Sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Formoterol-ratiopharm 12 mikrogramů prášek k inhalaci v tvrdé tobolce
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tobolka obsahuje formoteroli fumaras 12 μg, což odpovídá formoteroli fumaras dihydricus 12,μg.
To odpovídá podané dávce formoteroli fumaras 10,3 μg.
Pomocná látka se známým účinkem: jedna tobolka obsahuje 24 mg monohydrátu laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek k inhalaci v tvrdé tobolce.
Bezbarvé transparentní želatinové tobolky obsahující bílý prášek k inhalaci.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Symptomatická dlouhodobá léčba perzistujícího středně těžkého až těžkého astma bronchiale
v kombinaci s dlouhodobou protizánětlivou léčbou (např. kortikosteroidy).
Léčba symptomů bronchiální obstrukce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).
Léčba dalších onemocnění dýchacích cest s reverzibilní obstrukční komponentou, jako je chronická
bronchitida s emfyzémem nebo bez emfyzému.
Prevence bronchospasmu jako následku vdechnutého alergenu nebo námahy.
Poznámka:
Dosud nebylo zjištěno, že by formoterol mohl nahradit léčbu kortikosteroidy. V každém případě musí
být při léčbě bronchiálního astmatu formoterol při inhalaci kombinován s kortikosteroidy.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Bronchodilatační účinek formoterolu je signifikantní ještě 12 hodin po inhalaci. Proto je podávání
přípravku 2x denně ve většině případů dostačující ke zvládnutí příznaků astmatu a jiných onemocnění
dýchacích cest s reverzibilní nebo ireverzibilní obstrukční komponentou, a to jak ve dne, tak i v noci.
Děti od 6 let, dospívající a dospělí (včetně starších pacientů)
Bronchiální astma a další onemocnění dýchacích cest s reverzibilní obstrukční komponentou, jako je
chronická bronchitida s emfyzémem nebo bez emfyzému a chronická obstrukční plicní nemoc
(CHOPN).:
Běžná udržovací dávka je 1 inhalační tobolka (12 μg) 2x denně. Pokud je k úlevě od případných
akutních nebo chronických příznaků nezbytné, lze podat další 1-2 tobolky denně. Maximální denní
dávka je 2 inhalační tobolky dvakrát denně (48 μg).
Pacient by měl být informován, že pokud je třeba použít mimořádnou dávku častěji než dvakrát týdně,
měl by kontaktovat lékaře, který přehodnotí léčbu, jelikož je možné, že se stav zhoršil.
Prevence bronchospasmu způsobeného inhalovaným alergenem nebo námahou:
Obsah jedné tobolky (12 μg) se inhaluje 15 minut před očekávanou aktivitou nebo kontaktem s
alergenem. U dospělých pacientů se závažným stupněm astmatu mohou být nezbytné až dvě tobolky
(24 μg).
Porucha funkce ledvin a jater
Neexistuje teoretický důvod, aby u pacientů s poruchou ledvin nebo jater bylo dávkování formoterolu
upraveno, nicméně nejsou k dispozici klinická data o použití přípravku u těchto skupin pacientů.
Způsob podání
Tobolky jsou určeny pouze k inhalačnímu podání.
Je třeba zajistit, aby pacient byl instruován lékařem nebo lékárníkem o použití inhalátoru.
Návod k použití:
1. Sejměte víčko
2. Držte pevně spodní část inhalátoru a otočte náustkem ve směru šipky, až se otevře.
3. Poté, co se ujistíte, že máte suché ruce, vložte jednu tobolku do jamky určené pro tobolku
ve spodní části inhalátoru.
4. Otočte náustkem do zavírací polohy.
5. Držte inhalátor ve vzpřímené poloze (náustkem nahoru). Současně a pouze jednou silně
zmáčkněte dva knoflíky umístěné na spodní části inhalátoru. Tím propíchnete tobolku.
Knoflíky uvolněte.
6. Vydechněte co nejvíce.
7. Vložte náustek do úst a lehce zakloňte hlavu dozadu. Sevřete rty kolem náustku a
vdechněte co nejrychleji a nejhlouběji, jak můžete.
8. Zadržte dech po dobu, po kterou vyjímáte náustek z úst, a poté dýchejte normálně.
Otevřete inhalátor a podívejte se, zda v tobolce nezůstal prášek. Pokud v tobolce prášek
zůstal, opakujte kroky 6 až 8.
9. Po použití vyjměte prázdnou tobolku a inhalátor zavřete.
Poznámka:
Je možné, že se z želatinové tobolky mohou uvolnit částečky, které se mohou při inhalaci dostat do úst
nebo do krku. Želatina není škodlivá, v ústech změkne a může být polknuta. Riziko fragmentace
tobolky je minimalizováno tím, že knoflíky zmáčknete pouze jednou a tobolka nebude perforována
více než jednou.
Tobolky by měly zůstat v blistru až do použití a měly by být vyjmuty z blistru bezprostředně před
použitím.
Čištění inhalátoru
Aby se odstranil reziduální prášek, je třeba čistit náustek i prostor pro tobolku suchým hadříkem.
Rovněž lze použít čistý měkký kartáček.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
•
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Formoterol se nesmí používat (a není vhodný) jako lék první volby v léčbě astmatu.
Astmatičtí pacienti, kteří jsou pravidelně léčeni beta2-agonisty, by měli také pravidelně užívat
odpovídající dávky protizánětlivého léku s kortikosteroidy. Pacienti musí být upozorněni, že v
protizánětlivé léčbě mají pokračovat i po zahájení léčby formoterolem, a to i v případě zlepšení stavu.
Pokud symptomy onemocnění přetrvávají nebo je třeba navýšit léčbu beta2-agonisty, znamená to
zhoršení stavu základního onemocnění a lékař by měl antiastmatickou terapii přehodnotit.
I když je formoterol určen k přídatné léčbě astmatu v případě, že inhalační kortikosteroidy neposkytují
dostatečnou kontrolu projevů astmatu, pacienti nesmí zahájit léčbu formoterolem při akutní těžké
exacerbaci astmatu nebo při významném zhoršení astmatu nebo při akutní deterioraci astmatu.
V průběhu léčby formoterolem se mohou objevit závažné nežádoucí účinky související s astmatem a
exacerbace astmatu. Jestliže se symptomy astmatu nedaří zvládnout nebo se zhoršují po zahájení léčby
formoterolem, pacienti by neměli přerušovat léčbu, ale konzultovat svůj zdravotní stav s lékařem.
