvýšenou glukoronidací a zvyšují riziko
jaterní toxicity. Takovým kombinacím je třeba se vyhnout.

Současné užívání paracetamolu a zidovudinu může vést ke zvýšenému riziku neutropenie.

Současné užívání paracetamolu a isoniazidu může vést ke zvýšenému riziku hepatotoxicity.

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti,
protože současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou
mezerou, zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).