Xenleta

Absorpce

Po perorálním podání 600mg tablety s okamžitým uvolňováním byla perorální biologická dostupnost
lefamulinu po podání nalačno 25,8 %. Expozice v první den získané v případě intravenózního podání 150 mg lefamulinu.

Současné podání vysokokalorické snídaně s vysokým obsahem tuku s jednorázovou dávkou 600 mg
lefamulinu biologickou dostupnost
Distribuce

Lefamulin se ve střední až vysoké míře váže na plazmatické bílkoviny lidský sérový albuminpři 10 μg/ml Distribuční objem v rovnovážném stavu lefamulinu do kůže a měkkých tkání byla prokázána mikrodialýzou a do tekutiny epiteliální výstelky
bronchoalveolární laváží.

Biotransformace
12
V plazmě je 24 až 42 % lefamulinu metabolizováno převážně reakcí fáze I za účasti enzymů CYP3A,
což vede především ke vzniku hydroxylovaných metabolitů bez antibakteriálních vlastností, zejména
hlavního metabolitu BC-8041 představuje více než 10 % podání, zatímco po intravenózním podání nepřesáhly žádné metabolity 10 %
Eliminace

Eliminace byla vícefázová a terminální poločas t1/2 byl v rozmezí 9–10 hodin po jednorázovém
perorálním nebo intravenózním podání. Obecně lze konstatovat, že lefamulin byl eliminován převážně
nerenální cestou. 9,6 až 14,1 % intravenózně podaného lefamulinu bylo vyloučeno v nezměněné formě
močí. Celková tělesná clearance a renální clearance po intravenózní infuzi 150 mg byly přibližně
20 l/h a 1,6 l/h.

Zvláštní skupiny pacientů

Nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice lefamulinu na základě
pohlaví, rasy nebo tělesné hmotnosti.

Starší pacienti
Pacienti s komunitní pneumonií vykazovali s rostoucím věkem zvyšující se expozici lefamulinu,
přičemž u pacientů ve věku 85 let a vyšším se jednalo o 50% nárůst AUC0–24 v rovnovážném stavu
oproti pacientům do 65 let.

Porucha funkce ledvin
Byla provedena studie za účelem srovnání farmakokinetiky lefamulinu po intravenózním podání
150 mg u osmi jedinců s těžkou poruchou funkce ledvin a sedmi odpovídajících zdravých kontrolních
jedinců. Dalších osm jedinců vyžadujících hemodialýzu obdrželo intravenózní dávku 150 mg
lefamulinu bezprostředně před dialýzou Cmax a CL lefamulinu a jeho hlavního metabolitu byly srovnatelné mezi jedinci s těžkou poruchou
funkce ledvin a odpovídajícími zdravými kontrolními jedinci a u jedinců vyžadujících hemodialýzu, ať
už v den dialýzy nebo mimo dialýzu. Lefamulin a jeho hlavní metabolit nebyly dialyzovatelné.
Porucha funkce ledvin neměla vliv na eliminaci lefamulinu.

Porucha funkce jater
Byla provedena studie za účelem srovnání farmakokinetiky lefamulinu po intravenózním podání
150 mg u osmi jedinců se středně těžkou poruchou funkce jater klasifikacejedenácti odpovídajících zdravých kontrolních jedinců. Nebyly pozorovány klinicky významné změny
celkové AUC, Cmax a CL lefamulinu a jeho hlavního metabolitu mezi jedinci se středně těžkou nebo
těžkou poruchou funkce jater a odpovídajícími zdravými kontrolními jedinci. Porucha funkce jater
neměla významný dopad na eliminaci lefamulinu. Vazba na plazmatické proteiny se snižovala se
zvyšujícím se poškozením.