Pokud se symptomy astmatu podaří zvládnout, lze zvážit postupné snižování dávky formoterolu.
Důležité je pravidelné monitorování pacientů snižujících dávkování přípravku. Měla by být použita
nejnižší účinná dávka formoterolu.
Maximální denní dávka nesmí být překročena. Dlouhodobá bezpečnost pravidelné léčby ve vyšších
dávkách než 36 mikrogramů denně u dospělých s astmatem, 18 mikrogramů denně u dětí s astmatem a
18 mikrogramů denně u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí nebyla stanovena.
Častá potřeba léčby (např. profylaktická léčba kortikosteroidy a dlouhodobě působícími betaagonisty) k prevenci námahou vyvolané bronchokonstrikce několikrát každý týden, navzdory
přiměřené udržovací léčbě, může být známkou nedostatečné kontroly astmatu a vyžaduje
přehodnocení antiastmatické léčby a zhodnocení odpovědi na léčbu.
Opatrnosti je zapotřebí při léčbě pacientů s thyreotoxikózou, feochromocytomem, hypertrofickou
obstrukční kardiomyopatií, idiopatickou subvalvulární stenózou aorty, těžkou hypertenzí,
aneurysmatem nebo dalšími závažnými kardiovaskulárními onemocněními, jako jsou ischemická
choroba srdeční, tachyarytmie nebo těžké srdeční selhání.
Formoterol může způsobit prodloužení QTc intervalu. Opatrnost je zapotřebí u pacientů
s prodloužením QTc intervalu a u pacientů léčených léky, které ovlivňují QTc interval (viz bod 4.5).
U pacientů s diabetem se vzhledem k hyperglykemickému účinku beta2-agonistů doporučují častější
kontrolní vyšetření glykemie.
Léčba beta-2 agonisty může vést k potenciálně závažné hypokalémii. Zvláštní opatrnosti je třeba u
akutního těžkého astmatu, jelikož hypoxiezvyšuje riziko hypokalémie. Hypokalemický účinek může
být potencován současnou léčbou jinými léčivými přípravky, jako jsou xantinové deriváty, steroidy a
diuretika. V takových situacích by měl být kontrolován draslík v séru.
Stejně jako u jiné inhalační terapie, i zde je riziko paradoxního bronchospasmu. Pokud k tomu dojde,
léčba musí být neprodleně přerušena a zahájena jiná vhodná léčba (viz bod 4.8).
Opatrnost, zejména při dávkování, je zapotřebí při léčbě pacientů s následujícími stavy:
• srdeční arytmie (např. atrioventrikulární blokáda III. stupně);
• arterioskleróza;
• hypertyreóza;
• nádor nadledvin;
• přípravek by neměl být podán méně než 12 hodin před narkózou halogenovanými anestetiky.
Formoterol by neměl být terapeuticky používán v případě předčasného porodu nebo hrozícího potratu.
Opatrnosti je třeba při současném užívání theofylinu a formoterolu u pacientů s kardiálním
onemocněním.
Pediatrická populace
Děti musí používat tento přípravek pod dohledem dospělého. Formoterol není určen pro děti do 6 let,
protože nejsou dostupné dostačující údaje pro tuto skupinu.
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy (méně než 500 mikrogramů v podané dávce).
Toto množství normálně nezpůsobuje potíže pacientům s intolerancí laktosy. Pacienti se vzácnými
dědičnými poruchami, jako intolerance galaktosy, vrozený deficit laktasy nebo malabsorpce glukosy-
galaktosy, by neměli tento lék užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí s formoterolem.
Současné podání s jinými sympatomimetiky , jako jsou jiní beta2-agonisté nebo efedrin, může zesílit
nežádoucí účinky formoterolu a může vyžadovat titraci dávky.
Při současné terapii deriváty xantinu, steroidy nebo diuretiky, jako jsou thiazidy a kličková diuretika,
může dojít k umocnění vzácného hypokalemického nežádoucího účinku beta2-agonistů. Hypokalemie
může zvýšit dispozici k srdečním arytmiím u pacientů, kteří jsou léčeni digitalisovými glykosidy.
Existuje teoretické riziko, že při současné terapii s jinými známými léky, které prodlužují QTc
interval, se může zvyšovat riziko farmakodynamických interakcí s formoterolem a zvyšovat možné
riziko vzniku komorových arytmií. Příklady takových léků zahrnují určitá antihistaminika (např.
terfenadin, astemizol, mizolastin), určitá antiarytmika (např. chinidin, disopyramid, prokainamid),
erythromycin a tricyklická antidepresiva.
U pacientů podstupujících současně anestezii halogenovanými uhlovodíky je zvýšené riziko arytmií.
Bronchodilatační účinky formoterolu mohou být zesíleny anticholinergiky.
Beta-adrenergní blokátory mohou oslabit nebo antagonizovat účinek formoterolu. Proto formoterol
nemá být podáván současně s beta-adrenergními blokátory (včetně očních kapek), pokud pro jejich
užití nejsou nezbytné důvody.
Účinky formoterolu a inhibitorů monoaminooxidázy se mohou vzájemně ovlivňovat, proto by
formoterol neměl být podáván pacientům užívajícím inhibitory monoaminooxidázy, ani do 14 dnů po
ukončení léčby těmito látkami.
Zvýšení sympatomimetického účinku L-dopy, L-thyroxinu, oxytocinu a alkoholu může být
potencováno současným podáváním formoterolu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Nejsou k dispozici odpovídající údaje o podávání formoterolu u těhotných žen. Ve studiích na
zvířatech formoterol způsobil implantační ztráty stejně jako snížení časného postnatálního přežití a
porodní hmotnosti. Účinky se objevily po značně vyšší systémové expozici, než která byla dosažena
během klinického používání formoterolu. Léčbu formoterolem lze zvážit ve všech stádiích těhotenství,
pokud je potřeba získat kontrolu nad astmatem a jestliže očekávaná prospěšnost pro matku je větší než
jakékoli možné riziko pro plod. Možné riziko pro těhotné není známo.
Kojení
Není známo, zda se formoterol vylučuje do mateřského mléka. Malé množství formoterolu bylo
detekováno v mateřském mléce potkanů. O podání formoterolu kojícím ženám má být uvažováno,
pouze pokud očekávaná prospěšnost pro matku je větší než jakékoli možné riziko pro dítě.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Formoterol nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky, jako je třes
a nervozita, mohou ovlivnit schopnost řízení a obsluhy strojů.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u terapie beta2-agonisty jsou třes a palpitace, mají sklon být
mírné a vymizí během několika dnů léčby.
Seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky související s formoterolem jsou uvedeny níže, seřazeny podle tříd orgánových
systémů a četnosti. Četnost nežádoucích účinků je seřazena následovně: velmi časté ( 1/10), časté (
1/100 až < 1/10), méně časté ( 1/1000 až < 1/100), vzácné ( 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (<
1/10 000; včetně jednotlivých hlášených případů), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy imunitního systému
Vzácné
Velmi vzácné
Reakce z přecitlivělosti, např.
bronchospasmus, exantém, urtikarie,
pruritus, těžká hypotenze, angioedém
Periferní otoky
Poruchy metabolismu a výživy
Vzácné
Velmi vzácné
Hypokalémie/hyperkalémie
Hyperglykémie
Psychiatrické poruchy
Méně časté Rozrušení, neklid, poruchy spánku
Poruchy nervového systému
Časté
Méně časté
Velmi vzácné
Bolesti hlavy, třes
Úzkost, nervozita, insomnie
Poruchy chuti, závratě
Srdeční poruchy
Časté
Méně časté
Vzácné
Velmi vzácné
Palpitace
Tachykardie
Srdeční arytmie, např. fibrilace síní,
supraventrikulární tachykardie, extrasystoly
Angina pectoris, prodloužení QTc intervalu
Cévní poruchy
Velmi vzácné
Změny v krevním tlaku
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté
Méně časté
Vzácné
Dyspnoe
Zhoršení bronchospasmu
Paradoxní bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy
Méně časté
Vzácné
Podráždění orofaryngu
Nausea
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné
Urtikárie, svědění, exantém
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové
tkáně
Méně časté
Svalové křeče, myalgie
Stejně jako u jiné inhalační terapie se velmi vzácně může objevit paradoxní bronchospasmus (viz bod
4.4).
Léčba beta2-agonisty může mít za následek zvýšené hladiny inzulinu, volných mastných kyselin,
glycerolu a ketonů v krvi.
Pomocná látka laktosa obsahuje malé množství mléčných bílkovin. Ty mohou způsobit alergickou
reakci.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Klinické zkušenosti s léčbou předávkování jsou omezené. Předávkování by pravděpodobně vedlo
k účinkům, které jsou typické pro beta2 agonisty: třes, bolesti hlavy, somnolence, palpitace,
metabolická acidóza, hypotenze. Příznaky hlášené z jednotlivých hlášených případů jsou tachykardie,
hyperglykémie, hypokalémie, prodloužení QTc intervalu, arytmie, nauzea a zvracení. Je indikována
podpůrná a symptomatická léčba.
Kardioselektivní beta-blokátor lze použít, ale pouze s mimořádnou opatrností, jelikož podání beta-
adrenergních blokátorů může vyvolat bronchospasmus.
Je třeba monitorovat hladiny kalia v séru.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest,
sympatomimetika inhalační, selektivní agonisté beta-2 adrenergních receptorů;
ATC kód: R03AC13.
Formoterol je silný selektivní agonista beta-2 adrenergních receptorů. Formoterol vykazuje
bronchodilatační efekt u pacientů s reverzibilní a ireverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Účinek
nastupuje rychle (do 1-3 minut) a je signifikantní ještě 12 hodin po inhalaci. Při terapeutických
dávkách jsou kardiovaskulární účinky malé a objeví se jen výjimečně.
Formoterol inhibuje uvolňování histaminu a leukotrienů z pasivně senzibilizovaných lidských plic.
V experimentech na zvířatech byly pozorovány jisté protizánětlivé vlastnosti, jako inhibice edémů a
akumulace buněk aktivních při zánětu.
U lidí je dokázáno, že formoterol je účinný v prevenci bronchospasmu indukovaného inhalačními
alergeny, fyzickou aktivitou, studeným vzduchem, histaminem a metacholinem.
Formoterol, inhalovaný v dávkách 12 a 24 μg dvakrát denně, má u pacientů se stabilní chronickou
obstrukční plicní nemocí s reverzibilní nebo ireverzibilní komponentou prokázaný bronchodilatační
účinek s rychlým nástupem, který přetrvává nejméně 12 hodin. Navíc, léčba způsobuje subjektivní
zlepšení kvality života, což bylo hodnoceno za použití Saint George ́s Respiratory Questionnaire.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Stejně, jak je popsáno u jiných inhalovaných léčivých látek, je pravděpodobné, že až 90 % podané
dávky formoterolu je spolknuto a absorbováno ze zažívacího traktu. To znamená, že farmakokinetické
charakteristiky pro perorální formy lze ve velké míře aplikovat na inhalační prášek. Po inhalaci
terapeutických dávek nelze formoterol v plazmě za použití současných analytických metod detekovat.
Absorpce je rychlá a značná: Při dávkách vyšších než terapeutických (120 μg) je pozorován vrchol
plazmatické koncentrace za 5 minut po inhalaci, zatímco nejméně 65 % ze značené 80 μg perorální
dávky je absorbováno a perorální dávky do 300 μg jsou rychle absorbovány s vrcholem plazmatických
koncentrací nezměněné substance za 0,5 až 1 hodinu. U pacientů s chronickou obstrukční plicní
nemocí léčených 12 týdnů formoterol-fumarátem v dávkách 12 nebo 24 μg dvakrát denně byly
plazmatické koncentrace v rozmezí 11,5–25,7 pmol/l a 23,3–50,3 pmol/l za 10 minut, 2 hodiny a hodin po inhalaci.
Farmakokinetika formoterolu ve sledovaném dávkovacím intervalu (20–300 μg perorálně) je lineární.
Opakované perorální podání 40-160 μg denně nevede k signifikantní akumulaci léčivé látky.
Maximální míra vylučování po podání 12-96 μg je dosažena do 1-2 hodin po inhalaci.
Po 12týdenním podávání formoterolu v dávkách 12 μg nebo 24 μg dvakrát denně byla urinární
exkrece nezměněného formoterolu zvýšená o 63–73 % u dospělých a o 18–84 % u dětí, což svědčí o
mírné a ustupující akumulaci formoterolu v plazmě po opakovaných dávkách.
Studie sledující kumulativní urinární exkreci formoterolu a/nebo jeho (R, R) a (S, S) enaciomerů po
podání inhalačního prášku (12–96 μg) a aerosolové formy (12–96 μg) ukazuje, že absorpce se zvyšuje
lineárně s dávkou.
Distribuce
61–64 % formoterolu se váže na plazmatické bílkoviny (34 % primárně na albuminy). V rozmezí
koncentrací dosažených při terapeutických dávkách nedochází k saturaci vazebných míst.
Biotransformace
Formoterol je eliminován zejména metabolizmem, přímá glukuronidace je hlavní cestou
biotransformace a dále je to O-demetylace následována další glukuronidací. Transformaci katalyzují
CYP450 izoenzymy (2D6, 2C19, 2C9 a 2A6) a tedy potenciál pro metabolické lékové interakce je
nízký. Kinetika formoterolu je podobná po jednotlivé i opakovaných dávkách, což naznačuje, že
nedochází k autoindukci nebo inhibici metabolizmu.
Eliminace
Eliminace formoterolu z cirkulace je pravděpodobně polyfázická; poločas závisí na rozmezí
sledovaného časového intervalu. Na základě koncentrací v plazmě nebo krvi za 6, 8 nebo 12 hodin po
perorálním podán byl eliminační poločas 2-3 hodiny. Na základě rychlosti vylučování do moče mezi – 16 hodinami po inhalaci byl poločas vylučování 5 hodin.
Údaje o kinetice formoterolu v plazmě a o míře urinární exkrece u zdravých dobrovolníků po
inhalačním podání naznačují bifázickou eliminaci s poločasy (R, R) a (S, S)- enantiomerů 13,9 a 12,hodin.
Přibližně 6,4–8 % dávky formoterolu bylo vyloučeno močí v nezměněné formě s podílem (R, R) a (S,
S)- enantiomerů 40 % a 60 %.
Po podání jednotlivé perorální dávky 3H-formoterolu bylo 59-62 % dávky vyloučeno močí a 32-34 %
stolicí. Renální clearance formoterolu je 150 ml/min.
U dospělých pacientů s astmatem bylo po opakovaných dávkách 12 a 24 μg přibližně 10 % a 15-18 %
formoterolu vyloučeno močí v nezměněné nebo konjugované formě. U dětí bylo po opakovaných
dávkách 12 a 24 μg přibližně 6 % a 6,5-9 % formoterolu vyloučeno mocí v nezměněné nebo
konjugované formě. U zdravých dobrovolníků byl podíl (R, R) a (S, S)- enantiomerů přibližně 40 a % v nezměněném formoterolu vylučovaném močí, a nebyla zde zjištěna relativní akumulace některého
enantiomeru ani po opakovaném podání.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Účinky formoterolu pozorované ve studiích toxicity u potkanů a psů byly spojovány zejména s
kardiovaskulárním systémem a zahrnovaly hyperémii, tachykardii, arytmie a myokardiální léze.
Tyto známé farmakologické účinky byly pozorovány po podání vysokých dávek beta2 agonistů.
Mutagenita:
Bylo prováděno široké spektrum testů na mutagenitu. V žádném z in-vitro nebo in-vivo testů nebyl
prokázán genotoxický efekt.
Karcinogenita:
2leté studie na potkanech a myších neprokázaly žádný karcinogenní potenciál.
U myších samců léčených velmi vysokými dávkami formoterolu byla pozorována lehce vyšší
incidence výskytu benigních adrenálních subkapsulárních tumorů. Předpokládá se, že je to projev
změn ve fyziologickém procesu stárnutí.
Dvě studie na potkanech, které zahrnovaly dvě odlišná dávkovací rozmezí, prokázaly zvýšení počtu
případů mesovariálních leiomyomů. Tato benigní neoplazmata jsou u potkanů typická v souvislosti
s dlouhodobou léčbou vysokými dávkami beta-adrenegních léků. Podobně bylo pozorováno velké
množství případů ovariálních cyst a benigních granulóza/tekálních tumorů; je známo, že beta-agonisté
působí na ovaria potkanů, což je pravděpodobně specifické pro hlodavce. Po vysokých dávkách se
vyskytlo ještě několik typů dalších tumorů, ale jejich množství bylo v rozmezí, které bylo pozorováno
při minulých kontrolách populace, a při experimentech s nízkými dávkami nebyly tyto tumory
pozorovány.
Incidence výskytu žádného tumoru nebyla statisticky významně zvýšena při podávání nižší dávky;
dávka, která zajišťovala 10x vyšší systémový účinek, než je očekáváno od maximální doporučené
dávky formoterolu.
Na základě těchto zjištění, stejně jako nepřítomnosti mutagenního potenciálu formoterolu, lze shrnout,
že formoterol v terapeutických dávkách nevykazuje žádný karcinogenní účinek.
Reprodukční toxicita:
Údaje z experimentů na zvířatech – viz bod 4.6. Po perorálním podání je formoterol vylučován do
mléka potkaních samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Obsah tobolky: monohydrát laktosy (obsahuje malé množství mléčných bílkovin).
Obal tobolky: želatina.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25C. Uchovávejte v původním vnitřním obalu.
6.5 Druh obalu a obsah balení
PVC + PVDC/Al blistr a jednodávkový inhalátor pro prášek k inhalaci.
Velikosti balení
1 inhalátor + 10, 20, 30, 50, 56, 60, 100, 120, 180 nebo 200 tobolek
2 inhalátory + 100 tobolek
4 inhalátory + 200 tobolek
50 inhalátorů + 500 tobolek
50 nebo 60 tobolek bez inhalátoru
vícečetné balení obsahující 2 inhalátory + 100 (2x50) tobolek
vícečetné balení obsahující 2 inhalátory + 120 (2x60) tobolek
vícečetné balení obsahující 3 inhalátory + 180 (3x60) tobolek
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
ratiopharm GmbH, Ulm, Německo
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
14/162/04-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
6.10.2004/2.11.
10. DATUM REVIZE TEXTU
12. 4.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Formoterol-ratiopharm 12 mikrogramů prášek k inhalaci v tvrdé tobolce
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tobolka obsahuje formoteroli fumaras 12 μg, což odpovídá formoteroli fumaras dihydricus 12,μg.
To odpovídá podané dávce formoteroli fumaras 10,3 μg.
Pomocná látka se známým účinkem: jedna tobolka obsahuje 24 mg monohydrátu laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek k inhalaci v tvrdé tobolce.
Bezbarvé transparentní želatinové tobolky obsahující bílý prášek k inhalaci.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Symptomatická dlouhodobá léčba perzistujícího středně těžkého až těžkého astma bronchiale
v kombinaci s dlouhodobou protizánětlivou léčbou (např. kortikosteroidy).
Léčba symptomů bronchiální obstrukce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).
Léčba dalších onemocnění dýchacích cest s reverzibilní obstrukční komponentou, jako je chronická
bronchitida s emfyzémem nebo bez emfyzému.
Prevence bronchospasmu jako následku vdechnutého alergenu nebo námahy.
Poznámka:
Dosud nebylo zjištěno, že by formoterol mohl nahradit léčbu kortikosteroidy. V každém případě musí
být při léčbě bronchiálního astmatu formoterol při inhalaci kombinován s kortikosteroidy.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Bronchodilatační účinek formoterolu je signifikantní ještě 12 hodin po inhalaci. Proto je podávání
přípravku 2x denně ve většině případů dostačující ke zvládnutí příznaků astmatu a jiných onemocnění
dýchacích cest s reverzibilní nebo ireverzibilní obstrukční komponentou, a to jak ve dne, tak i v noci.
Děti od 6 let, dospívající a dospělí (včetně starších pacientů)
Bronchiální astma a další onemocnění dýchacích cest s reverzibilní obstrukční komponentou, jako je
chronická bronchitida s emfyzémem nebo bez emfyzému a chronická obstrukční plicní nemoc
(CHOPN).:
Běžná udržovací dávka je 1 inhalační tobolka (12 μg) 2x denně. Pokud je k úlevě od případných
akutních nebo chronických příznaků nezbytné, lze podat další 1-2 tobolky denně. Maximální denní
dávka je 2 inhalační tobolky dvakrát denně (48 μg).
Pacient by měl být informován, že pokud je třeba použít mimořádnou dávku častěji než dvakrát týdně,
měl by kontaktovat lékaře, který přehodnotí léčbu, jelikož je možné, že se stav zhoršil.
Prevence bronchospasmu způsobeného inhalovaným alergenem nebo námahou:
Obsah jedné tobolky (12 μg) se inhaluje 15 minut před očekávanou aktivitou nebo kontaktem s
alergenem. U dospělých pacientů se závažným stupněm astmatu mohou být nezbytné až dvě tobolky
(24 μg).
Porucha funkce ledvin a jater
Neexistuje teoretický důvod, aby u pacientů s poruchou ledvin nebo jater bylo dávkování formoterolu
upraveno, nicméně nejsou k dispozici klinická data o použití přípravku u těchto skupin pacientů.
Způsob podání
Tobolky jsou určeny pouze k inhalačnímu podání.
Je třeba zajistit, aby pacient byl instruován lékařem nebo lékárníkem o použití inhalátoru.
Návod k použití:
1. Sejměte víčko
2. Držte pevně spodní část inhalátoru a otočte náustkem ve směru šipky, až se otevře.
3. Poté, co se ujistíte, že máte suché ruce, vložte jednu tobolku do jamky určené pro tobolku
ve spodní části inhalátoru.
4. Otočte náustkem do zavírací polohy.
5. Držte inhalátor ve vzpřímené poloze (náustkem nahoru). Současně a pouze jednou silně
zmáčkněte dva knoflíky umístěné na spodní části inhalátoru. Tím propíchnete tobolku.
Knoflíky uvolněte.
6. Vydechněte co nejvíce.
7. Vložte náustek do úst a lehce zakloňte hlavu dozadu. Sevřete rty kolem náustku a
vdechněte co nejrychleji a nejhlouběji, jak můžete.
8. Zadržte dech po dobu, po kterou vyjímáte náustek z úst, a poté dýchejte normálně.
Otevřete inhalátor a podívejte se, zda v tobolce nezůstal prášek. Pokud v tobolce prášek
zůstal, opakujte kroky 6 až 8.
9. Po použití vyjměte prázdnou tobolku a inhalátor zavřete.
Poznámka:
Je možné, že se z želatinové tobolky mohou uvolnit částečky, které se mohou při inhalaci dostat do úst
nebo do krku. Želatina není škodlivá, v ústech změkne a může být polknuta. Riziko fragmentace
tobolky je minimalizováno tím, že knoflíky zmáčknete pouze jednou a tobolka nebude perforována
více než jednou.
Tobolky by měly zůstat v blistru až do použití a měly by být vyjmuty z blistru bezprostředně před
použitím.
Čištění inhalátoru
Aby se odstranil reziduální prášek, je třeba čistit náustek i prostor pro tobolku suchým hadříkem.
Rovněž lze použít čistý měkký kartáček.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
•
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Formoterol se nesmí používat (a není vhodný) jako lék první volby v léčbě astmatu.
Astmatičtí pacienti, kteří jsou pravidelně léčeni beta2-agonisty, by měli také pravidelně užívat
odpovídající dávky protizánětlivého léku s kortikosteroidy. Pacienti musí být upozorněni, že v
protizánětlivé léčbě mají pokračovat i po zahájení léčby formoterolem, a to i v případě zlepšení stavu.
Pokud symptomy onemocnění přetrvávají nebo je třeba navýšit léčbu beta2-agonisty, znamená to
zhoršení stavu základního onemocnění a lékař by měl antiastmatickou terapii přehodnotit.
I když je formoterol určen k přídatné léčbě astmatu v případě, že inhalační kortikosteroidy neposkytují
dostatečnou kontrolu projevů astmatu, pacienti nesmí zahájit léčbu formoterolem při akutní těžké
exacerbaci astmatu nebo při významném zhoršení astmatu nebo při akutní deterioraci astmatu.
V průběhu léčby formoterolem se mohou objevit závažné nežádoucí účinky související s astmatem a
exacerbace astmatu. Jestliže se symptomy astmatu nedaří zvládnout nebo se zhoršují po zahájení léčby
formoterolem, pacienti by neměli přerušovat léčbu, ale konzultovat svůj zdravotní stav s lékařem.
Pokud se symptomy astmatu podaří zvládnout, lze zvážit postupné snižování dávky formoterolu.
Důležité je pravidelné monitorování pacientů snižujících dávkování přípravku. Měla by být použita
nejnižší účinná dávka formoterolu.
Maximální denní dávka nesmí být překročena. Dlouhodobá bezpečnost pravidelné léčby ve vyšších
dávkách než 36 mikrogramů denně u dospělých s astmatem, 18 mikrogramů denně u dětí s astmatem a
18 mikrogramů denně u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí nebyla stanovena.
Častá potřeba léčby (např. profylaktická léčba kortikosteroidy a dlouhodobě působícími betaagonisty) k prevenci námahou vyvolané bronchokonstrikce několikrát každý týden, navzdory
přiměřené udržovací léčbě, může být známkou nedostatečné kontroly astmatu a vyžaduje
přehodnocení antiastmatické léčby a zhodnocení odpovědi na léčbu.
Opatrnosti je zapotřebí při léčbě pacientů s thyreotoxikózou, feochromocytomem, hypertrofickou
obstrukční kardiomyopatií, idiopatickou subvalvulární stenózou aorty, těžkou hypertenzí,
aneurysmatem nebo dalšími závažnými kardiovaskulárními onemocněními, jako jsou ischemická
choroba srdeční, tachyarytmie nebo těžké srdeční selhání.
Formoterol může způsobit prodloužení QTc intervalu. Opatrnost je zapotřebí u pacientů
s prodloužením QTc intervalu a u pacientů léčených léky, které ovlivňují QTc interval (viz bod 4.5).
U pacientů s diabetem se vzhledem k hyperglykemickému účinku beta2-agonistů doporučují častější
kontrolní vyšetření glykemie.
Léčba beta-2 agonisty může vést k potenciálně závažné hypokalémii. Zvláštní opatrnosti je třeba u
akutního těžkého astmatu, jelikož hypoxiezvyšuje riziko hypokalémie. Hypokalemický účinek může
být potencován současnou léčbou jinými léčivými přípravky, jako jsou xantinové deriváty, steroidy a
diuretika. V takových situacích by měl být kontrolován draslík v séru.
Stejně jako u jiné inhalační terapie, i zde je riziko paradoxního bronchospasmu. Pokud k tomu dojde,
léčba musí být neprodleně přerušena a zahájena jiná vhodná léčba (viz bod 4.8).
Opatrnost, zejména při dávkování, je zapotřebí při léčbě pacientů s následujícími stavy:
• srdeční arytmie (např. atrioventrikulární blokáda III. stupně);
• arterioskleróza;
• hypertyreóza;
• nádor nadledvin;
• přípravek by neměl být podán méně než 12 hodin před narkózou halogenovanými anestetiky.
Formoterol by neměl být terapeuticky používán v případě předčasného porodu nebo hrozícího potratu.
Opatrnosti je třeba při současném užívání theofylinu a formoterolu u pacientů s kardiálním
onemocněním.
Pediatrická populace
Děti musí používat tento přípravek pod dohledem dospělého. Formoterol není určen pro děti do 6 let,
protože nejsou dostupné dostačující údaje pro tuto skupinu.
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy (méně než 500 mikrogramů v podané dávce).
Toto množství normálně nezpůsobuje potíže pacientům s intolerancí laktosy. Pacienti se vzácnými
dědičnými poruchami, jako intolerance galaktosy, vrozený deficit laktasy nebo malabsorpce glukosy-
galaktosy, by neměli tento lék užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí s formoterolem.
Současné podání s jinými sympatomimetiky , jako jsou jiní beta2-agonisté nebo efedrin, může zesílit
nežádoucí účinky formoterolu a může vyžadovat titraci dávky.
Při současné terapii deriváty xantinu, steroidy nebo diuretiky, jako jsou thiazidy a kličková diuretika,
může dojít k umocnění vzácného hypokalemického nežádoucího účinku beta2-agonistů. Hypokalemie
může zvýšit dispozici k srdečním arytmiím u pacientů, kteří jsou léčeni digitalisovými glykosidy.
Existuje teoretické riziko, že při současné terapii s jinými známými léky, které prodlužují QTc
interval, se může zvyšovat riziko farmakodynamických interakcí s formoterolem a zvyšovat možné
riziko vzniku komorových arytmií. Příklady takových léků zahrnují určitá antihistaminika (např.
terfenadin, astemizol, mizolastin), určitá antiarytmika (např. chinidin, disopyramid, prokainamid),
erythromycin a tricyklická antidepresiva.
U pacientů podstupujících současně anestezii halogenovanými uhlovodíky je zvýšené riziko arytmií.
Bronchodilatační účinky formoterolu mohou být zesíleny anticholinergiky.
Beta-adrenergní blokátory mohou oslabit nebo antagonizovat účinek formoterolu. Proto formoterol
nemá být podáván současně s beta-adrenergními blokátory (včetně očních kapek), pokud pro jejich
užití nejsou nezbytné důvody.
Účinky formoterolu a inhibitorů monoaminooxidázy se mohou vzájemně ovlivňovat, proto by
formoterol neměl být podáván pacientům užívajícím inhibitory monoaminooxidázy, ani do 14 dnů po
ukončení léčby těmito látkami.
Zvýšení sympatomimetického účinku L-dopy, L-thyroxinu, oxytocinu a alkoholu může být
potencováno současným podáváním formoterolu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Nejsou k dispozici odpovídající údaje o podávání formoterolu u těhotných žen. Ve studiích na
zvířatech formoterol způsobil implantační ztráty stejně jako snížení časného postnatálního přežití a
porodní hmotnosti. Účinky se objevily po značně vyšší systémové expozici, než která byla dosažena
během klinického používání formoterolu. Léčbu formoterolem lze zvážit ve všech stádiích těhotenství,
pokud je potřeba získat kontrolu nad astmatem a jestliže očekávaná prospěšnost pro matku je větší než
jakékoli možné riziko pro plod. Možné riziko pro těhotné není známo.
Kojení
Není známo, zda se formoterol vylučuje do mateřského mléka. Malé množství formoterolu bylo
detekováno v mateřském mléce potkanů. O podání formoterolu kojícím ženám má být uvažováno,
pouze pokud očekávaná prospěšnost pro matku je větší než jakékoli možné riziko pro dítě.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Formoterol nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky, jako je třes
a nervozita, mohou ovlivnit schopnost řízení a obsluhy strojů.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u terapie beta2-agonisty jsou třes a palpitace, mají sklon být
mírné a vymizí během několika dnů léčby.
Seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky související s formoterolem jsou uvedeny níže, seřazeny podle tříd orgánových
systémů a četnosti. Četnost nežádoucích účinků je seřazena následovně: velmi časté ( 1/10), časté (
1/100 až < 1/10), méně časté ( 1/1000 až < 1/100), vzácné ( 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (<
1/10 000; včetně jednotlivých hlášených případů), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy imunitního systému
Vzácné
Velmi vzácné
Reakce z přecitlivělosti, např.
bronchospasmus, exantém, urtikarie,
pruritus, těžká hypotenze, angioedém
Periferní otoky
Poruchy metabolismu a výživy
Vzácné
Velmi vzácné
Hypokalémie/hyperkalémie
Hyperglykémie
Psychiatrické poruchy
Méně časté Rozrušení, neklid, poruchy spánku
Poruchy nervového systému
Časté
Méně časté
Velmi vzácné
Bolesti hlavy, třes
Úzkost, nervozita, insomnie
Poruchy chuti, závratě
Srdeční poruchy
Časté
Méně časté
Vzácné
Velmi vzácné
Palpitace
Tachykardie
Srdeční arytmie, např. fibrilace síní,
supraventrikulární tachykardie, extrasystoly
Angina pectoris, prodloužení QTc intervalu
Cévní poruchy
Velmi vzácné
Změny v krevním tlaku
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté
Méně časté
Vzácné
Dyspnoe
Zhoršení bronchospasmu
Paradoxní bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy
Méně časté
Vzácné
Podráždění orofaryngu
Nausea
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné
Urtikárie, svědění, exantém
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové
tkáně
Méně časté
Svalové křeče, myalgie
Stejně jako u jiné inhalační terapie se velmi vzácně může objevit paradoxní bronchospasmus (viz bod
4.4).
Léčba beta2-agonisty může mít za následek zvýšené hladiny inzulinu, volných mastných kyselin,
glycerolu a ketonů v krvi.
Pomocná látka laktosa obsahuje malé množství mléčných bílkovin. Ty mohou způsobit alergickou
reakci.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Klinické zkušenosti s léčbou předávkování jsou omezené. Předávkování by pravděpodobně vedlo
k účinkům, které jsou typické pro beta2 agonisty: třes, bolesti hlavy, somnolence, palpitace,
metabolická acidóza, hypotenze. Příznaky hlášené z jednotlivých hlášených případů jsou tachykardie,
hyperglykémie, hypokalémie, prodloužení QTc intervalu, arytmie, nauzea a zvracení. Je indikována
podpůrná a symptomatická léčba.
Kardioselektivní beta-blokátor lze použít, ale pouze s mimořádnou opatrností, jelikož podání beta-
adrenergních blokátorů může vyvolat bronchospasmus.
Je třeba monitorovat hladiny kalia v séru.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest,
sympatomimetika inhalační, selektivní agonisté beta-2 adrenergních receptorů;
ATC kód: R03AC13.
Formoterol je silný selektivní agonista beta-2 adrenergních receptorů. Formoterol vykazuje
bronchodilatační efekt u pacientů s reverzibilní a ireverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Účinek
nastupuje rychle (do 1-3 minut) a je signifikantní ještě 12 hodin po inhalaci. Při terapeutických
dávkách jsou kardiovaskulární účinky malé a objeví se jen výjimečně.
Formoterol inhibuje uvolňování histaminu a leukotrienů z pasivně senzibilizovaných lidských plic.
V experimentech na zvířatech byly pozorovány jisté protizánětlivé vlastnosti, jako inhibice edémů a
akumulace buněk aktivních při zánětu.
U lidí je dokázáno, že formoterol je účinný v prevenci bronchospasmu indukovaného inhalačními
alergeny, fyzickou aktivitou, studeným vzduchem, histaminem a metacholinem.
Formoterol, inhalovaný v dávkách 12 a 24 μg dvakrát denně, má u pacientů se stabilní chronickou
obstrukční plicní nemocí s reverzibilní nebo ireverzibilní komponentou prokázaný bronchodilatační
účinek s rychlým nástupem, který přetrvává nejméně 12 hodin. Navíc, léčba způsobuje subjektivní
zlepšení kvality života, což bylo hodnoceno za použití Saint George ́s Respiratory Questionnaire.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Stejně, jak je popsáno u jiných inhalovaných léčivých látek, je pravděpodobné, že až 90 % podané
dávky formoterolu je spolknuto a absorbováno ze zažívacího traktu. To znamená, že farmakokinetické
charakteristiky pro perorální formy lze ve velké míře aplikovat na inhalační prášek. Po inhalaci
terapeutických dávek nelze formoterol v plazmě za použití současných analytických metod detekovat.
Absorpce je rychlá a značná: Při dávkách vyšších než terapeutických (120 μg) je pozorován vrchol
plazmatické koncentrace za 5 minut po inhalaci, zatímco nejméně 65 % ze značené 80 μg perorální
dávky je absorbováno a perorální dávky do 300 μg jsou rychle absorbovány s vrcholem plazmatických
koncentrací nezměněné substance za 0,5 až 1 hodinu. U pacientů s chronickou obstrukční plicní
nemocí léčených 12 týdnů formoterol-fumarátem v dávkách 12 nebo 24 μg dvakrát denně byly
plazmatické koncentrace v rozmezí 11,5–25,7 pmol/l a 23,3–50,3 pmol/l za 10 minut, 2 hodiny a hodin po inhalaci.
Farmakokinetika formoterolu ve sledovaném dávkovacím intervalu (20–300 μg perorálně) je lineární.
Opakované perorální podání 40-160 μg denně nevede k signifikantní akumulaci léčivé látky.
Maximální míra vylučování po podání 12-96 μg je dosažena do 1-2 hodin po inhalaci.
Po 12týdenním podávání formoterolu v dávkách 12 μg nebo 24 μg dvakrát denně byla urinární
exkrece nezměněného formoterolu zvýšená o 63–73 % u dospělých a o 18–84 % u dětí, což svědčí o
mírné a ustupující akumulaci formoterolu v plazmě po opakovaných dávkách.
Studie sledující kumulativní urinární exkreci formoterolu a/nebo jeho (R, R) a (S, S) enaciomerů po
podání inhalačního prášku (12–96 μg) a aerosolové formy (12–96 μg) ukazuje, že absorpce se zvyšuje
lineárně s dávkou.
Distribuce
61–64 % formoterolu se váže na plazmatické bílkoviny (34 % primárně na albuminy). V rozmezí
koncentrací dosažených při terapeutických dávkách nedochází k saturaci vazebných míst.
Biotransformace
Formoterol je eliminován zejména metabolizmem, přímá glukuronidace je hlavní cestou
biotransformace a dále je to O-demetylace následována další glukuronidací. Transformaci katalyzují
CYP450 izoenzymy (2D6, 2C19, 2C9 a 2A6) a tedy potenciál pro metabolické lékové interakce je
nízký. Kinetika formoterolu je podobná po jednotlivé i opakovaných dávkách, což naznačuje, že
nedochází k autoindukci nebo inhibici metabolizmu.
Eliminace
Eliminace formoterolu z cirkulace je pravděpodobně polyfázická; poločas závisí na rozmezí
sledovaného časového intervalu. Na základě koncentrací v plazmě nebo krvi za 6, 8 nebo 12 hodin po
perorálním podán byl eliminační poločas 2-3 hodiny. Na základě rychlosti vylučování do moče mezi – 16 hodinami po inhalaci byl poločas vylučování 5 hodin.
Údaje o kinetice formoterolu v plazmě a o míře urinární exkrece u zdravých dobrovolníků po
inhalačním podání naznačují bifázickou eliminaci s poločasy (R, R) a (S, S)- enantiomerů 13,9 a 12,hodin.
Přibližně 6,4–8 % dávky formoterolu bylo vyloučeno močí v nezměněné formě s podílem (R, R) a (S,
S)- enantiomerů 40 % a 60 %.
Po podání jednotlivé perorální dávky 3H-formoterolu bylo 59-62 % dávky vyloučeno močí a 32-34 %
stolicí. Renální clearance formoterolu je 150 ml/min.
U dospělých pacientů s astmatem bylo po opakovaných dávkách 12 a 24 μg přibližně 10 % a 15-18 %
formoterolu vyloučeno močí v nezměněné nebo konjugované formě. U dětí bylo po opakovaných
dávkách 12 a 24 μg přibližně 6 % a 6,5-9 % formoterolu vyloučeno mocí v nezměněné nebo
konjugované formě. U zdravých dobrovolníků byl podíl (R, R) a (S, S)- enantiomerů přibližně 40 a % v nezměněném formoterolu vylučovaném močí, a nebyla zde zjištěna relativní akumulace některého
enantiomeru ani po opakovaném podání.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Účinky formoterolu pozorované ve studiích toxicity u potkanů a psů byly spojovány zejména s
kardiovaskulárním systémem a zahrnovaly hyperémii, tachykardii, arytmie a myokardiální léze.
Tyto známé farmakologické účinky byly pozorovány po podání vysokých dávek beta2 agonistů.
Mutagenita:
Bylo prováděno široké spektrum testů na mutagenitu. V žádném z in-vitro nebo in-vivo testů nebyl
prokázán genotoxický efekt.
Karcinogenita:
2leté studie na potkanech a myších neprokázaly žádný karcinogenní potenciál.
U myších samců léčených velmi vysokými dávkami formoterolu byla pozorována lehce vyšší
incidence výskytu benigních adrenálních subkapsulárních tumorů. Předpokládá se, že je to projev
změn ve fyziologickém procesu stárnutí.
Dvě studie na potkanech, které zahrnovaly dvě odlišná dávkovací rozmezí, prokázaly zvýšení počtu
případů mesovariálních leiomyomů. Tato benigní neoplazmata jsou u potkanů typická v souvislosti
s dlouhodobou léčbou vysokými dávkami beta-adrenegních léků. Podobně bylo pozorováno velké
množství případů ovariálních cyst a benigních granulóza/tekálních tumorů; je známo, že beta-agonisté
působí na ovaria potkanů, což je pravděpodobně specifické pro hlodavce. Po vysokých dávkách se
vyskytlo ještě několik typů dalších tumorů, ale jejich množství bylo v rozmezí, které bylo pozorováno
při minulých kontrolách populace, a při experimentech s nízkými dávkami nebyly tyto tumory
pozorovány.
Incidence výskytu žádného tumoru nebyla statisticky významně zvýšena při podávání nižší dávky;
dávka, která zajišťovala 10x vyšší systémový účinek, než je očekáváno od maximální doporučené
dávky formoterolu.
Na základě těchto zjištění, stejně jako nepřítomnosti mutagenního potenciálu formoterolu, lze shrnout,
že formoterol v terapeutických dávkách nevykazuje žádný karcinogenní účinek.
Reprodukční toxicita:
Údaje z experimentů na zvířatech – viz bod 4.6. Po perorálním podání je formoterol vylučován do
mléka potkaních samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Obsah tobolky: monohydrát laktosy (obsahuje malé množství mléčných bílkovin).
Obal tobolky: želatina.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25C. Uchovávejte v původním vnitřním obalu.
6.5 Druh obalu a obsah balení
PVC + PVDC/Al blistr a jednodávkový inhalátor pro prášek k inhalaci.
Velikosti balení
1 inhalátor + 10, 20, 30, 50, 56, 60, 100, 120, 180 nebo 200 tobolek
2 inhalátory + 100 tobolek
4 inhalátory + 200 tobolek
50 inhalátorů + 500 tobolek
50 nebo 60 tobolek bez inhalátoru
vícečetné balení obsahující 2 inhalátory + 100 (2x50) tobolek
vícečetné balení obsahující 2 inhalátory + 120 (2x60) tobolek
vícečetné balení obsahující 3 inhalátory + 180 (3x60) tobolek
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
ratiopharm GmbH, Ulm, Německo
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
14/162/04-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
6.10.2004/2.11.
10. DATUM REVIZE TEXTU
12. 4.
Více o léku Formoterol-ratiopharm
Formoterol-ratiopharm
薬局からのオファーでの商品の選択
